Astronomické fórum

Na dzeta Her jsem si zatim taky vylamal zuby. Zkus eta Dra, zkousel jsem ji v 80 mm nekolikrat nez se asi po roce zadarila noc s dobrym seeingem a transparentnosti, coz jsou podminky, ktere tyhle tesne dvojhvezdy s velkym rozdilem jasnosti vyzaduji

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... a_Dra.html

Dnes 29.9. jsem mezi mraky lovil dvojhvězdy. Seeing hodně kolísal od asi 6/10 až chvilkama snad k 9/10. První byla epsilon v Dra. Složka A 2,7 mag. složka B 7mag. Rozdělení 3,2" Vhodné zvětšení bylo 195x a víc. Ikdyž hlavní hvězda svítila hodně, tak béčko bez problému viditelné s velkou mezerou.
Pak jsem poskočil k eta v Dra, jak doporučil Saša.
Složka A 2,7mag. a béčko 9mag. Rozdělení 4,8" Myslel jsem, že zvětšení 165x bude dostatečné, ale ačko svítilo hodně. Teprve zvět. 195x stačilo na pohodové pozorování béčka. Zvětšení 236x a 275x už vytvořila mezeru pro tank, ale i tak béčko bylo hodně slabé. Opravdu zajímavá dvojhvězda.
Ještě jsem nikdy nekouk na psí v Labuti, tak jsem ji zkusil. Je snadná, proto že má hodnoty složka A 5mag. a složka B 7mag. roz. 3".
Pak proběhla kontrola seeingu na lamda v Labuti roz. 0,9. Seeing potěšil, protože jsem viděl po většinu času dvě pěkný kuličky. Nastal tedy čas na dlě mě těžkou mí v Labuti. Složka A 4,8mag. složka B 6,1 mag. ale rozdělení jen 1,3"
Dal jsem rovnou zv.331x . Složka A dost jasná. Na první pohled tam béčko nebylo, ale při klidnějším seeingu jsem ho asi viděl, jako nepatrnou, ikdyž celkem dost svítící kuličku. Obě hvězdy jsou žluté. Skoro jsem měl dojem, že je tam i malá mezírka. Dejte vědět, kdo jí zkoušel. Myslím dobrý typ pro refrák Psiona, jestli to tady čte. Chtělo by to větší zvětšení.
Ještě jsem otočil rouru na gama v Cas. ale tady jsem ani nedoufal v úspěch. Složka A 2,3mag. složka B 11mag. a rozdělení 2,3". Tohle chce velký dělo.

Díky za typy, vyzkouším. Bohužel dvojhvězdy jsou velmi závislé na seeingu a samozřejmě i na precizní optice. Se Zerochromatem jsem si uvědomil, že někdy požadujeme až extrémně precizní kolimaci a optiku, prohlížíme jednotlivé pixely na fotografii a nakonec zjistíme, že to o tom často není a i s průměrnou kolimací nebo optikou lze vidět opravdu hodně a často i více, než s optikou exceletní, pokud je i dostatečný průměr, holt člověk se pořád učí.

Jsem rad, ze se eta Dra libila. Pokud jde o mu Cygni, myslim, ze tak tezka neni. Ted se velmi rychle poloha sekundarni slozky meni, ten udaj o vzdalenosti 1.3" je asi starsiho data. Soucasna hodnota je kolem 1.7"

http://stelledoppie.goaction.it/index2. ... ppia=96307

Sekundarni slozka je i s mezirkou oddelena od hlavni slozky uz v 110mm refraku, v 80mm je to nadherny snehulak, dve (temer) se dotykajici kulicky, a dokonce i v 63mm refraku je videt, ze je to dvojhvezda, druha slozka vypada jako maly, ale zretelny privesek na hlavnim Airiho disku.

Zkus jeste 90 Her (5.3+8.8, 1.6"), na ni jsem si vylamal zuby, ale v dosahu 170tky by mela byt. No a potom by me jeste zajimala pi Cep (4.6+6.8, 1.1"), tady v 80mm a 110mm ani tuk, ale v Telementoru jsem zaznamenal slaby vybezek pri PA~0 (bez predchozi znalosti PA). Netusim, jestli to byla nahoda, ale pozice sedela.

Tu 90 Her určitě zkusím. Dík za typ. Snad bude brzo jasno. Herkules už brzo klesá do vod horšího seeingu.
pí Cep jsem kdysi dávno zkoušel. Tenkrát jsem měl zvět. max. 275x. Matně si vzpomínám, že byl horší seeing a rozlišení bylo, ale nic extra. No a včera jsem jí chtěl zase zkusit, ale zapoměl jsem. Tak jí dám co nejdřív.
Jinak, když dvojhvězdu nerozliším na dvě jasný hvězdy, tak to moc neberu. To mám ale špatný, páč pak bych měl mít doma zašitej jetě větší dalekohled
Bude to i tím, že můj achromát nekreslí jako ED optika a jeho rozlišovací schopnosti na jeho samé hranici, jsou mírně omezené. Proto dávám přednost jasnému rozlišení, které je asi 0,75"
nakonec zjistíme, že to o tom často není a i s průměrnou kolimací nebo optikou lze vidět opravdu hodně a často i více, než s optikou exceletní, pokud je i dostatečný průměr, holt člověk se pořád učí.Jó podobně jsem uvažoval, když jsem si určoval parametry velkýho refráku. No, a je to celkem vpohodě, až na to, že jsem tenkrát netušil, jak hodně mě chytnou planety. U těch bohužel nejde jen o průměr. Jináč dobrý. Alespoň ho můžu přenášet.

Jinak, když dvojhvězdu nerozliším na dvě jasný hvězdy, tak to moc neberu
To se ochuzujes o pekne pohledy. Zvlaste v mensich prumerech, kdy seeing nehraje roli a Airyho disky jsou uhlove vetsi, to byvaji obcas "ucebnicove" pohledy. Pekny zazitek pro me byl prvni pohled na lambda Cygni v AS110. Chce to samozrejme dalekohled s kvalitni optikou, aby byl Airyho disk pekne kruhovy a nebyly na nem zadne artefakty. U prumeru 170mm to ale chapu, malokdy se stane, ze atmosfera natolik spolupracuje a Airyho disky neskacou a jdou na nich pozorovat ruzne vybezky. Muj nahled je, ze pokud jsem si pri pozorovani dostatecne jisty, ze tam druha slozka je (at uz separovana mezirkou, nebo jenom ruzne zaborena do disku hlavni slozky, zvlastni slozkou jsou pak dvojhvezdy, kdy druha slozka padne do prvniho difrakcniho krouzku, tady se neurcitost opet zvysuje), tak to beru jako pozorovani. Mam docela dost pozorovani, kdy si jisty nejsem, ale doma zjistim, ze jsem trefil PA (to ale jako pozorovani neberu) a pak se samozrejme mnohokrat spletu (to mam vetsinou uz spatny pocit pri pozorovani).

Jinak pro inspiraci posilam svuj (neuplny) seznam, kde si vedu zaznamy o pozorovanych dvojhvezdach plus nejake dalsi typy:

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/equ ... oubles.pdf

Dvojhvezdy vytistene tucnym fontem jsou ty zajimavejsi (ty ostatni treba ignoruj). Pokud je u pozorovani jmeno dalekohledu svetle sedou, tak se mi druhou slozku nepodarilo presvedcive pozorovat.

Je tam docela dost vhodnych kandidatu pro otestovani tveho refraku.

To lze opravdu 100mm dalekohledem rozlišit dvojhvězdu 0.7", nebo 80mm 0.5"?

Nevim, me se to nepodarilo
Pokud je u nejake dvojhvezdy uveden dalekohled ve svetle sede barve, tak jsem sekundarni slozku nepozoroval (jak jsem psal).

Zkus jeste 90 Her (5.3+8.8, 1.6"), na ni jsem si vylamal zuby, ale v dosahu 170tky by mela byt. No a potom by me jeste zajimala pi Cep (4.6+6.8, 1.1"), tady v 80mm a 110mm ani tuk, ale v Telementoru jsem zaznamenal slaby vybezek pri PA~0 (bez predchozi znalosti PA). Netusim, jestli to byla nahoda, ale pozice sedela.  
Tak včera jsem je zkusil.  Už pohled na hvězdy pouhým okem naznačoval špatný seeing, což se vzápětí potvrdilo v dalekohledu. Po dvaceti minutách jsem to vzdal.  
90 Her šla rozlišit při zvět. 275x a byl to celkem boj.  pi Cep taky, a mezírka byla zřetelnější při zvět.  330x
Za lepších podmínek to ještě zkouknu, co jsem přesně viděl.
Taky už rušil Měsíc, tak jsem se podíval, jak bude vypadat eta v Her. Na béčku to bylo znát.  Bylo hodně slaboučké.
Když bude víc času  a dobrý podmínky, tak vytáhnu i AS80 na porovnání některých dvojhvězd.  

Tak to se ti docela zadarilo. Ja jsem vcera do toho mlika taky na chvili vytahnul ven Telementor. Pokochal jsem se zapadajicim Mesicem (kupodivu i pres to mliko byl kontrast vynikajici, seeing uz byl horsi) a nekolika sirsima dvojhvezdama a taky jsem to zabalil. Zkusil jsem omrknout i pi Cep, jestli tam znovu nevuvidim ten ocasek. Tentokrat ani naznak, ale mel jsem s sebou jako nejkratsi okular 6mm (140x).

Akorat jsem se vratil s pozorovani. Vytahnul jsem do toho slabsiho mlika Telementor. Nejprve jsem se asi trictvrte hodiny kochal Mesicem (takhle blizko upnku je nadherny) a pak jsem se pustil do dvojhvezd. Zkusil jsem v 63mm refraku nektere z dvojhvezd, o kterych tu nedavno psal Artaban. Epsilon Dra byla v pohode rozlisitelna uz i v 10mm okularu (84x). S trochou soustredeni sla videt po 100% doby. To o Cep uz vyzadovala pri 84x hodne soustredeni, abych slabou druhou komponentu videl zretelne. Na rade byla psi Cyg, tady jsem se uz pri 84x nechytal a musel jsem preradit na 6mm okular (140x). I tak byla druha slozka obtizne spatritelna, kdyz jsem se hodne soustredil, dokazal jsem slabou komponentu drzet kontinualne pohledem tak maximalne na 3-5 vteriny. Nakonec jsem si nechal mu Cyg, pri 140x nebylo o druhe slozce pochyb. Na Airyho disku hlavni slozky byla pri PA~290-300 stupnu zretelna zdurenina.

Zdravím včera po pozorování Měšice jsem svého Newtona ve 22h30 zamířil na Trapez, vzduch byl velmi klidný a průzračný,dalekohled jsem temperoval už od 16h. Zprvu bylo vidět 5 složek a po 5 minutách i 6 složka při zvětšení 170. Včera to by nádherný pokud!

Chce to uvest jeste dalekohled, kterym jsi se koukal. Ja se vcera na Trapeze kouknul po kresbe Jupitera taky. V 80mm refraku byla slozka E pri 120x docela dobre vykoukatelna, F jsem nedal. Vzduch mi prisel hodne klidny, tak jsem zkusil jeste Siria, ale toho pri 120x a ani 200x nedal. Sirius ani moc neskakal, noc byla docela pruzracna, proste velmi dobre podminky, lepsi uz asi nebudou. Zda se, ze Sirius je v 80mm refraku nad me sily.

Ahoj Saša 3 pozoroval jsem jako vždy Newtonem 153/1200 a na Siria jsem se zapomněl podívat.

Tak se mi vcera podarilo spatrit slabeho pruvodce hvezdy Antares i v 82mm refraktoru. V minulosti se mi to povedlo zatim jen jednou a to v 110mm refraktoru. Mensi prumer jsem hodne krat zkousel, ale vzdy to dopadlo spatne. Abych co nejvic zvysil svoje sance, pozoroval jsem bez zenitoveho zrcatka naprimo. Nejprve tam nic nebylo, uz jsem to chtel vzdal. Chvili mi trvalo, nez jsem udelal zapis do denicku a kdyz jsem se vratil, tak tam najednou pri 278x sla na zlomky vterin tusit zapadne od Antarese drobna hvezdicka. Pozoroval jsem ji asi 5-10 minut, nez jsem se utvrdil. Za celou tu dobu se mi ji podarilo spatrit trochu dele (odhadem na 0.5s) jen jednou.

Koukal jsem jeste na blizkou ctyrhvezdu ny Sco. V 82mm refraktoru sly krasne videt vsechny 4 slozky. Ten nejjasnejsi par je velmi tesny (pod Dawsovym limitem), sekundarni slozka sla poznat jen jako drobny privesek (boule) na Airyho disku hlavni komponenty.