Astronomické fórum

Pepo a to jsi snímal v Praze? Přitom já měl včera celkem slušný seeing. Zkoušel jsem před rozbalením C11 i vizuál tím Skywatcherem a dost mě překvapilo jak kontrastní byly albedové útvary. Proto jsem to zkusil udělat pár snímků i když mezi oblačností. Snímek jsem hodil do vlákna se snímky.

Sasa3: ty kresby jsou fakt pěkný. Já sice používám při vizuálu zvětšení 120x ale je dost podobné tomu co jsem mohl sledovat.

ostry hrany tvaru se hledaji tezko v tech par zlomcich vterin.
No právě. Při běžném pozorování to zase tak nevadí. Při kreslení jsem ale zvyklej sledovat a zakreslit každý detail a to jak ve tvaru, tak i v co nejpřesnější poloze. Když se to pořád hejbe a albeda jsou pak blízko sebe, je problém s rozlišením atd. atd.
Takové plýtvání průměrem optiky.

Pro mě je letošní opozice zážitek.
Při každé jasné noci mu "obětuju" spoustu času.
Letos jsem ho poprvé měl možnost pozorovat ve větších průměrech..jak ve své 250-ce, tak i několikrát v Artabanově R172.
Porovnat minulé opozice a to, jestli je lepší menší kotouček vysoko nad obzorem nebo opačně tedy nemohu.
I přes nízkou výšku nad obzorem byly (a snad ještě budou) chvíle, kdy byly albedové útvary krásně tmavé a výrazné.
A to stálo za to vytrvat.. 

Pepo a to jsi snímal v Praze?.
Nene fotim mimo Prahu. Jestli si dobre pamatuju, tak ty snimas dost vysoko nad terenem. Ten seeing je klidne o 10km dal uplne jiny, podle me je i nesmysl hlasit dobry seeing, protoze to je silne mistni zalezitost.

Já měl včera velmi dobrý seeing, a hlavně vydržel až do ranních hodin, takže než přišla ta oblačnost, ta jsem konečně letos poprvé viděl pořádně Saturn..
Ale Mars byl včera úžasnej a snesl zvětšení až 300x. Jsem si právě říkal, zda kluci kousek ode mne natáčejí, protože včera by se daly dělat i single-shoty. Trochu se to zhoršilo až po půlnoci.

Na běžný podívání, je Mars v R172  pěkný zážitek. Možná ale bohužel vím, že i na menším kotoučku, kdy byl Mars před mnoha lety výš na obloze, to byl díky lepšímu seeingu jiný pohled. Tenkrát se tu řešilo, co je lepší. Jestli malej Mars vysoko na obloze, nebo velký nízko na obloze.
Vlastně se ale neděje už nic neočekávaného a co bude příští opozici, kdy bude Mars ještě větší, ale níž na obloze už asi víme.


To se da trochu odhadnout. Seeing lze charakterizovat delkovou velicinou, Friedovym parametrem, r0 (velmi zhruba rika, jak velky prumer ma smysl - typicky do prumeru D~r0 nedegraduje moc vykon dalekohedu, pro vetsi D, je uz znatelne ovlivneno rozliseni dalekohledu, nicmene nekam k D~2-3x r0 porad roste rozliseni, D~5r0 uz je pak kontraproduktivni; cisla orientacne plati jen pro visualni pozorovani). Tento parametr klesa s vyskou nad obzorem h. Chova se jako

r0(h) = r0(zenit) * sin(h)^0.6

Takze, kdyz je to jako letos a Mars se dostane nejvys 19 stupnu nad obzor, charakteristicky rozmer je 2x mensi. To znamena, ze atmosfera dovoli rozlisit jen 2x vetsi veci nez v zenitu. Kdyby mel Mars v zenitu 9", bylo by to srovnatelne s tim, co mame ted (18"). Kdyby byl ve vysce dejme tomu h=50 stupnu, tak je to hodne podobne, jako by byl v zenitu (presneji receno, potrebovali bychom ho 11" velky, aby to bylo ekvivalentni letosni opozici).

Kdyz se podivam na opozice Marsu v minulych a nadchazejicich letech, tak to vychazi takto


           dec   prumer    efektivni prumer
                              v zenitu
3/2012     +10    13.9"       11.8"
4/2014     - 5    15.1"       10.8"
5/2016     -22    18.4"        9.1"
7/2018     -25.4  24.2"       10.5"
10/2020    + 5    22.4"       18.4"
12/2022    +25    17.0"       16.0"
1/2025     +25    14.5"       13.7"


Letos je to opravdu nejhorsi. Pristi opozici to nebude z nasich zemepisnych sirek taky moc slavne. Ale na tu dalsi v roce 2020 se muzeme tesit. Mars bude velky a relativne vysoko.

Jen pro zajimavost, kdyz vezmu typickou hodnotu r0~70mm udavanou Sackem pro seeing (uhlove to odpovida 1.6"). Tak to pak zhruba znamena, ze nekam k 3r0 (tedy kolem 200mm) se porad zlepsuje visualni vykon a pak se to zacne mirne, ne moc drasticky, otacet (dle modelu vyse zmineho Sacka). V pripade vysky nad obzorem ~19 stupnu (letosni opozice Marsu), to pak znamena, ze za prumerneho seeingu staci dalekohled s prumerem zhruba 100mm, aby ukazal vse, co dovoli atmosfera. Vetsi prumery muzou byt pro visual za prumerneho seeingu dokonce i mirne kontraproduktivni.

Samozrejme jsou to velmi orientacni cisla. Davaji jen hrubou predstavu.

Samozrejme jsou to velmi orientacni cisla. Davaji jen hrubou predstavu.
To jistě ano, ale nemám důvod s tím nesouhlasit. Zajímavé a díky.
Tak nějak to bude, páč v AS 80 jsem viděl téměř to samé, co v R172, jen bylo míň světla a nebylo to tím pádem tak pěkný.
Krom nevyužití rozlišovací schopnosti většího průměru, tu je ještě horší viditelnost jemných albed. A myslím, že krom seeeingu, na to má vliv i průzračnost atmosféry, která je v této výšce menší.
A když už jde do tuhého, tak je třeba u tak náročného pozorování důležitá i montáž s pohonem. Jinak jí snad ani nepotřebuju, ale tady by se už šikla.

Je to videt i na srovnavacich fotkach Jupitera 100 a 140mm dalekohledu. Zadne vyrazne lepsi detaily ve vetsim dalekohledu tam nejsou a to je Jupiter mnohm vyse a je to fotografie, okem jsem v obou dalekohledech videl to same.

Vcera mezi 23h30 a 23H50 se vytvorila velka dira v miste kde byl Mars, tak jsem hned namiril Newton 150mm na planetu a uprostred kotoucku Marsu jsem spatril velmi napadnou trojuhelnikovou skvrnu Syrtis Major seeing byl docela slusny a i polarni cepicka byla videt, pozoroval jsem pri zvetseni 171, zkousel jsem i 200 ale obraz uz byl horsi a detaily se straceli, neco jsem i nafotil, az to zpracuji tak se pokusim pridat fotky.

Dneska seeing za moc nestal. Byl to docela boj neco vykoukat. Takhle to dopadlo:



Podarilo se mi identifikovat vychazejici Syrtis Major (to je jediny utvar, kdyz nepocitam severni polarni cepicku, ktery jsem v okularu poznal), na ni pak vybezek Osiridis Pr. Dale Mare Tyrrhenum se Syrtis Minor a Mare Commerium se Sinus Gomer (ten byl asi nejzretelnejsi ze vsech tech vybezku). Na zapadnim okraji u rovniku bylo neco protahleho mirne tmavsiho s velmi slabym kontrastem vuci okoli, pravdepodobne se jednalo o Trivium Charontis nebo Cerberus I. Kolem severni polarni cepicky se pak tahla Utopie a Nodus Alcyonius.

Přesně tak, dneska seeing opravdu bídnej pres zvětšení 160 už se to nedalo. Jinak kresbu máš pěknou aspon se mi potvrdilo že jsem viděl dobře a ty útvary si nedomyslel ale stejně jsem toho vykoukal méně, na tu bídu dneska pěkný pokoukaní.

Dneska to nevypadalo z okna moc dobre (mraky). Ale prekonal jsem lenost a na chvili vytahnul Telementor - nic vetsiho bych do tehle podminek netahal. A udelal jsem dobre, behem 5 minut kresleni se Mars dostal do mraku a zacal slabnou. Vzhledem k tomu, ze v 63mm toho svetla neni moc, to byla fatalni kombinace. Behem dalsich 5 minut uz se nedalo prakticky pozorovat. Nicmene seeing byl docela slusny (na tu bidu) a neco jsem na povrchu vykoukal:

Mars se pomalu nataci tou mene zajimavou stranou. Krome tmavsi cary lemujici svetlejsi jizni polarni oblast, tam nic prakticky nebylo. Tak jsem si aspon zaducharil. Jsem zvedavi, jestli jsem vubec neco trefil, az to porovnam s fotkami a mapou (foceno pres mobil, kvalita je trochu horsi):

Ta poslední kresba se mi obzvlášť líbí, není to tak dokonale ostré, víc mi to připomíná pohled planety, kterou člověk pozoruje z hodně "velké dálky"
Pokud to vzniklo tím přefocením z mobilu, tak mě to vůbec nevadí