Nechci vám zasahovat do diskuse, ale částečně řešíte něco, co už SPRA-PV buď vyřešila nebo řeší také.
Mnohem plodnější by bylo setkání, na kterém by byli "hlavní hybatelé" projektu z SPRA-PV a další zájemci (tedy třeba vy), eventuálně někdo z AVE - ale až se rozhodne, jestli do toho AVE vstoupí.
Nevím, jestli si to všichni uvědomují a jestli všichni četli toto téma od začátku, ale to je (původně) projekt SPRA-PV na observatoř obecně nerobotickou, načež jsem od toho vstoupil já s informací, že AVE staví 50-cm robotický dalekohled, a že částečně hledá stanoviště s lepšími podmínkami, než je dnešní Ondřejov.
A že by se to dalo spojit dohromady.
V. K.
Orlická observatoř
Orlická observatoř
MaG napsal: Hledejte sponzora, třeba ČEZ, ten má peněz dost, třeba by tam mohli udělat zkušební elektrárnu (pouze vtip, prosím)Proc vtip ? CEZ takovou "testovaci" elektrarnu ma a plocha panelu je mnohonasobne vetsi. Jenze po spatnych zkusenostech s rozkradanim panelu mistnimi chatari i s udrzbou v drsnych podminkach byla elektrarna prestehovana z Jeseniku k Dukovanum, kde je pod lepsim dohledem. Jako reseni pro vas problem se to pouzit neda ze ctyr duvodu :
1) cena mnohonasobne prevysuje cenu 10km kabelu s vykopem
2) je k tomu potreba aspon tak 500 ctverecnich metru rovneho, nezastineneho pozemku.
3) pri takovem pocasi, jake bylo v posledni dobe, cela ta obrovska plocha cely mesic davala v prumeru jen stovky wattu.
4) vyzaduje to temer stalou udrzbu - panely musi zustat ciste, jinak ztraceji ucinnost, o tom snehu nemluve.
Takze tudy cesta rozhodne nepovede. Vetrna elektrarna je schudnejsi, ale pri pozadovanem strednim vykonu by to byla take velka a narocna stavba, vyzadujici spoustu povoleni - jen dovoz materialu, betonovani zakladu apod. by v CHKO nebylo jednoduche. Nehlede na nutnost velkych akumulatoru pro obdobi bezvetri. Nejlevnejsi a nejjednodussi bude ten privod odjinud. 1km je kousek a udelat vykop je ve srovnani s ostatnimi uvazovanymi variantami jednoduche.
Tak to je zatim jeden bod z tech tri, o kterych jsem psal vyse. Takze co treba s tim snehem ? Hodne sikma strecha a on se "uklidi" sam ? A kam ? To budete na bunkru stavet vysokou vez, aby pod strechou bylo dost mista na hromady snehu, spadle za celou zimu aniz by po otevreni vitr ten snih nafoukal dovnitr ? Chtelo by to trochu premyslet, nez neco jen tak placnete. S takovym HURA-pristupem kandidujete na nejdrazsi a nejpracnejsi nedokonceny projekt stoleti ...
1) cena mnohonasobne prevysuje cenu 10km kabelu s vykopem
2) je k tomu potreba aspon tak 500 ctverecnich metru rovneho, nezastineneho pozemku.
3) pri takovem pocasi, jake bylo v posledni dobe, cela ta obrovska plocha cely mesic davala v prumeru jen stovky wattu.
4) vyzaduje to temer stalou udrzbu - panely musi zustat ciste, jinak ztraceji ucinnost, o tom snehu nemluve.
Takze tudy cesta rozhodne nepovede. Vetrna elektrarna je schudnejsi, ale pri pozadovanem strednim vykonu by to byla take velka a narocna stavba, vyzadujici spoustu povoleni - jen dovoz materialu, betonovani zakladu apod. by v CHKO nebylo jednoduche. Nehlede na nutnost velkych akumulatoru pro obdobi bezvetri. Nejlevnejsi a nejjednodussi bude ten privod odjinud. 1km je kousek a udelat vykop je ve srovnani s ostatnimi uvazovanymi variantami jednoduche.
Tak to je zatim jeden bod z tech tri, o kterych jsem psal vyse. Takze co treba s tim snehem ? Hodne sikma strecha a on se "uklidi" sam ? A kam ? To budete na bunkru stavet vysokou vez, aby pod strechou bylo dost mista na hromady snehu, spadle za celou zimu aniz by po otevreni vitr ten snih nafoukal dovnitr ? Chtelo by to trochu premyslet, nez neco jen tak placnete. S takovym HURA-pristupem kandidujete na nejdrazsi a nejpracnejsi nedokonceny projekt stoleti ...
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Orlická observatoř
To Brat: tu "elektrárničku" u Jaroměře znám.
Na druhou stranu tady bych byl trochu opatrný, protože větrná energie sice je jedna ze správných cest, ale ne vždy je větrná elektrárna efektivní (myslím z hlediska konstrukce). Udělali s tím zkušenosti v Jindřichovicích pod Smrkem (starosta, p. Pávek).
Než se definitivně rozhodneme jít cestou větrné elektrárny, bude taky nutné udělat/získat aspoň nějakou studii větrné situace. Abychom uměli alespoň odhadnout, kolik proudu nám to opravdu vyrobí.
Ochránci přírody mohou mít námitky i proti větrným elektrárnám, protože zvuk listů vrtule, hlavně konců, může plašit ptáky (rušit jejich hnízdění apod.). Může, ale nemusí, to záleží na tvaru listů vrtule. Neboli i toto by se muselo ošetřit.
Samozřejmě, pokud by se ukázalo, že něco jako je ta "elektrárnička" u Jaroměře se dá duplikovat, byl bych jedině rád.
V. K.
Na druhou stranu tady bych byl trochu opatrný, protože větrná energie sice je jedna ze správných cest, ale ne vždy je větrná elektrárna efektivní (myslím z hlediska konstrukce). Udělali s tím zkušenosti v Jindřichovicích pod Smrkem (starosta, p. Pávek).
Než se definitivně rozhodneme jít cestou větrné elektrárny, bude taky nutné udělat/získat aspoň nějakou studii větrné situace. Abychom uměli alespoň odhadnout, kolik proudu nám to opravdu vyrobí.
Ochránci přírody mohou mít námitky i proti větrným elektrárnám, protože zvuk listů vrtule, hlavně konců, může plašit ptáky (rušit jejich hnízdění apod.). Může, ale nemusí, to záleží na tvaru listů vrtule. Neboli i toto by se muselo ošetřit.
Samozřejmě, pokud by se ukázalo, že něco jako je ta "elektrárnička" u Jaroměře se dá duplikovat, byl bych jedině rád.
V. K.
Orlická observatoř
MP napsal:
Proc vtip ? CEZ takovou "testovaci" elektrarnu ma a plocha panelu je mnohonasobne vetsi. Jenze po spatnych zkusenostech s rozkradanim panelu mistnimi chatari i s udrzbou v drsnych podminkach byla elektrarna prestehovana z Jeseniku k Dukovanum, kde je pod lepsim dohledem. Jako reseni pro vas problem se to pouzit neda ze ctyr duvodu :
1) cena mnohonasobne prevysuje cenu 10km kabelu s vykopem
2) je k tomu potreba aspon tak 500 ctverecnich metru rovneho, nezastineneho pozemku.
3) pri takovem pocasi, jake bylo v posledni dobe, cela ta obrovska plocha cely mesic davala v prumeru jen stovky wattu.
4) vyzaduje to temer stalou udrzbu - panely musi zustat ciste, jinak ztraceji ucinnost, o tom snehu nemluve.
Takze tudy cesta rozhodne nepovede. Vetrna elektrarna je schudnejsi, ale pri pozadovanem strednim vykonu by to byla take velka a narocna stavba, vyzadujici spoustu povoleni - jen dovoz materialu, betonovani zakladu apod. by v CHKO nebylo jednoduche. Nehlede na nutnost velkych akumulatoru pro obdobi bezvetri. Nejlevnejsi a nejjednodussi bude ten privod odjinud. 1km je kousek a udelat vykop je ve srovnani s ostatnimi uvazovanymi variantami jednoduche.
Tak to je zatim jeden bod z tech tri, o kterych jsem psal vyse. Takze co treba s tim snehem ? Hodne sikma strecha a on se "uklidi" sam ? A kam ? To budete na bunkru stavet vysokou vez, aby pod strechou bylo dost mista na hromady snehu, spadle za celou zimu aniz by po otevreni vitr ten snih nafoukal dovnitr ? Chtelo by to trochu premyslet, nez neco jen tak placnete. S takovym HURA-pristupem kandidujete na nejdrazsi a nejpracnejsi nedokonceny projekt stoleti ...
To jsou nekonkrétní negativní výroky, ve kterých navíc nejsou uvažovány některé okolnosti (například to, že lokalita se často nachází nad inverzí).
Jsem přesvědčen, že SPRA-PV hledá někoho, kdo se chce připojit, ne někoho, kdo se sice připojit nechce, ale zato "ví" že to nejde, a považuje autory projektu za hlupáky.
Je to úplně stejný přístup jako v tématu Názory na článek v BT letos na jaře. Vy jste ten článek prokritizovali skrz naskrz, a když vám pak bylo naznačeno, že by bylo vhodné, abyste napsali sami článek lepší - když tomu narozdíl od autora rozumíte - najednou bylo ticho. (přitom to kritizování zabralo zhruba tolik času, kolik by zabralo napsání jiného článku)
V. K.
Proc vtip ? CEZ takovou "testovaci" elektrarnu ma a plocha panelu je mnohonasobne vetsi. Jenze po spatnych zkusenostech s rozkradanim panelu mistnimi chatari i s udrzbou v drsnych podminkach byla elektrarna prestehovana z Jeseniku k Dukovanum, kde je pod lepsim dohledem. Jako reseni pro vas problem se to pouzit neda ze ctyr duvodu :
1) cena mnohonasobne prevysuje cenu 10km kabelu s vykopem
2) je k tomu potreba aspon tak 500 ctverecnich metru rovneho, nezastineneho pozemku.
3) pri takovem pocasi, jake bylo v posledni dobe, cela ta obrovska plocha cely mesic davala v prumeru jen stovky wattu.
4) vyzaduje to temer stalou udrzbu - panely musi zustat ciste, jinak ztraceji ucinnost, o tom snehu nemluve.
Takze tudy cesta rozhodne nepovede. Vetrna elektrarna je schudnejsi, ale pri pozadovanem strednim vykonu by to byla take velka a narocna stavba, vyzadujici spoustu povoleni - jen dovoz materialu, betonovani zakladu apod. by v CHKO nebylo jednoduche. Nehlede na nutnost velkych akumulatoru pro obdobi bezvetri. Nejlevnejsi a nejjednodussi bude ten privod odjinud. 1km je kousek a udelat vykop je ve srovnani s ostatnimi uvazovanymi variantami jednoduche.
Tak to je zatim jeden bod z tech tri, o kterych jsem psal vyse. Takze co treba s tim snehem ? Hodne sikma strecha a on se "uklidi" sam ? A kam ? To budete na bunkru stavet vysokou vez, aby pod strechou bylo dost mista na hromady snehu, spadle za celou zimu aniz by po otevreni vitr ten snih nafoukal dovnitr ? Chtelo by to trochu premyslet, nez neco jen tak placnete. S takovym HURA-pristupem kandidujete na nejdrazsi a nejpracnejsi nedokonceny projekt stoleti ...
To jsou nekonkrétní negativní výroky, ve kterých navíc nejsou uvažovány některé okolnosti (například to, že lokalita se často nachází nad inverzí).
Jsem přesvědčen, že SPRA-PV hledá někoho, kdo se chce připojit, ne někoho, kdo se sice připojit nechce, ale zato "ví" že to nejde, a považuje autory projektu za hlupáky.
Je to úplně stejný přístup jako v tématu Názory na článek v BT letos na jaře. Vy jste ten článek prokritizovali skrz naskrz, a když vám pak bylo naznačeno, že by bylo vhodné, abyste napsali sami článek lepší - když tomu narozdíl od autora rozumíte - najednou bylo ticho. (přitom to kritizování zabralo zhruba tolik času, kolik by zabralo napsání jiného článku)
V. K.
Orlická observatoř
VK napsal:
Jsem přesvědčen, že SPRA-PV hledá někoho, kdo se chce připojit, ne někoho, kdo se sice připojit nechce, ale zato "ví" že to nejde, a považuje autory projektu za hlupáky.Vlado, uz zase vkladas lidem do ust slova a do hlav myslenky, ktere tito lide vevyslovili. Vyse jsem Ti udelal jen rozbor duvodu, proce neni vhodna fotovoltaicka elektrarna, se kterou mam jiste zkusenosti a tudiz jejim popisem mohu pomoci.
Takze : zadny z mych vyroku nebyl negativni ve vztahu k projektu, jen upozornuji na nesmyslnost nekterych Tvych vyroku. To je rozdil. Do projektu se rad zapojim se svymi financnimi zdroji, vyvojovymi kapacitami i dvema pomocnymi rukami, ale musim nejdriv vedet, ze to k necemu bude. Ty mne zatim presvedcujes o opaku. Takze bud uvidim, ze se tim vazne zabyvaji soudni lide, kteri vedi, co delaji ( napr. mi nastini, jak chteji resit mnou uvedene otazky ), nebo se zapojovat nebudu. Tot vse.
Jsem přesvědčen, že SPRA-PV hledá někoho, kdo se chce připojit, ne někoho, kdo se sice připojit nechce, ale zato "ví" že to nejde, a považuje autory projektu za hlupáky.Vlado, uz zase vkladas lidem do ust slova a do hlav myslenky, ktere tito lide vevyslovili. Vyse jsem Ti udelal jen rozbor duvodu, proce neni vhodna fotovoltaicka elektrarna, se kterou mam jiste zkusenosti a tudiz jejim popisem mohu pomoci.
Takze : zadny z mych vyroku nebyl negativni ve vztahu k projektu, jen upozornuji na nesmyslnost nekterych Tvych vyroku. To je rozdil. Do projektu se rad zapojim se svymi financnimi zdroji, vyvojovymi kapacitami i dvema pomocnymi rukami, ale musim nejdriv vedet, ze to k necemu bude. Ty mne zatim presvedcujes o opaku. Takze bud uvidim, ze se tim vazne zabyvaji soudni lide, kteri vedi, co delaji ( napr. mi nastini, jak chteji resit mnou uvedene otazky ), nebo se zapojovat nebudu. Tot vse.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Orlická observatoř
Mě se to zdá v této fázi jako pouze fantazírování, ne projekt. Zatím , pokud si zde pročítám příspěvky,tak na mě mezi řádky vyskakují pouze ty peníze. A vypadá to, že nejde jen o stovky tísíc korun, ale o řád více. Teorie, že dostanu grant ( to je myslím pouze akademická záležitost), nebo že přijdou s těmito penězi sponzoři, že proti sněhu udělám šikmější střechu, když ho bude moc zvýším stavbu, že když není v zimě silnice tak koupím skůtr ( no potom mu ještě musím postavit garáž u silnice a na ni koupit pozemek),postavím solární elektrárnu, větrnou elektrárnu, akumulátorovnu, postavím a zaplatím wi-fi linku ( nepředpokládám, že je zavedena do lesa).....
Fandím každému, kdo chce něco vytvořit. Ale je potřeba vzít papír a psát všechny problémy, které je třeba vyřešit, navrhnout a zhodnotit varianty řešení a potom všechno sečíst a říci si, je-li to reálné. Protože ten bunkr od armády, převedený zdarma, je teprve začátek a to ten nejjednodušší a nic nestojící.
Takže přeji hodně zdaru ( hodně práce přijde samo), a v případě realizace jsem ochoten podle možností pomoci.
Fandím každému, kdo chce něco vytvořit. Ale je potřeba vzít papír a psát všechny problémy, které je třeba vyřešit, navrhnout a zhodnotit varianty řešení a potom všechno sečíst a říci si, je-li to reálné. Protože ten bunkr od armády, převedený zdarma, je teprve začátek a to ten nejjednodušší a nic nestojící.
Takže přeji hodně zdaru ( hodně práce přijde samo), a v případě realizace jsem ochoten podle možností pomoci.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
-
MMys
- Příspěvky: 17644
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 50
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
To jsou nekonkrétní negativní výroky, ve kterých navíc nejsou uvažovány některé okolnosti (například to, že lokalita se často nachází nad inverzí).
No dobře, tak tedy konkrétní fakta.
Předpokládám, že montáž neplave na olejovém filmu, ale jde o normální konstrukcí starší montáž s kolem a šnekem, velikostí a hmotností úměrnou dalekohledu-půlmetru. To si žádá (v případě použití krokových motorů s průmyslovými budiči) pro zaručený chod i v zimě motory s momentem kolem 5-8Nm (zkušenost z Jičínského půlmetru, který jsem dělal ve spolupráci s firmou ENIKA Nová Paka) To vede ke zdroji který musí být dimenzovaný na špičkový odběr kolem 400-500W.
Při použití servomotorů možná o něco méně. Tam lze ošidit maximální spotřebu na úkor rychlostí přejezdů, u KM ne, tam je odběr stálý, při maximálních rychlostech pak trochu klesá.
Další položkou bude odsun střechy. Vzhledem ke klimatickým podmínkám by to určitě nemělo být poddimenzované (v kladkách a kolejnicích zamrzne čas od času led, motory to musí přemoci) 300W motor je můj skromný odhad.
Server, Wi-Fi, CCD kamery, drobná ostatní elektronika, vyhřívání proti rosení, nějaké to světlo, když se tam přijede - 500W když budu hodně šetřivý a optimistický.
To máme 1.3kW při 240V po většinu noci. A přes den to neklesne pod nějakých 300W v žádném případě (server, nejaké to trvalé temperování dalekohledů a hlavně kamery nad teplotu rosného bodu, jinak se po zapnutí orosí, bojují s tím i majitelé robotických dalekohledů, co mají v evropských podmínkách kameru trvale na dalkohledu) To je odběr kolem 1A trvale, při osádce a pozorování klidně až 5A špičkově na 240V. Vyrábět toto solárně je naprosto nemyslitelné. Větrem skoro také. Opakuji, že jediným řešením je regulérní přípojka. A to jsem byl s odhadem dost opatrný, tedy žádný komfort pro případnou obsluhu observatoře a tak. Je to jasné ?
No dobře, tak tedy konkrétní fakta.
Předpokládám, že montáž neplave na olejovém filmu, ale jde o normální konstrukcí starší montáž s kolem a šnekem, velikostí a hmotností úměrnou dalekohledu-půlmetru. To si žádá (v případě použití krokových motorů s průmyslovými budiči) pro zaručený chod i v zimě motory s momentem kolem 5-8Nm (zkušenost z Jičínského půlmetru, který jsem dělal ve spolupráci s firmou ENIKA Nová Paka) To vede ke zdroji který musí být dimenzovaný na špičkový odběr kolem 400-500W.
Při použití servomotorů možná o něco méně. Tam lze ošidit maximální spotřebu na úkor rychlostí přejezdů, u KM ne, tam je odběr stálý, při maximálních rychlostech pak trochu klesá.
Další položkou bude odsun střechy. Vzhledem ke klimatickým podmínkám by to určitě nemělo být poddimenzované (v kladkách a kolejnicích zamrzne čas od času led, motory to musí přemoci) 300W motor je můj skromný odhad.
Server, Wi-Fi, CCD kamery, drobná ostatní elektronika, vyhřívání proti rosení, nějaké to světlo, když se tam přijede - 500W když budu hodně šetřivý a optimistický.
To máme 1.3kW při 240V po většinu noci. A přes den to neklesne pod nějakých 300W v žádném případě (server, nejaké to trvalé temperování dalekohledů a hlavně kamery nad teplotu rosného bodu, jinak se po zapnutí orosí, bojují s tím i majitelé robotických dalekohledů, co mají v evropských podmínkách kameru trvale na dalkohledu) To je odběr kolem 1A trvale, při osádce a pozorování klidně až 5A špičkově na 240V. Vyrábět toto solárně je naprosto nemyslitelné. Větrem skoro také. Opakuji, že jediným řešením je regulérní přípojka. A to jsem byl s odhadem dost opatrný, tedy žádný komfort pro případnou obsluhu observatoře a tak. Je to jasné ?
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Orlická observatoř
Problémy jsou od toho, aby se řešily.
Sníh je v této nadmořské výšce skutečný problém, plně souhlasím. Ovšem jak už jsem psal někde zpočátku, vrchol bunkru je téměř dva metry na okolním terénem, ale bohužel tato výška pro tuto lokalitu není skutečně nic ohromujícího. Navíc i s tím předpokladem, že by se střecha měla odsouvat severním směrem, kde bude přinejmenším navátá mnohonásobně větší vrstva, než na straně jižní.
Mám v současné době rozpracovanou i jinou variantu, než odsuvnou střechu či kopuli, s kterou bývají v zimě také problémy, třebas i v Úpici.
Pokud se týká energie, před lety, t.j. v osmdesátých letech jsme měli na hvězdárničce v České Skalici obdobný problém, kabel a jeho přívodní vzdálenost skýtaly nějakých 800m. Takže původním řešení byly akumulátory s dobíjením přes větrnou elektrárničku. Ta slovní zdrobnělina proto, neboť délka lopatky byla jeden a půl metru a dvoulistá. Přesto však s dobíjením nebyl nikdy problém.
Nakonec však elektřina kabelem dopadla, ale to už éra hvězdárničky končila.
Proto bych se sopíš také přikláněl k nějaké té verzi vrtulek, které by určitě do této krajiny lépe zapadly a hlavně byly efektivní.
Není vyloučeno však, že kabel nedopadne, snažím se jednat s VČE o možnosti napojení z nebližšího možného bodu.
Byla zde i poptávka na stav financí, někdo zde prohlásil, že to nebudou statisíce, ale o řád výš. Tak s tím, než souhlasit. Co by se mělo týkat vybavení a veškerého dalšího půjde skutečně do miliónů.
Proto taky jeden z mých výše příspěvků, kde jsem vznesl obavy nad zabezpečením objektů, protože jak zde také již bylo někým popsáno, plot není v této lokalitě zabezpečení, tak možná před vysokou.
Sníh je v této nadmořské výšce skutečný problém, plně souhlasím. Ovšem jak už jsem psal někde zpočátku, vrchol bunkru je téměř dva metry na okolním terénem, ale bohužel tato výška pro tuto lokalitu není skutečně nic ohromujícího. Navíc i s tím předpokladem, že by se střecha měla odsouvat severním směrem, kde bude přinejmenším navátá mnohonásobně větší vrstva, než na straně jižní.
Mám v současné době rozpracovanou i jinou variantu, než odsuvnou střechu či kopuli, s kterou bývají v zimě také problémy, třebas i v Úpici.
Pokud se týká energie, před lety, t.j. v osmdesátých letech jsme měli na hvězdárničce v České Skalici obdobný problém, kabel a jeho přívodní vzdálenost skýtaly nějakých 800m. Takže původním řešení byly akumulátory s dobíjením přes větrnou elektrárničku. Ta slovní zdrobnělina proto, neboť délka lopatky byla jeden a půl metru a dvoulistá. Přesto však s dobíjením nebyl nikdy problém.
Nakonec však elektřina kabelem dopadla, ale to už éra hvězdárničky končila.
Proto bych se sopíš také přikláněl k nějaké té verzi vrtulek, které by určitě do této krajiny lépe zapadly a hlavně byly efektivní.
Není vyloučeno však, že kabel nedopadne, snažím se jednat s VČE o možnosti napojení z nebližšího možného bodu.
Byla zde i poptávka na stav financí, někdo zde prohlásil, že to nebudou statisíce, ale o řád výš. Tak s tím, než souhlasit. Co by se mělo týkat vybavení a veškerého dalšího půjde skutečně do miliónů.
Proto taky jeden z mých výše příspěvků, kde jsem vznesl obavy nad zabezpečením objektů, protože jak zde také již bylo někým popsáno, plot není v této lokalitě zabezpečení, tak možná před vysokou.
Orlická observatoř
Nedá mi to a tak se k diskusi také připojím.
Ještě tu nezazněla od Duka informace o jaký typ pěchotního bunkru jde. Jestli to je dvoupatrák pro 30 lidí tak by pak s místem problém nebyl. Stálá teplota 7-8st.C je pro baterie v pohodě,ne? A centrála? Proč by nešla,vždyť se s ní počítalo už v době stavby bunkru.(1935-1938 ). S pomocným zdrojem proudu v podobě malé větrné elektrárničky by to asi taky šlo. Existuje typ se svislými listy a sloup použít jako anténu.
Nejbližší chata je několik km po cestě.Podmínky v zimě nedovolí dostat se až nahoru autem. Někdy jen do Čestova údolí cca 3-4km od tohoto bunkru.Nejspolehlivější pak jsou lidské nohy a běžky,či sněžnice.
Nevím ani jak se bude plánovat přestavění bunkru na pozorovací kopuli.Jestli má pozůstatky střeleckých zvonů,bude to dobré. Nejsou,ale moc velký,půlmetr se tam nevejde. Kutat železo-beton mi nepřipadá moc dobrej nápad už z důvodu jejich tloušťky. Záleží na typu bunkru,pak by šlo vybrat vhodné místo umístění odsuvné střechy.
Duku,zjisti číslo bunkru,nebo typ.Já se pokusím od kámoše získat prostorovou mapu bunkru,aby jste se mohli bavit konkrétně.
Ještě tu nezazněla od Duka informace o jaký typ pěchotního bunkru jde. Jestli to je dvoupatrák pro 30 lidí tak by pak s místem problém nebyl. Stálá teplota 7-8st.C je pro baterie v pohodě,ne? A centrála? Proč by nešla,vždyť se s ní počítalo už v době stavby bunkru.(1935-1938 ). S pomocným zdrojem proudu v podobě malé větrné elektrárničky by to asi taky šlo. Existuje typ se svislými listy a sloup použít jako anténu.
Nejbližší chata je několik km po cestě.Podmínky v zimě nedovolí dostat se až nahoru autem. Někdy jen do Čestova údolí cca 3-4km od tohoto bunkru.Nejspolehlivější pak jsou lidské nohy a běžky,či sněžnice.
Nevím ani jak se bude plánovat přestavění bunkru na pozorovací kopuli.Jestli má pozůstatky střeleckých zvonů,bude to dobré. Nejsou,ale moc velký,půlmetr se tam nevejde. Kutat železo-beton mi nepřipadá moc dobrej nápad už z důvodu jejich tloušťky. Záleží na typu bunkru,pak by šlo vybrat vhodné místo umístění odsuvné střechy.
Duku,zjisti číslo bunkru,nebo typ.Já se pokusím od kámoše získat prostorovou mapu bunkru,aby jste se mohli bavit konkrétně.
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.
Orlická observatoř
To Kami:
Někde v předchozích příspěvcích jsem psal, že se nejedná o dvoupatrový bunkr. Číslo, označení, tak to jsi mě zaskočil, nejsem sympatizantem vojenství a ani armády, takže doopravdy nevím, ale jistě by se to mělo dát poshánět,
Rozměrově je přibl. 7 x 5 metru, vnitřní světlost cca 2m., pokud Ti to něco napoví.
Vzhledem ke svému zdrav. stavu bych upřednostnil skútr, ta cena zde také někder proběhla (50tis. ???)
Někde v předchozích příspěvcích jsem psal, že se nejedná o dvoupatrový bunkr. Číslo, označení, tak to jsi mě zaskočil, nejsem sympatizantem vojenství a ani armády, takže doopravdy nevím, ale jistě by se to mělo dát poshánět,
Rozměrově je přibl. 7 x 5 metru, vnitřní světlost cca 2m., pokud Ti to něco napoví.
Vzhledem ke svému zdrav. stavu bych upřednostnil skútr, ta cena zde také někder proběhla (50tis. ???)
Orlická observatoř
Duk napsal: To Kami:
Někde v předchozích příspěvcích jsem psal, že se nejedná o dvoupatrový bunkr. Číslo, označení, tak to jsi mě zaskočil, nejsem sympatizantem vojenství a ani armády, takže doopravdy nevím, ale jistě by se to mělo dát poshánět,
Rozměrově je přibl. 7 x 5 metru, vnitřní světlost cca 2m., pokud Ti to něco napoví.
Vzhledem ke svému zdrav. stavu bych upřednostnil skútr, ta cena zde také někder proběhla (50tis. ???)OK. Nějak jsem tu informaci nepostřehl. Zjistím co se dá.Bude se jednat nejspíše jen o řopík,to je škoda. Dvoupatrák by byl o něčem jiném.
Kdyby byl,nechtěl by jsi se přestěhovat? Třeba je poblíž.Do něho by byla investice lepší. ;D
Někde v předchozích příspěvcích jsem psal, že se nejedná o dvoupatrový bunkr. Číslo, označení, tak to jsi mě zaskočil, nejsem sympatizantem vojenství a ani armády, takže doopravdy nevím, ale jistě by se to mělo dát poshánět,
Rozměrově je přibl. 7 x 5 metru, vnitřní světlost cca 2m., pokud Ti to něco napoví.
Vzhledem ke svému zdrav. stavu bych upřednostnil skútr, ta cena zde také někder proběhla (50tis. ???)OK. Nějak jsem tu informaci nepostřehl. Zjistím co se dá.Bude se jednat nejspíše jen o řopík,to je škoda. Dvoupatrák by byl o něčem jiném.
Kdyby byl,nechtěl by jsi se přestěhovat? Třeba je poblíž.Do něho by byla investice lepší. ;D
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.
Orlická observatoř
To MMys: děkuji za uvedení konkrétních čísel.
To MMys, MP, MilAN: toto místo asi není vhodné k diskusi o budoucí pozorovatelně (hvězdárně). Tak jako tak se určitě v budoucnu někde sejde SPRA-PV a bude se všechmi technickými záležitostmi zabývat - lépe řečeno v tom pokračovat. Určitě uvítá další zájemce, kteří by se chtěli jakýmkoli způsobem zapojit.
Došlo tady ale asi k nedorozumění. To, že já tady neuvádím všechny podrobnosti a nástin řešení všech technických problémů, je proto, že je neznám. O něčem jsem už mluvil s dr. Vyskočilem, nějaké informace jsem dostal od Duka. Nepouštím se ale - narozdíl od vás - do nedostatečně informované diskuse o něčem, co už probíhá a je někde na cestě od zadání k řešení. Jak už jsem napsal výše, řešíte tady částečně to, co už SPRA-PV řeší nebo vyřešila.
To Kami: v žádném případě se nebudou zbíječkami rozbíjet ty dva sruby, které tam jsou. Bude se to řešit formou nástavby na existující betonovou stavbu. Dále: ten velký srub je poblíž také, a jeden z nich snad je ještě volný. Ty velké sruby jsou ale - podle mých informací - mnohem níž, a nacházejí se často pod úrovní inverze.
V. K.
To MMys, MP, MilAN: toto místo asi není vhodné k diskusi o budoucí pozorovatelně (hvězdárně). Tak jako tak se určitě v budoucnu někde sejde SPRA-PV a bude se všechmi technickými záležitostmi zabývat - lépe řečeno v tom pokračovat. Určitě uvítá další zájemce, kteří by se chtěli jakýmkoli způsobem zapojit.
Došlo tady ale asi k nedorozumění. To, že já tady neuvádím všechny podrobnosti a nástin řešení všech technických problémů, je proto, že je neznám. O něčem jsem už mluvil s dr. Vyskočilem, nějaké informace jsem dostal od Duka. Nepouštím se ale - narozdíl od vás - do nedostatečně informované diskuse o něčem, co už probíhá a je někde na cestě od zadání k řešení. Jak už jsem napsal výše, řešíte tady částečně to, co už SPRA-PV řeší nebo vyřešila.
To Kami: v žádném případě se nebudou zbíječkami rozbíjet ty dva sruby, které tam jsou. Bude se to řešit formou nástavby na existující betonovou stavbu. Dále: ten velký srub je poblíž také, a jeden z nich snad je ještě volný. Ty velké sruby jsou ale - podle mých informací - mnohem níž, a nacházejí se často pod úrovní inverze.
V. K.
Orlická observatoř
VK napsal:
To Kami: v žádném případě se nebudou zbíječkami rozbíjet ty dva sruby, které tam jsou. Bude se to řešit formou nástavby na existující betonovou stavbu. Dále: ten velký srub je poblíž také, a jeden z nich snad je ještě volný. Ty velké sruby jsou ale - podle mých informací - mnohem níž, a nacházejí se často pod úrovní inverze.
V. K.
Jde o vstup do pozorovacího prostoru,případně využítí stěn srubu.Nějaké kutání rozhodně bude. Záleží jaký prostor bude potřeba. Podle mapy je opravdu ještě jeden srub poblíž.Pár dvoupatráků mám prolezlých a když by byla ta možnost,bral bych ten větší. Už z důvodu,jejich stavby.Více místa,kanalizace,mísnosti mají propojené vzduchotechnikou,....., možností spousta.
To Kami: v žádném případě se nebudou zbíječkami rozbíjet ty dva sruby, které tam jsou. Bude se to řešit formou nástavby na existující betonovou stavbu. Dále: ten velký srub je poblíž také, a jeden z nich snad je ještě volný. Ty velké sruby jsou ale - podle mých informací - mnohem níž, a nacházejí se často pod úrovní inverze.
V. K.
Jde o vstup do pozorovacího prostoru,případně využítí stěn srubu.Nějaké kutání rozhodně bude. Záleží jaký prostor bude potřeba. Podle mapy je opravdu ještě jeden srub poblíž.Pár dvoupatráků mám prolezlých a když by byla ta možnost,bral bych ten větší. Už z důvodu,jejich stavby.Více místa,kanalizace,mísnosti mají propojené vzduchotechnikou,....., možností spousta.
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.
Orlická observatoř
Kami napsal:
Jde o vstup do pozorovacího prostoru,případně využítí stěn srubu.Nějaké kutání rozhodně bude. Záleží jaký prostor bude potřeba. Podle mapy je opravdu ještě jeden srub poblíž.Pár dvoupatráků mám prolezlých a když by byla ta možnost,bral bych ten větší. Už z důvodu,jejich stavby.Více místa,kanalizace,mísnosti mají propojené vzduchotechnikou,....., možností spousta.
Tvůj zájem mě těší, ale obávám se, že tato úvaha je o něčem jiném.
Na místě, na kterém má stát tzv. Orlická observatoř jsou takové malé sruby s vnitřním prostorem asi 2 X 2,5 metru, se střílnou uprostřed. Lze si představit, že by tam přespali dva lidé. Bunkr (pevnůstka, nebo jak to nazvat) je velmi pevný a tuhý. Na jeho střechu lze postavit montáž 50-cm dalekohledu.
Velký srub pro 30 lidí na tom místě není, nachází se podstatně níže.
Pro observatoř je důležité, aby byla nad úrovní obvyklé inverze, pak lze hovořit o 170 jasných nocích do roka, a to je zajímavé.
V. K.
Jde o vstup do pozorovacího prostoru,případně využítí stěn srubu.Nějaké kutání rozhodně bude. Záleží jaký prostor bude potřeba. Podle mapy je opravdu ještě jeden srub poblíž.Pár dvoupatráků mám prolezlých a když by byla ta možnost,bral bych ten větší. Už z důvodu,jejich stavby.Více místa,kanalizace,mísnosti mají propojené vzduchotechnikou,....., možností spousta.
Tvůj zájem mě těší, ale obávám se, že tato úvaha je o něčem jiném.
Na místě, na kterém má stát tzv. Orlická observatoř jsou takové malé sruby s vnitřním prostorem asi 2 X 2,5 metru, se střílnou uprostřed. Lze si představit, že by tam přespali dva lidé. Bunkr (pevnůstka, nebo jak to nazvat) je velmi pevný a tuhý. Na jeho střechu lze postavit montáž 50-cm dalekohledu.
Velký srub pro 30 lidí na tom místě není, nachází se podstatně níže.
Pro observatoř je důležité, aby byla nad úrovní obvyklé inverze, pak lze hovořit o 170 jasných nocích do roka, a to je zajímavé.
V. K.
Orlická observatoř
To Kami:
Vzhledem k tomu, že v uvažovaném prostoru jsou tyto dva bunkry vzdálené od sebe cca 45m, uvažovali jsme, že jeden by sloužil jako zásobní a ubytovací. Ten druhý jako pracovní.
Veškerému kutání bych se chtěl pokud možno vyvarovat, beton zraje 100 let a podmínky má splněné.
Ze stavebních, resp. řemeslných věcí bude nutné vstupní otvor osadit ocelovými dveřmi a samozřejmě nezbytné bude kotvení konstrukce a montáže k desce bunkru.
Vzhledem k tomu, že v uvažovaném prostoru jsou tyto dva bunkry vzdálené od sebe cca 45m, uvažovali jsme, že jeden by sloužil jako zásobní a ubytovací. Ten druhý jako pracovní.
Veškerému kutání bych se chtěl pokud možno vyvarovat, beton zraje 100 let a podmínky má splněné.
Ze stavebních, resp. řemeslných věcí bude nutné vstupní otvor osadit ocelovými dveřmi a samozřejmě nezbytné bude kotvení konstrukce a montáže k desce bunkru.