Pluto má 3 měsíce

bzucino · #31

MilAN napsal:
Ty argumenty mají logiku, ale :
1/ o složení Pluta toho zase tolik nevíme. Jediným relevantním údajem je hustota, a ta je velmi podobná hustotě Neptuna. Takže máš pravdu, že se nepodobá ani terestrickým , ani joviálním tělesům, ale podobá se Neptunu.
2/ Je v rezonanci s Neptunem v uvedeném poměru.
Ale Neptun je v rezonanci 2/1 s Uranem a též z toho nic dalšího nevyplývá.
1. Pluto sa lisi od Neptuna tym, ze nema hustu atmosferu. Nemozno porovnavat hustotu plynnej planety a planety bez hustej atmosfery. Neptun ma pevne jadro, ktoreho hustota je podstatne vyssia ako hustota Pluta. A naviac, svoju myslienku by si musel dotiahnut do konca a poukazat na to, ze Pluto je co sa tyka hustoty velmi podobne jovialnym planetam - teda ze ho musime radit k jovialnym planetam.

Hustota ukazuje na zlozenie telesa. Zatialco terestricke planety su zlozene z kremicitanov, Pluto je zlozene velkym dielom z vodneho ladu. Ak by sa Pluto dostalo do vnutornych casti Slnecnej sustavy, videli by sme obrovsku naaaaadhernu kometu.

2. Uran v ziadnom pripade nie je v rezonancii s Neptunom! To, ze pomer ich obeznych dob je priblizne 2:1 (presnejsie 1.96) neznamena, ze su v rezonancii. Na rozdiel od Pluta, Uran nestretava Neptun vzdy v tej iistej pozicii ako Pluto. Ak si nakreslime drahu Pluta v suradnej sustave takej, ze Neptun a Slnko stoja, tak jeho draha vyzera takto http://dosxx.colorado.edu/Pluto/resonance.jpg. Vidime, ze Pluto vykonava voci Neptunu kolisavy pohyb, zatialco Uran vovnutri drahy Neptuna nie. Preto Uran nie je v rezonancii.

MilAN · #32

bzucino napsal:

1. Pluto sa lisi od Neptuna tym, ze nema hustu atmosferu. Nemozno porovnavat hustotu plynnej planety a planety bez hustej atmosfery. Neptun ma pevne jadro, ktoreho hustota je podstatne vyssia ako hustota Pluta. A naviac, svoju myslienku by si musel dotiahnut do konca a poukazat na to, ze Pluto je co sa tyka hustoty velmi podobne jovialnym planetam - teda ze ho musime radit k jovialnym planetam.

Hustota ukazuje na zlozenie telesa. Zatialco terestricke planety su zlozene z kremicitanov, Pluto je zlozene velkym dielom z vodneho ladu. Ak by sa Pluto dostalo do vnutornych casti Slnecnej sustavy, videli by sme obrovsku naaaaadhernu kometu.

Aby to nebylo tak jednoduché a jednoznačné uvedu jen v současnosti uznávané hodnoty hustot :[g/cm3]

- planetky 2,5
- Jupiter 1.36
- Saturn 0.69
- Uran 1.27
- Neptun 1.64
- Pluto 1.75
- komety 0.6
- TNO ( 0,6 ) ?

bzucino · #33

MilAN napsal:
Aby to nebylo tak jednoduché a jednoznačné uvedu jen v současnosti uznávané hodnoty hustot :[g/cm3]
- planetky 2,5
- Pluto 1.75
- komety 0.6
- TNO ( 0,6 ) ?

Tak. Hustota TNO sa odhaduje od 600 do 2000 pricom najcastejsie sa operuje s hodnotu 1000 (asi preto, lebo je to pekne okruhle cislo).

Osobne sa domnievam, ze rozdiel medzi kometou a velkou planetkou je (co sa tyka hustoty) jedine v tom, ze velke telesa uz nie su "rubble piles" - kopky prachu - neobsahuju v sebe plyny.

#34

MilAN napsal:

Aby to nebylo tak jednoduché a jednoznačné uvedu jen v současnosti uznávané hodnoty hustot :[g/cm3]

- planetky 2,5
- Jupiter 1.36
- Saturn 0.69
- Uran 1.27
- Neptun 1.64
- Pluto 1.75
- komety 0.6
- TNO ( 0,6 ) ?

A zdroj dat?

Pro zajímavost uvedu svůj - Planetary data system (pds.jpl..nasa.gov):

terestrické - na první pohled podobná hustota
5,43 5,25 5,52 3,95
velké planety - na první pohled plynné s pevným jádrem
1,33 0,69 1,29 1,64
Pluto - směs kamení a ledu
2,03

(vše v g/cm^3, hustoty v pořadí, jak jdou planety od Slunce)

Pluto má tedy hustotu poměrně vysokou v porovnání s předpokladem, že TNO jsou spíše podobné kometám.
Hustota komet je velkým otazníkem. Tempel1 v tomto moc asi nepomohla. Viděl jsem údaje od 0,1 do 0,9 g/cm3, ale vzhledem k tomu, že bylo objeveno u této komety i velké množství prachu, mohla by být možná i větší. Je možné předpokládat, že i hustota TNO bude řekněme od 0,5 do 2..(??)

Každopádně nechápu, co má Pluto společného s velkými planetami.. možná nevíme nic o jeho složení, ale že má max. velmi řídkou atmosféru se ví poměrně jistě. Jinak jde o kompaktní těleso složené (podle hustoty) ze směsi ledu a hornin, nejspíš to nebude jen vodní led. To už je dost velký rozdíl od ostatních planet.

MilAN · #35

MaG napsal:

A zdroj dat?

Zdroj dat je :
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/
Číslaj sou snad podobná, ne ? Setinové rozdíly neberu jako nějaký rozdíl a ani ho nezkoumám.Hustoty jsem to uváděl jen proto, že se zde konstatovalo, že Pluto má podobné složení jako TNO. A to tedy, dle současných poznatků TNO, ani náhodou. A protože o chemickém složení Pluta nevíme vůbec nic, nevidím důvod pro tak radikální tvrzení o podobnosti na základě složení. Spíše vše nasvědčuje tomu, že Pluto bude svými vlastnostmi někdy mezi velkými planetami a TNO a tak problém z jeho zařazením tam či onam může nakonec být neřeštelný. Takže je sice odlišný od ostatních planet, ale zrovna tak od komet a TNO

#36

Máš pravdu - Pluto je z tohoto pohledu neřešitelný.

Prozatím bych to uzavřel asi tak, že se tu zabýváme opravdu malicherností - a protože je to tak trochu má vina, házím ji na sebe a doufám, že už bude kolem Pluta chvíli klid. Počkáme si tedy na Pluto Express copak nám tam objeví a doufám, že odstartuje co nejdřív, protože čím dřív, tím rychleji tam pak doletí.

bzucino · #37

Hustota TNO:

Physical Properties of Trans-Neptunian Object (20000) Varuna = 1000

Implications of Magnitude Distribution Comparisons between Trans-Neptunian Objects and Comets = 500

http://www.daviddarling.info/encyclopedia/P/Pluto.html
Pluto, Triton = 1800 - 2100; Charon 1200

PHOTOMETRIC OBSERVATIONS CONSTRAINING THE SIZE, SHAPE, AND ALBEDO OF 2003 EL61, A RAPIDLY ROTATING, PLUTO-SIZED OBJECT IN THE KUIPER BELT = 2600 - 3340

Z tohoto vyplyva, ze hustota objektov za Plutom nie je dosial dobre zmerana. Obeznice okolo TNO pomozu hmotnost zmerat velmi dobre. Priemer mozme dobre zmerat len ak sa budu zakryvat. Na rozdiel od Pluta, kde mame velke stastie ze sa zakryvali okolo roku 1985, je to menej pravdepodobne u ostatnych telies.

Co sa tyka Pluta a ostatnych TNO. Cim vacsie teleso, tym vyssia hustota. Ktokolvek v sucasnej dobe tvrdi cokolvek o hustotach TNO a pise, ze si je sity ze je to tak a tak, tak klame. Osobne som uz neviem kde videl tabulku s tym, ze tri najvacsie TNO maju hustotu zhruba 1.6 . Domnievam sa vsak, ze ta hustota vychadzala z predpokladu, ze su podobne Plutu.

Tvrdit teda, ze Pluto sa od TNO lisi, je odvazne. Omnoho odvaznejsie nez ze Pluto sa TNO podoba. Chiron ma rovnaku hustotu ako ladove mesiace Saturna. Pluto rovnaku ako Triton ... snad je Pluto dacim vynimocne?

Vana · #38

Minulou noc jsem chtěl najít na obloze Pluto. Zkusil jsem ETX127 s Goto, poloha odpovídala vyobrazení ve SkyMapu ale Pluto jsem neviděl. Namířil jsem stejným směrem 30cm dobsona, ale opět nic. SkyMap udával magnitudu Pluta 13,9, což je o 1 mag jasnější než teor.dosah dobsona ale neviděl jsem ani sousední hvězdy s magnitudou cca 12,8. Obloha byla dost přesvětlená městem, ovšem hvězdy 12 mag. byly již jasně zřetelné

Prosím o vaše zkušenosti za jakých podmínek je Pluto viditelné.

MilAN · #39

Vana napsal: SkyMap udával magnitudu Pluta 13,9, což je o 1 mag jasnější než teor.dosah dobsona ale neviděl jsem ani sousední hvězdy s magnitudou cca 12,8. Obloha byla dost přesvětlená městem, ovšem hvězdy 12 mag. byly již jasně zřetelné
V podstatě sis již odpověděl. Je potřeba , aby v oblasti Pluta byly takové podmínky, že dosah Tvého dalekohledu bude stačit. I když se v literatuře píše ledacos, v takto záporné deklinaci stačí 300 mm optika opravdu jen takřka v ideálních podmínkách. Podle mě je teď na Pluta pozdě. není astronomická noc, navíc do toho svítí Měsíc a navíc se zvyšuje zákal. Je po opozici a podmínky se budou zhoršovat. Mě se osvědčilo vždy období konec dubna - polovina června, pokud možno za bezměsíčné noci a období po přechodu studené fronty, kdy se vzduch slušně vyčistí.

Vana · #40

Dík, počkám tedy do jara

Pavuk_ · #41

Vana napsal: Dík, počkám tedy do jara
Nemusis cakat Chod do ozajstnej tmy + trochu juznejsie a postaci ti 100mm refraktorek (nie je to moja skusenost)

KaoS · #42

Odpověď pro MilANa:

Bzučino tu řekl prakticky vše podstatné, já bych jen dodal několik poznámek. Ve Sluneční soustavě se vyskytuje několik druhů objektů které jsou složeny z různých druhů materiálů. Stručně shrnuto -

Máme tu planety zemského typu s velkou hustotou a určitou geologickou strukturou - vznikaly tam kde jsou nyní, blízko u Slunce kde byly nejtěžší prvky a ty lehké stáhlo Slunce a nebo byl vytlačeny vně.

Máme tu plynné planety, které mají lehčí kamenná ale stále velice hustá jádra obalená tekutým plynem a plynnou atmosférou. Vznikly od Jupitera a dál kde byly lehčí prvky a dostatek plynu.

Pak tu máme další objekty, mezi Jupiterem a Marsem je slavný pás asteroidů, jejich složení je podobné planetám zemského typu, ale nemají podobné jádro, jelikož zde bylo už jen málo materiálu a tak se zde nemohla vytvořit žádná planeta zemského typu.

Poté zbývají více-méně kometární objekty, jednak mnoho vyhaslých komet smíšených s vychýlenými planetkami z hlavního pásu které tvoří soustavu AAA ve vnitřní části sluneční soustavy. Poté tu máme aktivní komety které stále obsahují dostatek plynů jejichž dráhy jsou rozeseté všude možně, někdy je třeba úplně kruhová jako u planet (kometa 29P) jindy vedou až z Oortova oblaku.

Komety vznikaly v oblasti od Jupitera až kamsi k Neptunu možná dále, drtivá většina jader byla vyhnaná do Oortova oblaku, Kupierův pás si nejsem jistý genezí, ale jeho původ je stejný, je to zásobárna obřích komet. Všechny tělesa pásu jsou zcela logicky na drahách které zaručují stabilitu na milióny let, tedy v rezonancích s planetami. Nebo bezpečně daleko od jejich působení v rozptýleném pásu.

Pluto a jeho původ je stejný s jeho hejnem které se nazývá Pluťata, je to jedna ze skupin těles Kupierova Pásu která si našla svojí bezpečnou skulinku v gravitačním poli kde se mohou pohybovat po stabilních drahách po velice dlouhou dobu. Pluto sám je jen největší zástupce pluťat.

Za ním se dnes pohybují už 2 tělesa která jsou větší než pluto a přesto nejsou řazeny k planetám, jedno z nich je například v rozptýleném pásu. Je možné že podobných těles jako Pluto se tam nachází ještě víc. O plutu se předpokládá, že se přibližuje ke slunci tak blízko, že po čase nakumulované teplo uvolní zásoby těkavých plynů a ty pak na chvíli vytvoří atmosféru - ale ne komu jelikož je Pluto moc hmotný. A plyny se pak sráží zpátky na povrchu což způsobuje větší odrazivost Pluta jenž usnadnilo jeho objevení, vzdálenější tělesa jsou mnohem černější a tak se mnohem větší tělesa v rozptýleném pásu mohou velice snadno skrývat dnešní technice.

To že je Pluto stále planeta je jen z důvodu amerického patriotismu, jelikož je to jediná planeta objevená američanem, ale stav Pluta jako planety je opravdu otáznkou času, jelikož se to nezdá udržitelné.

Co se hustoty TNOs týká tak je to stejné jako s kometami, záleží na místě vzniku, komety vzniklé blíž Jupitera (například C/1999 S4 je pravděpodobně jedna z nich) jsou hustší a obsahují mnohem větší procento prachu, naopak nejvzdálenější jsou hlavně z vodního ledu pár zrnek prachu a zmrzlých plynů.

Základní rozdíl mezi planetami zemského typu, planetami plynnými asteroidy a kometami (TNOs. Kentaury) je ten, že komety se po přiblížení ke Slunci začnou vypařovat , trousit prach a ztrácet hmotu.

css94381672 · #43

KaoS napsal:
se nazývá Pluťata,
plutína, občane, plutína...

KaoS · #44

css94381672 napsal:

plutína, občane, plutína...

O tom bych spekuloval, anglicky se nazývají Plutinos, což je v překladu něco jako malá Pluta tudíž překlad Pluťata by měl být česky správný, ale říkat tomu můžete jak chcete ony jsou to vesměs nová slova, která ve slovníku nenajdete, stejně jako třeba slavný Grygarův velký třesk vznikl také že to byl nejlíbivější překlad původního anglického výrazu Big Bang.

MilAN · #45

to : KaoS
v tvém příspěvku ale není nic , co by zde již nezaznělo a s čím v podstatě všichni souhlasí, protože porovnává měřená data. Jediný a to podle mne podstatný nedostatech všech dělení je to, že zatím nebyla stanovena kritéria co je to planeta. Dokud tak nebude stanoveno, je vše jen otázka vkusu a názoru nebo tradice.