Planeta Pluto je těleso s malou objemovou hmotností blízkou hustotě ledu. V roce 1978 James W. Christy a Robert S.Harington oznámili objev družice Pluta - Charon.
Ze vztahu obou těles lze pomocí Keplerova zákona odvodit hmotnost Pluta a Charona. Ta vychází 3000 x méně než kdysi předpokládal Percival Lowell, když počítal polohu transneptunovské planety. Hmotnost Pluta je necelá 1/6 našeho Měsíce
Někteří astronomičtí odborníci již tehdá nepokládali planetu Pluto po objevu Charona za planetu na sympoziu "O sluneční a meziplanetární dynamice" v Ottawě v roce 1979.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Kuiperův-Edgevortův pás ledových těles tvoří pokračování přibližně v rovině ekliptiky za drahou planety Neptun,
která se postupně rozšiřuje až k Oortovu oblaku - kulovému systému.
Působením gravitace planety Neptun došlo u Pluta a jeho družic ke změně parametrů dráhy. Tato dráha je zajímavá tím, že se po desítky milionů let nemůže stát, že by opět došlo k následné změně dráhy, protože poměr oběžné doby Neptuna a Pluta s družicemi je téměř přesně 2:3.
Pluto se svými družicemi by měl patřit k objektům Kuiperova-Edgevortova pásu označovaných jako TNO.
Brian G.Marsden na sympoziu o Plutu k problému uvedl."Tím, že Pluta zařadíme mezi planetky nepozbude přece jeho výzkum na významu...".
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Vybavení: Newton 240/1200+refraktor 110/1600 na paralaktice z dob krále klacka, Dobson 200/1200, 1 x Watec 902H2 Ultimate, 1 x VE 6047, 7 x KPF 131 HR...a spacáky s terénní plechovkou Peugeot 405
Algol77 napsal: NE !!!!!
Napsat NE!!!! je jednoduché, ale pokus se oponovat.
I když " NE" může býti také názor.Ten otazník v názvu
zprávy je přinejmenším k zamyšlení.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Není to jednoduché, víš jak dlouho jsem ty 2 písmenka hledal na klávesnici...a c o teprve ten vykřičník.... ;D ;D ;D
Oponoval jsem již dříve, že Pluto z hlediska akrece, parametrů dráhy a diferenciace hmoty v tělese není planetou...nebo už jenom poměr hmot v soustavě Pluto Charon, nebo geometrické podmínky soustavy...
Vybavení: Newton 240/1200+refraktor 110/1600 na paralaktice z dob krále klacka, Dobson 200/1200, 1 x Watec 902H2 Ultimate, 1 x VE 6047, 7 x KPF 131 HR...a spacáky s terénní plechovkou Peugeot 405
Možná je tu jeden zakopaný pes. Pluto a Charon jsou každé zvlášť docela malé ale hodně si podobné potvory. A tak mají těžiště mezi sebou. Pokud budeme brát v potaz že jsou tam i další tělesa /u Pluta/ a že všechna tělesa leži mimo těžiště celé soustavy, pak "střed" s oběžnýmí dráhami těch těles /v té určité vzdálenosti/ bych přirovnal k setrvačníku a v prostoru se jeví jako těleso větší. Nevím ale jak je tomu u Xeny.
Ze zákulisí IAU:
Rezoluce 6A: Pluto je prototypem nové skupiny transneptunových objektů.
Je potřebné ještě vyčkat jak bude přikročeno k celkovému
zatřídění, zda trpasličí planety nebo odvozeniny z názvu Pluta.S tím zakopaným psem se ještě uvidí. Problemy mohou vzniknout u extrasolárních planet s určením těžiště při určování rozměrů těles.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Problém složitější, než se na první pohled zdá. Rozhodnutí není jednoznačné ať již z hlediska gravitačního nebo časového - vlastně kombinace obého. Pluto patří k třetí či čtvrté skupině velkých oběžnic Slunce (záleží na členění planet podle druhů). V obecnosti představuje zatím největšího známého představitele těles "zmrzlých plynů". Zda si zaslouží statut planety či planetárního zakrněnce, to je věcí úplně jinou.
Psychologicky chápu vyjímečnost Pluta mezi dnes již historickým začleněním do planet, jakož i jeho vyhoštění z této vyjímečné skupiny. Leč, jak jsem se vyjádřil jinde na tomto fóru: je Země také planetou? V gravitačních a časových podmínkách Pluta by s tím měla asi starosti.
sandor napsal: ... Leč, jak jsem se vyjádřil jinde na tomto fóru: je Země také planetou? V gravitačních a časových podmínkách Pluta by s tím měla asi starosti.1/ Ano, ale kdyby tam vznikala, vypadala by jinak.
2/ Působíte dojmem, že to berete stylem "planety vs. zbytek" , ale tak já to nevidím. Vidím to jako členění na několik skupin těles. Planety nejsou nějak výsadní.
Ta definice planety je velice dobrá. Jednoduše, planeta je kulaté těleso které mělo dostatek gravitace aby vychytalo materiál okolo.
Pluto, Ceres a podobné objekty se vivinuly v oblastech, kde už není dostatek hmoty a planeta se zde nemáže vytvořit. Jediné co se vytvořilo jsou jakési planeti-mrzáci, zakrslíci, kteří nedorostou.
Dá se předpoklídat, že i v ostatních soustavách se bude materiál distribuovat podobné, těžké prvky budou poblíž mateřské hvězdy vytvářet terestrické planety a dále bude zas dost lehkých prvků aby se vytvořili planety Jupiterova typu. A pravděpodobné za nimi budou opět jen kometární jádra, jednak rušená gravitací plynných obrů a jednak v prostoru kde je málo hmoty + velké rozestupy. ... takže si nemyslím, že by nějaké obdoba Pluta ve vesmíru mohla dostat status planety.
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
MIZ napsal:
1/ Ano, ale kdyby tam vznikala, vypadala by jinak.
2/ Působíte dojmem, že to berete stylem "planety vs. zbytek" , ale tak já to nevidím. Vidím to jako členění na několik skupin těles. Planety nejsou nějak výsadní. Ad 2/ - určitě neberu planety a zbytek. To je nedorozumění. Vidím více méně spojitou řadu těles různých velikostí, hmot a hustot a s různým "historickým" pozadím obíhajících kolem hvězdy. V různých gravitačních podmínkách. S různými vzájemnými gravitačními vlivy. Pokud chceme něco někam jednoznačně zařadit, musíme mít jedno měřítko. Jinak je v tom pěkný nepořádek. A již jen to, že v definici planety jsou planety jednoznačně vyjmenované, mi připadá, že tím se definice vyhnula právě řadě problémů, které by nutně musely nastat, kdyby se mělo těleso umístit myšlenkově na testovací dráhu a zjišťovat statut planety. Vpodstatě definovat planetu takovým jednoznačným způsobem, jako se například definuje absolutní hvězdná velikost. ;D Doufám, že si již rozumíme, jak to myslím. Poté lze také definovat, kde končí trpasličí planeta a začínají planetky. Nebo ty snad novou definicí jako pojem zanikly? Je Ceres trpasličí planeta nebo planetka - je t. p., aspoň podle terminologie si myslím, že do tohoto ranku již zapadá.
Ad 1/ Zcela určitě, ale myšlenkový pokus můžeme udělat.
sandor napsal: Ad 2/ - určitě neberu planety a zbytek. To je nedorozumění. Vidím více méně spojitou řadu těles různých velikostí, hmot a hustot a s různým "historickým" pozadím obíhajících kolem hvězdy. V různých gravitačních podmínkách. S různými vzájemnými gravitačními vlivy. OK. "Tak to ma byt. Tak je to spravne."
sandor napsal: Pokud chceme něco někam jednoznačně zařadit, musíme mít jedno měřítko. Jinak je v tom pěkný nepořádek. Právě. Potom ještě narazíme na to, jak poznat, zda těleso je už "kulaté" [v hydrostatické rovnováze] anebo ještě není. Asi to nepůjde brát nějak striktně a dogmaticky, nějaké tolerance a pružnost tam budou muset zůstat.
Samozřejmě, že neexistují nějaké ostré hranice. Ale zvolená definice IAU může posloužit jako dostatečná pro roztříděn objektů. Z té definice vyplývá že:
Planeta je konečný výrobek kondenzace protoplanetárního disku, která je v hydrostatické rovnováze - má kulový tvar a vyčistilo dráhu od původního materiálu. Na dráze jsou přítomné pouze tělesa vázané na orbitě - měsíce. Tělesa v libračních bodech a recentní materiál, který není na stabilních drahách a musí být doplňován zvenku.
Trpasličí planeta je taktéž těleso v hydrostatické rovnováze, které se planetám podobá, ale nedorostlo do dostatečné velikosti a nevyčistlilo svoji dráhu od původního materiálu, takže kromě recentních těles, libračních bodů a oběžnic má ještě okolo sebe mnoho dalších těles na stabilnách drahách.
No a to ostatní je ten zbytek, co je buď na stabilních drahách v libračních bodech, rezonancích a nebo je to právě ten recentní materiál. Rozdíl je v tom, že sdílí prostor s trpasličími planetami, ale nesdílí jej stabilně s Planetami.
Takže na otázku jestli je Trpasličí planeta planetou, odpovídám - NE ... Pluto by mohl být planetou, pokud by se slepil s Cháronem a podstatnou částí pluťat ... pak by se Planetou stal.
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
