Schmidt,Maksutov-Cassegrain

[zdenek]

Bob napsal: Ahoj Zdeňku.Anglicky neumím,tak bych se chtěl zeptat jestli jsem si to přededukoval správně,že 150mm newtonu je ekvivalentní 100mm refraktor?Bob.
Az tak jednoduse to opravdu rici nejda. Ta tabulka co je dole je pro alternativu s cca 33% zastinenim. Tam skutecne teoreticky vychazi vlivem zastineni k teto "ekvivalenci" co se rozlisovacky tyce (je to ale teorie ve srovnani s idealnim refraktorem. V praxi je rozdil mensi). Rozdil v mnozstvi svetla/svetelny zisk je samozrejme mensi (ten posledni sloupecek v tabulce).
 Zrcadlak s mensim centralnim stinenim bude mit etnto rozdil samozrejme mensi.

[gaszton]

dlhe roky som pouzival refraktor 106/1000 a newton 170/1200, skusenosti mam take ze ak su pozorovacie podmienky spickove tak ten vacsi priemer predsa zvitazi ale pri beznych alebo zlych pozorovacich podmienkach bol lepsi mensi refraktor ako vacsi newton, jednoducho povedane, vacsi priemer vzdy bude viac citlive na turbulencie, zrkadla (hlavne vacsie a hrubsie) budu dlhsie chladit. samozrejme ak clovek ma kupolu s vnutornou teplotou rovnake ako vonku s tym nemusi pocitat...
ale nie je to bezne...

[michal.b]

zdenek napsal:

Nejmensi centralni zastineni maji (pominu-li refraktory) Maky (tak do 15%, v tom bude zrejme pricina, proc je mnozi doporucuji napr. na planety, byt trpi spoustou neduhu podobne jako SC), Newtony na tom nejsou rovnez spatne (pro bezne komercni verze f/5-f/6 cca kolem 25%). SC (popr. samozrejme i klasicke Cs) maji z nich zastineni skutecne nejvyssi (rekneme kolem +/- 35%, na onech 40% popr i pres jdou uz jen specialne urcene, popr. spatne navrzene konstrukce)
S tím zastíněním nemáš pravdu. Maky mají zhruba stejné zastínění jako SC. Těch tvých 15% bude zřejmě zastínění vztažené k ploše, kdežto ostatní údaje máš vztažené k lineárnímu rozměru objektivu.

Jinak pěkný článek týkající se vlivu centrálního zastínění, seeingu a kvality optiky je taky tady http://www.maxon.net/~sternkucker/artik ... ythen.html

[zdenek]

michal.b napsal:
S tím zastíněním nemáš pravdu. Maky mají zhruba stejné zastínění jako SC. Těch tvých 15% bude zřejmě zastínění vztažené k ploše, ...[/url]Ajky. Jasne u bezneho maka mas pravdu.  Chcel jsem napsat, ze typicky ma Mak f/15 zastineni kolem 25% a natuk jsem 15% a pak jsem to uz dal bezmyslenkovite tahl dal. Pokud by byl svetelnejsi, byl by samozrejme i zastineni o neco vetsi (pres 33%, coz je u SC vcelku obvykla hodnota se ale dostanes jen vyjimecne).
 Nicmene jen pro zajimavost -viz Mak127 ma centralni zastineni mnohem mensi (pod onech 15% i s dostatecnou rezervou urcite - sekundar ma jen necelych 11mm oproti 127mm primaru. Toho lze dosahnout prave striktne vymezenym ZP, coz je primo typicka vlastnost Maku).

[gaszton]

tu stranu som pozeral ale nebol som presvedceny, je prilozenych obrazkoch je jasne vacsie pomocna zrkadlova plocha menisku odhadom 30 mm. ide o jasne zlu interpretaciu, stiahol som aj prilozeny manual a je tam 31mm na poslednej strane.

http://www.company7.com/library/orion/I ... ax_127.pdf

[SKYMASTER]

Porad mi neni jasne. Existuje neco konkretniho proc MAK je lepsi nez SC? Proc nekdo tvrdi, ze 127MAK je lepsi nez 30cm SC napr. na planety?

[MP]

SKYMASTER napsal: Existuje neco konkretniho proc MAK je lepsi nez SC?Mak ve srovnani s SCT z principu zobrazuje ostrejsi body, ma mensi ( v podstate nulovou ) barevnou vadu a lepsi kontrast. Problem je v tloustce a zakriveni menisku pri vetsi svetelnosti. Proto "normalni" Maky mivaji mensi prumer a malou svetelnost, velke a svetelne Maky jsou ve srovnani s podobnymi SCT mnohem drazsi a hlavne mnohem tezsi a maji velke problemy s tepelnym vyrovnavanim. Takze Mak se hodi tam, kde je vhodne velke zvetseni a staci maly prumer - hlavne na planety. SCT je univerzalnejsi, ale pri stejnych parametrech nikdy nezobrazi tak bodove hvezdy a tak ostre detaily na planetach.

6" APO refraktor da ostrejsi obraz, nez 6" Mak, ale je 10x drazsi. 10" Mak da ostrejsi obraz, nez 10" SCT, ale je tak 5x drazsi, 3x tezsi a tepelne se vyrovnava celou noc. Zajimavym kompromisem muze byt Klevcov - podle testu udajne kresli bodovejsi hvezdy, nez SCT a pritom je levnejsi, lehci a tepelne vyrovnani je rychle ( otevreny tubus s meniskem pred sekundarem ).

[SKYMASTER]

Koukam ze mas 127MAK a NEWTONA 200, kdyz to za stejnych podminek na miris na planetu, vidis rozdil? kdo vitezi a kdy? predem diky

[gaszton]

MP napsal:
Mak ve srovnani s SCT z principu zobrazuje ostrejsi body, ma mensi ( v podstate nulovou ) barevnou vadu a lepsi kontrast. Problem je v tloustce a zakriveni menisku pri vetsi svetelnosti. Proto "normalni" Maky mivaji mensi prumer a malou svetelnost, velke a svetelne Maky jsou ve srovnani s podobnymi SCT mnohem drazsi a hlavne mnohem tezsi a maji velke problemy s tepelnym vyrovnavanim. Takze Mak se hodi tam, kde je vhodne velke zvetseni a staci maly prumer - hlavne na planety. SCT je univerzalnejsi, ale pri stejnych parametrech nikdy nezobrazi tak bodove hvezdy a tak  ostre detaily na planetach.

6" APO refraktor da ostrejsi obraz, nez 6" Mak, ale je 10x drazsi. 10" Mak da ostrejsi obraz, nez 10" SCT, ale je tak 5x drazsi, 3x tezsi a tepelne se vyrovnava celou noc. Zajimavym kompromisem muze byt Klevcov - podle testu udajne kresli bodovejsi hvezdy, nez SCT a pritom je levnejsi, lehci a tepelne vyrovnani je rychle ( otevreny tubus s meniskem pred sekundarem ).


prosim ta, povedz mi kde predavaju lacnejsie klevzov-cassegrainy ako SC, u matouska je OTA Klevzov drazsi ako Meade SC aj pri 200 mm aj pri 250 mm!

[MP]

SKYMASTER napsal: Koukam ze mas 127MAK a NEWTONA 200, kdyz to za stejnych podminek na miris na planetu, vidis rozdil? kdo vitezi a kdy? predem dikyNa planetach vitezi Mak vzdycky ( tedy krome Pluta ). Newtona mam uz jen na DSO, obcas na foceni Mesice a Slunce. Ono dosahnout s parabolou f/4 dostatecne ostry a kontrastni obraz pri zvetseni treba 250x neni tak jednoduche ( naroky na kolimaci, vetsi vliv seeingu, vetsi centralni zastineni ... ). Jde to, ale da to mnohem vic prace, nez s Makem, pri srovnatelnem ( casto horsim ) vysledku.

[michal.b]

MP napsal:
Na planetach vitezi Mak vzdycky ( tedy krome Pluta ). Newtona mam uz jen na DSO, obcas na foceni Mesice a Slunce. Ono dosahnout s parabolou f/4 dostatecne ostry a kontrastni obraz pri zvetseni treba 250x neni tak jednoduche ( naroky na kolimaci, vetsi vliv seeingu, vetsi centralni zastineni ... ). Jde to, ale da to mnohem vic prace, nez s Makem, pri srovnatelnem ( casto horsim ) vysledku.



Ono jde o to, jak kvalitni optiku ma ten ktery pristroj. Kdyz jsem srovnaval svuj 150/750 newton (zrcadlo ATC),
150/2250 mak Zeiss a 200/2000 SCT Meade na Saturnu tak mak a newton vychazely zhruba nastejno a SCT bylo horsi (protoze nebyl zkolimovanej).