Astronomické fórum

Cesta jak eliminovat na snímku Starlinky?
https://insmart.cz/astronomum-vadi-sate ... mi-zakryt/

Tak už se toho někdo ujal a začne to komerčně prodávat. Na toto téma jsme vedli diskuzi zde: viewtopic.php?f=47&t=24420&start=150. Já jsem nedávno na INDI fóru zadal přání, zda by mohli do ovladačů a softwaru přidat podporu pro kontrolu závěrky když se blíží satelit.

hades píše:Já jsem nedávno na INDI fóru zadal přání, zda by mohli do ovladačů a softwaru přidat podporu pro kontrolu závěrky když se blíží satelit.

Když to bude ale více problémů.
- něčím detekovat satelit v širším poli ( širokoúhlejší objektiv než fotografický + CMOS kamera)
- ovládač závěrky
- vlastní závěrka před objektiv

Tady je ten požadavek: https://indilib.org/forum/wish-list/999 ... ching.html

Nejdříve je ale potřeba, aby kamery měly závěrku a její ovládání nebylo spojeno s vyčítáním snímku= čistě nezávislá závěrka.
Sledovací kamera bude muset být rychlejší než 10 FPS, její objektiv podobný průměr jako fotografující a minimálně 2x takové pole., jako fotografická soustava. Takže celkově náročnější, než foto systém

To nezávislé ovládání závěrky je pro výrobce prkotina, celkem jednoduchá změna firmware kamery. Např. z Moravských přístrojů vím, že to lze.
Ovšem stejně jako v INDY, tak i v ASCOM pro to není definovaná metoda u objektu Camera. Tedy SW třetí strany nebude mít možnost tu funkcionalitu zavolat. Úprava té ASCOM/INDY vrstvy je tedy nutnost. Teprve potom mohou firmy doplnit svůj firmware v kamerách o danou funkcionalitu. Dokud nebude standardizováno volání této funkcionality, nelze změnit ASCOM/INDI driver kamery. A funkcionalita tak bude možná pouze ve vlastním SW s nativní podporou oné kamery (tedy u moraváků třeba v SIPSu), a nikoli přes ASCOM/INDY rozhraní v programech třetích stran.

Námitka, že to změní délku expozice je irelevantní. Nezmění. Naní třeba žádnou expozici protahovat (naopak by to bylo špatně). I po dobu zavřené závěrky expozice probíhá,tedy kalibrace normálně zafunguje, DF budou sedět, pouze z oblohy dopadne na snímek o něco méně světla (jedná se o dolní jednotky sekund) což je ekvivalentní třeba snížené průzračnosti oblohy. Dokonce to nebude vadit ani např. fotometrii. Ovlivněný bude shodně jak měřený objekt, tak srovnávačka.

Jediné, co bude problematické a ponese náklady, bude další kamera + hodně světelný objektiv.

Druhý přístup (tedy výpočet z elementů) se obávám, že nebude fungovat. Kdo při tom množství satelitů zaručí dostatečně častou aktualizaci drah pro všechny satelity ?

Já si naopak Martine myslím, že těmi elementy to časem skončí…
Profíci to budou potřebovat a nedivil bych se, kdyby vzniklo jedno specializované astronomické pracoviště, které bude přesné elementy měřit a počítat v téměř reálném čase a vzniklá data poskytovat.

V současnosti jsou TLE běžně aktualizovány prakticky denně. V tom bych až takový problém neviděl. Jen je potřeba před pozorováním stáhnout aktuální TLE a mít software, který spočítá polohy a vyhodnotí vlet do pole .Tohle je záležitost vlastního PC na pozorovatelně, není potřeba na to mít on line přístup k nějakému výpočetnímu středisku. TLE publikuje NORAD , a to bez astronomů, na základě radarového sledování.

S TLE lze pracovat v podstatě 3 způsoby:
1/ on-line - v reálném čase. Je potřeba potom vytyčit ochrannou oblast, a pokud se do ní dostane satelit, dál vyhodnotit jestli zasáhne focenou oblast a v okamžiku, kdy je na její hraně přerušit expozici
2/ simulaci on-line - s nějakým předstihem = s posunutým časem. Není potřeba potom vyhodnocovat nic v ochranné oblasti, jen definovat focené pole a pokud do něho vletí satelit, tak to vím s tím časoým předstihem a dle toho ovládat závěrku
3/ off-line. Simulaci provést kdykoliv v předstihu strojovou rychlostí a zaznamenat, časy, kdy satelit vletí do snímku . A jen tento čas zanést do ovládacího softwaru. Celkem jednoduchý způsob, nevyžadující u pozorování nějaký počítačový výkon. A pokud tedy bude vyřešeno ovládání závěrky , tak to bude naprosto triviální záležitost.

Presne toto co pise MILAN som mal na mysli v mojom prispevku...

Jsem zvědavý, jestli se to časem rozšíří…
Ale zase to řešení s druhou kamerou se širším zorným polem a detekcí pohybujícího se objektu by mohlo zvládnout i letadla, nebo ne?

To bude asi trochu vyssi level, protoze letadla se myslim pohybuji casto uhlove rychleji. Ale take verim vice na tu druhou kameru. Muze vice simet a bude si vsimat jen viditelnych veci. Meteority asi neda .
Ale stejne se nejvice bojim, ze toho srotu bude casem tolik, ze se zaverka alespon na sirsi uhly temer neotevre.
Problem database vidim i ve zmenach trajektorii tech Muskovych oblud a neverim, ze nepribudou dalsi.

Dráhové elementy (TLE) jsou aktualizovány každý den, obsahují v sobě i členy, které zohledňují změny parametrů v čase. V podstatě si s nimi poradí PC planetária tak, že praktický rozdíl v poloze je do cca 2´ pokud jde o průmět dráhy a časově v několika desetinách sec. Je to naprosto bezproblémové, výpočet lze udělat offline. Pokud si zobrazím oblast focení, tak simulace 1 hod focení mi trvá 1 minutu a vím přesně, kdy a který Starlink mi proletí. A to dělám ručně, bez nějakého softwaru.

Zakládám nové vlákno na toto téma. Diskuze už z části proběhla zde: viewtopic.php?f=47&t=24420&start=150