MESSIER - užitkový SW z Francie

Jan · #31

To > RNT
…
Stavěcí šrouby na základně Dobsona ani stupnice na osách jsem nikdy nepotřeboval a pravděpodobně ani potřebovat nebudu.
Václave,
vím že patříš mezi majitele Dobsonů s elektronickým naváděním. V této pozici je Tvůj citát opodstatněný... Ale jestli někdy Tvá elektronika selže (já Ti to nepřeji – ale i to se může každému z nás stát) a nebudeš chtít přerušit či opustit pozorování, pak bys možná uvítal, kdyby i Tvůj Dobson byl vybaven možností vyhledávat nebeské objekty bez pomoci I-S. A jelikož Tvůj Dobson stupnice ani stavěcí šrouby nemá, musel bys podkládat základnu do vodorovné polohy vším co budeš mít po ruce a možná by přišel vhod i školní úhloměr...

A co amatéři, kteří s Dobsonem začínají, kteří mají omezené finance (Kč 15.000,- až 25.000,- za naváděcí systém je pro ně příliš mnoho, ale Notebook za Kč 5.000.- již vlastní..)? Předpokládám, že u nás je jich většina. Pokud chtějí vyhledávat objekty podle počítačem zjištěných aktuálních azimutálních souřadnic a nemají instalovány dělené kruhy (stavěcí stupnice) a šrouby, musí základnu Dobsona ručně a pracně v terénu orientovat (např. podle buzoly) a pak ji vyvážit do vodorovné polohy pomocí podložek. Na DsD jsem podobné situace viděl.

Jsem přesvědčen, že by amatéři s radostí přijali možnost zakoupení a instalace stupnic a stavěcích šroubů (za zlomek ceny elektroniky). Dosud tato možnost není a amatéři si musí uvedené díly vyrábět doma na koleně v kuchyňských podmínkách protože je potřebují – viz URL: http://astrotechnika.wz.cz/
Mechanické stupnice – autor: Zdeněk – cituji:
“Mechanické stupnice značně usnadňují orientaci přístroje a po jejím ustavení i následné vyhledávání objektů na obloze. Přesnost stupnic je 0.1°. Umožňují tak dostatečně přesně vyhledávat objekty i za pomoci počítačových programů... “.

U skupiny amatérů - začátečníků snad platí i to, že naučí-li se vyhledávat nebeské objekty bez elektroniky, pak (třeba později) s radostí uvítají všechny (nesporné) výhody, které elektronika poskytuje.

Je s podivem, že instalaci a existenci stavěcích stupnic na osách RA a DEC na ekvatoreálních montážích nikdo nezpochybňuje (přestože i na tyto montáže se instaluje elektronika PUSH-TO či GO-TO). Tato elektronika mechanické stupnice sice nepotřebuje, ale za určitých okolností mohou i mechanické stupnice dobře posloužit. Jinak řečeno – dovedete si představit, že Vám bude nabídnuta ekvatoreální montáž s elektronikou a bez stupnic?
(.. já bych si ji nepořídil… přestože mám elektroniku rád )

Zdraví
Jan

MilAN · #32

Jan napsal:
Jsem přesvědčen, že by amatéři s radostí přijali možnost zakoupení a instalace stupnic a stavěcích šroubů (za zlomek ceny elektroniky). U skupiny amatérů - začátečníků snad platí i to, že naučí-li se vyhledávat nebeské objekty bez elektroniky, pak (třeba později) s radostí uvítají všechny (nesporné) výhody, které elektronika poskytuje.

No, ono to tak bez elektroniky není, protože k tomu, abych mohl používat stupnice na ustavené azimutální montáži ,potřebuji elektroniku k tomu, aby mi pro každý objekt v okamžiku pozorování spočítala azimut i výšku .A pokud k tomu nepoužiji třeba Psion, budu pracovat s notebokem a mohu se rozloučit kvůli adaptací očí s pozorováním slabších DSO.
Není jednodušší Dobson bez stavěcích šroubů, stupnic a výpočetní techniky a radši instalovat hledáček a věnovat tochu času denní přípravě pozorování?
--------------------
Tuhle poznámku píšu i přes to, že se mohu považovat za "průkopníka" používání těchto zařízení u nás a používám zařízení od fy JMI přes 15 let. A na sobě dobře vidím, jak je snadné" zdegenerovat" a odnaučit se znát oblohu .

Jan · #33

Uplatnění programu Messier při navigaci Dobsona

Pro úplnost a kvůli objektivitě nutno uvést že firma S-W má (nebo měla) ve svém sortimentu montáž Dobson s profesionálně vyrobenou stupnicí (děleným kruhem) na ose AZ.

Stupnici pro osu výšky a případně i vertikální šrouby pro vodorovné ustavení Dobsona si musí zájemce vyrobit individuálně.

Dodávaný Dobson s nainstalovanou dvojicí snímačů DSC, s elektronikou NAVIGATOR-1 a s PC Psion vypadá takto:

Mohu však doporučit způsob pozorování dalekohledem na montáži Dobson vybavené stupnicemi tj.
i bez elektroniky PUST-TO ale s pomocí PC – přičemž postačí i Pentium2.

Stručně řečeno:
1*
Montáž ustavíme tak, že základna je ve vodorovné poloze a počátek stupnice AZ směřuje na S.

2*
Na PC spustíme program Messier (nebo SkyCharts–CdC) a NiteView tj. červený filtr obrazovky při minimálním jasu displeje.

3*
V tabulce objektů programu Messier klikneme na objekt který chceme pozorovat a přečteme jeho aktuální azimutální souřadnice v 8. a 9. sloupci od leva.

4*
Tubus dalekohledu otáčíme v obou osách až na stupnicích máme souřadnice získané z PC.

Je důležité, aby vyčtení souřadnic na PC bylo rychlé a aby displej zářil co nejméně.

Mnoho zdaru při pozorování
Jan

Jan · #34

Nová česká verze 3.0 programu Messier

přináší tyto novinky (z nichž některé byly navrženy v diskuzi na Astro-Fóru):

* Mapy souhvězdí v okolí objektů katalogu Messier ve formátu *.PDF

* Export a tisk souborů formátu *.XLS (EXCEL) vybraných M objektů (hodí se pro pozorovací deník)

* Úpravy v hlavním okně programu usnadňující provoz programu v nočních podmínkách, česká nápověda se dá vyvolat přímo z programu.

Program je ke stažení na URL
http://www.grecner.cz/astro/mess_sw/mes ... sw_c30.htm

Autor Daniel Pastuszak přeje všem uživatelům programu užitek a potěšení z nových funkcí

Zdraví Jan

Jan · #35

Použití červeného filtru k programu Messier

Jedná se o způsob použití červeného filtru programu NiteView

První zátržítko programu NiteView "Nite Color"
překryje červeným filtrem celé okno Messier

Druhé zátržítko "Desktop"
překryje černým filtrem celou obrazovku (zmizí ikony)

Třetí zátržítko "Taskbar"
překryje černým filtrem příkazový řádek vespod obrazovky.

Druhým a třetím zátržítkem snížíme intenzitu světelného toku obrazovky.

Zdraví
Jan

#36

Jenomže na většině notebooků je to stejně nanic. Displej i tak svítí v noci strašně moc, a hlavně, TFT displeje do boků vyzařují hodně, i když je obraz úplně černý.

Jediné možné řešení je dát přes toto ještě kryt z červené folie. Jinak si nezaporuješ

Jan · #37

Martine,
máš pravdu, u mého staršího PC-notebooku DELL používám folii již několik let.

Diskuze na toto téma se uskutečnila před několika léty na našem WEBu:
http://www.grecner.cz/astro/niteview-c01.htm

odkud lze stáhnout FREE zazipovaný SW NiteView (cca 6 kB ).

Doporučovaná folie před LCD je nutná i při nočním zobrazování bílých map objektů Messier ve formátu *.PDF prohlížených v prostředí Acrobat Reader.
Bílý povrch mapy nelze pomocí NiteView obarvit na červeno.

THX - Zdraví
Jan

petrE · #38

Velká škoda, že MESSIER není také pro počítače Psion. Já na svém Psionu 5MX používám planetárium Solun, které aktuájní souřadnice ukáže také, ale je sním pomalejší práce. Psion mi připadá jako ideální volba - je malý, na dvojici AA NiMh vydrží mnoho hodin a podsvícení v noci vůbec nemusím použít, stačí si posvítit obvyklou červenou LED

Kojaro · #39

Tak podle mého, je tento program více než vhodný pro začínající pozorovatele s dalekohledy na Dobsonově montáži. Zvlášť když byl doplněn těmi mapkami. Na škodu je, že nejsou také v inverzním provedení t.j. černý podklad,bílé hvězdy. Mám v tomto provedení SKY ATLAS 2000.0 a v noci při červeném světle je to podle mého názoru ideální. Možná že tato kombinace byla zvolena pro běžný zvyk takto mapy vytvářet nebo zkrátka jen šetří toner či inkoust při tisku mapek.
Co se týká výstupu do EXCELovské tabulky tak tu bych si představoval trochu jinak, zvlášť když by měla sloužit jako podklad pro pozorovací deník. Co objekt to jeden list a tam si podle svého doplňovat poznámky o pozorovacích podmínkách apod. To už je ale jen "kosmetika" nesouvisející s vlastním programem.

Paaja · #40

Zajímavý prográmek, vždy mě trápilo jak zjistit jaké objekty lze pozorovat právě danou noc, nemám v paměti všechny mesiery a u planetárií jsem nevěděl jak na to :-/. Doporučím to kolegům amatérům na hvězdárně.
Mám výtku - mapky nejsou dost podrobné, hodilo by se několik mapek s různými měřítky (jako Karkoschka).

Jan · #41

Až se nebe obnaží..

Prosím o součinnost při posouzení účinnosti různých filtrů Windows přes okno programu Messier. Jde mi o subjektivní zjištění, nakolik použitý filtr oslňuje /či neoslňuje /nebo částečně oslňuje zrak pozorovatele:

Fotografie obrazovky ilustrují možný způsob nočního provozu LCD displeje programu Messier (nebo jiného SW) ve spolupráci s programem NiteView. Na základě získaných výsledků SW filtr bude /nebude doporučován.

Ve Windows zvolíme černé zobrazení displeje volbou:
Kliknout na ploše LCD > Okno: Zobrazení-vlastnosti > Vzhled >
Barevné schéma: Vysoký kontrast - černá

Program NiteView může být přitom v běhu, není v něm zatrženo žádné zátržítko – tímto způsobem ikony a Taskbar na ploše LCD nejsou viditelné, čímž se sníží celková intenzita světelného toku obrazovky.

Program NiteView lze stáhnout na URL:
http://www.grecner.cz/astro/niteview-c01.htm

Jelikož LCD září i do stran, zejména při zobrazení bílých ploch (např. map ve formátu *.PDF prohlížených v SW Acrobat Reader) nutno před LCD umístit rámeček se červenou plastovou fólii.

Pokud použijeme červený SW filtr (první zátržítko NiteView zatrženo), i tak lze současně použít červenou plastovou fólii.

Zdraví
Jan

MilAN · #42

Horší volba než zelený podklad neexistuje.

#43

Honzo, já nevím, jestli jsi si někdy Ty (a taky autor) zkusil pustit notebook při pozorvání v noci. Ale i kdyby bylo pozadí černé, notebook stejně oslňuje. A moc. Černá je černá jenom ve dne, v noci je to nepoužitelné. Tedy pokud chci pozorovat deep-sky. Pokud planety, nebo je dokonce snímat, kamerou, je to jedno. Ale vzhledem k určení tohohle SW je folie nezbytná.

Pokud mohu doporučit vzhled programu, tak bych se přimlouval za většinu ploch, které jsou normálně šedé (nebo nyní zelené) černých. A červeně (nebo klidně i bíle, stejně bude filtr) jenom rámečky oken a tlačítek, texty... Prostě to co má být vidět.

Nevím, jak moc se Windows OS nechá "znásilnit" ale vzhledem k tomu, že program NiteView (ale i jiné astro SW) umí přebarvit kdeco, neměl by být problém po zatržení nějakého zaškrtávátka v tom programu nastavit barvy toho programu i zbytku systému, jak píšu.

Ale stejně s notebookem si to nedokážu představit. Vím, jaké to bylo, když jsem pointoval ještě WEBkamerou. I nyní když fotím, a zapnu jenom můj TVGuider s TV displejem nějakých 5x8cm, je to taková pecka do očí, že se adaptuju po vypnutí znova.

Jediné, co má krásně vyřešené řízení jasů, je PDA. Tedy aspoň můj Compaq. Jas výbojky jde plynule stahnout až k nule. Tedy skutečně výbojky, nikoli tlumení kontrastem displeje nad ní. To je hrozně nehospodárné, a nepomáá, displej stejně svítí do stran.

Jan · #44

Martine,
díky za věcné připomínky a poznatky podle kterých jsem upravil a doplnil znění pasáže jak o červením plastovém tak i o černém SW filtru.

Sám již několik let používám notebook vč. SW červeného filtru „NiteView“ a současně červené plastové fólie. Jelikož mám montáže osazené snímači polohy, použití NB se nevyhnu.

Použití PC sice představuje různá omezení, ale vyhledávání objektů bez PC je rovněž omezení. Proto se snažím oslnění zraku omezit na možné minimum právě uvedeným způsobem, resp. střídáním PC se zařízením NAVIGATOR-2.

Exkurze na zelený filtr byla experimentem, v jehož rámci jsem měl snahu kvantifikovat a objektivizovat podle údajů expozimetru vyzařovaný světelný tok LCD při použití různých filtrů.

Chápu že by bylo obtížné kvantifikaci zobecnit pro širší okruh amatérů, vždyť každý LCD notebook má jiné hodnoty vyzařovaného světelného toku a jiný způsob a rozsah řízení jasu prosvětlovacích výbojek. V experimentu mne zajímalo o kolik je horší vůči barvě žluté (nejhorší) volba filtru zeleného v porovnání s filtrem červeným. Šlo mi o relativní porovnání třeba v % světelného toku.

Zdraví
Honza

MilAN · #45

Pokud nemá expozimetr nebo luxmetr spektrální charakteristiku stejnou jako oko, tak měření asi mnoho neřekne.
Jinak Tě mohu ujistit, že ani CRT monitor , s černým podkladem a minimem červených funkčních ploch nebo hvězd mapy, nemůže uspokojit vizuálního pozorovatele DSO. ( i když proti NB je to neporovnatelně lepší).
Já vím, že se budeme lišit v názoru na vhodnost či nevhodnost použití NB v terénu, ale za sebe Ti
mohu říci, že při pozorování DSO je NB ve vzdálenosti 50m i s jeho uživatelem mým největším nepřítelem.