honza22 píše: ↑11. 10. 2022, 09:25
Stanislavxyz píše: ↑11. 10. 2022, 08:23
Pro "honza22": Nejsem si jistý, zdali by slepení čtyř hranolů odstranilo všechny potenciální problémy, nicméně by velmi elegantně vyřešilo vrtání- na každém hranolu by se před klížením srazila na 45° vnitřní hrana a po slepení by takto vzniklý otvor zajistil vedení nebozezu při vrtání. Riziko výraznějšího vybočení vrtáku by bylo minimalizované.
...ale pokud se slepil ze 4 kusů, rázem šel vrták v ose a neuhnul, protože měl ze všech stran stejný charakter dřeva. Ruční vrtání takové díry mi přijde hodně složité. Vrtání ze dvou stran určitě jde, když zajistíš, aby vrták šel přesně v ose. Na fujarometu to tenkrát nefungovalo. Díry se nepotkaly v ose. Lepší bylo jednu vyvrtat křivě, pak podle ní upnout hranol a soustružením vystředit. To fungovalo...
Vrtání slepeného hranolu určitě výrazně eliminuje problémy různého průběhu vláken ve dřevě, to může uhýbání vrtáku skutečně značně omezit. Pouze s tím vrtáním ze dvou stran jsme se nepochopili- pokud bych srazil vnitřní hrany hranolů před klížením, vznikla by uvnitř, ve středu výsledného slepence, dutina- podélný otvor skrz celý hranol. Potom se takřka nelze netrefit. Zejména vrták typu nebozez půjde po té díře velmi ochotně. Na druhou stranu je to možná zbytečné, protože v tomto případě můžu vrtat z jedné strany a vrták opět povede ten středový otvor. A pak jde pouze o dostatečnou délku vrtáku, což už není problém, prodlužovat dřík se dá snadno a téměř neomezeně.
honza22 píše: ↑12. 10. 2022, 13:12
Největší problém u dřevěného tubusu je to dřevo. Dneska je problém sehnat kvalitní přirozeně suché exotické dřevo jako je indický, nebo madagaskarský palisandr, což jsou přesně ty druhy dřeva, které mají ty potřebné vlastnosti...
Nelpěl bych na té exotice. Například ořech je také pěkné dřevo a hranol 150 x 150 x 1500 bych dost možná našel ve svých zásobách.
MilAN píše: ↑12. 10. 2022, 14:32
...Ale pro ostatní : právě slabá dýha je velká výhoda při výrobě kulatého tubusu. A to právě proto, že je potřeba ji navinovat - a to lze snáze docílit právě u té slabší. A další výhodou je při stejné tlouštce stěny tubusu větší počet dýh - tím se dosahuje výhodnějších vlastností výsledného výrobku, a zároveň se minimalizují některé i horší vlastnosti "obyčejných" dřevin...
S tímto se nedá než souhlasit.
honza22 píše: ↑12. 10. 2022, 16:21
Zkus někdy nechat tak 90% svého ega doma, když jdeš na AF, třeba to bude ku prospěchu věci.
Jestli si někdy viděl palisandrovou dýhu 0.6mm a 1.5mm, pak bys musel vědět, že ta tenká má často příliš velké póry a pro broušení do lesku není moc prostoru, kdežto ta silná se i na průměr 100 mm natočí naprosto bez problémů. Natahoval jsem jí i na průměr 60mm. Je to dýha, ta se neláme, a dělá se to pro parádu. Nalaminovat můžeš se stejným úspěchem i včerejší Rudé právo.
Z masivu a dýhy jsem vyrobil asi 20 kusů nábytku. Nejsem světový odborník, ale o palisandru toho vím zaručeně víc než ty.
Pokud jsi někdy viděl, jak se dýhy vyrábí, tak bys věděl, že čím tenčí dýha, tím horší struktura a horší vlastnosti jak mechanické, tak zejména estetické.
Pokud budu dělat sendvič, tedy překližku, musím jednotlivé vrstvy proti sobě pootáčet o 90° 1.5 mm dýhu budu na menší průměr v tom příčném směru ohýbat poměrně těžko. Osobně bych tubus zhotovil z tenkých dýh a pouze finální, horní dýhu (ta bude kvůli kresbě asi podélně), bych dal silnou, aby bylo co brousit. Tuto drobnou nesymetrii vrstev bych v tomto případě vůbec neřešil.
S tvrzením, že estetické hodnoty souvisí se sílou dýhy bych si dovolil nesouhlasit.
PS: A myslím, že MilANa v otázce technologických postupů při výrobě dýh poučovat netřeba.
), kombinézy pro speciální jednotky atd., ale jaké výhodné vlastnosti má pro stavbu dalekohledu?
