Schmidt,Maksutov-Cassegrain

[Lukas.m]

Na ake pozorovania sa vlastne vyuzivaju pristroje konstrukcii Schmidt-Cassegrain, Maksutov-Cassegrain pri ich nizkej svetelnosti?? ???

[zdenek]

Primarne jsou mensi prumery (napr. MAK127)  velmi casto pouzivany jako "planetarni" pristroje coby levna nahrada kvalitnich apochromatu. Popr. je lze vyuzit i jako expedicni aparatek (s ohledem na male rozmery jsou k tomu primo predurceny). Moznosti pozorovani deep sky jsou trosku omezenejsi (ne ze by to neslo, ale je nutno vzit do uvahy prumer objektivu, min. pouzitelne zvetseni ...).

 Vetsimi prumery SC pak lze samozrejme vcelku pohodlne pozorovat i deepsky.
Jejich zakladni vyhodou pak zustava kratka/kompaktni konstrukce pri zachovani f¨ podobne jako obycejnych Cs.

---
Jen poznamka na okraj. Z dotazu si nejsem jist, ze si to uvedomujes. Jak uz tu bylo nekolikrat receno: U vizualniho pozorovani "svetelnost" nehraje roli. Spise je nutno vzit v uvahu prumer objektivu a zvetseni.

[gaszton]

svetelnost predsa hraje rolu z technickeho hladiska, ak mate cassegrain svetelnosti 1:15 tak problemy s pozorovanim nastanu vtedy ak chcete pouzivat male zvacsenia, skuste pouzivat s dalekohladom 200/3000 zvacsenie 40x, to pri 1:5 nie je problem lebo 25mm okulare sa daju kupit bez problemov ale 75mm okular este som nevide. samozrejme ked uz pouzivam v obidvoch rovnake zvacsenia tak by nemal byt rozdiel v jase obrazu.

pri tych bezne dostupnych SC dalekohladoch svetelnost je vacsinou 1:10 teda ten problem nie je az taky velky ale na pozorovanie hmlovin predsa su potrebne okulare 2" dlhoohniskove a tie su troisku drazsie.

tie dalekohlady su tak rozsirene hlavne preto lebo maju maly rozmer a nizku vahu, problemy so svetelnostou pri fotografovani sa riesie s roznymi tzv. kompressormi ktore kratia ohnisko a znizia svetelnost na uroven 1:6,3 alebo az 1:3,3 (telekompressor Alan Gee), s tym sice velkost obrazu znizi ale CCD chipi aj tak su vacsinou mensie ako film a preto na take ucely bez problemov stacia.

[zdenek]

gaszton napsal: svetelnost predsa hraje rolu z technickeho hladiska, ak mate cassegrain svetelnosti 1:15 tak problemy s pozorovanim nastanu vtedy ak chcete pouzivat male zvacsenia, ... 75mm okular este som nevide.
Na otazku proc jsi si sam odpovedel v druhe pulce odpovedi - pouzivaji se reduktory ohniskove vzdalenosti. Problem tedy neni ve svetenosti, ale primo v pouzite konstrukci - v tom, ze napr. Mak je navrzen pro tu ci onu velikost ZP pri dane f'. Redukci sice "zkratis" efektivni f', ale bohuzel vysledne skutecne ZP se prilis nezvetsi (paprsky mimo predpokladane ZP jsou vycloneny - inu kde nic neni, ani smrt nebere).
Dalsi veci je, ze mensi Maky i SC jsou dodavany s 1.25" okular. sachtami. 2" maji az vetsi pristroje.

[MilAN]

gaszton napsal: pri tych bezne dostupnych SC dalekohladoch svetelnost je vacsinou 1:10 teda ten problem nie je az taky velky ale na pozorovanie hmlovin predsa su potrebne okulare 2" dlhoohniskove a tie su troisku drazsie.
Ono to ale není tak jednoznačné. Méně světelný dalekohled  nemá až tak velké nároky  na okulár a dá se použít poměrně jednodušších  a tím i lacinějších okulárů.  U světelného Newtona je potřebné použít komakorektor a většina levnějších okulárů nevyhoví.

[SKYMASTER]

Mohu zde doplnit dotaz, jak se technicky a opticky (myslim kvalitou obrazu) lisi Schmidt vs. Cassegrain?

Mam Schmidty 355 a 280mm. Jsem s nimi docela spokojeny, ale na planetach bych rekl, ze nemaji tak dobry obraz jako muj 250mm Newton.

Muzes mi zkusit asi zejmena Milane vysvetlit, zda to ma nejakou opticke vysvetleni ci je to jen muj dojem?

[MilAN]

Já bych to nechal na Zdenka. Ale na planety se doposud upřednostňoval MAK před SC.

[gaszton]

udava se ze za to moze v prvom rade velke tienenie optiky, pri newtonoch to pohybuje okolo 15-25% ale SChmidt cassegrainy maju ho asi 33-40%, tie mensie priemery maju vacsinou viac. newtoni svetelnosti 1:8 uz predavaju ako "planetarne" a maju centralne vytienenie 15-20%. dalsim dovodom je ten dalsi opticky clen, korrektor sice koriguje chyby ostatnej optiky ale aby nekazil obraz musi byt aj kvalitne vyrobeny, mal som moznost porovnat uplne rovnake celestrony 8" a rozdiel v kvalite dany od vyroby sa dost dobre dalo rozlisit na nich.

este v 80-ich rokoch mal som moznost pozerat do 14" celestronu v Hurbanove a ten mal po dobrej kolimacii fantasticky obraz aj na planety, konkretne pomohlo aj pocasie ten rok 1983 stale sa spomina ako legendarny z takeho hladiska. s tymi novsymi nikdy som nevidel podobny obraz.

[Psion]

Po tom, co jsem měl možnost porovnat obraz v SCT, MAK a Newton, pak bych řekl, že SCT je na tom s obrazem planet skutečně nejhůře - to potvrdilo i řada majitelů těchto dalekohledů.

Souhlasím s názorem, že ve městě je pohled na planety v řadě případů lepší, než na louce 30km od Prahy. Sám jsem z toho byl kdysi zmaten, ale pak jsem si ověřil, že to prostě tak je. Vysvětlení neznám - možná by to věděl Zdenek.

[SKYMASTER]

gaszton napsal: udava se ze za to moze v prvom rade velke tienenie optiky, pri newtonoch to pohybuje okolo 15-25% ale SChmidt cassegrainy maju ho asi 33-40%, tie mensie priemery maju vacsinou viac. newtoni svetelnosti 1:8 uz predavaju ako "planetarne" a maju centralne vytienenie 15-20%. dalsim dovodom je ten dalsi opticky clen, korrektor sice koriguje chyby ostatnej optiky ale aby nekazil obraz musi byt aj kvalitne vyrobeny, mal som moznost porovnat uplne rovnake celestrony 8" a rozdiel v kvalite dany od vyroby sa dost dobre dalo rozlisit na nich.

este v 80-ich rokoch mal som moznost pozerat do 14" celestronu v Hurbanove a ten mal po dobrej kolimacii fantasticky obraz aj na planety, konkretne pomohlo aj pocasie ten rok 1983 stale sa spomina ako legendarny z takeho hladiska. s tymi novsymi nikdy som nevidel podobny obraz.
Zastineni nema zase tak velky vliv pri planetach. Souhlasim s tim, ze 14 CELESTRON Hurbanovo v te dobe ukazoval opravdu skvele. V roce 1985 jsem se snim dival na astropraktiku Cingov na Jupitera a nevim zda to mam vybasnene a nebo byli tak dobre podminky v te dobe, ale porad mi pripada, ze se k tomu nemohu priblizit.

[SKYMASTER]

Psion napsal: Po tom, co jsem měl možnost porovnat obraz v SCT, MAK a Newton, pak bych řekl, že SCT je na tom s obrazem planet skutečně nejhůře - to potvrdilo i řada majitelů těchto dalekohledů.

Souhlasím s názorem, že ve městě je pohled na planety v řadě případů lepší, než na louce 30km od Prahy. Sám jsem z toho byl kdysi zmaten, ale pak jsem si ověřil, že to prostě tak je. Vysvětlení neznám - možná by to věděl Zdenek.
Pokud myslis muj rozhozeni 11GPS, ktery uz je ted OK a serizeny, tak to se nedivim. Ted ukazuje skutecne hodne dobre. Ale jeste jsem nemel cas se mrknout 14 CGE a porovnat napr. s mensim DOBSONem. Snad treba na Setkani SKYMASTERu porovname ruzne dalekohledy na Jupiteru a Saturnu, vcetn pouziti filtru.

[Janek]

S tím jednoznačně horším obrazem SCT bych byl asi opatrný. Obraz v SCT je více závislý na pozorovacích podmínkách (možná to zní nelogicky, ale je to odpozorované z praxe). SCT sice nedohoní apochromát, ale pokud je klidný vzduch a vytemperovaný dalekohled, dává i SCT velmi dobrý obraz planet. A cenově s SCT budou apochromáty asi těžko soutěžit (co by stál takový APO refraktor 200/1800mm a na jakou "běžnou" montáž by se asi dal ...) atp. A podíváte-li se po netu, existuje mnoho téměř neuvěřitelných skládaných snímků planet z SCT právě díky dlouhému a většinou ještě prodlouženému ohnisku.

Mimochodem hurbanovskou C-14" (tehdy ještě dodvanou na vidlici) jsem nedávno viděl a myslím, že se stále těší velmi dobré kondici.

[SKYMASTER]

no ma 35 (14 SCT) je stale venku, 11 SCT muze byt venku i nekolik hodin pres vyzkousenim (vic si neumim predstavit), takze vytemperovana je az az takze si dovolim nekdy porovnat konkretne s 20 a 25cm DOBSONEM. Uvidime. Ale ted toho mam tolik na zkouseni, ze nevim co drive.

[zdenek]

Oproti Newtomu ma na zobrazeni SC vliv podstatne vice faktoru. Na prvnim miste bych spise nez centralni cloneni zminil umisteni prvniho opt. clenu. Zatimco v N je jim zrcadlo hezky ukryte v hloubce tubusu, zde je primar ulozen mnohem "melceji" a na vstupu je k tomu v CS (ale i napr. Maku) zde primo korekcni deska.
S tim souvisi i vetsi citlivost (nejen) CS na parazitni paprsky uvnitr OS. (Proto jsou uvnitr CS na primaru i sekundaru zpravidla clony/tubusky pro jejich vycloneni).

Vliv centralniho cloneni je sice patrny, byt bych mu s ohledem na ostatni veci neprikladal prvni misto. Jinak receno casto se na nej svadi mnohe, ale velmi casto je pricina uplne jinde. Vliv zastineni je vcelku hezky demonstrovan napr. na techto strankach. Diskuze okolosystemu SC apod je pak napr. zde.

Nejmensi centralni zastineni maji (pominu-li refraktory) Maky (tak do 15%, v tom bude zrejme pricina, proc je mnozi doporucuji napr. na planety, byt trpi spoustou neduhu podobne jako SC), Newtony na tom nejsou rovnez spatne (pro bezne komercni verze f/5-f/6 cca kolem 25%). SC (popr. samozrejme i klasicke Cs) maji z nich zastineni skutecne nejvyssi (rekneme kolem +/- 35%, na onech 40% popr i pres jdou uz jen specialne urcene, popr. spatne navrzene konstrukce)

[Bob]

Ahoj Zdeňku.Anglicky neumím,tak bych se chtěl zeptat jestli jsem si to přededukoval správně,že 150mm newtonu je ekvivalentní 100mm refraktor?Bob.