Tady bych Ti poradil stránku http://moon.astronomy.cz - Amatérská prohlídka Měsíce. Pavel Gabzdyl na přednášce "Měsíc v dalekohledu" (1997) hovořil o jevech LTE. Také bych rád věděl víc, nakolik je to smysluplné.
V. K.
Delate se svym nadobickem vedecka pozo
Delate se svym nadobickem vedecka pozo
brat napsal:
.... Ale dlouhoperiodických proměnných, u kterých stačí získat jedno měření za noc je mnohem víc a spousta jich je mnohem zajímavějších než miridy.
Ahoj Lubosi,
Omlouvam se za pozdni odpoved. Nejak jsem zapomnel, ze mam jiste pracovni povinnosti a dohanel manko ...
Proc jsou miridy mene zajimave ?
brat napsal:
Pokud Bratford robotický dalekohled poskytuje snímky ve formátu FITS a umožňuje snímání v některém ze standardních fotometrických filtrů B,V,R nebo I, potom nestojí fotometrii nic v cestě Nad konkrétním programem se můžeme zamyslet a najít nějvhodnější kandidáty k monitoringu. Chtělo by to vědět kolik pozorovacího času (a jak často) má vzdálený pozorovatel k dispozici a jaký je dosah přístroje.
FITS to umi a dosah se da zjistit z toho snimku kvasaru v jine casti fora - 3min je maximalni delka expozice. Ma to tri kamery a zda se, ze GAlaxy je nejcitlivejsi.
Bohuzel, Bradford nema standardni fotometricke filtry a na primy dotaz jestli se to planuje, jsem zatim nedostal odpoved. Pozorovaci cas se odviji (zrejme) z techto pravidel:
- V cekaci rade urciteho pozorovatele nesmi byt vice jak 5 expozic
- Expozice se provadi podle jakehosi algorytmu, ktery zajisti maximalni vyuziti dalekohledu (tzn. pokud se sejde mnoho zadosti o snimek v urcite oblasti, tak si jiny zajemce, ktery chce jeden snimek z jine oblasti ani neskrtne)
- Mam zato, ze se uprednostnuji snimky z nadhlavniku (zatim jsem provedl pouze snimky ze souhvezdi Lva +- neco malo okolo, zatim marne cekam na XY Cnc i GSC 2978 366 Lyn)
Takze nevim, nevim, asi jsem mel moc ruzove bryle ...
.... Ale dlouhoperiodických proměnných, u kterých stačí získat jedno měření za noc je mnohem víc a spousta jich je mnohem zajímavějších než miridy.
Ahoj Lubosi,
Omlouvam se za pozdni odpoved. Nejak jsem zapomnel, ze mam jiste pracovni povinnosti a dohanel manko ...
Proc jsou miridy mene zajimave ?
brat napsal:
Pokud Bratford robotický dalekohled poskytuje snímky ve formátu FITS a umožňuje snímání v některém ze standardních fotometrických filtrů B,V,R nebo I, potom nestojí fotometrii nic v cestě Nad konkrétním programem se můžeme zamyslet a najít nějvhodnější kandidáty k monitoringu. Chtělo by to vědět kolik pozorovacího času (a jak často) má vzdálený pozorovatel k dispozici a jaký je dosah přístroje.
FITS to umi a dosah se da zjistit z toho snimku kvasaru v jine casti fora - 3min je maximalni delka expozice. Ma to tri kamery a zda se, ze GAlaxy je nejcitlivejsi.
Bohuzel, Bradford nema standardni fotometricke filtry a na primy dotaz jestli se to planuje, jsem zatim nedostal odpoved. Pozorovaci cas se odviji (zrejme) z techto pravidel:
- V cekaci rade urciteho pozorovatele nesmi byt vice jak 5 expozic
- Expozice se provadi podle jakehosi algorytmu, ktery zajisti maximalni vyuziti dalekohledu (tzn. pokud se sejde mnoho zadosti o snimek v urcite oblasti, tak si jiny zajemce, ktery chce jeden snimek z jine oblasti ani neskrtne)
- Mam zato, ze se uprednostnuji snimky z nadhlavniku (zatim jsem provedl pouze snimky ze souhvezdi Lva +- neco malo okolo, zatim marne cekam na XY Cnc i GSC 2978 366 Lyn)
Takze nevim, nevim, asi jsem mel moc ruzove bryle ...
KaPr
Delate se svym nadobickem vedecka pozo
To KaPr
Ahoj Karle,
to s tím robotickým dalekohledem není špatný nápad. Jen na okraj (spíš by to patřilo do Proměnných hvězd) - v posledním přípspěvku se zmiňuješ o GSC 2978 366 Lyn. Nevím, z jakého důvodu o ni máš zájem, jen bych si dovolil upozornit, že je to hvězda z projektu Prosper (viz. http://prosper.ssph-brno.org/) a pokud bys chtěl, už ji více jak 1/4 roku měřím (sice ne každou noc, ale celkem pravidelně). Starší data bude mít zase vedoucí projektu David Motl. O tom Prosperu to asi víš, ale kdyby jsi chtěl nějaká data nebo porovnat snímek z toho robota s tím, co získávám já, tak se ozvi. Zdraví Petr
Ahoj Karle,
to s tím robotickým dalekohledem není špatný nápad. Jen na okraj (spíš by to patřilo do Proměnných hvězd) - v posledním přípspěvku se zmiňuješ o GSC 2978 366 Lyn. Nevím, z jakého důvodu o ni máš zájem, jen bych si dovolil upozornit, že je to hvězda z projektu Prosper (viz. http://prosper.ssph-brno.org/) a pokud bys chtěl, už ji více jak 1/4 roku měřím (sice ne každou noc, ale celkem pravidelně). Starší data bude mít zase vedoucí projektu David Motl. O tom Prosperu to asi víš, ale kdyby jsi chtěl nějaká data nebo porovnat snímek z toho robota s tím, co získávám já, tak se ozvi. Zdraví Petr
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Delate se svym nadobickem vedecka pozo
KaPr napsal:
Ahoj Lubosi,
Omlouvam se za pozdni odpoved. Nejak jsem zapomnel, ze mam jiste pracovni povinnosti a dohanel manko ...
Proc jsou miridy mene zajimave ?
No miridy jsou sice zajímavé objekty, ale spíše z hlediska teoretiků - změny jasnosti mirid jsou pevně svázané přímo s ději odehrávajícími se v okolí hvězdného jádra a jako takové nám přináší zprávy přímo z centra dění. Ovšem jsou to zprávy v řádech tisíců let. Jednou za takovou dobu dojde u hvězd typu mira k takzvanému heliovému záblesku, při kterém dojde k prudké změně v délce periody a tvaru světelné křivky (amplitudě, pravidelnosti změn). Ale právě protože k takovým zajímavým změnám dochází jen jednou za tisíce nebo desetitisíce let - a navíc jen na velmi krátkou dobu, tak v současnosti jsou pozorovány snad jen dva nebo tři objekty, které jsou takto zajímavé - T UMi, BH Cru, R Hya a LX Cyg - viz Šmelcer 2006 (OEJV #23).
A teď proč nejsou miridy až tak moc zajímavé pro pozorování... Abychom pokryli jeden cyklus světelných změn miridy, musíme napozorovat řádově desítky měření po dobu cca 1 roku. Pokud chceme zachytit změnu periody těchto cyklických projevů, musíme pozorovat roky či spíše desítky let! A to je pro pozorovatele poněkud odrazující...
Samozřejmě ale je nutné hvězdy typu mira sledovat. Ovšem to bohatě stačí dělat vizuálními odhady. Miridy ve vizuálním oboru kolísají až o 10 magnitud a tak i pozorování s chybou kolem 0,2 - 0,3 mag (čili vizuální odhady) jsou plně dostačující...
Proto jsem psal, že pro CCD monitoring respektive pro pozorovací program s robotickým teleskopem lze najít zajímavější objekty...
Více toho o miridách, jejich změnách a jejich spojení s hvězdným vývojem lze nalézt v časopisu Perseus:
http://var.astro.cz/biblio.php?obsahy_c ... m=fulltext
a
http://var.astro.cz/biblio.php?obsahy_c ... m=fulltext
KaPr napsal:
FITS to umi a dosah se da zjistit z toho snimku kvasaru v jine casti fora - 3min je maximalni delka expozice. Ma to tri kamery a zda se, ze GAlaxy je nejcitlivejsi.
Bohuzel, Bradford nema standardni fotometricke filtry a na primy dotaz jestli se to planuje, jsem zatim nedostal odpoved. Pozorovaci cas se odviji (zrejme) z techto pravidel:
- V cekaci rade urciteho pozorovatele nesmi byt vice jak 5 expozic
- Expozice se provadi podle jakehosi algorytmu, ktery zajisti maximalni vyuziti dalekohledu (tzn. pokud se sejde mnoho zadosti o snimek v urcite oblasti, tak si jiny zajemce, ktery chce jeden snimek z jine oblasti ani neskrtne)
- Mam zato, ze se uprednostnuji snimky z nadhlavniku (zatim jsem provedl pouze snimky ze souhvezdi Lva +- neco malo okolo, zatim marne cekam na XY Cnc i GSC 2978 366 Lyn)
Takze nevim, nevim, asi jsem mel moc ruzove bryle ...
No s tou malou četností snímků se dalo počítat a asi to není ani takový problém - pokud chceš monitorovat např. hvězdy s periodou rok, tak stačí i jen 10-15 snímků do roka. Horší je to s tou absencí fotometrických filtrů. Dá se říci, že bez nich to nemá smysl. Mělo by to smysl například u zákrytové dvojhvězdy, kdy jde čistě o změření přesného okamžiku minima a nesejde na jeho hloubce. Jenže to vyžaduje neustálé měření hvězdy během noci, což je asi u bradfordu nemyslitelné...
Čau Luboš
Ahoj Lubosi,
Omlouvam se za pozdni odpoved. Nejak jsem zapomnel, ze mam jiste pracovni povinnosti a dohanel manko ...
Proc jsou miridy mene zajimave ?
No miridy jsou sice zajímavé objekty, ale spíše z hlediska teoretiků - změny jasnosti mirid jsou pevně svázané přímo s ději odehrávajícími se v okolí hvězdného jádra a jako takové nám přináší zprávy přímo z centra dění. Ovšem jsou to zprávy v řádech tisíců let. Jednou za takovou dobu dojde u hvězd typu mira k takzvanému heliovému záblesku, při kterém dojde k prudké změně v délce periody a tvaru světelné křivky (amplitudě, pravidelnosti změn). Ale právě protože k takovým zajímavým změnám dochází jen jednou za tisíce nebo desetitisíce let - a navíc jen na velmi krátkou dobu, tak v současnosti jsou pozorovány snad jen dva nebo tři objekty, které jsou takto zajímavé - T UMi, BH Cru, R Hya a LX Cyg - viz Šmelcer 2006 (OEJV #23).
A teď proč nejsou miridy až tak moc zajímavé pro pozorování... Abychom pokryli jeden cyklus světelných změn miridy, musíme napozorovat řádově desítky měření po dobu cca 1 roku. Pokud chceme zachytit změnu periody těchto cyklických projevů, musíme pozorovat roky či spíše desítky let! A to je pro pozorovatele poněkud odrazující...
Samozřejmě ale je nutné hvězdy typu mira sledovat. Ovšem to bohatě stačí dělat vizuálními odhady. Miridy ve vizuálním oboru kolísají až o 10 magnitud a tak i pozorování s chybou kolem 0,2 - 0,3 mag (čili vizuální odhady) jsou plně dostačující...
Proto jsem psal, že pro CCD monitoring respektive pro pozorovací program s robotickým teleskopem lze najít zajímavější objekty...
Více toho o miridách, jejich změnách a jejich spojení s hvězdným vývojem lze nalézt v časopisu Perseus:
http://var.astro.cz/biblio.php?obsahy_c ... m=fulltext
a
http://var.astro.cz/biblio.php?obsahy_c ... m=fulltext
KaPr napsal:
FITS to umi a dosah se da zjistit z toho snimku kvasaru v jine casti fora - 3min je maximalni delka expozice. Ma to tri kamery a zda se, ze GAlaxy je nejcitlivejsi.
Bohuzel, Bradford nema standardni fotometricke filtry a na primy dotaz jestli se to planuje, jsem zatim nedostal odpoved. Pozorovaci cas se odviji (zrejme) z techto pravidel:
- V cekaci rade urciteho pozorovatele nesmi byt vice jak 5 expozic
- Expozice se provadi podle jakehosi algorytmu, ktery zajisti maximalni vyuziti dalekohledu (tzn. pokud se sejde mnoho zadosti o snimek v urcite oblasti, tak si jiny zajemce, ktery chce jeden snimek z jine oblasti ani neskrtne)
- Mam zato, ze se uprednostnuji snimky z nadhlavniku (zatim jsem provedl pouze snimky ze souhvezdi Lva +- neco malo okolo, zatim marne cekam na XY Cnc i GSC 2978 366 Lyn)
Takze nevim, nevim, asi jsem mel moc ruzove bryle ...
No s tou malou četností snímků se dalo počítat a asi to není ani takový problém - pokud chceš monitorovat např. hvězdy s periodou rok, tak stačí i jen 10-15 snímků do roka. Horší je to s tou absencí fotometrických filtrů. Dá se říci, že bez nich to nemá smysl. Mělo by to smysl například u zákrytové dvojhvězdy, kdy jde čistě o změření přesného okamžiku minima a nesejde na jeho hloubce. Jenže to vyžaduje neustálé měření hvězdy během noci, což je asi u bradfordu nemyslitelné...
Čau Luboš
Bc. Luboš Brát