Nové pokovení

[PetrŠ]

Myslel jsem si to, díky.

[PetrŠ]

Tak dobrá zpráva, po další výměně mailů s panem Kořínkem to mám přivézt. Hádám, že ten malý stroj bude mít půlmetrovou komoru, tak to zkusí udělat i přes tu větší hmotnost. Dobře se s ním komunikuje.

[Kikidixi]

Myslím,že i firma Taurus telescopes nabízí pokoveni zrcadel až do pr.1100mm.Mají na stránkách i ceníky .Kdyby to u Nás nedopadlo.

[MMys]

No mě to bylo nějaký divný, protože už jsem kdysi zrcadlo na pokovení dával, a bylo nás více najednou, a asi to šlo do metrové napařovačky. Jen si teď nepamatuji, jestli to bylo v Turnexu nebo v Preciose.

Tak dobrá zpráva, po další výměně mailů s panem Kořínkem to mám přivézt. Hádám, že ten malý stroj bude mít půlmetrovou komoru, tak to zkusí udělat i přes tu větší hmotnost. Dobře se s ním komunikuje.

[PetrŠ]

Dnes jsem tam zrcadlo odvezl a mluvil jsem s panem Kořínkem. S tou hmotností se to má tak, že v té malé komoře je dole talíř který při napařování nese výrobek a rotuje. A bohužel je na nějaké tenké hřídeli takže tam nedávají těžké věci. Vhledem k tloušťce 25mm má jen 7,8 kg, tak se rozhodl, že to zkusí udělat. Pokovení je staré devět let. Včera jsem ho poprvé za ty dva roky co ho mám vymontoval z dalekohledu a zjistil jsem hned dvě zajímavé věci. Průměr optické plochy není 450, ale 455 mm. Hmotnost, kterou jsem tipoval na 10 kg je jen 7,8. To jsou ty dobré zprávy. Vzal jsem halogen a prosvítil jsem ho ze strany pokovení. Čekal jsem, že to nebude dobré, protože při srovnání s novou 400 v Konojedech na tom byla moje 450 výrazně hůř. Ale takový cedník jsem nečekal, navíc při pozorném pohledu zblízka z různých úhlů už bylo i ze strany pokovení vidět, že jsou tam matnější místa, Tipuju, že skutečný výkon zrcadla se pohyboval někde kolem ekvivalentu 300 - 350mm. Stejné objekty jsem viděl lépe než v 250 a hůř než v nové 400.
Přikládám pro ukázku video. Nepodařilo se mi prosvítit celé zrcadlo najednou, ale tak jak je to vidět, vypadá celá plocha.

[MilAN]

OP 9 letech to je ještě hodně dobré, NA tom, že to původní zřejmě bylo děláno v preciose v Turnově, kde v podstatě s pokovením a ochrannými vrstvami optiky nedělají. Stačí několik orosení a při prosvícení to je vidět.

[PetrŠ]

Vidíš Milane, já vlastně vůbec netušil, kde Elbi nechával pokovovat zrcadla,

[MMys]

Elbi v Preciose. V té době Turnex nebyl. Ale trochu mě zaráží, že by to bylo bez ochranné vrstvy, to určitě nebylo. A to by nevydrželo 9 let. Ochranná vrstva tam určitě byla, protože jsem tam s jeho zrcadly dával pokovit jedno svoje, a když jsem z něj pak po asi 10 letech staré vrstvy sundával, tak jsem to musel máchat v hydroxidu docela dlouho. Bez ochranných vrstev by to bylo bylo smyté raz-dva.

Pokud si dobře vybavuji, tak v Preciose ochrannou vrstvu uměli, ale pouze SiO, nikoli odolnější a tvrdší SiO₂

[MilAN]

Ano, dělali klasickou SiO-bez té by to opravdu oxydovalo hned. Je nedělali běžně s optikou, takže to vždy "nějak vyšlo" . Já jsem pokovení jednou sundával po třech letech- a to skrz zrcadlo bylo skoro vidět- - nebylo potřeba moc protisvětla.
P.S. vidím, že ta moje věta šla pochopit tak, že to bylo bez ochranné vrstvy. Byla ale myšlena tak, že běžně nepokovovali ani nenanášeli ochranné vrstvy na optiku, ale na bižuterii.

[MMys]

Jasně, já vím, že tam pokovovali primárně bižuterii. Ale ta věta mě fakt zarazila. SiO tolik nevydrží, to je pravda.

Také bych to zkusil poptat v ATC v Přerově. Tam umí, pokud si dobře pamatuji, více odraznou (až 96%) vrstvu SiO₂

[Psion]

Občas se vedla na internetu diskuze, že při nekvalitním pokovení se může zhoršit přesnost povrchu zrcadla klidně z lambda/10 na lambda/8 apod. Divím se, že fabrika na bižuterii by kvalitně pokovila velká zrcadla.

[MMys]

Jo, ATC to pořád dělá (pokud je tedy informace na webu správná). To je asi zralé na dotaz.

http://www.atc-astro.eu/eshop/vakuove-pokoveni.html

[g]

myslím, že už ne. Pokud nové pokovení a s cílem i na planety (resp. zachovat plnou kvalitu plochy), pak iontově v DE nebo HU

[MMys]

A podělíš se kde ? Mám docela starou 400-ku od OO, a už by to asi brzy chtělo.

[g]

Jsou to už asi 3-4 roky, mnoho jsem nedohledal. Zjišťoval jsem jen teoreticky, obava o nové pokovení se týkala mého špičkového newtona s kvalitou křemenného povrchu lepší než 1/10 lambda o kterém jsem uvažoval jako o finálním přístroji. Komunikoval jsem s výrobcem ICS a tam mi řekli, že pokovení vždy mírně zhorší vlastnosti opravdu špičkového zrcadla (doporučili pokovit co možná nejpozději). Rovnoměrnost důležité velmi tenké vrstvy je zaručena pouze iontovým pokovením. Rozhodně mi doporučili na planetární pozorování a dvojhvězdy standardní odraznost a ne silné multivrstvy po vzoru OO, který pokovuje také (ovšem nevěřím jim po zkušenostech s jejich kvalitou po roce ca 2010).
https://www.orionoptics.co.uk/mirror-recoating/

V době mého dotazu iontové pokovení v HU zajišťoval: Telescope Austria, ale nyní jsem nedohledal.
Radili mi obrátit se na:
https://www.spacewalk-telescopes.de/en/ ... oating.php
A také na observatoř v Hamburku, nevím však, zda používají IBAD:
https://www.physik.uni-hamburg.de/hs/su ... plant.html
Nyní jsem vyhledal:
Novými postupy se pyšní i zde:
http://www.astro-optyka.pl/uslugi/?lang=en
Postaru, ale nejspíš kvalitně zde:
https://www.taurustelescopes.com/pl/powloki/

princip:
https://korvustech.com/ibad-ion-beam-as ... eposition/
http://www.galaxyoptics.com/reflectivec ... vices.html