Astronomické fórum

Ahoj,chtěl bych pořídit nějakou celooblohovou kameru na "lov" meteorů.Nemyslím tím jen bolidovou stanici,ale aby byla schopna zachytit i "bězné" meteory z meteorických rojů.Mají tyto nebo jiné kamery,např MMysem zmiňovaná qhy 185 citlivost schopnou zachytit i slabší meteory,ne jen ty nejjasnější? Nebo je lepší zrcadlovka s cirkulárním objektivem? Ikdyž tomu bych se chtěl kvůli velikosti vyhnout...Bydlím na kraji 10tis. města,takže se asi budu muset smířit se zrcadlovkou,že?

Já bych šel cestou mono kamery, která bude mít potřebné rozlišení a citlivost a k to mu kvalitní SW pro zpracování obrazu (já mám UFO capture). Pokud to mají být hezké obrázky na zeď stačí zrcadlovka. Já bych použil buď QHY 174 Mono nebo klidně i Watec 120N (902H) apod..

https://www.imo.net/resources/software/

Jirka V. píše:Bydlím na kraji 10tis. města,takže se asi budu muset smířit se zrcadlovkou,že?

To je asi nesmysl, jak dlouho by ti vydržela závěrka... Snad možná v nějakém video/LIveView režimu.
Ale moc si to nedokážu představit ani mechanicky.

Kvalitných fotiek meteorických rojov robených zrkadlovkou existuje množstvo. Takže toto si viem predstaviť. Lenže tu sme vo vlákne o "Celooblohovke za pár drobných", tak tej predchádzajúcej reakcii rozumiem.
Myslím, že skôr ide o to, ujasniť si, či to má byť určené na nejaké trvalé fotenie na dennej báze, alebo to majú byť len nejaké jednorazové akcie pri určitých meteorických rojoch. Z toho sa potom dá vyvodiť niečo o tom, či má nejaký koncept zmysel, alebo nemá.

Oddělil jsem těchto pár příspěvků od tématu Celooblohovka za pár drobných

To je pěkné, ale měl by jsi i smazat příspěvky, které ztratily smysl...

O tech rojich jsem to asi napsal blbe.Nechci fotit jen meteory z roju,ale spis ty nahodne behem celeho roku.Jde mi o to,jestli se takova celooblohovka,ktera se resi v puvodnim tematu,hodi na foceni meteoru.Tisknout z toho fotky nechci...
Ochrana proti povetrnostnim podminkam v pripade dslr by sla vyresit podobnym zpusobem.Schovat do pouzdra pod kopuli.

Změním název vlákna aby bylo zřejmé, o čem přesně se tu diskutuje

Mám společně se Suprou ve vývoji celooblohovku, která bude vyrobená profesionálně, tedy celokovové pouzdro, vodotěsně zatmelená skleněná kopule s AR vrstvami na vnitřní straně, vyhřívaná přímo topením do okraje skla. Do utěsněného vršku kamery bude zaústěná výměnná patrona se silikagelem, stejně jako je u CCD kamer, na pohlcení zbytkové vlhkosti uvnitř kopule.

Jako kamera je použitá ASI 178 mono nebo barevná dle požadavku, a kvalitní fisheye ojektiv který kreslí opravdu ostře až k obzoru, a kruh obrazového pole využívá senzor na jeho plnou výšku.

K dispozici bude buď v plně autonomní verzi, s Raspberry PI (pasivně chlazené do pláště celooblohovky), jako základní varianta bude nabízená s již zde zmiňovaný open source All-sky SW od Thomase Jacquina. Případně si bude, kdo bude chtít, moci napsat nebo nainstalovat cokoli vlastního, systém bude otevřený.

Doplněný bude navíc modul napájení pomocí aktivího POE a řízení vyhřívání podle okolní teploty a vlhkosti (aby se to zbytečně neohřívalo neustále, i když je teplo).

Druhá možnost bude verze pro připojení k PC, tedy pouze USB3 kamera a deska pro řízení vyhřívání.

Propojení je pomocí vodotěsných průmyslových Ethernet nebo USB3 konektorů s krytím IP68.

Večír napíšu více i s obrázky.

Tak to je super.To si rad pockam na vysledek.
Diky Martine za info.

To je takový zájem o all-sky? Vím, že se moc dobře neprodávalo vše nad 1000 EUR, tak jsem zvědav, na kolik to vyjde. Ideální je podle mě naprosto autonomní kamera s odesílám na web, bez nutnosti počítače a cena tak 600 Eur max. pro širokou veřejnost.

Jirka V. píše:O tech rojich jsem to asi napsal blbe.Nechci fotit jen meteory z roju,ale spis ty nahodne behem celeho roku.Jde mi o to,jestli se takova celooblohovka,ktera se resi v puvodnim tematu,hodi na foceni meteoru.Tisknout z toho fotky nechci...

V tom prípade platí o použití DSLR to, čo písal Bill v 3. príspevku.
Na otázku, či sú dnešné CCD a CMOS senzory dostatočne citlivé na tento účel je odpoveďou, že v dnešnej dobe už prakticky nie je iné riešenie, ako použitie buď CCD, alebo CMOS kamery. Rozdiel je potom hlavne vo výstupe kamery - môže ním byť video signál (CCTV kamery), alebo výstupom môže byť obrazový súbor v rôznych formátoch (RAW, FIT, TIF, PNG, BMP, ...). Myslím si, že v tomto prípade začínať od kamery nie je správny prístup. Počas noci vznikne veľké množstvo snímkov oblohy, ktoré bude potrebné nejakým spôsobom spracovať. V prvom rade sa treba poobzerať po nejakom SW, ktorý takéto spracovanie zvládne. Na základe toho, aký výstup z kamery dokáže ten program spracovať, pristúpiť následne k výberu kamery. Ako citlivá kamera sa vo finále vyberie, bude záležať od toho, kto má ako hlboko do vrecka.

Psion píše:To je takový zájem o all-sky? Vím, že se moc dobře neprodávalo vše nad 1000 EUR, tak jsem zvědav, na kolik to vyjde. Ideální je podle mě naprosto autonomní kamera s odesílám na web, bez nutnosti počítače a cena tak 600 Eur max. pro širokou veřejnost.

No to je myslím sci-fi, to je sotva cena jednotlivých komponet dohromady. Jenomže těch "srágor" s plastovým krytem, co skoro nic nevidí, nebo mají rozlišení 640x480 pixelů, je na trhu dost, a také nestojí málo.

Pak je tady druhý extrém, profi systémy, třeba Alcor Systems, kde obdobná celokovová povětrnosti odolná kamera OMEA 6, 3000x2000 pixelů se skleněnou kopulí vyjde na neskutečných 4500 USD
https://www.hyperion-astronomy.com/shop ... opes/omea/

To už je řádný úlet. To, co plánujeme, bude někde mezi. Ale něco přes 1000 EUR to určitě bude, s tím se nedá nic udělat.

Prototyp už jsem zkoušel napíchnutý na plotě, funguje to hezky. Plánuje se zatím 12 kousků (první dva zůstanou na další vývoj, další půjdou na prodej).

Já si to myslel, že to nebude levné, zvláště s QHY 178 nebo jinou lepší kamerou.

Základem je kamera ASI 178, která je s objektivem spojená pomocí příruby, která se po zaostření obejktivu jako celek našroubuje přes těsnící O-kroužek do horního zatěsněného vyhřívaného bloku se skleněnou kopulí. Skleněná kopule tl. 4mm z BK7 s AR vrstvami na vnitřní straně je umístěna ve žlábku, na jehož dně leží topný element (deska s odpory). Do tohoto žlábku je zatmelená pomocí UV zářením vytvrzeného lepidla.

Dále do prostoru pod kopulí ještě ústí patrona se silikagelem (pro vysoušení zbytkové vlhkosti z vnitřku kopule). Spodní plocha uvnitř kopule je zarytá černým matným eloxovaným 1mm plechem s otvory v místě vyustění patrony s dessicantem. To je kvůli odrazům mezi dnem a kopulí.

Dělat celý kus černě eloxovaný jsem nechtěl, po zkušenosti s první levnou celooblohovkou, elox nevydržel působení slunce a deště ani rok, z černé je nyní skoro přírodní elox, barvivo vzalo za své. Pod sklem by ale snad černý elox vydržet měl. Byť zde mám trochu dilema, jestli elox nebo barvu. U barvy je zase riziko, že časem degraduje a z plechu se oloupe a znečistí vnitřek kopule. Tohle budu muset nějak rozhodnout.

Tento zatěsněný horní blok je vsunutý do válcového pouzdra s elektronikou, opět přes těsnící kroužek. V pouzdře je Raspberry, chlazené přes kovový kontaktní blok do pláště a další potřebná elektronika (zatím nezakreslená). Přes rozpěrné trubičky a závitové tyče je pak do pouzdra zespod zasunutá spodní deska, s konektory a patkou pro uchycení na sloup o průměru do 50mm.

Použité budou vodotěsné CNLinko konektory:

https://www.cnlinko.com/

buď USB 3 nebo ethernet, podle provedení celooblohovky. Bude tam i druhý konektor pro napájení 12V, pokud by nevyhovovalo POE u verze s Raspberry, a u neautonomní verze pouze s USB výstupem je 12V pro vyhřívání nutnost.

Vypadat to bude nějak takhle: