koca napsal:
V drtivé většině případů se odečtením BIAS snímků rozdíl nepozná.
Ano, většinou to tak je, pokud jsou expozice dostatečně dlouhé a objekt moc "nelovíme" při následném zpracování. V Bias snímku se projeví čtecí šum senzoru a elektroniky, nerovnoměrnosti sigálu z jednotlivých řádků či sloupců senzoru a případné systematickérušení vlastní elektronikou při vyčítání. To mohou být různé takové pruhy v obraze a podobně.
Pozná se to hlavně při astrometrickém zpracování. Ono totiž uroveň pixelů u BIAS snímků je významně menší, než u DARK, FLAT či LIGHT snímků. Problém může nastat při focení v ideálních podmínkách , kdy hodnota nasycení pozadí bude nízká, a navíc se po kalibraci DARK a FLAT ještě sníží. Potom i malé hodnoty nasycení u BIAS snímků mohou hrát roli hlavně při astrometrii.
Pozná se to také, pokud se snímek zpracovává silněji, prostě pokud se jedná o velmi slabý objekt a úrovně signálu jsou nízké a objekt je utopen v šumu a ostatních vlivech.
Každopádně se vyplatí udělat si BIAS snímek, ať má člověk představu, jak moc se mu projevuje šum v elektronice. Dalším zdrojem rušení, který se může projevit na BIAS snímku je rušení elmag polem, například starší monitory, ventilátory a nebo si pošlete zprávu z mobilu
Jak je vidět, jedná se o náhodné jevy a jejich eliminace je možná jenom pouze BIAS snímkem.
NÁHODNÉ jevy neodstraníš žádným snímkem, ani BIAS. Právě proto, že jsou náhodné ! Naopak, musíš vyrobit MASTER BIAS (průměr nebo raději medián z více BIAS snímků) kde jsou již pouze systematické odchylky každého pixelu, charakteristické pro danou kameru. Jednotlivý BIAS je dobrý leda tak pro posouzení šumu soustavy. Pokud si jedním BIASEM zkalibruješ celou sadu snímků objektu, moc si nepomůžeš, spíš naopak.
Ale například slovutná firma SBIG toto řeší přidáním konstantní hodnoty 100 ADU pro každý pixel, což znamená, že se s úrovní pozadí nedostanete pod 100 ADU (při správném zpracování). Lepší astro programy mají možnost použít při kalibraci snímků i BIAS snímek a/nebo zadat konstantní hodnotu pro odečet. Ale kdo zná, může to udělat i v nějakém grafickém programu.
Ano, to je řešení, které zajistí že po odečtu DF a po aplikaci FLATu to nepodteče. Neřeší to ale variabilitu offsetu v různých místech senzoru.
Pro ostatní, kteří nevíte, o co jde. Při focení DSLR to neřešte.
Mimochodem - SubRAW umí aplikovat i BIAS snímek (byť ne v plném slova smyslu, ale pouze pro určení offsetu černé), pomocí parametru --b.
