Astronomické fórum

Jenže to zrovna není vhodný dalekohled na většinu DSO- to je právě "ideální" dalekohled na Měsíc, Slunce, planety, dvojhvězdy.
Na DSO většinou na hvězdárnách zrovna vhodné dalekohledy nejsou. Tam se více uplatňuje velký průměr a relativně kratší ohnisko. Vhodné dalekohledy na DSO většinou vlastní právě amatéři.Na většině hvězdáren budeš zklamán pohledem na DSO ( samozřejmě s vyjímkou těch nejjasnějších a nejvýraznějších)

A pokud je na obloze ten Měsíc, tak nemá moc smysl pokoušet se o DSO. Na většině hvězdáren stojí obloha zahouby už jen díky tomu, že jsou u města (nebo dokonce přímo ve městě) A měsíc to jenom dorazí.

Malou záchranou na městských hvězdárnách může být nějaká vysoce citlivá kamerka pro online pozorovaní. Ta umožní to, co neumí oko - posunout (odečíst) jasné pozadí a zvednout kontrast objektu. Sice tam bude hromada šumu, ale "uvidíš" alespoň něco. Bohužel jen na monitoru.

Pokud si dnes chceš prohlédnout DSO na vlatsní oči, tak spíš než na hvězdárnu je potřeba se zúčastnit nejaké společné akce v místech s tmavou oblohou.

Máme tady sekci astronomická setkání, tam si něco najdi. Nebo pravidelné akce typu MHV, DsD...

MilAN píše:Jenže to zrovna není vhodný dalekohled na většinu DSO- to je právě "ideální" dalekohled na Měsíc, Slunce, planety, dvojhvězdy.

Ahoj
Se světelností f16 (150/2400) je hřích koukat pravě na na DSO - protože F16 je to žalostně málo. Na DSO je potřeba podstatně vyšší světelelnost (ideální je tak f5 - f8), DSO neoplývají velkou jasností. Čím větší je světelnost, tím jasnější obraz dalekohled vytváří, ale tím větší aberace (optická zkreslení) zároveň produkuje. Většina objektů hlubokého vesmíru se nám kvůli své velké a někdy i skutečně obrovské vzdálenosti jeví jako neurčité skvrny různého tvaru a velmi nízkým povrchovým jasem (kromě několika nejjasnějších). Právě proto musí dalekohled určený pro pozorování DSO vyhovovat zcela odlišným požadavkům, než dalekohled pro pozorování planet. Tomu odpovídá i zvětšení dalekohledu (na planety a Měsíc lze použít velká zvětšení 150x - 300x dle teleskopu) velkou roli hraje i seeing, na DSO se doporučují menší zvětšení 40x-80x (některé DSO snesou i více) a určitě širokoúhlý okulár. Paradoxně čím nemší zvětšení na DSO použiješ tím je lepší - jasnější obraz.
Na DSO vyraz nimo město pozoruj v co největší tmě... třeba I triedrem je dost objektu DSO pro triedr.

Mnozí zde na foru vlastní více teleskopů (na planety a měsíc např MAKy s f10-f15 a na DSO světelnějsí přístroje) univerz. teleskop neexistuje vždy je to o kompromisu.
zde je něco málo o pozorování DSO
http://www.astronom.cz/procyon/astronom ... g/dso.html

Shark píše: Ahoj
Se světelností f16 (150/2400) je hřích koukat pravě na na DSO - protože F16 je to žalostně málo. Na DSO je potřeba podstatně vyšší světelelnost (ideální je tak f5 - f8), DSO neoplývají velkou jasností. Čím větší je světelnost, tím jasnější obraz dalekohled vytváří, ale tím větší aberace (optická zkreslení) zároveň produkuje.

Jenže takhle to není. Na to, jak jasné uvidím DSO má vliv POUZE průměr. (teď mluvím o vizuálním pozorování, nikoli focení - tam světelnost hraje roli).
Prostě když se na stejný DSO podíváš 200-kou f/4 nebo f/10, při STEJNÉM ZVĚTŠENÍ, uvidíš ho stejně (akorát v tom f/4 teleskopu budeš mít větší problém s aberacemi a kresbou hvězd, ale vlastní DSO uvidíš stejně jasný).

Takže problém není ta světelnost f/16. Problém je, že je to jen 150mm objektiv a je ve městě.

Jediné, co je problém při nízkých světelnostech a tedy dlouhých ohniscích objektivu je to, že na malá zvětšení (rozsáhlejší DSO) potřebuješ extrémně dlouhoohniskový okulár (který nemusí už existovat), kdežto u světelnějšího přístroje ti stačí kratší okulár.

Konecne som sa po dlhsej dobe pozrel na mesiac, a v utorok 31.10. vecer som mas stastie na velmi slusny seeing, kde mesiac bol mimoriadne ostry este pri zvacseni 180x v ED100. Bolo na co pozerat a kochat sa, okolo terminatoru bolo vela zaujimavych utvarov a kraterov ale co ma zaujalo najviac bolo vnutro kratera Mersenius.
Lezal na terminatore a vnutro kratera sice nebolo osvetlene, ale aj tak bola videt celkom kontrastne svetla skrvna na dne.
Pozeral som sa aj na mapy, ale nezda sa ze by tam bolo svetlejsie miesto takze to bolo najskor vdaka odraznemu sveltlu s upatia kratera. Velmi pekny jav.

Prikladam jednu dokumentacnu (mobilom s ruky).

Právě na terminátoru krásně září Mons Pico..
Mons Pico je hora vysoká 2 400 m, její základna má rozměry 15×25 km.

Piton nebo Pico ?
Nechce se mi věřit ani jednomu, ale Pico je ještě méně pravděpodobný než Piton.

Pod Platem je Pico...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mons_Pico ... 0-2005.png

já vím co to je a kde to je, jen si myslím, že je ještě daleko od terminátoru. Ale přes mraky si to nemohu potvrdit

V pohode.Tady je jasno.
Ja jen, ze vim co vidim. Kdybych si nebyl jisty, tak sem to echo nepisu..

MilAN píše:Nechce se mi věřit ani jednomu, ale Pico je ještě méně pravděpodobný než Piton.

Myslím, že u tak snadných útvarů, není důvod k pochybnostem. Jsou vidět včetně hory Pico B a kdo je už někdy pozoroval, tak se nemůže splést.
Taky jsem dnes koukal na tyhle kopce. Seeing byl horší a občas mraky, ale konečně jsem mohl zkusit nové okuláry Baader ortho 10mm v Binohlavě. Při zvětšení téměř 300x, bylo dobře vidět, jak jsou hory zubaté.
V Apeninách bylo vidět mnoho menších jamek.

Jak už jsem psal, u mě nešlo pozorovat. Takže to byla jen úvaha nad mapou. Vím, že terminátor v SkytechX moc nesedí- ale tady se mi to zdálo přeci jen moc daleko - více jak jeden den je v té grafice dost. Škoda, že SkytechX neudává pro daný okamžik colongitudo - pro pozorování detailů ve vhodném osvětlení celkem nejdůležitější údaj.

Krásně se vyjasnilo a seeing je momentálně velmi dobrý.
Pohled na Měsíc je nádherný..
Při pohledu na něj bije do očí valová rovina Schickard a spousta dalších výrazných objektů okolo terminátoru..

Konečně asi 50 minut jasno, asi jako že pod stromeček , tak jsem toho hned využil. Seeing průměr, ale zvětšení 160x a 195x přes bino celkem slušný. No a krásně vyfoukáno a průzračno.
Jamky v Mare Serenitatis, jako koukat do komínů. Velké dómy Alfa a Beta u kráteru Arago, taky pěkný.
Hezká byla oblast v Mare Fecunditatis. Mnoho jamek s černým dnem, jak uhel a pěkný dvojitý paprsek od kráteru Messier a Messier A. Díky Ježíšku

Dnes už jasno pořád a seeing nejdříve průměr a později zlepšení. Zvětšení 195x přes bino a R 172 skoro luxusní pohled. Trochu jsem studoval oblast kolem Rima Hyginus https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _-_WAC.JPG
Řetízek jamek přímo v brázdě byl dobře patrný i zvětšením 195x. Zrovna tak kráterky Hyginus C a F a několik dalších podobně velkých kráterů. Po nějaké době se seeing ještě zlepšil a tak jsem zkusil zvět. 300x. Ikdyž Měsíc trochu plaval, tak se ukázalo mnoho menších jamek asi kolem 2km v průměru. Moc pěkná oblast, kde se taky dá dobře testovat optika.