Žijí astronomové i na Moravě a ve Slezsku?

PetrKubala · #16

tak já bych nerad něco sám stanovoval...cíle pobočky musí stanovit až případné první setkání zakládajících členů, ale určitě bychom asi hledali inspiraci v již fungujících pobočkách a také v tom co je napsáno na astro.cz: Pobočky ČAS pořádají pravidelná setkání svých členů spojená s astronomickými přednáškami, organizují exkurze a jiné společné akce. Pobočky spolupracují s místními hvězdárnami a většina poboček vydáva zpravodaj zaměřený na astronomické dění v příslušném regionu.....co se týká území, tak já bych navrhoval kraje: Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a možná Jihomoravský..opět ale záleží na dohodě. To, že by činnost nějak kolidovala s již fungujícími společnostmi si nemyslím. Spolupracovali bychom s nimi a navíc tyto společnosti jsou většinou nějak konkrétně zaměřeny (na danou hvězdárnu, popř. město a blízké okolí)

VK · #17

V tom případě přeji, ať se daří.

V. K.

Algol77 (Jakub Koukal) · #18

Jak psal Kaos, jsem členem SMPH, jsem hodně z východu a těch 70 km do sídla SMPH mi vůbec nevadí, ba naopak zastávám názor, že ještě je v SMPH zbytečná byrokracie a združení lidí by mohlo fungovat i jinak...jinak samozřejmě nabízím všem zájemcům o kosmické smetí (meteory, kometky, planetky) z okolí KM a Zlínska spolupráci a pořádání společných akcí...ale ne založení nějaké odnože ČAS, navíc když můj vztah k ČAS jako takové je chladný.... ;D

VK · #19

Chladný vztah k ČAS? A proč?

V. K.

P. S.: to Petr Kubala: už to s těmi kolizemi začíná ;D - teď to samozřejmě přeháním ;D

Mám ale informaci (a částečně také osobní zkušenost) s tím, jak to vypadalo ve východních Čechách. Tam je dnes Východočeská pobočka ČAS se sídlem v Úpici, přičemž kromě ní existují 2 astronomické společnosti a 1 astronomický klub ve 2 stotisícových městech: Hradci Králové a Pardubicích. Dnešní stav je prakticky bezkonfliktní, ale dlouho to tak nebylo.

Algol77 (Jakub Koukal) · #20

Proč? Částečně díky osobním sympatiím (antipatiím ;D) vůči pár osobám a taky díky tomu, že skutečně nevidím jediný důvod, proč zakládat kromě specializovaných poboček (naše SMPH, přístrojová sekce, zákrytáři, atd.) taky ještě pobočky regionální, na regionální úrovni by podle mě měli působit kroužky a sdružení, ne odnože ČAS, odnože ČAS by měli mít charakter specializace, ne regionality...proto!!!

VK · #21

Takže podle Tebe je užitečnější, aby ČAS měla odborné sekce, než aby měla (místní) pobočky. Je to tak?

V. K.

Algol77 (Jakub Koukal) · #22

Ano, je tomu tak, členit ČAS ve dvou úrovních je podle mě zbytečné štěpení do nezřetelných a neprůhledných proudů a množin, které se navzájem překrývají a negují... ;D Ale neříkám, že můj názor je správný, může být také zcestný.... ;D

VK · #23

Toto dělení je historického původu. Dřív, když neexistoval internet, šíření informací bylo pomalejší a informace hůře dostupné, bylo i spojení mezi lidmi horší. Proto se sdružovali lidé, kteří k sobě měli místně blíž. Tak vznikaly regionální astronomické skupiny. No a protože je výhodné se spojovat, vznikla celonárodní Česká astronomická společnost (1917). Po roce 1948 byla zrušena svoboda spolčování a z některých už existujících místních astronomických organisací se staly pobočky ČAS. Jinde byly pobočky ČAS zakládány za účelem získání dotací z centra ČAS v Praze.

Prostě existovala potřeba, existovaly i pobočky. Někde ty pobočky fungují dodnes.

Nevím, jestli v posledních letech vznikla nějaká významnější nová pobočka ...

Já jsem v Sekci pozorovatelů proměnných hvězd ČAS, místní pobočku (nebo místní AS) nepotřebuji. Sleduji vývoj ve sdružování, ale potřebu zakládat novou pobočku nemám. Možná, že by měla smysl planetární sekce: dříve existovala, ale zanikla. Záleží ale na tom, jestli se najdou lidé, kteří by v ní chtěli být, a také na tom, jaký by ta sekce měla program činnosti. Možností je víc.

V. K.

Habl · #24

VK napsal: Toto dělení je historického původu. Dřív, když neexistoval internet, šíření informací bylo pomalejší a informace hůře dostupné, bylo i spojení mezi lidmi horší. Proto se sdružovali lidé, kteří k sobě měli místně blíž. Tak vznikaly regionální astronomické skupiny. No a protože je výhodné se spojovat, vznikla celonárodní Česká astronomická společnost (1917). Po roce 1948 byla zrušena svoboda spolčování a z některých už existujících místních astronomických organisací se staly pobočky ČAS. Jinde byly pobočky ČAS zakládány za účelem získání dotací z centra ČAS v Praze.

Prostě existovala potřeba, existovaly i pobočky. Někde ty pobočky fungují dodnes.

Nevím, jestli v posledních letech vznikla nějaká významnější nová pobočka ..
V. K.
Jen mohu doplnit:
Ta spolčovací potřeba byla dříve "reálnější" a využívala
více přidělované prostředky třeba na cestovní výlohy účastníků seminářů a dalších pořádaných akcí z řad členů pobočky.
Pobočky vznikly především u personálně zajištěných hvězdáren, které tyto akce většinou spolupořádali.
Před sametovou revolucí byly velké lidové hvězdárny
především rozpočtové organizace a na tuto bohulibou činnost byli vyčleněny prostředky.
Takže to byl též pozůstatek centralisticky řízené kultury a osvěty.

Habl