Astronomické fórum

Jak vznikla moje motivace. Hledáme opatrně nové místo pro expedice. A tak jsem si uvědomil, že pokud pominu "vypalovačky" jako Kvilda, Pohoří, Rozdrože, tak v podstatě nemám jasnou představu, kde je dobrá obloha. V Zachotíně třeba bejvala, ale už není - a na vině není lokální zdroj, ale růst průmyslových zón v Humpolci a Jihlavě ... takové věci se ze starých map znečištění dnes už nedají vyčíst.Realita je takova, ze kdyz pomines "vypalovacky" v podobe hranicnich hor, tak uz ti toho moc nezbude. Na tuhle mapu svetelnych zdroju si koukal? Je z roku 2008.

Realita je takova, ze kdyz pomines "vypalovacky" v podobe hranicnich hor, tak uz ti toho moc nezbude. Na tuhle mapu svetelnych zdroju si koukal? Je z roku 2008.
jéé, to neznám, to je pěkný ale je tam vidět, že nemáš pravdu, pěkných oblastí je tam pár k nalezení. tohle bych nejspíš vzal jako pdoklad pro výběr, co projet prioritně.

ale to sou jenom zdroje, nebo je to vypropagovaný, jako u Cinzana?

líbí se mi tam ta oblast severně od Písku, o tý už dlouho vim, že je celkem dobrá - a je to krásně blízko.

Jenom zdroje, jsou to obarvena data primo ze satelitu.

U sirokouhlych SQM: PavukSQM2 - Severak 0.05

Pokud si dobre pamatuju, tak SQMac - Vic = 0.05
Tj. SQMac dava svetlejsi hodnoty nez Vic (SQMac 21.40, Vic 21.45).

OK, ve dvojici ci jine n-tici je ten autosber realizovatelny snadneji a pri rozumnem radiusu si to dovedu predstavit nasledovne:

Vyjedu do centra sve oblibene lokality (u mne Vratenska hora, na vyse uvedene mape SZ modra oblast v trojuhelniku MD, ME, CL), kde nas bude vice:
A. kvuli referencnimu mereni (a oprave na pocasi)
B. kvuli tomu ze mi bude hlidat dalekohled na montazi klidne si fotici nejakou peknou jarni galaxii (tj dlouha jasna a bezmesicna noc nebude bez astrofota coz by mne mrzelo)

Ja sam nebo s partakem (pokud nas bude vic), sednem do meho sluzebniho auta a za 3-4 hodky navstivime 20-30 predem vytipovanych lokalit do cca 50km od Vratenky a zmerime je.
Merit bezne useky cest mi prijde pro nas ucel celkem zbytecne...

Pri vhodne prilezitosti pak zkalibruji svuj SQML metr s jinym.

Myslim ze v kasde lokalni skupine astrofotografu (Frydek, Olomouc, Jablonec, Bezverov, Praha, Brno...) by to slo udelat podobne.

Dnes v noci Ladis-Vic 0,06, čili Viktorův ukazoval o 0,06 víc.

Ja moc neverim, ze tohle bude mit nejaky realny uzitek z hlediska vyberu pozorovaciho stanoviste. Sirsi oblast s dobrou oblohou si prece muzeme vytipovat podle existujicich map a konkretni stanoviste pak volime podle dalsich dulezitych kriterii (dostupnost, obzor, provoz na silnici...). Jas oblohy pobliz zenitu ktery bychom takto zmerili SQMkem se v dane oblasti (pokud nejsme primo uvnitr nejake obce) prilis nemeni, meni se pouze rozlozeni svetelneho znecisteni podel obzoru (a to timto zpusobem nezmerime).

Naopak vidim potencialne velky prinos takove akce z hlediska vypoctu jasu oblohy ze satelitnich dat. Tam by bylo naopak vhodne merit stylem "cesta z mesta" (tj. zahrnout v souvisle merene oblasti ruzna mista od centra mesta az po tmavou lokalitu).
Jedno z kritickych mist ktere se vyskytuji v procesu vyroby mapy Cinzanova typu je totiz volba vyzarovaci charakteristiky "typickeho" mesta (tj. jakym smerem utika z mesta kolik svetla). Tato charakteristika je u Cinzana zvolena podle Garstangova modelu z 80. let a jeji realisticnost je diskutabilni. Jednim ze zpusobu jak prakticky overit vhodnost pouzite vyzarovaci charakteristiky je zmerit oblohu v ruznych vzdalenostech od mesta a porovnat to s vysledky vypoctu.

Abych demonstroval dulezitost vyzarovaci charakteristiky pro vypocet mapy jasu oblohy, prikladam obrazky z prezentace francouzskeho kolegy Nicolase Bessolaze (snad se nebude zlobit).


Na hornim obrazku je vypocet jasu oblohy ve francouzskych Alpach pro vyzarovaci charakteristiku predpokladaneho skutecneho stavu osvetleni. Na dolnim obrazku je vypocet pro situaci, kdy by veskere venkovni osvetleni bylo plne clonene.
Je videt, ze kdyby se podarilo zpresnit nase vedomosti o vyzarovani z mest (coz se da udelat napr. prave hustym merenim SQMky), mapy SZ by mohly vypadat jinak (realisticteji).

Dnes v noci Ladis-Vic 0,06, čili Viktorův ukazoval o 0,06 víc.To znamena, ze SQM-Ladis dava temer stejne hodnoty jako SQMac a ze MaGmetr naopak ukazuje o 0.14-0.15MSA tmavsi hodnoty nez tyto dva strojecky.

To znamena, ze SQM-Ladis dava temer stejne hodnoty jako SQMac a ze MaGmetr naopak ukazuje o 0.14-0.15MSA tmavsi hodnoty nez tyto dva strojecky.
no přesně toho sem se bál. rozdíl 0.15, kdyby nebyl kalibrací odstraněn, dělá z měření hromadu náhodných čísel.

k tvému předchozímu příspěvku: já si nemyslím, že je tak snadné vytipovat oblasti s dobrou oblohou a že se možná dočkáme překvapení, když to zkusíme proměřit "po mym". každopádně zatim je ta debata spíše akademická (tedy nesmyslná, i kdyý jako zaměstnance akademie věd mě tahle ekvivalnec uráží ). uděláme jedun dvě pokusný noci a pak se uvidí.

At to vyhodnocovani dopadne jakkoliv, minimalne to pomuze nasypat do databaze skyquality dalsi hromadku dat.

Takže SQM-L se ve vašem plánovaném projektu nepoužije?

Použije, ale doporučil bych s ním měřit alespoň 5 míst, zabere to sotva 5 minut.

Navíc nikdo ti přeci neříká neměř, i tak to bude mít smysl, ale měřit jen zenit by moc nepomohlo.

Nevim k jake přesnosti chcete dojít s amatérským přístrojem SQM, ale celé se mi to zdá nesmysl. Navíc provádím občasné měření a došel jsem k závěru, že hodnoty na konkrétním míste jsou hodně ovlivněny i klimatickými podmínkami a tedy při měření na jednom místě v několika po sobě jdoucích dnech můžeme naměřit odchylku až 0,5 MSA.

Souhlasím s Pepou, možná by to mělo význam při opravdu dlouhodobé studii, řádově roky, jinak je to jen zjištění aktuálního stavu a neříká to nic nového o dané lokalitě.

Ano jde skutečně jen o zjištění aktuálního stavu a u vybraných lokalit i dlouhodobého.

Co napsal Psion je nesmysl, záleží, jak tmavá je to lokalita. Čím víc to bude místo v civilizaci, tím více jsem ochoten souhlasit. U míst jako jsou už třeba Jizerky je ta odchylka ve třech nocech po sobě do 0,1 a většinou jen vlivem zhoršující se průzračnosti. Klidně to podložím měřením, protože já tvrdím, že je to nesmysl.

Tyhle řeči mně občas štvou. Když se vám to nezdá, jsem rád, že se do projektu nezapojujete. Aspoň už víme, proč je z MHV tak málo měření. Na druhou stranu byste měli dát projektu aspoň šanci. Zatím máme málo dat. Někteří z nás měří daná místa už od roku 2008 a hodláme v tom pokračovat. Pak bude čas říkat, že to má nebo nemá smysl. Mně to docela baví a divím se, že tomu někdo vůbec nepřikládá význam a nevěří tomu.