Jak zjistit opravdové rozlišení dalekohledu?

[Keramx]

Vzorce na výpočet rozlišní z průměrů a ohniskovách vzdáleností jsem sice našel, ale u stejné konstrukce a paramerů okuláru udává výrobce rozlišení 30 čar na palec, jiný 120. Rozdíl bude patrně v použitých materiálech?
U objektivu bude asi platit to samé.
Lze nějak prakticky ověřit rozlišovací schopnost optické soustavy? Jak? Prosím o radu, protože myslím, že vedle světelnsti je to další podstatná veličina, jen jaksi opomíjená.
Díky.

[Pavuk_]

Keramx napsal: Vzorce na výpočet rozlišní z průměrů a ohniskovách vzdáleností jsem sice našel, ale u stejné konstrukce a paramerů okuláru udává výrobce rozlišení 30 čar na palec, jiný 120. Rozdíl bude patrně v použitých materiálech?
U objektivu bude asi platit to samé.
Lze nějak prakticky ověřit rozlišovací schopnost optické soustavy? Jak? Prosím o radu, protože myslím, že vedle světelnsti je to další podstatná veličina, jen jaksi opomíjená.
Díky.
Velmi jednoducho. Pozorovanim dvojhviezd.
Narocnejsi uzivatelia mozu pozorovat, ako sa difrakcne kruzky navzajom prelinaju.

[michal.b]

Keramx napsal: Vzorce na výpočet rozlišní z průměrů a ohniskovách vzdáleností jsem sice našel, ale u stejné konstrukce a paramerů okuláru udává výrobce rozlišení 30 čar na palec, jiný 120. Rozdíl bude patrně v použitých materiálech?
U objektivu bude asi platit to samé.
Lze nějak prakticky ověřit rozlišovací schopnost optické soustavy? Jak? Prosím o radu, protože myslím, že vedle světelnsti je to další podstatná veličina, jen jaksi opomíjená.
Díky.
No u objektivu to nebude zdaleka tak zhave, protoze drtiva vetsina serioznich dalekohledu ma objektiv zobrazujici pobliz teoreticke hranice. Jinak by si je nikdo nekoupil. Samozrejme nejake rozdily budou, ale ne prilis vyznamne.

[Pavuk_]

michal.b napsal:

No u objektivu to nebude zdaleka tak zhave, protoze drtiva vetsina serioznich dalekohledu ma objektiv zobrazujici pobliz teoreticke hranice. Jinak by si je nikdo nekoupil. Samozrejme nejake rozdily budou, ale ne prilis vyznamne.
Vidim, ze si velky optimista
Napr. achromat f/5 moze byt vybruseny na lamdba/10 a aj tak nedosiahne svoju teoreticku rozlisovacku ani nahodou (koli farebnej chybe)
Svetelne reflektory, pokial nie su "dokonale" skolimovane, takisto.

[michal.b]

Pavuk_ napsal:

Vidim, ze si velky optimista
Napr. achromat f/5 moze byt vybruseny na lamdba/10 a aj tak nedosiahne svoju teoreticku rozlisovacku ani nahodou (koli farebnej chybe)
Svetelne reflektory, pokial nie su "dokonale" skolimovane, takisto.
A jaka je teoreticka rozlisovacka achromatu? Budes-li mit achromat presny na lambda/10, tak se jeho obraz od teoreticky dokonaleho achromatu moc lisit nebude. Vezmes-li 5 kvalitnich achromatu stejnych parametru od ruznych vyrobcu, budou se lisit jen malo.
A co se tyce kolimace svetelnych reflektoru, to je vec majitele, nikoliv objektivu jako takoveho. To bys potom mohl odsoudit spickovy apochromat za to, ze se ti orosil

[Pavuk_]

michal.b napsal:

A jaka je teoreticka rozlisovacka achromatu? Budes-li mit achromat presny na lambda/10, tak se jeho obraz od teoreticky dokonaleho achromatu moc lisit nebude. Vezmes-li 5 kvalitnich achromatu stejnych parametru od ruznych vyrobcu, budou se lisit jen malo.
A co se tyce kolimace svetelnych reflektoru, to je vec majitele, nikoliv objektivu jako takoveho. To bys potom mohl odsoudit spickovy apochromat za to, ze se ti orosil
ked zoberies cele viditelne spektrum, tak farebna chyba ti sposobi, ze tu rozlisovacku nedosiahnes

lenze pri niektorych konstrukciach je velmi tazke dosiahnut dokonalu kolimaciu, je to narocne a treba to robit pri kazdom rozobrati a zlozeni

[michal.b]

Pavuk_ napsal:

ked zoberies cele viditelne spektrum, tak farebna chyba ti sposobi, ze tu rozlisovacku nedosiahnes


Asi si porad nerozumime. Kdyz si vezmes realny achromat, tak jeho obraz bude blizko teoretickym moznostem achromatu. Na tom se shodneme, ne?

[Pavuk_]

michal.b napsal:

Asi si porad nerozumime. Kdyz si vezmes realny achromat, tak jeho obraz bude blizko teoretickym moznostem achromatu. Na tom se shodneme, ne?...a to je k comu dobre ?
Ja som to myslel porovnanie s idealnym priemerom, bez vad a nie s idealnym achromatom.

[michal.b]

No k nicemu. Puvodni prispevek rikal, ze u okularu stejne konstrukce a stejnych parametru se rozlisovaci schopnost u ruznych vyrobcu velmi lisi. K tomu jsem napsal, ze u objektivu (stejne konstrukce a stejnych parametru) jsou ty rozdily jenom male, protoze vsechny zobrazuji blizko teoreticke hranice (prislusejici te dane konstrukci a danym parametrum).

[MilAN]

Pavuk_ napsal:

ked zoberies cele viditelne spektrum, tak farebna chyba ti sposobi, ze tu rozlisovacku nedosiahnes

Myslím, že už se v teoretizování dostáváš mimo realitu. Co to je celé spektrum ? Achromat  jí dosáhne, o tom by tě měly přesvědčit přísvěvky zde na fóru, kdy ji mnozí překračují několikrát ;D.
Světelný achromat - to je  v současnosti užívaný hezký slovní paskvil. Protože i pro achromat byla stanovena nějaká kritéria, a pokud je objektiv nesplňoval, klidně se dříve používal termín semiachromat A od něho se nečekalo plné zvětšení a rozlišení. Dnes se podobnému objektivu  někteří výrobci neostýchají říci semiapochromat ( což je zhruba o 2 třídy vyšší) a přitom zdaleka nedosahující kvalit původního (ale méně světelného achromatu)

[Keramx]

Díky, já myslel, zda nejde udělat něco jako "čárový kód" s odstupňovanou hustotou a silou čar a ten umístit do dějaké přesně dané vzdálenosti a co ještě naposledy půjde rozeznat jako dvě čáry, tam je max. rozlišení. Jestli to popisuju srozumitelně? A nebo něco takového třeba už je a dá se to stáhnout? Nevím...

[kavka]

U astronomických dalekohledů je nejlepší použít dvojhvězdy, jak už bylo zmíněno. Má někdo k dispozici seznam dvojhvězd vhodných pro různé průměry?
Pro malé dalekohledy (cca 60 - 80 mm) je vhodným testem např. epsilon 1,2 Lyrae. Záleží nejen na vzdálenosti složek, ale i na velikostech a rozdílu velikostí .

[VK]

Seznam dvojhvězd použitelných pro testování rozlišovací meze astronomického dalekohledu najdete např. v knize Dušek, J. - Gabzdyl, P. - Hollan, J.: Báječný svět hvězd aneb jak se stát hvězdářem, HaP MK, Brno 1996. To je to, co vím zpaměti, mám doma a po čem bych sáhl nejprve.

V. K.

[greatgig]

Zkus třeba:

http://www.cloudynights.com/ubbthreads/ ... o/all/vc/1

http://www.strickling.net/dopptest.htm


Spousta dalších linků na dvojhvězdy je na:

http://www.cloudynights.com/ubbthreads/ ... ll/fpart/1

http://www.cloudynights.com/ubbthreads/ ... ll/fpart/1

[greatgig]

Keramx napsal: Díky, já myslel, zda nejde udělat něco jako "čárový kód" s odstupňovanou hustotou a silou čar a ten umístit do dějaké přesně dané vzdálenosti a co ještě naposledy půjde rozeznat jako dvě čáry, tam je max. rozlišení. Jestli to popisuju srozumitelně? A nebo něco takového třeba už je a dá se to stáhnout? Nevím...

Zkus hledat např. USAF 1951 Chart a Siemensstern (Siemens Star) a aplikovat na dalekohled (a nám to pak vysvětlit...).

A třeba:

http://www.normankoren.com/Tutorials/MTF5.html