KVALITNÍ HLEDÁČEK Z OPTICKÉHO ZAMĚŘOVAČE
Dokonalý “širokouhlý” hledáček lze získat adaptací optického zaměřovače označeného “YAL-4-8” z uvolněné zbrojní výroby. Má terestrické vidění, zvětšení 4x, zorné pole 8° obloukových, podsvícený záměrný kříž s regulací jasu clonou, polohu záměrného kříže lze zvenčí plynule měnit a tím seřídit souběh osy hledáčku s osou dalekohledu.
Popis a fotografie amatérské aplikace a nabídka optického zaměřovače jsou umístěny na URL
http://www.grecner.cz/astro/finder/yal_4_8.htm
U přítele astro-amatéra hledáček úspěšně slouží již delší dobu. Na základě této reference jsem si hledáček rovněž pořídil, provedl jeho instalaci na můj refraktor GS-300 a dobré vlastnosti hledáčku jsem na vlastní oči otestoval.
Zdraví
Jan
Hledáček z optického zaměřovače
Hledáček z optického zaměřovače
Neni 2.5 cm trochu malo?
Hledáček z optického zaměřovače
Účelem optického hledáčku je dobře zaměřit pozorovaný objekt. Průměr objektivu nemusí být příliš velký, těch 2,5 cm na mnoho věcí stačí. Jako významnější vnímám ten osvětlený záměrný kříž s proměnným jasem a cenu 2500 Kč.
Co by mi možná jedině vadilo, je přímohlednost.
V. K.
Co by mi možná jedině vadilo, je přímohlednost.
V. K.
Hledáček z optického zaměřovače
Jak je patrno i z názvu, ja parný rozdíl mezi zaměřovačem a hledáčkem. Zaměřovař - a to je toto, má za úkol přesně zaměřit objekt, který je v podstatě vidět i bez něho. Proto není podstatný průměr ( většina puškohledů, a zbraňových zaměřovačů - jako tento. ) Učelem hledáčku je najít, před tím neviděný objekt a posléze zaměřit hlavní dalekohled. A tady je již průměr důležitý.
I v prvním případě je osvětlená osnova výhodou, zatímco u hledáčku může být kontroverzní. Jsou amatéři, kterí preferují osvětlený kříž a jsou tací, kteří ho zavrhují, protožu ruší vyhledání slabých objektů.
I v prvním případě je osvětlená osnova výhodou, zatímco u hledáčku může být kontroverzní. Jsou amatéři, kterí preferují osvětlený kříž a jsou tací, kteří ho zavrhují, protožu ruší vyhledání slabých objektů.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Hledáček z optického zaměřovače
Slovo "najít" se dá chápat i jako "najít v okolí zorného pole hlavního dalekohledu" - tedy vlastně zaměřit.
Důležité je, že osvětlení záměrného kříže u tohoto dalekohledu jde regulovat. Jde jen o to, jak dobrá/špatná ta regulace je. Nejlepší je přímo si to ověřit.
V. K.
Důležité je, že osvětlení záměrného kříže u tohoto dalekohledu jde regulovat. Jde jen o to, jak dobrá/špatná ta regulace je. Nejlepší je přímo si to ověřit.
V. K.
Hledáček z optického zaměřovače
To: MilAn
To: VK
Nepozastavoval bych se příliš nad nepatrným rozdílem v etymologii a významu slov “hledáček” a “zaměřovač”. Posuďte sami podle definic vyčtených z dostatečně autoritativních pramenů:
Hledáček: Malý dalekohled u velikého
(pramen: český slovník – definice je stručná, jasná až lapidární ).
Hledáček: Pomocný dalekohled k snažšímu nalezení objektu. Má velké zorné pole. Je spojen s velkým dalekohledem a míří do stejného místa na obloze. Nastavíme-li nebeský objekt do středu hledáčku, bude už v zorném poli velkého dalekohledu. (pramen: Velká encyklopedie vesmíru – J.Kleczek).
Zaměřovač: Zaměřovací přístroj
(návaznost na slovo “mířit” - pramen: český slovník).
Zaměřovač: (toto heslo není uvedeno v pramenu: Velká encyklopedie vesmíru - J.Kleczek).
Vypovídající je rovněž fakt, že pro oba výrazy: “hledáček – zaměřovač” v některých cizích jazycích lze použít stejná slova: “finder” (A) a “viseur” (F). Naznačuje to, že v těchto jazycích uvedené dva pojmy logicky poněkud splývají. Je proto naprosto zbytečné hledat, nebo si domýšlet další významy uvedených slov v češtině.
Dle Milanovy specifikace:
... Účelem hledáčku je najít před tím neviděný objekt a posléze zaměřit hlavní dalekohled…Takto specifikovaný účel plní zaměřovač YAL-4-8 v rozsahu 5 (6) až 8,2 magnitudy. Cca u 6-té magnitudy končí možnosti lidského zraku a vyhledávací, pilotní a zaměřovací funkci přebírá náš hledáček končící u magnitudy 8,2. No a hlavní dalekohled se zaměřuje na objekt současně (vlastně synchronně) s hledáčkem (tudíž nikoliv posléze..).
Je faktem, že k dalekohledu vhodně nainstalovaný optický zaměřovač typu YAL-4-8 ve funkci hledáčku splňuje všechna kritéria pro hledáček, jak jsou obecně definována v pramenu: Velká encyklopedie vesmíru a jak jsou potvrzena pozorovatelskou praxí.
Současně nutno poznamenat, že v mnoha parametrech popsaný zaměřovač = hledáček kvalitativně předčí běžné komerční hledáčky (např. robustností a stabilitou kovové konstrukce, velikostí zorného pole, prosvícením kříže s regulací jasu, možnosti nastavení polohy zaměřovacího kříže a tím rychlé a snadné sesouhlasení osy hledáčku s osou dalekohledu...).
Zdraví
Jan
To: VK
Nepozastavoval bych se příliš nad nepatrným rozdílem v etymologii a významu slov “hledáček” a “zaměřovač”. Posuďte sami podle definic vyčtených z dostatečně autoritativních pramenů:
Hledáček: Malý dalekohled u velikého
(pramen: český slovník – definice je stručná, jasná až lapidární ).
Hledáček: Pomocný dalekohled k snažšímu nalezení objektu. Má velké zorné pole. Je spojen s velkým dalekohledem a míří do stejného místa na obloze. Nastavíme-li nebeský objekt do středu hledáčku, bude už v zorném poli velkého dalekohledu. (pramen: Velká encyklopedie vesmíru – J.Kleczek).
Zaměřovač: Zaměřovací přístroj
(návaznost na slovo “mířit” - pramen: český slovník).
Zaměřovač: (toto heslo není uvedeno v pramenu: Velká encyklopedie vesmíru - J.Kleczek).
Vypovídající je rovněž fakt, že pro oba výrazy: “hledáček – zaměřovač” v některých cizích jazycích lze použít stejná slova: “finder” (A) a “viseur” (F). Naznačuje to, že v těchto jazycích uvedené dva pojmy logicky poněkud splývají. Je proto naprosto zbytečné hledat, nebo si domýšlet další významy uvedených slov v češtině.
Dle Milanovy specifikace:
... Účelem hledáčku je najít před tím neviděný objekt a posléze zaměřit hlavní dalekohled…Takto specifikovaný účel plní zaměřovač YAL-4-8 v rozsahu 5 (6) až 8,2 magnitudy. Cca u 6-té magnitudy končí možnosti lidského zraku a vyhledávací, pilotní a zaměřovací funkci přebírá náš hledáček končící u magnitudy 8,2. No a hlavní dalekohled se zaměřuje na objekt současně (vlastně synchronně) s hledáčkem (tudíž nikoliv posléze..).
Je faktem, že k dalekohledu vhodně nainstalovaný optický zaměřovač typu YAL-4-8 ve funkci hledáčku splňuje všechna kritéria pro hledáček, jak jsou obecně definována v pramenu: Velká encyklopedie vesmíru a jak jsou potvrzena pozorovatelskou praxí.
Současně nutno poznamenat, že v mnoha parametrech popsaný zaměřovač = hledáček kvalitativně předčí běžné komerční hledáčky (např. robustností a stabilitou kovové konstrukce, velikostí zorného pole, prosvícením kříže s regulací jasu, možnosti nastavení polohy zaměřovacího kříže a tím rychlé a snadné sesouhlasení osy hledáčku s osou dalekohledu...).
Zdraví
Jan
Hledáček z optického zaměřovače
To Jan : na slovíčkách a definicíéch bychj nebazíroval, chtěl jsem jen podotknout, že puškohled je primárně určen na něco jiného. Ten průměr je ale pro astronomii skutečně dost malý, takže přístzroj opravdu služí hlavně pro to zaměřování, . Kolik DSO má tak vysoko jasnost, aby s ním mohlo být vidět ?
Na můj vkus je průměr moc malý a osvěltení mi absolutně nevyhovuje jako takové- ale to je již otázka názoru- jak jsem psal výše.
Na můj vkus je průměr moc malý a osvěltení mi absolutně nevyhovuje jako takové- ale to je již otázka názoru- jak jsem psal výše.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Hledáček z optického zaměřovače
To: Janek8
…. Neni 2.5 cm trochu malo? ….To: MiLan
…. průměr je ale pro astronomii skutečně dost malý, takže přístroj opravdu slouží hlavně pro to zaměřování….Cituji stanovisko výrobce k tomuto námětu.
Výrobce a prodejce optického zaměřovače YAL-4-8 má možnost – v případě zájmu více amatérů – zvětšit průměr objektivu hledáčku. Mezní magnituda upraveného hledáčku se tím zvýši. Nepříznivým důsledkem této konstrukční úpravy je zmenšení zorného pole z původních (unikátních a výhodných) 8° obloukových na menší hodnotu.
Nutno proto dobře zvážit užitné vlastnosti, které slibovaná konstrukční úprava přinese a o které dosavadní dobré vlastnosti bude hledáček ochuzen.. Právě velikost zorného pole 8° je jednou z nesporných a velkých předností stávajícího provedení hledáčku. Ve světovém sortimentu hledáčků je tak vysoké zorné pole označeno jako „..super..“).
To: MilAn
….. kolik DSO má tak vysokou jasnost, aby s ním mohlo být vidět ? Odpověď na položenou otázku:
Tolik DSO, kolik jich lze nalézt do magnitudy cca 8 viditelné přes optiku přístroje YAL-4-8. Pro hledání, vidění a zaměřování DSO nad cca 8 mg nutno použít jinou techniku..
Porovnání:
Pro hledáček „7x50 Starfinder Teleskope“ s průměrem objektivu 50mm získáme výpočtem „zisku hvězdných tříd“: až 10 magnitudu, přičemž výrobce udává (pro jistotu a raději) menší „Visibility 9th Magnitude“. Vyhledávání DSO nad uvedené hodnoty magnitud je již mimo schopnost i tohoto hledáčku a opět nutno použít jinou techniku. Zorné pole výrobce u tohoto typu hledáčku neuvádí, ale určitě to není 8° obloukových.
K prosvětlení záměrného kříže:
Jas je řiditelný clonou a prosvětlení může být vítanou pomůckou – ale lze ho i vypnout . Vyrobit nerušící prosvětlení optiky je náročný (tudíž i výrobně drahý) technologický úkol, který byl podle mého soudu našim špičkovým výrobcem dobře splněn: mne prosvětlení kříže v malé intenzitě jasu nikterak neruší, ulehčuje hledání objektů a dokonce na mne působí "nevtíravě" - což je ovšem dojem ryze individuální. Zaleží totiž i na zrakových dispozicích pozorovatelů.
Mrzí mne, pokud jsem vzbudil mylný dojem, že bazíruji na slovíčkaření. Je však v zájmu všech, aby slovům odpovídaly jednoznačné pojmy a abychom je používali objektivně v souladu s technickými fakty.
Zdraví
Jan
…. Neni 2.5 cm trochu malo? ….To: MiLan
…. průměr je ale pro astronomii skutečně dost malý, takže přístroj opravdu slouží hlavně pro to zaměřování….Cituji stanovisko výrobce k tomuto námětu.
Výrobce a prodejce optického zaměřovače YAL-4-8 má možnost – v případě zájmu více amatérů – zvětšit průměr objektivu hledáčku. Mezní magnituda upraveného hledáčku se tím zvýši. Nepříznivým důsledkem této konstrukční úpravy je zmenšení zorného pole z původních (unikátních a výhodných) 8° obloukových na menší hodnotu.
Nutno proto dobře zvážit užitné vlastnosti, které slibovaná konstrukční úprava přinese a o které dosavadní dobré vlastnosti bude hledáček ochuzen.. Právě velikost zorného pole 8° je jednou z nesporných a velkých předností stávajícího provedení hledáčku. Ve světovém sortimentu hledáčků je tak vysoké zorné pole označeno jako „..super..“).
To: MilAn
….. kolik DSO má tak vysokou jasnost, aby s ním mohlo být vidět ? Odpověď na položenou otázku:
Tolik DSO, kolik jich lze nalézt do magnitudy cca 8 viditelné přes optiku přístroje YAL-4-8. Pro hledání, vidění a zaměřování DSO nad cca 8 mg nutno použít jinou techniku..
Porovnání:
Pro hledáček „7x50 Starfinder Teleskope“ s průměrem objektivu 50mm získáme výpočtem „zisku hvězdných tříd“: až 10 magnitudu, přičemž výrobce udává (pro jistotu a raději) menší „Visibility 9th Magnitude“. Vyhledávání DSO nad uvedené hodnoty magnitud je již mimo schopnost i tohoto hledáčku a opět nutno použít jinou techniku. Zorné pole výrobce u tohoto typu hledáčku neuvádí, ale určitě to není 8° obloukových.
K prosvětlení záměrného kříže:
Jas je řiditelný clonou a prosvětlení může být vítanou pomůckou – ale lze ho i vypnout . Vyrobit nerušící prosvětlení optiky je náročný (tudíž i výrobně drahý) technologický úkol, který byl podle mého soudu našim špičkovým výrobcem dobře splněn: mne prosvětlení kříže v malé intenzitě jasu nikterak neruší, ulehčuje hledání objektů a dokonce na mne působí "nevtíravě" - což je ovšem dojem ryze individuální. Zaleží totiž i na zrakových dispozicích pozorovatelů.
Mrzí mne, pokud jsem vzbudil mylný dojem, že bazíruji na slovíčkaření. Je však v zájmu všech, aby slovům odpovídaly jednoznačné pojmy a abychom je používali objektivně v souladu s technickými fakty.
Zdraví
Jan
Hledáček z optického zaměřovače
Opticky zameriavac je teda aj red dot finder , ktory sa tiez nazyva (teda asi nespravne ) hladacikom. Jeho zvacsenie je presne 1x a nepotrebujem v nom vidiet objekt, ktory hladam. Na to mam dalekohlad s okularom s nizkym zvacsenim, na ktorom je zameriavac umiestneny.
Potom hladacik, ktory ukazuje Jan je povedzme tiez zameriavac a je rovnako (mozno aj lepsie) pouzitelny) ako red dot (ci telrad). Kedze ma predsa len nejaku aperturu a zvacsenie.
Co sa tyka osvetlenia kriza, myslim ,ze je zbytocne, kedze obloha je natolko svetla ze je cierny kriz bez problemov vidiet (ak nie je nie ste dostatocne adaptovany ).
Precital som si pozorovnanie YAL-4-8 s priem. 25mm a komercneho dodavaneho k vacsine dal. prem 30 mm a podla mna vitazom je YAL-4-8
Ja osobne preferujem priehladovy red dot a nenarazil som zatial na ziadne obmedzenia pri pozorovani s nim.
Potom hladacik, ktory ukazuje Jan je povedzme tiez zameriavac a je rovnako (mozno aj lepsie) pouzitelny) ako red dot (ci telrad). Kedze ma predsa len nejaku aperturu a zvacsenie.
Co sa tyka osvetlenia kriza, myslim ,ze je zbytocne, kedze obloha je natolko svetla ze je cierny kriz bez problemov vidiet (ak nie je nie ste dostatocne adaptovany ).
Precital som si pozorovnanie YAL-4-8 s priem. 25mm a komercneho dodavaneho k vacsine dal. prem 30 mm a podla mna vitazom je YAL-4-8
Ja osobne preferujem priehladovy red dot a nenarazil som zatial na ziadne obmedzenia pri pozorovani s nim.
Hledáček z optického zaměřovače
Jan napsal:
To: MilAn
Odpověď na položenou otázku:
Tolik DSO, kolik jich lze nalézt do magnitudy cca 8 viditelné přes optiku přístroje YAL-4-8. Pro hledání, vidění a zaměřování DSO nad cca 8 mg nutno použít jinou techniku..
Jan
Je to maximálně 12 kulových hvězdokup a 3 ostatní objekty.
To: MilAn
Odpověď na položenou otázku:
Tolik DSO, kolik jich lze nalézt do magnitudy cca 8 viditelné přes optiku přístroje YAL-4-8. Pro hledání, vidění a zaměřování DSO nad cca 8 mg nutno použít jinou techniku..
Jan
Je to maximálně 12 kulových hvězdokup a 3 ostatní objekty.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Hledáček z optického zaměřovače
MilAN napsal:
Je to maximálně 12 kulových hvězdokup a 3 ostatní objekty.
Na to sa predasa neda odpovedat
V akych podmienkach, pod akou oblohou ? (MHV 5 alebo 8 ?) Kym ? (ma dotycny 20 alebo 70 rokov ?)
Je to maximálně 12 kulových hvězdokup a 3 ostatní objekty.
Na to sa predasa neda odpovedat
V akych podmienkach, pod akou oblohou ? (MHV 5 alebo 8 ?) Kym ? (ma dotycny 20 alebo 70 rokov ?)
Hledáček z optického zaměřovače
Informuji, že se uskutečnila konzultace s výrobcem diskutovaného hledáčku typu yal-4-8 s těmito výsledky:
* technické parametry hledáčku byly doplněny a jsou dopsány do porovnávací tabulky,
* technologické údaje byly upřesněny a jsou zapsány do textu příspěvku,
* konstrukční optické schéma hledáčku bylo získáno a je k dispozici ve formátech *.GIF i *.PDF na našem WEBu.
Tady je k nakouknutí:
P.S.
Nepotkal jsem se dosud s případem, že by výrobce zveřejnil tak detailní konstrukční podklady svého výrobku.
Zdraví
Jan
* technické parametry hledáčku byly doplněny a jsou dopsány do porovnávací tabulky,
* technologické údaje byly upřesněny a jsou zapsány do textu příspěvku,
* konstrukční optické schéma hledáčku bylo získáno a je k dispozici ve formátech *.GIF i *.PDF na našem WEBu.
Tady je k nakouknutí:
P.S.
Nepotkal jsem se dosud s případem, že by výrobce zveřejnil tak detailní konstrukční podklady svého výrobku.
Zdraví
Jan
Hledáček z optického zaměřovače
Pavuk_ napsal:
Na to sa predsa neda odpovedat
V akych podmienkach, pod akou oblohou ? (MHV 5 alebo 8 ?) Kym ? (ma dotycny 20 alebo 70 rokov ?)
Svého času jsem si dělal statistiku, kolik je vidět na "naší" obloze, tj. s deklinací od -40° do +90° objektů katalogů NGC a IC.
Pro 7 mag to bylo 120 objektů, pro 8 mag 196 objektů, pro 9 mag 297. Víc počtů si nepamatuji jistě, je to už 10 let.
Jedná se jen o objekty katalogů NGC a IC, bez ohledu na roční období, úhlové rozměry, plošnou jasnost, výšku nad obzorem atd. Jsou to čistě sumární data. (Jeden z nejjasnějších objektů je jakási hvězdokupa s deklinací -37°, která je dokonce jasnější, než Plejády.) Má to význam spíše pro odhad.
Ostatně, i když objekt v hledáčku nevidíme, vidíme často hvězdy v okolí, s jejichž pomocí můžeme žádaný objekt najít.
A kdyby bylo nejhůř, můžeme přece takový zaměřovač použít jako polotovar, vymontovat (nebo pokud to nejde, tak uříznout) objektiv, a připojit k němu jiný vhodný objektiv s kouskem tubusu (s větším D a f), abychom dosáhli většího průměru a zvětšení, ale to už je dost "brutální" a pracné řešení. Bez perfektní výbavy neschůdné.
V. K.
Na to sa predsa neda odpovedat
V akych podmienkach, pod akou oblohou ? (MHV 5 alebo 8 ?) Kym ? (ma dotycny 20 alebo 70 rokov ?)
Svého času jsem si dělal statistiku, kolik je vidět na "naší" obloze, tj. s deklinací od -40° do +90° objektů katalogů NGC a IC.
Pro 7 mag to bylo 120 objektů, pro 8 mag 196 objektů, pro 9 mag 297. Víc počtů si nepamatuji jistě, je to už 10 let.
Jedná se jen o objekty katalogů NGC a IC, bez ohledu na roční období, úhlové rozměry, plošnou jasnost, výšku nad obzorem atd. Jsou to čistě sumární data. (Jeden z nejjasnějších objektů je jakási hvězdokupa s deklinací -37°, která je dokonce jasnější, než Plejády.) Má to význam spíše pro odhad.
Ostatně, i když objekt v hledáčku nevidíme, vidíme často hvězdy v okolí, s jejichž pomocí můžeme žádaný objekt najít.
A kdyby bylo nejhůř, můžeme přece takový zaměřovač použít jako polotovar, vymontovat (nebo pokud to nejde, tak uříznout) objektiv, a připojit k němu jiný vhodný objektiv s kouskem tubusu (s větším D a f), abychom dosáhli většího průměru a zvětšení, ale to už je dost "brutální" a pracné řešení. Bez perfektní výbavy neschůdné.
V. K.
Hledáček z optického zaměřovače
To> MilAN
… Kolik DSO má tak vysokou jasnost, aby s ním (hledáčkem) mohly být vidět? …… Je to maximálně 12 kulových hvězdokup a 3 ostatní objekty …Myslím, že by bylo velice vhodné uvést, jak jsi k těmto číslům dospěl? Tvrdíš to sice s velkou určitostí, ale neuvádíš žádný argument..
Já se přimlouvám za exaktnější přístup.
Dovoluji si upozornit, že již před pěti léty kolega Ing.Ivo Dostál vytvořil skvělý a originální CZ program HISTOGRAM ASTRO KATALOGŮ umožňující vytvořit řezy v katalozích a tímto způsobem zjistit počet nebeských objektů ve funkci magnitudy a zeměpisných souřadnic. Program byl použit při tvorbě databáze objektů pro sytém NAVIGATOR-2.
Stručná informace o vlastnostech citovaného SW má trvalé místo na našem WEBu na URL:
http://www.grecner.cz/astro/navi2_db/histo_magn_01.pdf
Doporučuji ke stažení poslední verzi SW přímo z domovské stránky autora, nainstalování SW a vyzkoušení:
http://www.gordion-is.cz/astro/index.php4?src=e_ipgm03
Okrajové podmínky by patrně mohly být zadány následovně:
- magnitudy: 6 < mg < 8
- Horní hranice DEC: + 90
- Dorní hranice DEC: - 40
Tímto způsobem získáme počet nebeských objektů obsažených v katalozích BSC, SKY 2000, NGC a současně splňujících naše okrajové podmínky.
Samozřejmě lze formulovat a aplikovat i další okrajové podmínky.. přitom ale opatrně, neboť ani definice DSO se mi nejeví zcela jednotné. No a do kategorie DSO jsou pochopitelně zařazovány i objekty z katalogu Messier, ktoré splňují výše uvedené podmínky.. ale myslím, že jich bude více, než 15.
Doufám, že exaktně získané výsledky se budou shodovat s Tvými údaji
(nebo to byl Tvůj odhad ?)
Zdraví
Jan
… Kolik DSO má tak vysokou jasnost, aby s ním (hledáčkem) mohly být vidět? …… Je to maximálně 12 kulových hvězdokup a 3 ostatní objekty …Myslím, že by bylo velice vhodné uvést, jak jsi k těmto číslům dospěl? Tvrdíš to sice s velkou určitostí, ale neuvádíš žádný argument..
Já se přimlouvám za exaktnější přístup.
Dovoluji si upozornit, že již před pěti léty kolega Ing.Ivo Dostál vytvořil skvělý a originální CZ program HISTOGRAM ASTRO KATALOGŮ umožňující vytvořit řezy v katalozích a tímto způsobem zjistit počet nebeských objektů ve funkci magnitudy a zeměpisných souřadnic. Program byl použit při tvorbě databáze objektů pro sytém NAVIGATOR-2.
Stručná informace o vlastnostech citovaného SW má trvalé místo na našem WEBu na URL:
http://www.grecner.cz/astro/navi2_db/histo_magn_01.pdf
Doporučuji ke stažení poslední verzi SW přímo z domovské stránky autora, nainstalování SW a vyzkoušení:
http://www.gordion-is.cz/astro/index.php4?src=e_ipgm03
Okrajové podmínky by patrně mohly být zadány následovně:
- magnitudy: 6 < mg < 8
- Horní hranice DEC: + 90
- Dorní hranice DEC: - 40
Tímto způsobem získáme počet nebeských objektů obsažených v katalozích BSC, SKY 2000, NGC a současně splňujících naše okrajové podmínky.
Samozřejmě lze formulovat a aplikovat i další okrajové podmínky.. přitom ale opatrně, neboť ani definice DSO se mi nejeví zcela jednotné. No a do kategorie DSO jsou pochopitelně zařazovány i objekty z katalogu Messier, ktoré splňují výše uvedené podmínky.. ale myslím, že jich bude více, než 15.
Doufám, že exaktně získané výsledky se budou shodovat s Tvými údaji
(nebo to byl Tvůj odhad ?)
Zdraví
Jan
Hledáček z optického zaměřovače
Různé katalogy umožňují provést fitraci podle parametrů, není k tom u potřeba tvořit programy. Takže : deklinace +90°, -20°, ,NE otevřené hvězdokupy., NE asterismy, NE dvojhvězdy a vícenásobné systémy, velikost > 40" , magnituda max 8 ,
To jsou velmi optimistické předpoklady pro tento průměr zaměřovače, za velmi slušných podmínek.
Výsledek . viz výše.
Zkuste např.binokulárem( 6-10) x 24mm - který mnoho z vás má, podívat se na DSO.
To jsou velmi optimistické předpoklady pro tento průměr zaměřovače, za velmi slušných podmínek.
Výsledek . viz výše.
Zkuste např.binokulárem( 6-10) x 24mm - který mnoho z vás má, podívat se na DSO.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz