Astronomické fórum

Petře pěkný!
Ta slabší mag. dělá tu hlavní nevýhodu.
Já to měl trochu horší. Seeing nebyl špatnej asi 7-8/10. Musel jsem začít brzo abych ráno fungoval. A v tom směru mám rovnou plechovou střechu a seeing byl v těch místech znatelně horší asi 6/10. Já jí dal jen jako burák zv. 275x. Budu zkoušet v dalších dnech až bude výš na obloze hned až bude tma.
Na jihu mám jen zahrady a tam byl docela dobrý seeing, ale víc v jiném vlákně.

Takisto palec nahoru. Vedel som, ze ju v 125-ke das.

Nebýt dobrého ( až vyjímečného) seeingu, neviděl bych ji.
Takový kdybych měl na planety, to by bylo....
Petr

Tak jsem ji taky zkusil, sice hned dvakrát (kolem půl dvanácté a pak před druhou), ale neměl jsem zdaleka tolik trpělivosti, hlavní cíl byly DSO ve Střelci, které na rozdíl od téhle dvojhvězdy nepočkají měsíc nebo dva. V obou případech to bylo podobné, při zvětšení 133x slabý náznak protažení nebo spíš rozmáznutí směrem k jihu. Při zvětšení 240x už to bylo výraznější, ale taky mnohem neklidnější. Párkrát se mi při soustředěném bočním pohledu zdálo, že v tom vidím i druhou tečku, ale pokaždé jen na sekundu nebo dvě, takže jsem si nemohl být jistý, jestli jen nezvítězila síla autosugesce. Spíš jsem byl pak překvapený, že směr víceméně odpovídal pozičnímu úhlu podle Stelle Doppie (což by měl být frontend k databázi WDS).

Takže zatím spíš ne, ale věřím, že když vyjde seeing při lepší tmě a čistém vzduchu, mělo by to jít.

Ano, poziční úhel jsem si také zkontroloval, ale až v klidu doma po pozorování abych tím nebyl ovlivněný.

Koncem června jsem měl nadprůměrný seeing, dvojhvězda pi Aql měla v SCT 127/1250 při zvětšení 147x zřetelné protažení a při 313x byla pěkná mezírka mezi složkami a stabilní difrakční kroužky přerušené po třetinách (snad to dělal seeing a nemám moc utažený sekundár). Tak jsem šel zkoušet Kr60, při zvětšení 208x bylo chvílemi vidět, že to asi není jen tak obyčejná červená hvězdička, ale při 313x nebylo vidět nic podezřelého. Jen slabá trochu neklidná hvězda. Herschelova granátová hvězda, mu Cep byla sice pěkně oranžovo-červená, ale bohužel trochu chlupatá, takže seeing v této části oblohy nebyl zas až tak dobrý jak jsem si myslel. Asi trochu zlobila neviditelná oblačnost. Pokus o rozlousknutí jednoho z nejbližších hvězdných systémů jsem tedy zklamaně vzdal.

Za týden jsem vytáhl větší kanón na vrabce, Dobson 200/1200. Podmínky nebyly tak dobré, podle meteoblue měl být seeing kolem 1,6" a 70% vysoká oblačnost. Rozlišení dvojhvězdy epsilon Lyr bylo bez problémů a pi Aql šla při 200x. Takže to snad nebude tak špatné. Zamířil jsem na Kruger 60 a při zvětšení 133x bylo vidět jednoznačné protažení, srdce se mi rozbušilo a rychle měním okulár. Při 200x byla vidět cca 90% času vedle červené hvězdy slaboučká nádherná temně rudá hvězdička. Naprostá pecka! Jedna z nejhezčích barevných dvojhvězd co jsem viděl. Dva červení trpaslíci s různými dobře rozeznatelnými odstíny červené. Jasnější je světlejší a méně jasná je temně rudá. Vzdálenost složek je celkem velká, podle Skysafari 2.3" a jas slabší asi 11.4 mag. Zkusil jsem ještě trochu přiložit, ale zvětšení 218x v okuláru s jednodušší konstrukcí bylo o chlup horší. Zvětšení 300x už bylo výrazně horší. Ještě jsem chvíli zkoušel různé varianty a kochal se pohledem na dvě červené tečky. A pak najednou jako kdyby někdo nahoře zmáčkl vypínač, blik a slabší trpaslík byl fuč.

Myslím si, že není potřeba zas až tak dobrý seeing na rozlišení, složky jsou celkem daleko od sebe. Ale chce to trochu slušnější tmavší oblohu bez oblačnosti. I když z města to šlo také, pod tmavší oblohou by to mohlo být lehčí. Slabší hvězda je blízko limitní magnitudy při světelném znečištění a asi je také na hranici viditelnosti oka pro červenou barvu. Prostě stačí málo a oko ji nevidí.

Četl jsem, že složka B je eruptivní proměnná hvězda (flare stars) s osmi minutovou periodou. Takže to možná chce jen trpělivost a zkoušet.

V noci na dnešek jsem se vrátil k téhle dvojhvězdě, v Konojedech byly dobré podmínky, celkem tma, nadprůměrná průzračnost a i seeing slušný. Zkoušel jsem to dvakrát, poprvé ve 22:40 (63° nad obzorem), podruhé ve 3:40 (71° nad obzorem). Výsledky byly dost podobné, podruhé o trochu lepší, sice už to bylo oficiálně po konci "astronomické noci", ale zase jsem měl lépe adaptovaný zrak. Ve zvětšení 171x byla druhá složka chvílemi viditelná jako výrazně slabší, přibližně JJZ od té jasnější, spíš při nepřímém pohledu. Ve zvětšení 240x to bylo horší, tam už jsem ji nerozeznával skoro vůbec. Na odstup a poziční úhel jsem se díval až doma pro kontrolou a s přesností, s jakou jsem to schopen odhadnout, odpovídají. Trochu mne mate rozdíl jasností, ten mi přišel výraznější než 1.5m, ale rozhodně na to nejsem žádný expert a jestli je složka B proměnná, je ten údaj stejně jen orientační.

Ano, B by mala byť premenná DO Cephei ako tu už napísal PetrK, takže by mala zdvojnásobiť svoju jasnosť a po cca 8 min by sa mala vrátiť do normálu. Len neviem, či je toto zjasnenie nepravidelné a náhodné, alebo sa periodicky opakuje. Wikipedia píše "Irregular flare", ale na to sa asi moc spoliehať nedá. K tomu by mohol niečo napísať nejaký znalec premenných, či sa oplatí čakať pri teleskope alebo nie. Osobne si ale myslím, že pri takto slabých hviezdach je rozdiel 1,5 Mag sakra výrazný, takže si to podla mňa videl O.K. S akým teleskopom si Krugera pozoroval tentokrát?

Stejným jako poprvé, Bresser Messier AR 127L/1200 (achromatický refraktor). Okuláry byly TeleVue Delite 7mm (zvětšení 171x) a Omegon LE Planetary (zv. 240x).

Ja sa na neho tiež chystám so 125mm apo, tak dúfam, že mám aspoň malú nádej. Ospravedlňujem sa Mike, to o tej premennej písal PetrK.

Podle toho, co jsem viděl při svých pokusech, by měla být klíčová dostatečná tma a možná ještě víc průzračnost. Samozřejmě pomůže i to, že je teď v příhodnou dobu Cepheus vysoko nad obzorem.

Dostatočná tma a priezračnosť oblohy = "nedostatkový tovar", takže šance sa zmenšili.