Pro představu, co jsem měl na mysli vkládám ještě barevný obrázek dráhy - na něm je vidět jak osu kolmou k rovině ekliptiky, tak delší poloosu dráhy UB313..
Ten Brownův obrázek je průmětem do ekliptiky a jako takový je asi správný. Ten obrázek převzatý z planetky.cz je ale názornější a samozřejmě ideální je si tam s ním zahýbat.. pak je to jasné o co jde.
Žlutě je naznačena předpokládaná hlavní poloosa elipsy..
Další planeta soustavy ?
-
MaG
- Příspěvky: 11389
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Další planeta soustavy ?
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Další planeta soustavy ?
http://www.spaceflightnow.com/news/n0602/20xena/
2003 UB313 cez okulár Tak tomu hovorím extrémna astronómia. Osobne by mi stačilo už len pozorovať cez 2.7m teleskop, ale toto...
2003 UB313 cez okulár Tak tomu hovorím extrémna astronómia. Osobne by mi stačilo už len pozorovať cez 2.7m teleskop, ale toto...
Další planeta soustavy ?
igi napsal: http://www.spaceflightnow.com/news/n0602/20xena/
2003B313 cez okulár Tak tomu hovorím extrémna astronómia. Osobne by mi stačilo už len pozorovať cez 2.7m teleskop, ale toto... :Dhttp://www.newscientistspace.com/article.ns?id=dn8754
Myslim si, ze vhladom na to ze je to objekt 19mag, je viditelny aj daleko mensich amaterskych dalekohladoch.
Dovolim si tvrdit (na zaklade pozorovani O'Meara), ze ju mozno vidiet za idealnych podmienok aj v 60cm dalekohlade.
McDonald observatory ma idealne tmavu oblohu, svetelne neznecistenu (MHV ~8.0, jas pozadia blizky 22MSA v minime sln.cinnosti (t.j. teraz)).
He mentions that O’Meara will often spend 30 minutes trying to see a single faint star - and that he observed the field for 1 to 2 hours when trying to visually recover Comet Halley in 1985 - at mag. 19.6 in 24” telescope. He also saw a 20.6 magnitude field star. [S&T 4/94]
Myslim si, ze vzhladom na to, ze ide o 2.1m priemer, nejde "az tak" o extremny vykon hmm
:-/
Momentalne je to horuca tema na amastra takze neverim, ze to necha miestnych borcov pokojnych a namieria svoje mamutie dobsony na tu "bodku"
2003B313 cez okulár Tak tomu hovorím extrémna astronómia. Osobne by mi stačilo už len pozorovať cez 2.7m teleskop, ale toto... :Dhttp://www.newscientistspace.com/article.ns?id=dn8754
Myslim si, ze vhladom na to ze je to objekt 19mag, je viditelny aj daleko mensich amaterskych dalekohladoch.
Dovolim si tvrdit (na zaklade pozorovani O'Meara), ze ju mozno vidiet za idealnych podmienok aj v 60cm dalekohlade.
McDonald observatory ma idealne tmavu oblohu, svetelne neznecistenu (MHV ~8.0, jas pozadia blizky 22MSA v minime sln.cinnosti (t.j. teraz)).
He mentions that O’Meara will often spend 30 minutes trying to see a single faint star - and that he observed the field for 1 to 2 hours when trying to visually recover Comet Halley in 1985 - at mag. 19.6 in 24” telescope. He also saw a 20.6 magnitude field star. [S&T 4/94]
Myslim si, ze vzhladom na to, ze ide o 2.1m priemer, nejde "az tak" o extremny vykon hmm
:-/
Momentalne je to horuca tema na amastra takze neverim, ze to necha miestnych borcov pokojnych a namieria svoje mamutie dobsony na tu "bodku"
Další planeta soustavy ?
Zatím mi uniká to množství pozorování Pluta od našich borců. Až těch pozorování bude celé astrofórum, potom už schází pouze 5 mag . Vždyť to je jen 100 x větší dalekohled, než na toho Pluta . A je to !
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Další planeta soustavy ?
Slovom "miestnych" som myslel tych na amastre (totiz vacsinou americanov).
Další planeta soustavy ?
Ale musis uznat, ze pozorovat cez 2.7m je uz pomaly adrenalinovy sport. Netvrdim ze mensimi dalekohladmi to nejde, ale cim vacsi, tym lepsi (o teleskopoch hovorime ;D)
Další planeta soustavy ?
V nejakom astronomickom časopise, už neviem, či to bol Kozmos alebo Astropis som čítala, že vraj sonda Voyager objavila heliopauzu vo vzdialenosti 94 AU. A teraz som sa nedávno dočítala, že táto údajne desiata planéta obieha vo vzdialenosti 97 AU. Z toho vyplýva, že obieha Slnko mimo Slnečnej sústavy!!! ???
Teda, aspoň si myslím, že heliopauza je hranica Slnečnej sústavy, ale tých 94 AU sa mi nejako nechce veriť. Ako môžu mať častice slnečného vetra taký krátky dosah, však Kuiperov pás siaha oveľa ďalej a o Oortovom mračne ani nehovorím. :-/
Teda, aspoň si myslím, že heliopauza je hranica Slnečnej sústavy, ale tých 94 AU sa mi nejako nechce veriť. Ako môžu mať častice slnečného vetra taký krátky dosah, však Kuiperov pás siaha oveľa ďalej a o Oortovom mračne ani nehovorím. :-/
Další planeta soustavy ?
Máš pravdu, že se lze v článcích setkat se dvěma významy pojmu hranic Sluneční soustavy. Prvním je definice Sluneční soustavy z hlediska vlivu dosahu slunečního větru jako přímého pokračování sluneční koróny. Jeho dosah není nijak přesně určen a nemá ani přesně definovaný tvar (tedy má tvar jakési kapky ve směru pohybu slunce mezihvězdným prostorem, který se mění s intenzitou sluneční činnosti).
A právě Voyagery upřesnily tuto hranici na cca 100 AU ve směru pohybu Slunce, když pronikly (resp. pronikají) heliopauzou jakožto čelem rázové vlny, kdy se mění její rychlost na podzvukovou a za níž se již uplatňuje vliv galaktického hvězdného větru.
Pokud však definujeme Sluneční soustavu z hlediska gravitačního dosahu Slunce (a dle mě je toto ta skutečná definice jejích hranic), pak je její velikost mnohem rozsáhlejší a končí Oortovým oblakem někde ve vzdálenosti větší než 20 000 - 100.000 AU (což je nějakých 0,3 – 1,6 LY). A pokud si navíc představíš Sluneční soustavu trojrozměrně jako disk, dostáváš se ještě do jiných délkových relací vzhledem ke směru ve vztahu k disku. Hezkou představu o rozměrech si můžeš udělat z tohoto obrázku.
Takže pokud se vrátím k Tvým pochybnostem, tak většina dlouhoperiodických komet a určitě i hodně TNO (a bude jich jistě neustále přibývat) se na svých drahách dostává za heliopauzu a mají navíc i různě skloněné roviny oběžných drah, ale nevymaní se z gravitační přitažlivosti Slunce - třeba i nedávno objevená Sedna; hlavní osa cca 1000 AU (i když kdo může dnes bezpečně říct, jaké má složení a jak se liší od komet). A dokonce některé z komet (ty, které se dostanou na parabolické dráhy) se vymaní i z gravitační přitažlivosti Slunce a naši soustavu opustí.
Takže s tou definicí Sluneční soustavy to není vůbec jednoduché, jak je vidět z mnoha článků.
A právě Voyagery upřesnily tuto hranici na cca 100 AU ve směru pohybu Slunce, když pronikly (resp. pronikají) heliopauzou jakožto čelem rázové vlny, kdy se mění její rychlost na podzvukovou a za níž se již uplatňuje vliv galaktického hvězdného větru.
Pokud však definujeme Sluneční soustavu z hlediska gravitačního dosahu Slunce (a dle mě je toto ta skutečná definice jejích hranic), pak je její velikost mnohem rozsáhlejší a končí Oortovým oblakem někde ve vzdálenosti větší než 20 000 - 100.000 AU (což je nějakých 0,3 – 1,6 LY). A pokud si navíc představíš Sluneční soustavu trojrozměrně jako disk, dostáváš se ještě do jiných délkových relací vzhledem ke směru ve vztahu k disku. Hezkou představu o rozměrech si můžeš udělat z tohoto obrázku.
Takže pokud se vrátím k Tvým pochybnostem, tak většina dlouhoperiodických komet a určitě i hodně TNO (a bude jich jistě neustále přibývat) se na svých drahách dostává za heliopauzu a mají navíc i různě skloněné roviny oběžných drah, ale nevymaní se z gravitační přitažlivosti Slunce - třeba i nedávno objevená Sedna; hlavní osa cca 1000 AU (i když kdo může dnes bezpečně říct, jaké má složení a jak se liší od komet). A dokonce některé z komet (ty, které se dostanou na parabolické dráhy) se vymaní i z gravitační přitažlivosti Slunce a naši soustavu opustí.
Takže s tou definicí Sluneční soustavy to není vůbec jednoduché, jak je vidět z mnoha článků.
e-mail: vokope(at)cmail.cz
Další planeta soustavy ?
Ďakujem za vysvetlenie, ja som až doteraz žila v tom, že všetky objekty Kuiperovho pásu (ak nie aj Oortovho mračna) obiehajú vo vnútri heliopauzy.
Myslím, že by sa už mala stanoviť nejaká oficiálna hranica Slnečnej sústavy, možno by to aj pomohlo s definíciou planéty - ja osobne by som za planétu nepovažovala nič, čo obieha mimo heliopauzy (alebo z nej v časti svojej dráhy vystupuje).
Myslím, že by sa už mala stanoviť nejaká oficiálna hranica Slnečnej sústavy, možno by to aj pomohlo s definíciou planéty - ja osobne by som za planétu nepovažovala nič, čo obieha mimo heliopauzy (alebo z nej v časti svojej dráhy vystupuje).
Další planeta soustavy ?
Hranice sluneční soustavy je dána dráhou nejvzdálenější oběžnice (tedy nějakého tělesa "daleko za Neptunem"). Teoreticky může být hranice sluneční soustavy na hranici převažujícího gravitačního působení Slunce.
Ono jinak konvenční stanovení této hranice není příliš důležité. Všichni víme, jak to s gravitací je.
V. K.
P. S.: taky jsem měl dřív některé zvláštní názory. Např. jsem za hranici pozemského světa považoval ne horní hranici atmosféry, ale hranici převažujícího gravitačního pole Země. Měsíc tak byl pozemním, nikoli kosmickým tělesem. Proto jsem také pro něj měl samostatný pozorovací deník.
Ono jinak konvenční stanovení této hranice není příliš důležité. Všichni víme, jak to s gravitací je.
V. K.
P. S.: taky jsem měl dřív některé zvláštní názory. Např. jsem za hranici pozemského světa považoval ne horní hranici atmosféry, ale hranici převažujícího gravitačního pole Země. Měsíc tak byl pozemním, nikoli kosmickým tělesem. Proto jsem také pro něj měl samostatný pozorovací deník.
Další planeta soustavy ?
Chvilku trvalo, než planetu 2003 UB 313 (alias XENA) mohli změřit. Velikost ledového trpaslíka je bezmála 3000 km. Vzdálenost v apogeu má dvojnásobnou než má
planeta Pluto.
A perličku na závěr: Američtí amatérští astronomové mohli od ohlášení objevu pozorovat Xenu vlastníma očima pomocí 2,1 m dalekohledu na McDonaldově observatoři.
"A jak jsme na tom v Čechách" ;D
Habl
planeta Pluto.
A perličku na závěr: Američtí amatérští astronomové mohli od ohlášení objevu pozorovat Xenu vlastníma očima pomocí 2,1 m dalekohledu na McDonaldově observatoři.
"A jak jsme na tom v Čechách" ;D
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
-
MaG
- Příspěvky: 11389
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Další planeta soustavy ?
Protože toto téma je zaměřeno na nově objevená tělesa za dráhou Neptunu a případné úvahy, zda jde o planety či nikoli, přesunul jsem "diskuzi" o planetě X do Všeobecné diskuze a náležitě ji označil.
MaG
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... tart=30#33
MaG
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... tart=30#33
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
-
3J
Další planeta soustavy ?
MaG napsal: Protože toto téma je zaměřeno na nově objevená tělesa za dráhou Neptunu a případné úvahy, zda jde o planety či nikoli, přesunul jsem "diskuzi" o planetě X do Všeobecné diskuze a náležitě ji označil.
MaG
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 30#33Zlatý člověk... děkuji
Jasný důkaz, že se fórum bez moderování neobejde......
MaG
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 30#33Zlatý člověk... děkuji
Jasný důkaz, že se fórum bez moderování neobejde......
Další planeta soustavy ?
Mám ešte jednu takú (a možno dosť odveci) otázku.
Môžu objavitelia objektu 2003 UB313 oficiálne pomenovať tento objekt Xena?
Je pravda, že teraz je to ťažko povedať, nakoľko nevieme, či budeme oficiálne považovať toto teleso za planétu alebo za planétku. Pre planéty a pre planétky sú rozdielne kritériá pomenovania. Ale aj v prípade, že by bolo 2003 UB313 považované za planétu, úprimne dúfam, že IAU neuzná meno Xena. Mne sa totiž toto meno hrozne nepáči a také veľké teleso má predsa právo dostať nejaké pekné meno z rímskej mytológie.
Keby to záležalo na mne, pomenovala by som ho Nox (bohyňa noci) alebo Erebus (boh večnej tmy). Tak, ako sa Pluto nazýva podľa boha podsvetia, nakoľko sa nachádza v tmavých a studených častiach Slnečnej sústavy, nebolo by od veci pomenovať to teleso jedným z týchto mien.
Môžu objavitelia objektu 2003 UB313 oficiálne pomenovať tento objekt Xena?
Je pravda, že teraz je to ťažko povedať, nakoľko nevieme, či budeme oficiálne považovať toto teleso za planétu alebo za planétku. Pre planéty a pre planétky sú rozdielne kritériá pomenovania. Ale aj v prípade, že by bolo 2003 UB313 považované za planétu, úprimne dúfam, že IAU neuzná meno Xena. Mne sa totiž toto meno hrozne nepáči a také veľké teleso má predsa právo dostať nejaké pekné meno z rímskej mytológie.
Keby to záležalo na mne, pomenovala by som ho Nox (bohyňa noci) alebo Erebus (boh večnej tmy). Tak, ako sa Pluto nazýva podľa boha podsvetia, nakoľko sa nachádza v tmavých a studených častiach Slnečnej sústavy, nebolo by od veci pomenovať to teleso jedným z týchto mien.
-
css94381672
- Příspěvky: 260
- Registrován: 08. 11. 2005, 19:03
Další planeta soustavy ?
Eryn napsal: Ale aj v prípade, že by bolo 2003 UB313 považované za planétu, úprimne dúfam, že IAU neuzná meno Xena. Mne sa totiž toto meno hrozne nepáči neboj se...jak říkají sami objevitelé "Užíváme tyto jména interně jednoduše proto, že se lehčeji vyslovují a zapamatovávají než věci jako 2003 EL61 or S/2005 (2003 UB313). Není zde naprosto žádná šance, že se tyto jména stanou trvalými jmény těchto objektů! ... Když jsme poprvé oznámili existenci těchto objektů, mysleli jsme, že o skutečných jménech bude rozhodnuto v dnech až týdnech, nikoliv v měsících a rocích, nikdy by nás nenapadlo, že tyto kódová označení přetrvají déle než pár dnů. Doufáme, že se výbor rozhdone brzy a lidé budou moci začít užívat skutečná, důstojnější jména!"
(http://www.gps.caltech.edu/~mbrown/planetlila/)
neboj se...jak říkají sami objevitelé "Užíváme tyto jména interně jednoduše proto, že se lehčeji vyslovují a zapamatovávají než věci jako 2003 EL61 or S/2005 (2003 UB313). Není zde naprosto žádná šance, že se tyto jména stanou trvalými jmény těchto objektů! ... Když jsme poprvé oznámili existenci těchto objektů, mysleli jsme, že o skutečných jménech bude rozhodnuto v dnech až týdnech, nikoliv v měsících a rocích, nikdy by nás nenapadlo, že tyto kódová označení přetrvají déle než pár dnů. Doufáme, že se výbor rozhdone brzy a lidé budou moci začít užívat skutečná, důstojnější jména!" (http://www.gps.caltech.edu/~mbrown/planetlila/)