Pokusy s vodní čočkou

[MilAN]

Pokrok ale vidim aj, ze cez 210mm objektiv (sklo z ciny) mi preslo viac svetla, svetelnych bodov, ako z kupenych skiel 65mm priemer objektivu. cize nekvalitnejsi povrch ale vacsi, prekonal mensi kvalitnejsi povrch, .. asi nic nove pod slnkom...

Jo, přes moje 1m okno přejde určitě víc světla než přes objektiv o průměru 20 mm, ale nikdy to množství světla mi neukáže víc než ten 20 mm objektiv, resp. mi neukáže nic V tom je tvůj problém, i když budeš mít ten vodní bazén o průměru 1m.
A protože tě optika vůbec nezajímá, tak je zbytečné o tom "teoretizovat ". Ono to s nějakou teorií vůbec nesouvisí, je to jen takové tlachání o něčem, o čem nemáš ani zdání - jak je vidět z tvých příspěvků.
Tak si dál hraj, a až něco zase nafotíš, tak to sem dej

[rikoz]

ale nikdy to množství světla mi neukáže víc než ten 20 mm objektiv

to som nejak nepochopil ...

len som chcel povedat, ze 210mm objektiv (aj ked nekvalitnejsi) mi dal viditelnych 7 svetelnych bodov z poulicnych lamp, a 65mm objektiv mi dal len 6 svetelnych bodov.
...asi budem dlhsie off, ale ked nieco nafotim poslem.

[MMys]

Milan ti chtěl vysvětlit, že pokud ty plochy netvoří čočku s dostatečnou přesností, tak se paprsky přicházející z nějakého bodu předmětu nesoustřeďují v ohnisku zase do bodu, ale do nějaké plochy (pokud se vůbec někam sosutřeďují - to byl ten příklad s tím oknem, které je sice velké, ale obarz netvoří. A to zobrazování je tím více rozplizlé, rozmazané, čím méně je přesná ta optická plocha.

Jen pro informaci:
- mikrometr je tisícina milimetru, nanometr je tisícina mikrometru.
- vlnová délka viditelného světla je v rozmezí 400-700nm (modrá až červená)
- optická plocha musí být vyrobená s přesností alespoň ta 1/4 vlnové délky, tedy alespoň s přesností 0.1 mikrometru, tedy jedna desetitisícina milimetru. Nebo lépe. Jinak se tím moc koukat ani fotit nedá, je to rozmazané, jakoby utopené v mlze, protože parsky z jednotlivých bodů zobrazovaného předmětu se nesoustřeďují do bodů, ale do nějakých překrývajících se neostrých plošek.

I když toto splníš, jednoduchá čočka zaostřuje modré paprsky blíže k čočce, červené dál od čočky, a vše ostatní mezi. Tím vzniká na okraji kontrastních přechodů duha - barevná vada. Pro její eliminaci se používají vícečlenné objektivy (dublety, triplety, kvadruplety) kde je každý člen z jiného typu skla, a ty vady se tím kompenzují. Barevná vada roste (při zachování ohniska) exponenciálně s průměrem. Proto také velké čočkové dalekohledy neexistují. Největší objektiv na světě má průměr 1016mm a ohnisko 19 metrů. Tedy světelnost f/19 (a nijak úžasně to nekreslí).

Další vada jednoduché čočky je tzv. sférická vada, kdy se okrajové parsky jdoucí čočkou sbíhají jinam, než středové. To také způsobuje rozostření obrazu. Též se řeší návrhem vícečlenných soustav.

Jsou i další optické vady, ale to je už na tvoje studium.

To je celé, podané co nejvíc laicky, bez odborných termínů a vzorečků. Víc informací už ode mne neuslyšíš. Musíš si to nastudoavt sám. Když nenastuduješ, tvoje blbost, bez toho nic použitelného nevyrobíš. Pokud to nepřijmeš za fakt, a myslíš si, že to nemusíš řešit, a že jen tak nějakým ohýbáním skel vyrobíš objektiv, jsi na velkém omylu.

[rikoz]

optická plocha musí být vyrobená s přesností alespoň ta 1/4 vlnové délky, tedy alespoň s přesností 0.1 mikrometru, tedy jedna desetitisícina milimetru.

Vsetko ostatne chapem, len toto nejak si neviem predstavit. Cim dokonalejsi radius, tym lepsie, a ked je ten radius na hociktorom mieste co i len o jednu desattisicinu milimetra mimo toho dokonaleho radiusu tak je problem, tak nejak tomu chapem.
...........
Ale mne predsa cocka sustredi svetlo do bodu, sice ten bod je zatial ako prase, ale je, pri tom cinskom skle. Pri sklach z optiky (65mm priemer) je to este o dost lepsie, mozno uz aj ako kvalita Lidlu.

Tie dalsie vady su astigmatizmus a koma, ... tie su az posledne.

Barevna vada by sa dala odstranit, kedze by sa mohlo jednat o triplet.

MilAN 5.1.2018 prvy raz napisal ze by sa mohlo jednat o triplet
viewtopic.php?p=365772#p365772
Vtedy mi blikla nejaka ziarovka v hlave a bral som to ako fakt ze by to tak mohlo byt a zacal som to aj tak vnimat a pouzivat.
Vlastne ta prva myslienka ako "triplet" bola od MilANa a teda on by mal mat na to copyright , co sa toho tyka ze su to , mohli by byt vlastne tri povrchy objektivu.

... inak ano berem, bez studia to nepojde, studium je jedna vec a prax a experimenty druha...

[juh]

Vždy, keď sa v tomto vlákne objaví nový príspevok, so záumom si ho otvorím a prečítam, aká nová "perla" sa tu vyskytne.

...len som chcel povedat, ze 210mm objektiv (aj ked nekvalitnejsi) mi dal viditelnych 7 svetelnych bodov z poulicnych lamp, a 65mm objektiv mi dal len 6 svetelnych bodov. ...

Priznám sa, že toto som nepochopil a neviem si to nejak dosť dobre predstaviť. Nešlo by k tomu natočiť nejaký video tutoriál, ako sa robí takéto porovnávanie kvality objektívov a zavesiť to niekam na YouTube, napríklad ako základný metodický materiál pre stanovenie optickej kvality vodných šošoviek? Mohlo by sa to volať napríklad "Lampová metóda pre stanovenie optickej kvality vodných šošoviek". Ďakujem.

[MilAN]

Ale mne predsa cocka sustredi svetlo do bodu, sice ten bod je zatial ako prase, ale je, pri tom cinskom skle. Pri sklach z optiky (65mm priemer) je to este o dost lepsie, mozno uz aj ako kvalita Lidlu.

A vůbec ti nevadí, že tím hodnocením a porovnáním s Lidlskopem jsi tu ostatním už pro pr.el ?

[rikoz]

Vadi mi to asi tak, ako mavnutie kridla motyla niekde v amazonke ...

[FrantaB]

Musím říct, že mne docela děsí způsob, jakým je tohle vlákno ilustrativní.

Sedm stran opakované snahy slušně a několika různými způsoby vysvětlit v čem je problém. Technický. Sedm stran ignorance.
Prosakuje to na různých fórech, nezbývá než vzpomenout třeba fotografy (kolega Achernar by patrně mohl poreferovat mnohem lépe), kde před několika lety vznikla móda slepit rozšlápnutý Ljubitel nebo Lomo, nacpat do toho před třiceti lety mizerný film skladovaný v podmínkách pro podporu degradace a nakonec to vyvolat v obsahu nočníku transgenderového nazobaného kvazikulturisty. Dotyční se prohlašují za avantgardní fotografy s inovativními náhledy na techniku. Vznikl okolo toho celý byznys jménem lomografie. Přitom je to jen sbírka nepochopení a ignorance skutečných fyzikálních zákonitostí a řemeslnných postupů.
Možná nezbyde než založit speciální sekci Chlívek nebo tak něco na shromažďování vláken která nemají nic společného s technickým, sebevzdělávacím a vědeckým přínosem tohoto fóra. A toto vlákno je horký kandidát na první místo v něm.

Průšvih je, že řada lidí funguje v režimu "když o tom vzniklo tak dlouhé vlákno, neco na tom musí být a asi to bude užitečné". Ačkoliv ty užitečné informace jsou zde často ve vláknech o patnácti příspěvcích...

[Homer]

Vadi mi to asi tak, ako mavnutie kridla motyla niekde v amazonke ...

Kolegové, není to dobrá rada pro nás ostatní? Tak si od našeho pokusníka, kterého nezajímá teorie ani zkušenosti či rady, přečteme co zase "objeví", no a budeme taky pokračovat svojí cestou...

[vla]

Ono se nevhodné téma omezí velice snadno tím, že na ně přestane reagovat.

[rikoz]

Objavil som novu studiu, ktora ukazuje ze technicky by to nemal byt problem :

Ohybanie tabul skla s dosiahnutim kvality optickeho povrchu od λ / 6 do λ / 2 je mozne!

Astronomické observatórium v ​​Brera skúma novú technológiu ohýbania skla na výrobu tuhých a ľahkých optických segmentov.
Dosiahli optickú kvalitu od λ / 6 do λ / 2 , pri priemere zrkadiel 80 mm a 110mm.

Keywords: Segmented Optics, Glass Slumping, E-ELT, Cherenkov telescopes, lightweight optics

Odkazuju sa na dalsich 14 studii ohladne ohybania skla.

link na vyskum: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/do ... 1&type=pdf