Astronomické fórum

Lukáši nemáš pravdu. Při dlouhodobém postavení velkých zrcadel na hranu -roky, se zrcadlová plocha trvale deformuje. Tak tedy čím to je, když ne tečením. U malých průměrů je to zanedbatelné u velkých, už na hranici desítek nm . Proto se doporučuje velká zrcadla skladovat plochou vzhůru, kdy je podstatně lépe podepřeno podložkou a síly uvnitř skloviny budou minimální. Píše o tom i Zdeněk Řehoř ve své knize Praktická astronomická optika.
Za normální teploty má sklovina viskozitu cca 10^21. Další věc co tu deformaci může ovlivnit je nedostatečné uvolnění vnitřního pnutí. To je pak možná to rozhodující.

K tomu existuje množstvo odborných prác, ktoré dokazujú, že pevné a amorfné materály pod zaťažením (myslené pod medzou klzu) časom tečú. Nie je to výlučnou vlastnosťou skla. Je to problém napríklad aj pri presných obrábacích stojoch. Ak sa vyrobí stroj, ktorý má z výroby vnútorné pnutia, tak tie sa časom vyrovnajú takým spôsobom, že sa zdeformuje. A je to spôsobené tečením materálu.

Ok, beru zpět, moje paměť si to zapsala jinak.
A jen tak mimochodem, zkuste se zeptat ChatGPT

ChatGPT 4.0
Ano, astronomické zrcadlo může být poškozeno, pokud je špatně uložené, a to v důsledku deformace skla. Materiál zrcadla, i když je pevný, může podléhat deformacím způsobenými různými vnějšími vlivy, jako je například gravitační síla, pokud je skladován v nepodporované poloze. Toto je obzvláště relevantní u velkých zrcadel, která jsou těžší a jejichž vlastní váha může způsobit, že se zrcadlo pod vlivem gravitace ohne nebo zkřiví.

Dlouhodobé skladování zrcadel ve svislé poloze nebo bez adekvátní podpory může vést k tomu, že se jejich povrch postupně deformuje, což může negativně ovlivnit optický výkon zrcadla. V extrémních případech mohou být tato poškození natolik závažná, že zrcadlo již nebude možné používat pro přesnou astronomickou práci, protože nedokáže správně fokusovat světlo.

Je důležité dodržovat správné metody skladování, které by měly být určeny výrobcem nebo dodavatelem astronomického vybavení, a zahrnují opatření jako je ležatá pozice zrcadla nebo použití speciálních stojanů, které zajišťují rovnoměrné rozložení hmotnosti zrcadla a zabrání jeho deformaci.

ChatGPT 3.5:
No, under normal circumstances, glass does not flow like a liquid. Glass is an amorphous solid, meaning it has a disordered atomic structure, but it still maintains a rigid form. While it may appear as though old windows have "flowed" or become thicker at the bottom over time, this is typically attributed to the manufacturing process rather than the glass flowing like a liquid. The misconception that glass is a slow-moving liquid is a common myth, and in reality, glass is a solid material with a high viscosity that gives it its rigid appearance.

Ano verze 3.5 si vymýšlí a nemá všechny informace

A ako teda skladovať väčšie SCT? Normálna poloha je korekčnou doskou dolu, naopak si to neviem predstaviť, lebo tubus by musel stáť na okulárovom výťahu.

Třeba blbá myšlenka, ale byl by velký problém si na delší skladování například zmíněného SCT našroubovat třeba na zeď nebo do skříně držák na lištu a normálně ho na něj připevnit zrcadlem dolů?
Podobně netuším, proč bych měl skladovat velké zrcadlo někde opřené a riskovat deformace? Vždy se najde nějaký kus nábytku pod kterým si spokojeně může odpočívat v bedně horizontálně.

Mám SCT zrcadlem dole, sedí mi na polystyrenové "skruži", kterou jsem si udělal z polystyrenového obalu na bojler (aneb vše se hodí ). Na to je tu ale samostatné vlákno "Jak skladovat dalekohled?": viewtopic.php?t=30031.

U SCT bych asi nic neřešil. Má specifický tvar zrcadla se slabými okraji a silným středem s přírubou, za kterou je podpíráno.

Většina diskuse se buď týká otázky tečení skla, kterou se moc zabývat nehodlám, nebo utekla někam úplně jinam, tak zkusím položit zcela konkrétní dotaz. Chystám se pořídit si nový dalekohled a jedinou otázku, kterou ještě musím dořešit, je skladování. Původní nápad dávat ho nahoru na polici vzal za své, když jsem zjistil, že dalekohled samotný má sice "jen" 13 kg, ale s boxem je to něco kolem čtyřiceti.

Takže otázka zní: napadá někoho, proč by mohl být problém skladovat refraktor (155mm f/8) ve vypolstrovaném boxu (pravděpodobně něco na způsob mirelonu) ve svislé poloze? Pokud to není problém, je vhodnější spíš poloha objektivem (tedy spíš rosnicí) dolů nebo objektivem nahoru?

Logičtější (ale asi ne jako jedinou správnou) bych viděl v polohu objektivem nahoře. Objímka na objektiv je udělána většinou tak, že má soustružené osazení, na něj se skládají čočky s mezikroužky a ze předu je potom jistící matice. A je to zároveň poloha pro pozorování. Problémem je ale to, že dole je OV a ten by se zatěžovat asi neměl. Ale to lze v boxu zajistit.

Díky, to zní rozumně. Uvidím, jak přesně to bude vypadat, ale asi by neměl problém zařídit, aby to nedosedalo vahou přímo na okulárový výtah, ale spíš někde jinde.

Refraktory mívají rosnici, tak pokud se postaví objektivem dolů, tak to bude opřené o ni, ne o matici objektivu. Takové postavení je bezproblémové. Při průměru 155mm, nehrozí prakticky žádné deformace, už jen z důvodu, že při lomu může být deformace cca 4x větší než u odrazové plochy - zrcadla.

Nemyslel jsem to tak, že by celý dalekohled stát na matici. Ten mi technicky přijde "správnější" , aby sklo objektivu leželo na osazení objímky, než na matici, pod kterou bývá ještě pružná podložka (nebo je matice v provedení s pružnou kontaktní plochou). Navíc jen volně dotažená matice, aby se nic nemohlo deformovat.