Astronomické fórum

Myslím, že tento rok nemá zmysel vzhľadom na fázu Mesiaca zakladať samostatné vlákno pre meteorický roj Ursíd, tak aspoň krátka správa o tom, že by sa v noci z 22./23. decembra mohla očakávať zvýšená aktivita tohoto roja. Originálna správa je na IMO. (... This year, Peter Jenniskens predicts that the Earth may cross a meteoroid filament on December 22, between 19h and 22h UT, which could lead to another activity enhancement. ...)

Jedno krásné kulaté výročí:
https://www.novinky.cz/zahranicni/ameri ... mesic.html

Zdravim
21. ledna 2019 se můžeme těšit na úplné zatmění Měsíce
https://nasvesmir.cz/2018/12/21/v-lednu ... eni-mesice

Recenze na POSECu :

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... s-8-5-x-45

Borisi, ani nevíš jak si tě například já osobně vážím, za tvé rady a za to co děláš, to nemá u nás obdoby. Ale když koukám na tu cenu těchto přístrojů, tak to není zrovna lidovka.

Nedokázal bys někdy udělat recenzi na něco co by za slušné peníze dokázalo překvapit? Myslím, že těch přístrojů taky nebude málo Protože cena Přes 30 tisíc Kč není úplně pro každého

Martine,
děkuji za reakci.. Myslím, že víš stejně jako já, že v této oblasti platí ještě více ono konstatování, že za kvalitu se bohužel musí platit. Stejně jako neuděláš z levných skel refraktor bez barevné vady, tak ani ze tří čoček v okuláru triedru nevykouzlíš širokoúhlý obraz a ještě k tomu s bodovými hvězdami na kraji pole. A dále kvalita hranolů, vrstev, vnitřní provedení, atd...
Nesouhlasím s Tebou, že by se zrovna u binokulárů našla řada levných výrobků, u kterých můžeme objektivně prohlásit, že jejich kvalita se vyrovná podstatně dražším výrobkům. Prostě nevyrovná... Ano, tu a tam se najdou levné a na ose velmi dobře ukazující triedry. Ale jsou to zpravidla jen "porro" triedry, které ale ukazují nadprůměrně dobře opravdu jen ve středu pole. Pokud bychom neskromně vzaly za standard zobrazení hvězdného pole v nepříliš světelném refraktoru a kvalitním šú okuláru, tedy s velmi kvalitní kresbou i u samého okraje pole, tak pro hodně přes 90% binokulárů na trhu je tento pohled, na který jsme u refraktorů zvyklí, jen nedostižný sen. Proto jsme si tak nějak zvykli, že za standard u triedrů pokládáme kvalitní kresbu kolem středu pole, vyhovující v další třetině pro terestrické použití, a oželíme tu poslední třetinu. Jenže na noční obloze to znamená, že takovýto triedr nám ve dvou třetinách pole zobrazuje místo bodových hvězd kometky a astigmatické kříže.
Mé recenze jsou kromě jiného zaměřeny na to, aby potenciální uživatel před koupí onoho výrobku věděl, zda větší vynaložený obnos je skutečně opodstatněný...

Jo máš pravdu Borisi. Dá se to vzít i z téhle stránky, člověk pak opravdu ví za co platí. Díky za tvé zkušenosti! Zdraví Martin.

Obecné vlákno o astronomických časopisech tady není, tak tuto informaci vkládám sem.

Tak jako mám doma poslední výtisk časopisu "Interstellarum", tak mi před svátky přibyl díky Honzovi Z. i poslední výtisk jeho pokračovatele - časopisu "Abenteuer Astronomie". Zatímco první vážnou ekonomickou krizi se celkem rychle podařilo překonat a zaniklé "Interstellarum" se převtělilo do "Abenteuer Astronomie", tak tentokrát to vypadá, že žádný takovýto časopis od vydavatelství Oculum už opravdu nebude...

https://abenteuer-astronomie.de/

Moc lidem, obzvlášť u nás, toto samozřejmě chybět nebude, ale já osobně se rád pokochám i papírovou podobou zajímavých informací... Nakladatelství Oculum jako takové dál pokračuje.

Tak už to bývá, že s koncem roku se setkáváme i s ukončením nějakých aktivit, projektů, ale i výrobních závodů. Bohužel si už nekoupíme ani nový dalekohled od moskevského "Intes-Micro".

Stránky Intes Micro jsou stále funkční, žádná zpráva o konci na nich není. Jinak některé jejich výrobky stále prodává TS.

https://www.teleskop-express.de/shop/in ... Micro.html

... TS tam má jeden zatoulaný 150 F15, který si po ročním čekání někdo nevyzvedl... Když nepočítám další kousek bazarový. Ostatně takto to bylo i u jiných prodejců už dlouhá léta - vše pouze na objednávku.

Diskuse o ukončení výroby dalekohledů Intes-Micro se vedly už od července ( první, kdo zrušil nabídku, byl APM ), příčin je několik, ale hlavní je dlouhodobá nemocnost klíčového člověka týmu, který se oddělil od mateřského Intesu. Tito lidé v podstatě figurovali i v jiných, takto stejnou cestou vzniklých firmách - jako např.STF nebo Santel, který nyní zůstal jako jediný nadále produkující vynikající optiku - pouze ale v průměru 400 a 500 mm. Spolu se zhoršenou ekonomickou situací došlo i k tomu, že postupně odchází stará generace optických inženýrů. Tím, že jde o závod moskevský, si dovedu představit, že výrobní náklady jsou úplně jiné, než třeba v Novosibirsku, kde sídlí TAL. A z dlouhodobé situace na západních trzích je patrné, že astronomové nebyli ochotni za Maksutovy z Ruska platit vysoké sumy, jako třeba za LZOS refraktory. Navíc levná záplava typově stejných dalekohledů přišla z ještě vzdálenějšího východu daleko dřív, než se Číňan naučil udělat slušný čočkový triplet.
Novosibirský TAL má tedy v levnější prac.síle nespornou výhodu, ale stejně si od nich nic nekoupíte - nedávno se podnik začlenil do obrovské akciové společnosti, která profituje s obřích vládních zakázek pro vojenské účely. Už zhruba rok se bohužel šušká o tom, že obdobný proces může proběhnout i v taktéž moskevském LZOSu nebo v Sankt Petěrburgu ( Lomo ).

Tak co se týká digitální fotografie vidím, že ze se máme v blízké budoucosti určitě na co těšit Jen ty ceny nás asi zpočátku těšit nebudou

https://www.mobilmania.cz/clanky/organi ... -internetu

Ony ty cesty, které mohou současné snímače závratně překonat jsou dvě. Kromě výše uvedeného organického čipu, který od roku 2013 oficiálně vyvíjel Fujifilm s Panasonicem ( ta organická vrstva OPF pochází od Fujifilmu ), a který je zatím velmi drahý, se v poslední době do popředí dostává jiná technologická záležitost, jež je podstatou dvou velmi nadějných projektů - jde o materiály GRAPHEN a GERMANEN. Jak už z názvu vyplývá, jejich podstatou jsou úplně jiné prvky než křemík - staré dobré germanium a stejně "starý a dobrý" uhlík. Obzvlášť vývoj Graphenu, coby dvourozměrné vrstvy z atomů uhlíku ( vypadá jak síťka ze šestiúhelníků ) je už dost daleko a kromě zatím nejpevnějšího a nejtenčího materiálu zároveň, skýtá ohromné využití i pro výrobu čipů - jeho citlivost totiž je až 1000x vyšší než u křemík.fotodiod, při současně desetinové spotřebě. Rozvíjející se technologie graphenového senzoru už dnes slibuje, že jeho velkosériová výroba může být až 5x levnější té současné. A podobně jako organický senzor, tak i tento je schopen zachytávat současně i IR záření.
Prototyp graphenového senzoru na foto výše.

Podobným směrem, rovněž nadějným, je v USA vyvinutý Germanen, který prokázal podstatně větší stabilitu než křemík a 10ti násobnou rychlost elektronů v něm.

SIRIUS_758 píše:Tak už to bývá, že s koncem roku se setkáváme i s ukončením nějakých aktivit, projektů, ale i výrobních závodů. Bohužel si už nekoupíme ani nový dalekohled od moskevského "Intes-Micro".

To, že západoevropské firmy končí s dodávkami výrobků Intes Micro asi souvisí se sankcemi EU proti firmám, které také dodávají ruské armádě. Na ruském astro fóru se naopak píše (23.12.2018) o tom, že INTES MICRO zavádí několik cenově dostupných modelů. https://astronomy.ru/forum/index.php/topic,48425.0.html

Stratus :

...akorát, že se nejedná o 23.12.2018, ale o datum poněkud starší - 23.12.2008

SIRIUS_758 píše:Ony ty cesty, které mohou současné snímače závratně překonat jsou dvě.
........
Obzvlášť vývoj Graphenu, coby dvourozměrné vrstvy z atomů uhlíku ( vypadá jak síťka ze šestiúhelníků ) je už dost daleko a kromě zatím nejpevnějšího a nejtenčího materiálu zároveň, skýtá ohromné využití i pro výrobu čipů - jeho citlivost totiž je až 1000x vyšší než u křemík.fotodiod, při současně desetinové spotřebě. Rozvíjející se technologie graphenového senzoru už dnes slibuje, že jeho velkosériová výroba může být až 5x levnější té současné. A podobně jako organický senzor, tak i tento je schopen zachytávat současně i IR záření.

Nějak nechápu, co se myslí tou 1000x vyšší citlivostí ? QE určitě ne, to je blbost. Takže zbývá jenom převodní poměr náboj vs. napětí, v e-/uV nebo nějaká podobná jednotka ? Já už jsem k těmhle x-násobně vyšším citlivostem a závratnému překonání poněkud skeptický. Protože u současných senzorů už není skoro žádná rezerva, blíží se fyzikálnímu maximu QE 100%, a jediný další parametr co to kazí je pak už jen šum (většinou vyčítací) a ten je už u CMOSů běžně blízko k 1e-, u EMCCD s násobícím registrem jsme schopni počítat jednotlivé fotony (či spíše vyražené elektrony), takže vyčítací šum je vůči signálu nepodstatný. Nic lepšího než teoretický senzor se 100% QE a nulovým šumem nemůže existovat. A ani ten nás už nemůže nikam dál posunout, obraz za šera až skoro tmy s ním prostě bude stejně hnusně šumět, asi jako dnes když se podíváš nočním viděním. Je to totiž fotonový šum zdroje světla, a s tím nejde dělat nic (leda použít ke zobrazování něco jiného, než fotony )

Pokud by se citlivost definovala ještě pomocí poměru dosažitelného S/N při nějkém osvětlení, tak je to taky sci-fi. Zlepšit poměr S/N 1000x nebo zachytit 1000x slabší signál při stejném S/N tedy opravdu nepůjde, s žádným materiálem.

Ten údaj 1000x citlivější jsi vzal kde ? Nějaký relevantní link by nebyl ?