Astronomické fórum

Ahoj, prosím Vás o radu

Jsem úplný amatér, obdržel jsem kameru Svobony 205 a učím se s dalekohledem Newton 114/900. Vůbec se mi nedaří dostat noční oblohu na monitor. (pouze jsem rozmazaně viděl lampu pouličního osvětlení vzdálenou cca 5km). Podotýkám, že cpu holou kameru do dalekohledu (místo čočky). Co mám prosím Vás dělat, či použít? (přidat nějakou optiku, nástavce, ohniskový reduktor...ani nevím jak se vše nazývá)?

Kamera reaguje na světlo - takže bych řekl, že funguje. Navštívil jsem několik webů, x dní hledám i zde na fóru a zkouším...prozatím jsem nenašel vlákno s takto alimentárním problémem, se kterým se potýkám.

Předem Vám děkuji za typ, návod, či odkaz k prostudování a ještě jednou se Vám omlouvám, že otravuji s takovou pro většinu z Vás banální záležitostí.

Problém bude zrejme v tom, že neviete zaostriť - lampu vzdialenú 5km ste videl rozmazane, a podobne to bude s oblohou. Vzdialenosť 5km je už približne nekonečno.

Ohnisko systému ďalekohľad-okulár je približne tam, kde je poľná clona okuláru ("čočky"). Vyberte okulár a otočte ho - vidíte tam kruhovú clonku?
Na zhruba rovnakom mieste by sa pri fotografovaní mal nachádzať čip kamery, resp. mal by ste byť schopný pomocou okulárového výťahu ("ostrenia") dosiahnuť rovnakú polohu čipu. Na to, či ste príliš ďaleko, alebo príliš blízko, budete musieť prísť metódou pokus-omyl.

Keď ostríte, obraz sa jedným smerom zlepšuje, ale okulárový výťah vás už ďalej nepustí. Ktorým smerom to je?

Pri pozorovaní oblohy budete musieť ďalej nastaviť o dosť dlhší expozičný čas, čo už vyžaduje nároky na montáž. Skúste začať Mesiacom.

Dále bych upozornil na maximální expoziční čas SV205, max 1 sekunda (1000 ms).
Na planety a Měsíc jo, ty vezme (kameru mám, ověřeno), je to planetární kamera, ale na DSO to není a hvězd taky moc nevezme, jen tmu (i když třeba M41 “tak nějak” bez velkého efektu snímat dá, ověřeno se SV105 s max expozicí 500 ms).
Už jen SV305 je velký rozdíl (expozice až 1800 sekund = 30 minut), ověřeno na M57.
A opravdové DSO kamery, to už je o něčem úplně jiném.

Edit: Pardon, Yarkho už čas zmínil.
SV205 má ale snad nejmenší pixel na světě a tam je délka expozice kruciální.
Jen mne ještě napadlo, 114/900 jsou někdy s korektorem ve výtahu, tam je obraz horší a nároky na zaostření větší (hloubka ostrosti je asi poloviční proti 114/900 bez korektoru).

Mne sa nedarí nasnímať hviezdy už 10 mesiacov.Keď dám vysoký gain a na monitore ich v tom šume zaostrým a sfotim,tak na snımku je iba šum.Keď dám nízky gain,tak na snímku je tma.Mám sv305 ,ale v Sharpcape sa mi zatiaľ stohovanie na hviezdy bohužiaľ nepodarilo. Takže toto nie je žiadna rada,len mōj názor,že s tým má možno problém veľa novāčikov.

SV305 funguje dobře.
Jen nesmí být člověk debil a vypnout si tracking.

Nazdar,
na Vianoce som podaroval tatkovi teleskop SKY-WATCHER NEWTON 150/750 OTA. Veľmi sa mu páči ale chcel by ho použiť aj na pozorovanie prírody keďže máme krásny výhľad na Tatry. Kúpili sme zenitový hranol 90° na otáčanie obrazu ale vôbec sa nedá teraz zaostriť. Sme len začiatočníci takže za každú radu budem vďačný.

Michal071092: A jaký máš hranol?

Ono to bude nejspíš jedno, poněvadž dost možná nepůjde zaostřit s žádným hranolem/zrcátkem. Ohnisko patrně není vytažené tak daleko z tubusu, jelikož výrobce s žádnými hranoly nepočítal...

bídný, ale slouží
https://www.novedalekohledy.cz/catalog/ ... _no_44695/

Tyhle plastové příšery mám minimálně dvě, můžu věnovat.
Mimochodem Celestron měl i rovnou převracecí okulár a není to tak dlouhá trubka, ale dělá je asi jen v ohnisku 20 mm.

Děkuji Vám za odpovědi a rady.
Vyzkoušel jsem prozatím kameru za bílého dne na vzdálený hrad a opravdu to funguje.... neuměl jsem při nejmenším zaostřit. Jakmile oblačnost dovolí vrhnu se na Měsíc. Ještě jednou Vám děkuji a smekám pomyslný klobouk.

Mám jeden dotaz začátečníka.
Spoustu věcí jsem si už nastudoval, celkem se trošku orientuji na obloze i díky Stalariu.
ALE..pořád mě uniká jedna věc..
To co vidím na obloze hvězdy a souhvězdí..jsou součástí naší Galaxie a nebo jsou to objekty dále.
Je mě znám termín "DSO", že to jsou objekty mimo naší galaxii.
Zatím to chápu tak, že to co pouhym okem vidím na obloze je vše sučást naší galaxie a že DSO jsou objekty viditelné pouze dalekohledy ???
Chápu to dobře a nebo uplně blbě ???

Shiny

Sloučeno do tématu Potřebuji radu (začátečník).
Ahoj, je to trochu jinak. Objekty, které jsou mimo naši galaxii a jsou viděl neozbrojeným okem, budou zase jenom galaxie. DSO jako třeba mlhoviny a hvězdokupy viditelné volným okem jsou pak součástí naší galaxie.
Je možné vidět mlhoviny a hvězdokupy i v jiných galaxiích, ale (a kdyžtak mě opravte) ne bez dalekohledu.

Shiny píše: ↑22. 01. 2024, 12:00 ...To co vidím na obloze hvězdy a souhvězdí..jsou součástí naší Galaxie a nebo jsou to objekty dále...

Keď si pozrieš tento obrázok (žiaľ v lepšom rozlíšení som nenašiel. Inak sa to niekedy predávalo na internete):

tak si všimni nasledovné:
- tam, kde je vyznačené naše miesto sa nachádzajú 2 kružnice: 3000 a 6000 sv. rokov
všetko čo vidíme ako hviezdy tvoriace obrazce súhvezdí sa nachádzajú do vzidalenosti pár stoviek sv. rokov. Jasnejšie bežne do 100. Výnimočne napr. jasné modré hviezdy Orionu 1000-1300 sv. rokov.
- pohľad smerom do centra galaxie je typická letná obloha: stred galaxie, ďalej Lagúna, Trifid, Omega, Eagle... Časom si zvykneš na messierove objekty
- ďalej "doľava" pokračuje rameno Sagittaria - je vlastne výrazná časť letnej mliečnej dráhy cez Dumbell, Ring... až po pohľad medzi ramená Sagittariu a Perzeus. To je ale pohľad už "na sever" napr. v lete. Tam vidieť, že sa to zužuje, až sa stráca.
- ešte ďalej "doľava" by sme sa natočili už na zimnú oblohu: na Orion (aj kus ramena sa tak volá).
Zaujímavé je hlavne to, že všetko čo vidíme (aj v našich ďalekohľadoch), je len malý zlomok našej galaxie. Takže ak niekto tvrdí, že letné rameno galaxie je pohľad na disk našej galaxie zvnútra, tak celkom to nie je presné, lebo my vidíme len zlomok okraju ramena Sagittarius... a v zime Orion.
sz

alex

Pojmom DSO sa označujú objekty hlbokého vesmíru nachádzajúce sa mimo našej Slnečnej sústavy, okrem hviezd (resp. viacnásobných hviezdnych systémov, tie sa nezvyknú zahŕňať pod DSO), teda sú to objekty nachádzajúce sa v našej galaxii a aj mimo našej galaxie. To čo vidíme na oblohe prostým okom, sú väčšinou objekty nachádzajúce sa v našej galaxii. Z objektov nachádzajúcich sa mimo našej galaxie sú podľa podmienok viditeľné len 3 až 4 objekty: Veľký a Malý Magellanov mrak (len z južnej pologule), galaxia v Andromede a galaxia v Trojuholniku. Okrem tých 4 objektov nachádzajúcich sa mimo našej galaxie vidieť prostým okom hviezdy našej galaxie, objekty našej slnečnej sústavy a podľa miestnych podmienok niekoľko DSO, ktoré su katalogizované napríklad v Messierom katalógu (Messier Object Data, sorted by Apparent Visual Magnitude).