Stavba dalekohladu

MilAN · #16

VK napsal: Tak o tom nevím .... :o Kde to mají takhle levné?

Jestli vyjde takhle levně, tak se to vyplatí koupit (otázka je, jestli jak je kvalitní; já tuhle otázku kladu vždycky).

Je to Sky Watcher.
Otázka na kvalitu je sice zajímavá, ale optika je srovnatelná s VOD Turnov a je vyráběná sériově firmou Synta . Protože tu na fóru má skoro každý něco od této firmy, určitě bys již zaznamenal stížnosti na optiku.

Jen zrcadlo od VOD je dražší, než zde celý OTA dalekohled.

Aparat · #17

A co si myslite o otvoroch na konci tubusu - vetranie pripadne pouzitie ventilatora pre rychlejsiu vymenu vzduchu?

VK · #18

Tohle samozřejmě existuje a funguje, ale ne vždy je to adekvátní.

Já mám doma dva Newtonovy dalekohledy 158/750 s ocelovým tubusem, plech tl. 1 mm, hliníková, plná objímka hlavního zrcadla a 305/1486 s hliníkovou plnou objímkou hl. zrcadla a tubusem z 5-mm překližky. Oba jsou asi 1:4,75. Ten menší se teplotně vyrovná během čtvrt hodiny sám od sebe, a to nemá v objímce ani v tubusu žádné otvory. Ten větší, se vyrovná nanejvýš do půl hodiny. V zimě, třeba při -15°C to trvá o něco déle: Newton 158/750 se teplotně vyrovná asi za půl hodiny, Newton 305/1486 cca 3/4 hodiny.

Roli tady hraje také to, z jakého skla jsou zrcadla. 158/750 má zrcadlo z nějakého skla, nevím, z jakého, 305/1486 má zrcadlo ze Simaxu.

Větráky a otvory v tubusu pro usměrnění proudů teplého vzduchu mimo svazek přicházejících paprsků jsou věci, které v principu pomáhají, ale praktický význam mají u velkých dalekohledů. Například jednometrový dalekohled, který bude vidět na 7. Herzberger Teleskoptreffen v bývalé NDR (viz zde na fóru Astronomická setkání), má u zrcadla 3 větráky po 120°. Tyto větráky se zapínají před pozorováním a slouží k urychlejí tepelné výměny prouděním.

Nejedná se o nijak zvlášť efektivní proces už proto, že plocha povrchu zrcadla není nijak zvlášť velká a tepelná výměna mezi sklem a vzduchem také ne. Na druhou stranu zde hrají roli i velmi malé teplotní rozdíly - pozorovatelný je už 1°C. Skutečně velmi rušivých je 5° a více.

Při pozorování hrají roli nejméně 3 druhy seeingu podle místa vzniku: seeing vnitrotubusový, seeing v blízkosti tubusu a seeing "dálkový" (daleko od dalekohledu, v celém prostoru atmosféry). Pomocí větráků a otvorů se zkracuje (ale ne vždy podstatně) teplotní vyrovnávání mezi zrcadlem a okolními součástmi a vzduchem. Perspektivně se tak odstraňuje vnitrotubusový seeing. S ostatními dvěma druhy seeingu se ale nic neděje.

Roli hrají i stavby v okolí dalekohledu, v neposlední řadě samotná budova pozorovatelny. Profesionální kopule stojí samostatně v křovinatém terénu a kopule je obložená hliníkovým vlnitým plechem. Kopule je tepelně isolovaná, takže se pod ní udržuje zima (nižší teplota), i když venku hřeje Slunce.

Mám zkušenost s pozorováním Marsu 27. 8. 2003. To byla zrovna oposice se Sluncem. Viděl jsem Mars ze zahrady uprostřed města dobsonem 305/1486 při zv. 270x podstatně lépe, než ve stejnou dobu jiní pozorovatelé refraktorem 200/3500 při zv. 280x z jižní kopule královéhradecké hvězdárny.

V. K.

Pito · #19

Môžem ti niečim poradiť ako kolegovia ti pisali najprv si daj dokopy poriadnu montaž a potom možeš rozmýšlať o nejakom pristroji bez dobre montaž sa nepohneš a to nehovory moja skusenosť ale aj inych ked chceš možem ti poradiť, poskytnuť nejake vykresy alebo nejaku radu Pito

SpaceMan · #20

Ak by si mal zaujem, mam vykresovu dokumentaciu na nemecku paralakticku montaz. Konstrukcny navrh aj vykres je od p.Kozelskeho (svojho casu velmi znamy a uznavany konstrukter dalekohladov). Je to navrhovane pre reflektor s priemerom 140 mm, co je blizko priemeru o ktorom uvazujes - minimalne by ti to mohlo posluzit ako inspiracia.

Ja osobne by som ale montaz kupil. Pre tebou uvazovany typ je pouzitelna HEQ-5 (ale je to na hrane - prilis dlhy tubus), alebo potom EQ-6.

fidler · #21

Při stavbě jsem se dostal do fáze, kdy budu řešit upevnění sek. zrcátka. Jde mi o to , kolik cm mám vyhnat
ohnisko mimo okraj tubusu . S tím souvisí koupě okulá-
rového výtahu . U nabídek chybí údaje o rozměrech, Uvádějí většinou pouze výšku zdvihu . Potřebuji znát výšku ok. výtahu v zataženém stavu aby se mi nestalo,
že krátkoohniskový okulár bude příliš daleko od ohniska
dalekohledu (túdiž neupotřebitelný) .

#22

Nestavěl bych, dokud nebudu mít okulárový výtah v ruce. Nebo prohlédnutý a oměřený v prodejně nebo u kolegy.

Když tady napíšeš typ, je velká šance, že ti ho někdo z majitelů změří kompletně.

michal.b · #23

Pro orientační představu - minimální výšky běžných výtahů uvádí TS:
http://www.teleskop-service.de/Selbstba ... auszug.htm

Ale jak píše Martin, dokud nebudeš mít v ruce výtah, který posléze skutečně použiješ, nic nemontovat napevno.

Martin Vyskočil · #24

Rek bych, ze je to taky limitovany svetelnosti, prumerem sekundaru a prumerem tubusu.

#25

Ony jsou vpodstatě dvě možnosti, jak stavět.
První z nich je detailní návrh dopředu, zvolit obě zrcadla, konkrétní výtah případně korektor a na základě modelu/výpočtu určit rozměry, pak věci zakoupit (nechat vyrobit) a poskládat. Takto jsem stavěl tohle:
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/N185_610.htm

Druhá možnost je, že vezmu to co mám (primár, sekundár) a podle toho se pokusím udělat optimální návrh pro daný účel použití. Z toho pak vyplyne vysunutí ohniska, typ výtahu a podobné.

Ovšem nevíme, jaký případ má fidler.

fidler · #26

já jsem ten druhý případ . Primár 200/2000 a sekundár,
který má malou osu pouze 42 mm , takže s ním potřebuju jít co nejdále od primáru , což předurčuje nízký
okulárový výtah .

#27

200/2000 ?
Zkoušel jsem si natáhnout metr, a to v zenitu nedostaneš k výtahu ani když to bude dobson, tedy pokud nejsi nějaký dvoumetrový obr.

Na čem to budeš chtít mít (jako montáž). Tedy upřímě řečeno, takovouhle dlouhatánskou obludu bych snad ani nestavěl. Vzhledem k tomu, že hmotnost tubusu bude značně převažovat nad hmotností zrcadla, bude nejspíš těžiště blízko středu tubusu (hádám tak kolem 80cm od zrcadla) a teď co s tím. Na dobsona to už moc nebude, a paralaktika na takovýto tubus je ještě větší nesmysl.

Nepřepsal jsi se ?

MilAN · #28

Pokud platí ty parametry, bude to ideální přístroj na planety.
A v případě těchto parametrů nehraje již výška OV podstatnou roli. Při klasické délce nějakých 80-85 mm bude výsledné pole bez vinětace nějakých 22 mm. Pokud použiješ nejnižší možný výtah ( cca 40 mm) zvětší se ti nevinětované pole o 4 mm, pokud to natáhneš, bude to naopak.

fidler · #29

Nepřepsal.
Ve všem máš jistě pravdu a jsem si toho vědom.
Věc se má tak - prvotní je pro mne postavit dalekohled.
Chci si ověřit, ohmatat a vyzkoušet všechny teoretické znalosti, které jsem doposud nabyl . Výsledný efekt bude jistě mizivý, ale já budu o poznání zkušenější . Vycházím proto z materiálu, který mám a nechci do toho moc inves-
tovat.
mám již - primár
- sekundár
- objímku na primár
- tubus
- upínací kruhy

Zatím jsem do toho investoval 2000,-

#30

Tak co s tím, samozřejmě dalekohled postavíš, to není zase problém. Kreslit bude hezky, pokud optika za něco stojí. A to i s levnými jednoduchými okuláry a bez komakorektoru. Horší bude, na co to upevnit. Nemám vůbec odhad hmotnosti, nevím, z čeho je tubus.

Asi nejschůdnější by byla nějaká jednoduchá azimutální montáž na bytelném sloupu, jen tak vysokém, aby zrcadlo v zenitu prošlo kousek nad zemí.