Libros napsal: Tak si tak procházím doporučené odkazy a narazil jsem na jednu (z mnoha) mě nepříliš jasnou věc. Veškeré texty zmiňují pozorování v oboru V, B-V, R,I ... ale nikde jsem nenašel charakteristiky těchto oborů. Zřejmě je to zcela základní věc, ale nikde jsem k tomu zatím nic nenašel. Může mi to tady někdo objasnit. Díky.
Při měření jasností se používají různé filtry, které nějakým způsobem omezují rozsah vlnových délek dopadajících na detektor. Označují se většinou jednopísmenými názvy. Nejznámější a nejpoužívanější jsou širokopásmové filtry U, B, V, R, I. Liší se svým maximem propustnosti. Napři u B je to 400 nm, V má maximum u 540, R u 650 nm, I u 800 nm a tak podobně. (údaje jsou pouze přibližné, přesné by šlo někde dohledat)
Srovnáním jasností v těchto různých filtrech (tzv. barevné indexy jako B-V, V-R atd.) můžeme zjistit něco o rozložení energie ve spektru hvězdy (je to taková spektroskopie s _hodně_ nízkým rozlišením). Proč se od sebe jasnosti odečítají se ozřejmí, když si člověk uvědomí, že magnituda je logaritmická jednotka.
Vítejte proměnáři.
-
Libros
Vítejte proměnáři.
Jestli tomu dobře rozumín pak :
U je spektrum v ultrafialové oblasti
B je spektrum v modré oblasti
V je spektrum ve vizuální oblasti(resp. v nejcitlivější oblasti pro lidské oko)
R je spektrum v červené oblasti a
I je spektrum v infračervené oblasti
Už to začíná dávat smysl.
U je spektrum v ultrafialové oblasti
B je spektrum v modré oblasti
V je spektrum ve vizuální oblasti(resp. v nejcitlivější oblasti pro lidské oko)
R je spektrum v červené oblasti a
I je spektrum v infračervené oblasti
Už to začíná dávat smysl.
Vítejte proměnáři.
Libros napsal: Jestli tomu dobře rozumín pak :
U je spektrum v ultrafialové oblasti
B je spektrum v modré oblasti
V je spektrum ve vizuální oblasti(resp. v nejcitlivější oblasti pro lidské oko)
R je spektrum v červené oblasti a
I je spektrum v infračervené oblasti
Už to začíná dávat smysl.
To je dobře UBVRI jsou názvy fotometrických filtrů, případně označení hvězdných velikostí měřených skrz tyto filtry (čili skalární veličina); spektrum je závislost intenzity světla na vlnové délce (tj. funkce nebo vektor).
Dobrou představu, jak vypadají křivky propustnosti těchto filtrů dává obrázek
převzatý z http://spiff.rit.edu/classes/phys445/le ... olors.html, kde je mimochodem celá problematika jednoduše vysvětlena.
U je spektrum v ultrafialové oblasti
B je spektrum v modré oblasti
V je spektrum ve vizuální oblasti(resp. v nejcitlivější oblasti pro lidské oko)
R je spektrum v červené oblasti a
I je spektrum v infračervené oblasti
Už to začíná dávat smysl.
To je dobře UBVRI jsou názvy fotometrických filtrů, případně označení hvězdných velikostí měřených skrz tyto filtry (čili skalární veličina); spektrum je závislost intenzity světla na vlnové délce (tj. funkce nebo vektor).
Dobrou představu, jak vypadají křivky propustnosti těchto filtrů dává obrázek
převzatý z http://spiff.rit.edu/classes/phys445/le ... olors.html, kde je mimochodem celá problematika jednoduše vysvětlena.
-
Libros
Vítejte proměnáři.
Ouuu za to spektrum se trochu stydím :-[.
Odkaz je zajímavý, ale protože je v angličtině, tak mi jako samoukovi bude trochu trvat, než ho přelouskám. Nicméně grafy jsou názorné. Díky.
Jdu louskat
Odkaz je zajímavý, ale protože je v angličtině, tak mi jako samoukovi bude trochu trvat, než ho přelouskám. Nicméně grafy jsou názorné. Díky.
Jdu louskat
Vítejte proměnáři.
Libros napsal: Ouuu za to spektrum se trochu stydím :-[.
Odkaz je zajímavý, ale protože je v angličtině, tak mi jako samoukovi bude trochu trvat, než ho přelouskám. Nicméně grafy jsou názorné. Díky.
Jdu louskat
Není za co se stydět, žádný učený z nebe nespadl
Na stránkách Vývojových optických dílen AV ČR jsou rovněž nějaké informace http://home.tiscali.cz/vod_avcr/ques/ubvri/vodq200c.htm, ale link uvedený v předchozím příspěvku mi přijde názornější.
Pro zajímavost ještě uvedu, že UBVRI sada filtrů pokračuje do infra oblasti dále filtry JHKLMN. Kromě těchto širokopásmových filtrů existují ještě úzkopasmové (třeba Strömgrenovy filtry uvby) a v poslední době populární ugriz, které byly vymyšleny pro Sloanovu digitální přehlídku oblohy. Samostatnou kapitolů je HST, který má filtrů hodně a navíc je i jinak označuje.
Odkaz je zajímavý, ale protože je v angličtině, tak mi jako samoukovi bude trochu trvat, než ho přelouskám. Nicméně grafy jsou názorné. Díky.
Jdu louskat
Není za co se stydět, žádný učený z nebe nespadl
Na stránkách Vývojových optických dílen AV ČR jsou rovněž nějaké informace http://home.tiscali.cz/vod_avcr/ques/ubvri/vodq200c.htm, ale link uvedený v předchozím příspěvku mi přijde názornější.
Pro zajímavost ještě uvedu, že UBVRI sada filtrů pokračuje do infra oblasti dále filtry JHKLMN. Kromě těchto širokopásmových filtrů existují ještě úzkopasmové (třeba Strömgrenovy filtry uvby) a v poslední době populární ugriz, které byly vymyšleny pro Sloanovu digitální přehlídku oblohy. Samostatnou kapitolů je HST, který má filtrů hodně a navíc je i jinak označuje.
Vítejte proměnáři.
Caute vsetci!
Len nedavno som zistil ze priatel mojich rodicov je vystudovany astronom a tak som sa s nim vydal na pozorovanie. Pozorovali sme DSO objekty ale nakoniec spomenul ze nabuduce ma zauci ako pozorovat zakrytove premenne hviezdy. Tak dovtedy chcem nieco nastudovat z netu a nazaril som tu na vynikajuci odkaz http://var.astro.cz/ p. Brata, kde som si po precitani textu hned vyskusal trenazer. Samozrej hned po odhadoch pri vyhodnocovani som narazil na problem:
moje odhady boli nasledujuce:
B0V2C
A1V2B
A2V0B
A2V0B
A3V0C
A2V2C
A4V0C
A2V1C
A3V1C
A2V2C
Z textu som pochopil ze prvy odhad nemam pouzit (asi som to pochopil nespravne), a tak som spocital slabosti hviezd: A=0; B=2,3; C=3,7
Ako som pochopil dalej som mal pre kazdy odhad spocitat slabost premennej hviezdy (V). Hlavna chyba bude asi v tom ake vzorce som pouzil: V=(B-A)/(p+q)*p+A a V=(C-a)/(p+q)*p+A
Tak mi vysli nasledujuce slabosti:
----(pre ten prvy odhad som nic nepocital)
0,8
2
2
3,7
1,8
3,7
2,5
2,8
1,8
Ked si k tomu pridate z trenazeru pre kazdy odhad jeho cas povhopite aky asi graf z toho vyjde: o niecom ako svetelna kryvka sa hovorit neda.
Mohli by ste mi prosim poradit akej chyby som sa dopustil??
Len nedavno som zistil ze priatel mojich rodicov je vystudovany astronom a tak som sa s nim vydal na pozorovanie. Pozorovali sme DSO objekty ale nakoniec spomenul ze nabuduce ma zauci ako pozorovat zakrytove premenne hviezdy. Tak dovtedy chcem nieco nastudovat z netu a nazaril som tu na vynikajuci odkaz http://var.astro.cz/ p. Brata, kde som si po precitani textu hned vyskusal trenazer. Samozrej hned po odhadoch pri vyhodnocovani som narazil na problem:
moje odhady boli nasledujuce:
B0V2C
A1V2B
A2V0B
A2V0B
A3V0C
A2V2C
A4V0C
A2V1C
A3V1C
A2V2C
Z textu som pochopil ze prvy odhad nemam pouzit (asi som to pochopil nespravne), a tak som spocital slabosti hviezd: A=0; B=2,3; C=3,7
Ako som pochopil dalej som mal pre kazdy odhad spocitat slabost premennej hviezdy (V). Hlavna chyba bude asi v tom ake vzorce som pouzil: V=(B-A)/(p+q)*p+A a V=(C-a)/(p+q)*p+A
Tak mi vysli nasledujuce slabosti:
----(pre ten prvy odhad som nic nepocital)
0,8
2
2
3,7
1,8
3,7
2,5
2,8
1,8
Ked si k tomu pridate z trenazeru pre kazdy odhad jeho cas povhopite aky asi graf z toho vyjde: o niecom ako svetelna kryvka sa hovorit neda.
Mohli by ste mi prosim poradit akej chyby som sa dopustil??
Vítejte proměnáři.
moje odhady boli nasledujuce:
B0V2C
A1V2B
A2V0B
A2V0B
A3V0C
A2V2C
A4V0C
A2V1C
A3V1C
A2V2C
Z textu som pochopil ze prvy odhad nemam pouzit (asi som to pochopil nespravne), a tak som spocital slabosti hviezd: A=0; B=2,3; C=3,7
Ako som pochopil dalej som mal pre kazdy odhad spocitat slabost premennej hviezdy (V). Hlavna chyba bude asi v tom ake vzorce som pouzil: V=(B-A)/(p+q)*p+A a V=(C-a)/(p+q)*p+A
Tak mi vysli nasledujuce slabosti:
----(pre ten prvy odhad som nic nepocital)
0,8
2
2
3,7
1,8
3,7
2,5
2,8
1,8
Ked si k tomu pridate z trenazeru pre kazdy odhad jeho cas povhopite aky asi graf z toho vyjde: o niecom ako svetelna kryvka sa hovorit neda.
Mohli by ste mi prosim poradit akej chyby som sa dopustil??
Ahoj Tasco,
bohuzel jsi se dopustil standardni chyby pri prvnim pozorovani a to teto:
Nejprve jsi odhadoval mezi A a B a kdyz hvezda zeslabla, tak jsi pokracoval mezi A a C. To je ale chyba - je nutne vzdy odhadovat mezi jasnostne nejblizsimi hvezdami. Pokud tedy mas hvezdu slabsi nez B, tak nesmis delat odhad mezi A a C, ale musis ho udelat mezi B a C! Jedine takto lze navazat spravne slabosti srovnavacich hvezd a nasledne vypocitat slabosti promenne.
Tento postup by byl pouzitelny jen v pripade, ze znas (napriklad z mapky) hvezdne velikosti srovnavacich hvezd v magnitudach. Potom muzes vypocitat slabost promenne primo v magnitudach (a ne v zastupnych "slabostech") a muzes sestrojit svetelnou krivku. Ale pozor! I zde plati, ze mas pouzivat jasnostne nejblizsi srovnavaci hvezdy - a to proto, aby se minimalizovala chyba odhadu.
Ale nic si z toho nedelej - ja jsem na poprve udelal stejnou chybu a asi vetsina lidi... Tak se do toho pust smele znovu a pamatuj ne vyse uvedene
Cau Lubos
B0V2C
A1V2B
A2V0B
A2V0B
A3V0C
A2V2C
A4V0C
A2V1C
A3V1C
A2V2C
Z textu som pochopil ze prvy odhad nemam pouzit (asi som to pochopil nespravne), a tak som spocital slabosti hviezd: A=0; B=2,3; C=3,7
Ako som pochopil dalej som mal pre kazdy odhad spocitat slabost premennej hviezdy (V). Hlavna chyba bude asi v tom ake vzorce som pouzil: V=(B-A)/(p+q)*p+A a V=(C-a)/(p+q)*p+A
Tak mi vysli nasledujuce slabosti:
----(pre ten prvy odhad som nic nepocital)
0,8
2
2
3,7
1,8
3,7
2,5
2,8
1,8
Ked si k tomu pridate z trenazeru pre kazdy odhad jeho cas povhopite aky asi graf z toho vyjde: o niecom ako svetelna kryvka sa hovorit neda.
Mohli by ste mi prosim poradit akej chyby som sa dopustil??
Ahoj Tasco,
bohuzel jsi se dopustil standardni chyby pri prvnim pozorovani a to teto:
Nejprve jsi odhadoval mezi A a B a kdyz hvezda zeslabla, tak jsi pokracoval mezi A a C. To je ale chyba - je nutne vzdy odhadovat mezi jasnostne nejblizsimi hvezdami. Pokud tedy mas hvezdu slabsi nez B, tak nesmis delat odhad mezi A a C, ale musis ho udelat mezi B a C! Jedine takto lze navazat spravne slabosti srovnavacich hvezd a nasledne vypocitat slabosti promenne.
Tento postup by byl pouzitelny jen v pripade, ze znas (napriklad z mapky) hvezdne velikosti srovnavacich hvezd v magnitudach. Potom muzes vypocitat slabost promenne primo v magnitudach (a ne v zastupnych "slabostech") a muzes sestrojit svetelnou krivku. Ale pozor! I zde plati, ze mas pouzivat jasnostne nejblizsi srovnavaci hvezdy - a to proto, aby se minimalizovala chyba odhadu.
Ale nic si z toho nedelej - ja jsem na poprve udelal stejnou chybu a asi vetsina lidi... Tak se do toho pust smele znovu a pamatuj ne vyse uvedene
Cau Lubos
Bc. Luboš Brát
Vítejte proměnáři.
Libros napsal: Ahoj lubomir,
zajímavé čtení, ale nechám si to na doma. V klidu prostudovat, třeba dvakrát, třikrát.......
Zatím dělám odhady pouhým okem, protože na dalekohled se teprve snažím získat finance. Denně si udělám pár odhadů na viditelných "neproměnných" hvězdách a pak si svoje odhady překontorluju s údaji z atlasu.
Zatím jsem zjistil, že je nutné vybírat porovnávací hvězdy s co nejbližší magnitudou, mezi níž padne ta odhadovaná, a další zpřesnění lze dosáhnout rozšířením odhadních stupňů. Pokud ale ve volbě porovnávacích hvězd bude velký rozdíl, tak v kombinaci s hrubou odhadní stupnicí se výrazně snižuje dosažitelná přesnost.
Ak si to nastudujes tak ti tu presnost garantujem.
Potom budes moct pozorovat aj premenne hviezdy s amplitudou aj 0,2mag.Ak budes mat zaujem tak ti poslem mapky okom viditelnych prem.hviezd ktore pozorujem cca 15-20.Daju sa ziskavat aj ocami vedecky cenne vysledky.A Ak by si mal trider na stative tak by si mohol pozorovat obrovsky pocet premennych hviezd.Ja pozorujem triedrom asi dalsich 30 premennzch hviezd.Ja som trochu vyradoval par hviezd z mojho programu a tak napriklad nema zmysel pozorovat hviezdy zo suboru meduza 1 alebo s deklinaciou mensou ako 20°
Lubo
zajímavé čtení, ale nechám si to na doma. V klidu prostudovat, třeba dvakrát, třikrát.......
Zatím dělám odhady pouhým okem, protože na dalekohled se teprve snažím získat finance. Denně si udělám pár odhadů na viditelných "neproměnných" hvězdách a pak si svoje odhady překontorluju s údaji z atlasu.
Zatím jsem zjistil, že je nutné vybírat porovnávací hvězdy s co nejbližší magnitudou, mezi níž padne ta odhadovaná, a další zpřesnění lze dosáhnout rozšířením odhadních stupňů. Pokud ale ve volbě porovnávacích hvězd bude velký rozdíl, tak v kombinaci s hrubou odhadní stupnicí se výrazně snižuje dosažitelná přesnost.
Ak si to nastudujes tak ti tu presnost garantujem.
Potom budes moct pozorovat aj premenne hviezdy s amplitudou aj 0,2mag.Ak budes mat zaujem tak ti poslem mapky okom viditelnych prem.hviezd ktore pozorujem cca 15-20.Daju sa ziskavat aj ocami vedecky cenne vysledky.A Ak by si mal trider na stative tak by si mohol pozorovat obrovsky pocet premennych hviezd.Ja pozorujem triedrom asi dalsich 30 premennzch hviezd.Ja som trochu vyradoval par hviezd z mojho programu a tak napriklad nema zmysel pozorovat hviezdy zo suboru meduza 1 alebo s deklinaciou mensou ako 20°
Lubo
YEPUN telescope 254/1200, EQ6-goto, CG5+ Newton 152/903, R 70/700, 70/1000, Dobson 130/1100, Canon 40D, L 70-200/2,8 www.astrosid.szm.sk
-
Libros
Vítejte proměnáři.
Ahoj lubomir,
tvojí nabídku na zaslání mapek vítám, určitě to nebude nazmar.
Co je ale pro mě horší je fakt, že čím víc se do toho celého snažím proniknout, tím větší mám pocit, že toho strašně moc nevím. :-/ S každým malým krůčkem vpřed se objeví minimálně dva obrovské nové schody.
Co je ale naopak lepší je to, že mě to víc a víc baví. Teď jsou navíc super podmínky k pozorování a tak chodím do práce pozdě a ospalý ;D. Ale nedá mi to abych večer nevylezl ven. Předevčírem jsem si zkoušel dělat odhady už i dalekohledem na slabších hvězdách. Zkoušel jsem různé způsoby pozorování, tj. přímo, bočními pohledy, s mírně rozostřeným dalekohledem a výsledky jsem neměl úplně nejhorší. Sice je to asi spíš náhoda, ale u jednoho odhadu jsem měl rozdíl HV od katalogové 0,08m. A u ostatních odhadů se rozdíly pohybují tak mezi 0,2m - 0,5m.
No nic, už se setmělo, tak jdu ven. Ještě jednou díky za mapky.
P.S. email mám uvedený v profilu.
tvojí nabídku na zaslání mapek vítám, určitě to nebude nazmar.
Co je ale pro mě horší je fakt, že čím víc se do toho celého snažím proniknout, tím větší mám pocit, že toho strašně moc nevím. :-/ S každým malým krůčkem vpřed se objeví minimálně dva obrovské nové schody.
Co je ale naopak lepší je to, že mě to víc a víc baví. Teď jsou navíc super podmínky k pozorování a tak chodím do práce pozdě a ospalý ;D. Ale nedá mi to abych večer nevylezl ven. Předevčírem jsem si zkoušel dělat odhady už i dalekohledem na slabších hvězdách. Zkoušel jsem různé způsoby pozorování, tj. přímo, bočními pohledy, s mírně rozostřeným dalekohledem a výsledky jsem neměl úplně nejhorší. Sice je to asi spíš náhoda, ale u jednoho odhadu jsem měl rozdíl HV od katalogové 0,08m. A u ostatních odhadů se rozdíly pohybují tak mezi 0,2m - 0,5m.
No nic, už se setmělo, tak jdu ven. Ještě jednou díky za mapky.
P.S. email mám uvedený v profilu.
Vítejte proměnáři.
Co je ale pro mě horší je fakt, že čím víc se do toho celého snažím proniknout, tím větší mám pocit, že toho strašně moc nevím. :-/ S každým malým krůčkem vpřed se objeví minimálně dva obrovské nové schody.
To je na tom právě nejlepší Záleží na člověku, kdy (a jestli vůbec) si řekne, že jeho současný stav vědomostí mu stačí. I po mnoha letech praxe lze stále jít dál
Co je ale naopak lepší je to, že mě to víc a víc baví. Teď jsou navíc super podmínky k pozorování a tak chodím do práce pozdě a ospalý ;D. Ale nedá mi to abych večer nevylezl ven. Předevčírem jsem si zkoušel dělat odhady už i dalekohledem na slabších hvězdách. Zkoušel jsem různé způsoby pozorování, tj. přímo, bočními pohledy, s mírně rozostřeným dalekohledem a výsledky jsem neměl úplně nejhorší. Sice je to asi spíš náhoda, ale u jednoho odhadu jsem měl rozdíl HV od katalogové 0,08m. A u ostatních odhadů se rozdíly pohybují tak mezi 0,2m - 0,5m. :)
Řekl bych, že je to skvělý výsledek! Co používáš za katalog hvězdných velikostí? Ptám se proto, že spousta katalogů obsahuje nepřesné až zcestné (třeba v jiném filtru) informace o hvězdných velikostech. Není to škodolibostí autorů, ale tím, že katalogy byly primárně určeny pro jinou oblast astronomie a fotometrii přidali jaksi "navíc". Například nejčastěji používaný Guide Star Catalogue je určený pro navádění HST, takže má přesné pozice, ale jasnosti hvězd se mohou od skutečnosti (resp. přesnějších měření) lišit až o 2 magnitudy!
Takže Tvoje odhady klidně mohou být velice přesné, ale "kazí" je nepřesné hodnoty v katalogu.
-
Libros
Vítejte proměnáři.
Vizuální magnitudy zjišťuju v sw CartesDuCiel z katalogů StarBright, Sky2000 a Tycho2.
No a aby to nebylo tak jednoduchý, tak včera jsem nějak nestíhal přípravu na večerní pozorování >:( a navíc jsem pospíchal, tak jsem udělal odhad jen tak od boku a totálně jsem uletěl na jasných hvězdách s magnitudou kolem 5. Z toho plyne poučení, že práce kvapná je málo platná. ;D
Na dnešek je zase slibná předpověď oblačnosti, tak si to zopakuju a lépe se připravím. A hlavně zkusím slabší hvězdy s magnitudou kolem 7-8 abych na ně musel dalekohledem.
No a aby to nebylo tak jednoduchý, tak včera jsem nějak nestíhal přípravu na večerní pozorování >:( a navíc jsem pospíchal, tak jsem udělal odhad jen tak od boku a totálně jsem uletěl na jasných hvězdách s magnitudou kolem 5. Z toho plyne poučení, že práce kvapná je málo platná. ;D
Na dnešek je zase slibná předpověď oblačnosti, tak si to zopakuju a lépe se připravím. A hlavně zkusím slabší hvězdy s magnitudou kolem 7-8 abych na ně musel dalekohledem.
Vítejte proměnáři.
Libros napsal: Ahoj lubomir,
Zkoušel jsem různé způsoby pozorování, tj. přímo, bočními pohledy, s mírně rozostřeným dalekohledem a výsledky jsem neměl úplně nejhorší.
.
A to si pouzival aku metodu ,ze si rozostroval obraz?
Zkoušel jsem různé způsoby pozorování, tj. přímo, bočními pohledy, s mírně rozostřeným dalekohledem a výsledky jsem neměl úplně nejhorší.
.
A to si pouzival aku metodu ,ze si rozostroval obraz?
YEPUN telescope 254/1200, EQ6-goto, CG5+ Newton 152/903, R 70/700, 70/1000, Dobson 130/1100, Canon 40D, L 70-200/2,8 www.astrosid.szm.sk
Vítejte proměnáři.
Libros napsal: Vizuální magnitudy zjišťuju v sw CartesDuCiel z katalogů StarBright, Sky2000 a Tycho2.
udělal odhad jen tak od boku a totálně jsem uletěl na jasných hvězdách s magnitudou kolem 5. :
A to si tu patku pozoroval volnym okom?
Lebo to je uz prilis slaba hviezda na odhad volnym okom.
udělal odhad jen tak od boku a totálně jsem uletěl na jasných hvězdách s magnitudou kolem 5. :
A to si tu patku pozoroval volnym okom?
Lebo to je uz prilis slaba hviezda na odhad volnym okom.
YEPUN telescope 254/1200, EQ6-goto, CG5+ Newton 152/903, R 70/700, 70/1000, Dobson 130/1100, Canon 40D, L 70-200/2,8 www.astrosid.szm.sk
-
Libros
Vítejte proměnáři.
A to si pouzival aku metodu ,ze si rozostroval obraz?
Ano, mírně jsem rozostřil dalekohled.
A to si tu patku pozoroval volnym okom?
Lebo to je uz prilis slaba hviezda na odhad volnym okom.
No když jsem dělal odhad, tak bylo v zenitu MHV cca.6,2, takže tam snad mohla být rezerva. HV porovnávacích hvězd byly 5,08 a 4,93 a výška nad obzorem cca 20° (Sorry, ale přesnější podklady mám doma a stejně to není asi nijak zvlášť důležitý). No a odhad jsem dělal jak prostým okem, tak jsem měl s sebou po ruce jen malý "triedr" 10x25. Navíc ta "odhadovaná" hvězda měla mít magnitudu asi 4,76 a já jí ohodnotil A2V2B. Jak říkám. Včera jsem to odfláknul jak s přípravou, tak vlastním odhadem. A nic bych za to nedal, že i ten "triedr" se na tom podepsal.
Ano, mírně jsem rozostřil dalekohled.
A to si tu patku pozoroval volnym okom?
Lebo to je uz prilis slaba hviezda na odhad volnym okom.
No když jsem dělal odhad, tak bylo v zenitu MHV cca.6,2, takže tam snad mohla být rezerva. HV porovnávacích hvězd byly 5,08 a 4,93 a výška nad obzorem cca 20° (Sorry, ale přesnější podklady mám doma a stejně to není asi nijak zvlášť důležitý). No a odhad jsem dělal jak prostým okem, tak jsem měl s sebou po ruce jen malý "triedr" 10x25. Navíc ta "odhadovaná" hvězda měla mít magnitudu asi 4,76 a já jí ohodnotil A2V2B. Jak říkám. Včera jsem to odfláknul jak s přípravou, tak vlastním odhadem. A nic bych za to nedal, že i ten "triedr" se na tom podepsal.
-
Libros
Vítejte proměnáři.
Tak jsem si na včerejší večer 7.9. připravil 10 hvězdných polí, kde jsem chtěl trénovat odhady a zjistil jsem, že moje metoda nácviku odhadů má jednu zásadní trhlinu. 
Pokud si totiž připravuju vyhledávací mapky, zásadně si nikdy dopředu nezjišťuji magnitudy hvězd (odhadovaných ani porovnávacích). Kvůli ovlivňování. Zákonitě pak ale dojde k situaci, kdy odhadovaná hvězda nespadne mezi porovnávací, ale mimo tento rozsah. No a to je ten nedostatek. Odhad je pak třeba V2A1B apod. a k takovým odhadům by asi mělo docházet jen minimálně?
Navíc mi není jasné, zda u takového odhadu dochází k porovnání nejprve V proti A a potom V proti B (pak by totiž uvedený příklad byl nesmyslný, protože odhad B musí být vždy větší než odhad A) nebo nejprve V proti A a potom A proti B.
Zatím jsem včerejší odhady nezpracoval, takže nevím ani, jak přesné byly. Pokud se ale ukáže, že je moje úvaha správná, pak bych asi měl přejít už na pozorování skutečných proměnných, samozřejmě cvičně.
Pokud si totiž připravuju vyhledávací mapky, zásadně si nikdy dopředu nezjišťuji magnitudy hvězd (odhadovaných ani porovnávacích). Kvůli ovlivňování. Zákonitě pak ale dojde k situaci, kdy odhadovaná hvězda nespadne mezi porovnávací, ale mimo tento rozsah. No a to je ten nedostatek. Odhad je pak třeba V2A1B apod. a k takovým odhadům by asi mělo docházet jen minimálně?
Navíc mi není jasné, zda u takového odhadu dochází k porovnání nejprve V proti A a potom V proti B (pak by totiž uvedený příklad byl nesmyslný, protože odhad B musí být vždy větší než odhad A) nebo nejprve V proti A a potom A proti B.
Zatím jsem včerejší odhady nezpracoval, takže nevím ani, jak přesné byly. Pokud se ale ukáže, že je moje úvaha správná, pak bych asi měl přejít už na pozorování skutečných proměnných, samozřejmě cvičně.