Poradte prosim ako pozorovat

[urmino]

zdravim, pred chvilou som sa vratil z mojho kvazi prveho pozorovania ale nedopadlo to moc dobre, pretoze som nenasiel co som hladal, chcel som zaostrit na polarku, ale nepodarilo sa mi to. snazil som sa o to cca 15-20min, lebo som nemal viac casu, videl som kopu hviezdiciek a vobec som nevedel kde som:) viete mi prosim poradit, ako by som mal postupovat pri pozorovani resp. hladani objektov? nejaky postup krok za krokom by mi velmi pomohol... dakujem vopred

[KaoS]

A Čím pozorouješ?

[MaG]

Chtělo by to začít s dalekohledem, který má velké zorné pole, aby sis zvykl, co kde a jak vypadá. To splňuje jakýkoli triedr do ruky.

Dalekohled použij s nejmenším zvětšením, tzn. s okulárem s nejdelší ohniskovou vzdáleností.

Nezačínej na Polárce, mnohem snáz to pude na jiných hvězdách, jasnějších, zkus třeba ohbí velkého vozu, Mizara (je to dvojhvězda a navíc má nedaleko ještě další hvězdy, především Alcor je u Mizara vidět i okem)

[voko]

Možná sis nevybral právě pro začátek nejvhodnější objekt k pozorování. Pokud máš dalekohled na německé paralaktické montáži, tak dostání Polárky do zorného pole nemusí být pro začátečníka vůbec jednoduché. Chce to dobře ustavit montáž, mít sesouosený dalekohled a natočit dalekohled kolem polární osy podle její rektascenze, ale časem na to jistě přijdeš.

[urmino]

KaoS napsal: A Čím pozorouješ?
Mam klasicky trieder a Newtona 130/1000

[Habl]

Pokud máš otočnou mapku severní hvězdné oblohy je
dobré se naučit orientovat na obloze. Postupně během roku poznáš na obloze všechny jasné hvězdy a pozorovatelné planety a naučíš se na obloze identifikovat
význačné souhvězdí jarní, letní, podzimní a zimní oblohy.
Bude to dobrý základ pro další orientaci na obloze s triedrem a později s dalekohledem.

Zaostřit Newtonův dalekohled lze jemným otáčením hřebínkem okulárového výtahu. Předpokladem je dobře sestavený a zkolimovaný optický systém (primární zrcadlo a odrazné zrcátko) - (viz kolimace). U nových firemních výrobků toto bývá zpravidla nastaveno.

Krok za krokem budeš poznávat vesmírné objekty a jednou budeš i ty vysvětlovat svým vrstevníkům jak danný problém řešit.
Habl

[3J]

Habl napsal: Pokud máš otočnou mapku severní hvězdné oblohy
. ....Habl
 
Jestli máš tiskárnu možná ti pomůže toto
http://www.asahi-net.or.jp/~zs3t-tk/index.htm

a nebo toto ( to mě osobně připadá pro začátek s triedrem docela dobrá pomůcka, já tisk a lepil a moc chválit autora ;D )
http://www.asahi-net.or.jp/~zs3t-tk/index.htm

[urmino]

Habl napsal: Pokud máš otočnou mapku severní hvězdné oblohy je
dobré se naučit orientovat na obloze. Postupně během roku poznáš na obloze všechny jasné hvězdy a pozorovatelné planety a naučíš se na obloze identifikovat
význačné souhvězdí jarní, letní, podzimní a zimní oblohy.

ano otocnu mapku oblohy mam, ale zatial sa mi nepodarilo prist na sposob ako s nou pracovat:(

[A.K.]

No, když už tisknout, tak si zajdi na Mag-7. Jsou to šikovné mapy oblohy v pdf, takže pro tisk ideální. Nemusíš řešit práci s otočnou mapkou

Mrkni taky na IFAS Observing Challenges. Jejich příručky (jsou tam v pdf - Novice, Binocular, Messier) se pro přípravu anebo provedení pozorování dají využít. Jsou v angličtině, i když se na jejich překladu u nás pracuje.

[Eryn]

Mne pozorovanie ďalekohľadom tiež moc nejde, tiež sa často stratím v tom mori hviezd. A tak zatiaľ pozorujem len tie objekty, ktoré sú na spojnici nejakých dvoch jasných hviezd, alebo v blízkosti nejakej jasnej hviezdy. Napríklad hmlovina Prstenec v Lýre je na to ako stvorená. Všeobecne sa vždy odrazím od nejakej jasnejšej hviezdy - a potom podľa potreby idem nahor, nadol, doprava alebo doľava a hľadám, kým to nenájdem (alebo kým ma neprejde trpezlivosť ;D).

[MaG]

Eryn napsal: Mne pozorovanie ďalekohľadom tiež moc nejde, tiež sa často stratím v tom mori hviezd. A tak zatiaľ pozorujem len tie objekty, ktoré sú na spojnici nejakých dvoch jasných hviezd, alebo v blízkosti nejakej jasnej hviezdy. Napríklad hmlovina Prstenec v Lýre je na to ako stvorená. Všeobecne sa vždy odrazím od nejakej jasnejšej hviezdy - a potom podľa potreby idem nahor, nadol, doprava alebo doľava a hľadám, kým to nenájdem (alebo kým ma neprejde trpezlivosť ;D).
No a když už se odpíchneš od nějaký jasný hvězdy, najdi si poblíž ní nějaké slabší v nějakém tvaru. Já často používám dvě až tři hvězdy (trojúhelníky) a tyto slabší hvězdy tě dovedou k ještě slabším nebo rovnou k objektu.

[Cassi]

Jak už jsem psal jinde, ohledně hledání deep-sky pomocí mapek - http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... tart=90#93

[VK]

MaG napsal:

No a když už se odpíchneš od nějaký jasný hvězdy, najdi si poblíž ní nějaké slabší v nějakém tvaru. Já často používám dvě až tři hvězdy (trojúhelníky) a tyto slabší hvězdy tě dovedou k ještě slabším nebo rovnou k objektu.
Já to dělám úplně stejně - možná dokonce hůře, někdy jen jako Eryn. Vpodstatě takhle se to dělá.

Ta schopnost se zlepšuje s praxí a zhoršuje po dlouhých nucelých pauzách v pozorování (zataženo).

V. K.

[Hajs]

Presne takhle hledám také, nejlepší je najit si jasnou hvězdu a od ní postupovat dál. Ale nejdřív si cestu pekne duklande prostuduju na počítači treba v CdC a vytisknu si podrobnou mapku oblasti .

[Pavuk_]

Hajs napsal: Presne takhle hledám také, nejlepší je najit si jasnou hvězdu a od ní postupovat dál. Ale nejdřív si cestu pekne duklande prostuduju na počítači treba v CdC a vytisknu si podrobnou mapku oblasti .
Ano tato metoda sa nazyva "star-hoping".

Ako citam tak vacsina ludi si vytlaci mapku pre objekt, ktory ho zaujima. Kolko objektov tolko mapiek + aspon jeden podrobny atlas + zoznamy , kde ich v atlase hladat ... alebo ?

Dlho sa uz snazim optimalizovat svoje mapy,atlasy, zoznamy objektov a ich mapky do praktickeho "fasciklu", ale stale to nie je ono. Zacinam si mysliet, ze je to neriesitelny problem: na to aby ste sa zorientovali pod oblohou potrebujete "spravny" atlas. Pokial tam budu zaznacene hviezdy do +9mag (SkyAtlas,Takiho A.,Coeli ?) a vidite iba +5.5, taky atlas sa stava neprehladny. Potrebujete nejaky s mensim dosahom (Hvezdna obloha 2000, Gnomonicky A. ?). To uz mame dva atlasy. Dalsi nejaky podrobnejsi (Uranometria D.S.A.?, Millenium S.A. ?) avsak su to hrube (tazke) knihy a navyse taku drahu knihu asi von do rosy neponesiem. Hladanie a listovanie v takych knihach so slabunkym cervenym svetlom naozaj nie je to prave orechove. Tlacit si na kazdy objekt mapku, velka spotreba papiera, toneru ... fascikel bude este hrubsi a tazsi zvazok. Co teda ? Ako na to ?

Uz davnejsie pokukujem po nejakom navigacnom systeme, pretoze sa domnievam, ze by to mohol byt kluc k rieseniu tohoto problemu.
Niekde som cital, ze bezny pomer casu straveneho pod hviezdami je, ze pozorovatel 90% casu hlada a 10% pozoruje. S navig. systemom je to prave naopak.
Na akcii StarJizerky 2006 som mal tu moznost vidiet v praxi navigacny system od JMI NGC-miniMAX, ktory pouziva MilAn. Vtedy mi to "docvaklo" to je ono ! Ta mala cierna krabicka vyriesi moj problem Poradil mi, ze hoci ten jeho system sa v tej verzii uz nevyraba, ale dostat na trhu ovela sofistikovanejsi a dokonalejsi "magic box", ktorym je Argo Navis od Wildcard-Innovations. Nebudem popisovat vsetky mozne funkcie skratka domnievam sa, ze prave takyto system umozni efektine vyuzit cas straveny pod hviezdami.

Samozrejme existuju aj ine navigatory. Moze byt nim aj Janov Grecnerov Navigator-1 (konkretne na dobsony, pokial viem Nav-2 nie je mozne pouzit na azimutalnu montaz) v spojeni s notebookom alebo vreckovym PC (Palm, PocketPC). Vyhodou je nizka obstaravacia cena a mozete si ho vyrobit sami, ak ste zrucni.

Avsak myslim si, ze v praxi postaci dvojriadkovy displej dve tlacitka a jedno kolecko Notebook ci Palm maju svoje pre a proti (napajanie, zlozitost ovladania vzhladom na potreby a optimalizaciu pozorovania, hmotnost, prilisny jas displeja, rozmery, vyhodna je vsak cena). Je to na zvazenie kazdeho pozorovatela.

Vsadil som na hotove riesenie bez kompromisov a som ochotny aj cosi pre to obetovat (Argo Navis nie je lacny), ale ako som sa presvedcil pri volbe oblubenej znacky okularov, tak ostanem verny pravidlu: kvalita na 1.mieste alebo "nie som tak bohaty, aby som kupoval lacne veci". Momentalne ho mam zapozicany na testovanie vdaka firme SUPRA Praha a beriem ho aj na expediciu StarLaPalma 2006 (nakolko pod MHV 7.5+ sa tazko hladaju aj suhvezdia .

Nuz pozorovanie s tym "boxom" vyzera asi tak, ze si bud vecer vo svojom oblubenom planetariu (CdC, Guide, SN,...) pozriete, co chcete pozorovat a zapisete si iba cisla. Pripadne si ich "natukate" pod uzivatelske pozicie a vecer iba stlacate tlacitko a system vas naviguje od objektu k objektu.
Pokial nemate predstavu, co dnes pozerat, mozete vyuzit rezim "tour" a podla presnej specifikacie objektov vam system vyberie a ukaze objekty. Pokial narazite na neznamy objekt, krabicka vam prezradi, na co sa prave pozerate a + nejake dalsie udaje vratane popisu objektu (ak ho ma) atd.atd.
Nie menej zaujmavou vyhodou je navigacia po objektoch cez den (planety, jasne hviezdy). Pokial si "nahrate" do navigatora aktualne elementy komet, vecer ich najdete za par sekund,ak su v dosahu vasho dalekohladu

Samozrejme su objekty, ktore vyzaduju mat po ruke mapku, koli orientacii a identifikacii detailov. Avsak netreba mat mapku pre "star-hoping".