pointace s OAG
Re: pointace s OAG
Jeste mam dotaz k pointaci behem autofocusu - zjistil sem totiz, ze pointaci muism behem ostreni vypinat, protoze tim, jak script narazove jumpuje do ostreni, asi to trochu rozechveje i OAG a pointace se pak nechyta - a behem ostreni mam hned carky na jednu stranu, na druhou..
Kdyz vypnu pointaci a zaostrim, je to ok..
Ma se takhle chovat OAG pri autofocusu normalne? Ostrite taky s vyplou pointaci? OAG mam utazenej, vic uz to nejde..
Diky
Kdyz vypnu pointaci a zaostrim, je to ok..
Ma se takhle chovat OAG pri autofocusu normalne? Ostrite taky s vyplou pointaci? OAG mam utazenej, vic uz to nejde..
Diky
dob. SW 16" GoTo, N 254/1000 mod
Re: pointace s OAG
Nemám OAG, ale zase vím, že Ekos ve výchozím stavu má při ostření pointaci pozastavenou. A nějaký důvod pro to určitě má
William Optics FluoroStar 110, AFR-IV, ASI533MM Pro, EQ-6 R, Berlebach Planet, SVBony SV305M Pro, Intel NUC, DeepSkyDad AF3 a pár dalších kravin vlastní výroby
Astrofotky
Astrofotky
Re: pointace s OAG
Nějak by mě ani nenapadlo, že by měla jet pointace při ostření a naopak. Pointace je nakalibrována na nějaký jas a velikost a při ostření se tohle mění , takže pointace se může "zbláznit". A zrovna tak ostření, když mu s tím hýbe pointace.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: pointace s OAG
Jj, prave fotim pres APT a tam to evidentne nevypina, tak sem to psal na support APT, jestli je to bug nebo tool
Taky mi prave dava logiku, ze to je vypnuty pro AF..
Diky
dob. SW 16" GoTo, N 254/1000 mod
-
- Příspěvky: 268
- Registrován: 11. 09. 2016, 20:18
- Bydliště: Nupaky
- Věk: 40
Re: pointace s OAG
Ahoj,
také používám APT a to nastavení je přímo pod AutoFocus aid.
https://astrophotography.app/usersguide ... ng_aid.htm
Měj se
Honza
také používám APT a to nastavení je přímo pod AutoFocus aid.
https://astrophotography.app/usersguide ... ng_aid.htm
Měj se
Honza
OO UK CT8 F4.5,TS SD-APO 80/560, iOptron CEM70
Moravian C1+ 12000A, Canon EOS600D mod. by Ewers
QHY5L-IIC,ASI 290 mm
Trieder Celestron 15x70
medojedlik@gmail.com
Moravian C1+ 12000A, Canon EOS600D mod. by Ewers
QHY5L-IIC,ASI 290 mm
Trieder Celestron 15x70
medojedlik@gmail.com
Re: pointace s OAG
Kolegové, nevím kam svůj dotaz vložit a tak zkusím sem a doufám, že někde výš už o tom nebyla debata. Vlákno jsem prošel jen tak z poloviny a co jsem četl, bylo o něčem jiném, než kam směřuje můj dotaz.
Pointuji pomocí OAG v MaximDL a při spuštění zobrazení grafů se mi často stává, že jedna z křivek je klidná a hlásí vynikající seeing a druhá lítá nahoru dolů jako "blázen". Martin Myslivec při konzultaci tohoto problému vyloučil vliv kamerky QHY5-III i vliv tvaru pointační hvězdy, která se mi jen obtížně zaostřuje do kruhového tvaru. Obyčejně je trochu protáhlá. To je ale prý běžné. I zde v tomto vláknu je výše o tom zmínka. Agresivitu kompenzace odchylek mám nastavenu na 8.
Martin zastává názor, že by se možná mohlo jednat o jednu složku seeingu. Co si tak vybavuji, lítá obvykle křivka X - horní, spodní bývá často daleko klidnější. Že by se jednalo o stále stejnou složku seingu, která se takto chová?
Zajímal by mne Váš názor a případná podobná zkušenost.
Pointuji pomocí OAG v MaximDL a při spuštění zobrazení grafů se mi často stává, že jedna z křivek je klidná a hlásí vynikající seeing a druhá lítá nahoru dolů jako "blázen". Martin Myslivec při konzultaci tohoto problému vyloučil vliv kamerky QHY5-III i vliv tvaru pointační hvězdy, která se mi jen obtížně zaostřuje do kruhového tvaru. Obyčejně je trochu protáhlá. To je ale prý běžné. I zde v tomto vláknu je výše o tom zmínka. Agresivitu kompenzace odchylek mám nastavenu na 8.
Martin zastává názor, že by se možná mohlo jednat o jednu složku seeingu. Co si tak vybavuji, lítá obvykle křivka X - horní, spodní bývá často daleko klidnější. Že by se jednalo o stále stejnou složku seingu, která se takto chová?
Zajímal by mne Váš názor a případná podobná zkušenost.
Re: pointace s OAG
Koukám - zatím nic. Ještě mne napadá, zda to není něco tak triviálního, jako nějaká nečistota ( otěr ) na hodinovém třecím kole a pastorku - mám montáž s třecími pohony. Nějaký čas jsem to nečistil, to je pravda. Zkusím to pořádně vyčistit a uvidím. Nic jiného mne už nenapadá. Jestli to bude ono, pak se hluboce zastydím a budiž to potom poučení z krizového vývoje i pro ostatní .
- MMys
- Příspěvky: 17669
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 51
- Kontaktovat uživatele:
Re: pointace s OAG
Rolna má periodu rotace v desítkách minut, to je nesmysl, tím to nebude.
Pokud je to fakt vždy RA, tak mě ještě napadá, že je trošku blbě naladěná servosmyčka RA pohonu, a maličko to kmitá. Ale na snímcích to vidět není, ovály jsem nezaregistroval. Ono jsi kamerou v OAG na rozlišení ani ne 0.5"/pixel, tam je vidět všechno. Až bude jasno, tak to zapni,jak jsme se domluvili, kouknu na to.
Pokud je to fakt vždy RA, tak mě ještě napadá, že je trošku blbě naladěná servosmyčka RA pohonu, a maličko to kmitá. Ale na snímcích to vidět není, ovály jsem nezaregistroval. Ono jsi kamerou v OAG na rozlišení ani ne 0.5"/pixel, tam je vidět všechno. Až bude jasno, tak to zapni,jak jsme se domluvili, kouknu na to.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Re: pointace s OAG
Jj, díky Martine, jsme domluveni. Jen jsem zde chtěl zkusit jaksi brainstorming a zatím nic . Ale to případné drobné prokluzování by přeci nemuselo souviset s periodou rotace rolny - může se to přismekávat nepravidelně všelijak. Vyčistím to, ev. zkontroluji přítlak na kolo a uvidíme. Přinejhorším se vyloučí další teoretická možnost.
Stále mi vrtá hlavou ten značný rozdíl mezi oběma křivkami.
Stále mi vrtá hlavou ten značný rozdíl mezi oběma křivkami.
Re: pointace s OAG
Odvážím se tady prezentovat myšlenku, za kterou pravděpodobně dostanu za uši:
OAG se řeší zejména u newtonů, refraktory jsou mnohem tužší. Jenomže jako na potvoru u newtonu není aplikace OAG úplně triviální a můžete se zabývat docela dlouho radostmi jako nedostatečný rozsah ostření, rozkolimování sestavy, rozhození roviny snímače, lovením hvězd v mizerném zorném poli hranolu a kdoví co všechno se v tomto vlákně řešilo.
Vtipné je, že ujíždění obrazu po snímači, které pomocí OAG pracně zastavíte, zároveň úmyslně generujete dalším zařízením, což je dithering. Ten je nutný, aby se daly kompenzovat hotpixely, dead pixely, prach a různé jiné radosti na snímači.
Samozřejmě je velký rozdíl v tom, že dithering si řídíte, kdežto flexe si dělá co chce. Teoreticky.
Prakticky to je tak, že se flexe chová poměrně předvídatelně. Když si projedete v PixInsight Blinkem pohyb obrazu po snímači způsobený flexí během noci, zjistíte, že obraz ujel celkem třeba 50-100px a to pěkně rovně za nosem s celkem pravidelnými přírůstky. Když máte expozice do 5 minut, přírůstek v subsnímku je obvykle pod 1px a vůbec ho neuvidíte. Barevná kamera a debayerizace vám nejmenší hvězdy roznesou po 2-3 pixelech, dále vám v obraze řádí seeing a celkově tu flexi přebijí jiné poruchy. Zato ve stacku 100 snímků vám flexe zařídí docela pěkný dithering. Kdyby přeci jen způsobila malou ovalitu, v tomto měřítku je snadno opravitelná pomocí dekonvoluce.
Závěr: flexe neškodí, flexe pomáhá... šetří peníze čas a nervy vyhozené za OAG Samozřejmě to berte s rezervou. Chtěl jsem upozornit na určité souvislosti. Pokud jste maximalisti a děláte úzkopásmo mono kamerou, tak si pochopitelně nad takovými nápady odfrkněte
OAG se řeší zejména u newtonů, refraktory jsou mnohem tužší. Jenomže jako na potvoru u newtonu není aplikace OAG úplně triviální a můžete se zabývat docela dlouho radostmi jako nedostatečný rozsah ostření, rozkolimování sestavy, rozhození roviny snímače, lovením hvězd v mizerném zorném poli hranolu a kdoví co všechno se v tomto vlákně řešilo.
Vtipné je, že ujíždění obrazu po snímači, které pomocí OAG pracně zastavíte, zároveň úmyslně generujete dalším zařízením, což je dithering. Ten je nutný, aby se daly kompenzovat hotpixely, dead pixely, prach a různé jiné radosti na snímači.
Samozřejmě je velký rozdíl v tom, že dithering si řídíte, kdežto flexe si dělá co chce. Teoreticky.
Prakticky to je tak, že se flexe chová poměrně předvídatelně. Když si projedete v PixInsight Blinkem pohyb obrazu po snímači způsobený flexí během noci, zjistíte, že obraz ujel celkem třeba 50-100px a to pěkně rovně za nosem s celkem pravidelnými přírůstky. Když máte expozice do 5 minut, přírůstek v subsnímku je obvykle pod 1px a vůbec ho neuvidíte. Barevná kamera a debayerizace vám nejmenší hvězdy roznesou po 2-3 pixelech, dále vám v obraze řádí seeing a celkově tu flexi přebijí jiné poruchy. Zato ve stacku 100 snímků vám flexe zařídí docela pěkný dithering. Kdyby přeci jen způsobila malou ovalitu, v tomto měřítku je snadno opravitelná pomocí dekonvoluce.
Závěr: flexe neškodí, flexe pomáhá... šetří peníze čas a nervy vyhozené za OAG Samozřejmě to berte s rezervou. Chtěl jsem upozornit na určité souvislosti. Pokud jste maximalisti a děláte úzkopásmo mono kamerou, tak si pochopitelně nad takovými nápady odfrkněte