Astronomické fórum

Dobrý den chtěl bych se zeptat jak svým dalekohledem 102/500 při zvětšení 200x uvidím onu planetu Mars. Jestli s tím někdo máte zkušenosti prosím napište mi co bych asi tak mohl vidět jsem začátečník a nemám z pozorováním planet velké zkušenosti. DĚKUJI

Tady je problém, že Mars je dost nízko a tak neklid vzduchu,( seeing) je velký. Druhej problém, je dalekohled achromát 102/500. Co nerozmaže špatný seeing, to rozmaže špatná kresba objektivu s tak velkým zvětšením. Mars je zatím ještě taky celkem malej. Pomalu ale roste. Zatím tedy budeš rád, když ho rozponáš od hvězdy. Bude to malá rozplizlá kulička bez detailů.
Za asi dva měsíce, bys mohl zvětšením tak 130-150x alespoň vytušit nějaký tmavší flíček a polární čepičku, tak to je otázka. Snad možná taky. Zvětšení 200x bude spíš překážka. Doporučuju tak těch max. 150x a objektiv přiclonit na 80mm.

Ahoj
Mars vychází okolo 2.20min. Nad jižním obzorem bude nejvýše asi 15° po 4té hod. ránní, kdy se začíná postupně rozednívat, což není ideální a k tomu seeing . Mars je vidět i pouhým okem (mag. 0) V teleskopu 102/500 uvidíš kroužek asi tak 3 mm (bez náznaku detailu) při použití nižšího zvětšení cca 60x. Použiješ-li 200x zvětšení uvidíš barevný neostrý flek. PŘI zvětšení nad 100x se bude projevovat značná bar. vada

Já jsem z Marsu zatím moc nadšený nebyl. Za stejného seeingu, kdy byl saturn ač na malé zvětšení krásně ostrý, jednoznačně viditelné prstence i planeta, se mars jevil v zrcadle 130/900 pouze jako rozmazaný kotouček, bez viditelných detailů. Během června to snad bude lepší. věřím že průměry 250 a více připraví lepší podívanou.

Plutisimo: Dalekohled nemáš velkej, ale za dobrého seeingu, bys měl vidět alespoň Syrtis Major Planum. Zvětšení bude stačit kolem 150x. Velký dalekohled jistě ukáže víc a nemusí to být 250mm průměr. Dobrej 150mm dalekohled ukáže na Marsu docela hodně. Problém, je malá výška Marsu.

Koukal jsem se na Marse, Jupitera a Saturna v sobotu v Blatne a mel jsem stesti na zcela mimoradne klidny vzduch. Hlavne na Jupitera jsem mohl na 114mm pouzit i 225x zvetseni a kdybych mel nejaky kratsi okular, klidne by to sneslo i vic. O tech nekolik hodin u Marse to sice bylo o neco horsi, ale porad vysoko nad prumerem, zvlast uvazim-li tu vysku nad obzorem. Detaily na Marsu byly velmi kontrastni a zretelne i v relativne malem 70x zvetseni, natoz ve vetsim 150x, jimz jsem nakonec pozoroval vetsinu casu.

Na Marsa si musim nebo poridit nove oci, nebo pockat na konec cervence ( velka opozice ) - ale to zase bude nizko, kolem 15 st. nad obzorem; bida !

No on ani ted neni kdovijak vysoko...

Artaban píše:Plutisimo: Dalekohled nemáš velkej, ale za dobrého seeingu, bys měl vidět alespoň Syrtis Major Planum. Zvětšení bude stačit kolem 150x. Velký dalekohled jistě ukáže víc a nemusí to být 250mm průměr. Dobrej 150mm dalekohled ukáže na Marsu docela hodně. Problém, je malá výška Marsu.

Tak v sobotu ráno od 3:30 - 4:00 slušný seeing. Dokonce jsem použil 4 mm okulár (225x) a poté 6mm + barlow 2x (tam jsem se pohyboval opravdu na hranici maxima. Mars byl ostrý, viděl jsem Syrtis Major Planum a polární čepičku. Vyplatilo se počkat si. Z toho prcka (dalekohledu) ještě dostanu dost.

Plutisimo : Vidíš, jáá ti to říkal . Ano, u Marsu se občas dá použít mnohem větší zvětšení, než třeba u Jupitera.
Někdy, to je dokonce nutné, když je ještě hodně malej. Taky to občas trošku víc osolím, ale nic se nemá přehánět.
Je třeba zvolit takové zvětšení, kdy jsou albedové útvary vidět nejlépe. Trochu to může začínajícího ale klamat. Někdy jsou albedové útvary dost tmavé a snesou relativně velké zvětšení a pořád jsou dobře vidět. Hodně velké zvětšení, je zatíženo nejen seeingem, ale někdy i už horší kvalitou zobrazení vlastního dalekohledu. Horší obraz pak neumožní vidět méně kontrastní oblasti. Letos, je ale tak nízko, že asi stejně mnoho víc vidět nebude. Tak hlavně, že jsi spokojený

Predevcirem (2.7.) jsem taky poprve pozoroval Mars (pres 60mm refracek). Byl samozrejme nizko nad obzorem, i pri zvetseni 104x se obraz chvel. Zaznamenal jsem na obou polech mirne svetlejsi albedove utvary (u jizniho drobny, u severniho rozsahlejsi). Co se tyka tmavych albedovych utvaru, tak do byly jen neurcite velmi nevyrazne tmavsi skvrnky koncentrovane na jizni polokouli. Myslel jsem si, ze mam smulu a ze je ke me natocena zrovna ta nudna cast. Jak jsem dnes zjistil, tak zrovna v te dobe byla pobliz meridianu Velka Syrta, za normalnich okolnosti velmi vyrazny utvar. Boure na Marsu bude asi silna.

Velka Syrta je fakt uplne vymazana. Na ALPO Mars je tenhle snimek z 3.7. (asi 2 hodiny po te, co jsem Mars pozoroval):

http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk18/m180703a1.jpg

Velka Syrta je primo na meridianu.

Ano, pozoroval jsem teď Marse několik dni Zeissem 50/540 (dovolená) a skutečně je kotouček jako vymazaný, ačkoli seeing jsem měl spíš nadprůměrný.

V neděli 15.7. (okolo 2hé ranní SELČ) jsem oprášil po dlouhé době R102mm a mrknul na Mars. Použil jsem zvětšení 111x a 166x, seeing průměr, ale koutouček se jevil celkem ostře. Na kotoučku jsem neviděl vůbec žádný alb. útvar. Totál hladký kotouček.

Taky jsem se dival, stejnym prumerem - jen kotoucek , bez naznaku utvaru...