Deep Sky v malých dalekohledech

[Sasa3]

Tady je ta slibena kresba ngc6572:



Pro majitele vetsich pristroju by mela byt jeste zajimavejsi. Jsou v ni k videni male vybezky, neco jako spiraly. Viz. treba tato kresba:

http://www.deepsky-drawings.com/wp-cont ... 090917.jpg

[achromat]

tak sa pytam, ci pri zvacseni 8D a moze ist o sebelepsiu optiku, ci vidis to co je skutocnost /tie superdetajliky v kresbe/ alebo ci to uz nie su aj chyby optiky, zaujimalo by ma co si o tom vlastne myslis.

[elon254]

průměr výstupní pupily 0,129mm

[Sasa3]

to achromat: ono tech super detailu tam zas tolik neni. Slovne jdou popsat takto: mirne protazeni, mirne ztmaveni uprostred (takze vypada trochu jako prstynek), jasnejsi zapadni okraj, no a posledni onen kosoctvercovy tvar. Kdyz si prectes ten muj zapis v denicku, tak uvidis, ze to vetsi zvetseni bylo porad prinosem. Pri 165x (2.6D) planetarka vypadala primym pohledem jako relativne jasna hvezda se slabym halem kolem, bocnim pohledem to byla velmi jasna drobna kruhova ploska. Myslel jsem si, ze vidim centralni hvezdu, ale nebylo po ni ani vidu pri vetsich zvetsenich, takze to asi nebyla ona. Pri vetsim zvetseni 326x (5.2D) byl kotoucek porad velmi jasny. Vylezly dva detaily: ono centralni ztmaveni a jasnejsi zapadni okraj. No a teprve pri 488x (7.2D) jsem si vsimnul tech ostatnich. Mozna bych si tech detailu vsimnul i pri 326x, kdybych byl trochu zkusenejsi, resp. vedel, co hledat. Tuhle planetarku jsem naposledy pozoroval pred dvema roky v 100mm refraktoru, a uz jsem samozrejme naprosto zapomel, jak vypada. Tehdy jsem pri 350x videl prakticky to same, co ted v Telementoru pri 326x. Bohuzel jsem tehda nepouzil jeste vetsi zvetseni.

Obcas se to velmi velke zvetseni hodi i u pozorovani dvojhvezd. Napr. rozlisit slozky BC u omikron2 Eri (bily a cerveny trpaslik) v 80mm refraku vyzadovalo zvetseni 465x, pri 235x tam byl jenom velmi neurcity naznak cerveneho trpaslika.

Tenhle trik s pouzitim velkeho zvetseni na malych planetarnich mlhovinach jsem vycetl z O'Mearovych knizek. Uz jsem tady o tom pred lety psal, bezne s 10cm refraktorem pouziva zvetseni kolem 500x, ve vyjmecnych pripadech i 900x.

Samozrejme to vyzaduje odpovidajici podminky, hlavne dobry seeing, a odpovidajici vybaveni. Dobra optika urcite pomuze, ale nejdulezitejsi je mit vhodnou montaz, ktera pozorovani pri takovychto zvetsenich umozni. Idealni je hodinovy pohon, coz ten muj Telementor nema. Pokud se jedna o tak jasnou planetarni mlhovinu, jako NGC6572, tak se da pozorovat rucne i pri tech 490x. Ale treba dalsi drobnou panetarni mlhovinu NGC6884 jsem prakticky pri 326x nebyl shopen pozorovat. Byla velmi slaba a kdyz jsem zacal hybat s jemnymi pohyby, tak mizela. Udrzet ji v zornem poli bylo temer nemozne.

No a pokud jde o ten samotny princip, proc tohle u planetarnich mlhovin funguje, tak si myslim, ze to ma svoji logiku. Jen kdyz zkusis pochopit, odkud se bere ta formulka 2D pro maximalni zvetseni, tak zjistis, ze se to vlastne tyka rozliseni oka pro 100% kontrast za velmi svetlenych podminek. Typicky se pohybuje v rozmezi 1'-4', vetsina lidi ho ma nekde kolem 2', pro ne by jsi dostal pravidlo 1D, pro rozliseni 4' dostanes pravidlo 2D (nekde to tady na AF bude). Pro bocni videni, za slabych svetelnych podminek, rozliseni velmi klesa. Dosahuje klidne hodnot kolem 15' (tohle cislo bude opet silne individualni). Kdyz je tedy seeing kolem 2" (nase typicke podminky, mimochodem taky rozlisovaci schopnost 63mm dalekohledu), tak je maximalni rozumne zvetseni prave nekde kolem 450x. No a malo svetla je prave v malych dalekohledech, a tak je potreba pouzit velke zvetseni, aby se bocni videni chytlo. Ve velkem dalekohledu na spatreni stejneho detailu bude stacit mensi zvetseni, protoze je tam vic svetla a s vetsim mnozstvim svetla se zlepsuje rozlisovaci schopnost oka. A tak neni nutne jit u vetsich dalekohledu tak do extremu. Bylo by zajimave zjistit, co udelaji ty vetsi dalekohledy, kdyz se taky zatlaci do vetsich hodnot zvetseni. Se svym byvalym 250mm Newtonem jsem obcas pozoroval pri zvetseni kolem 620x a u nekterych objektu to byl oproti 310x prinost (napr. Minkowski-92), ale rucni sledovani byl docela opruz. Myslim, ze kdybych si nekdy jeste poridil dobsona, tak bych chtel, aby mel slusny autotracking. Ten je podle me u tak velkych dalekohledu zaklad, aby z nich clovek vytahnul maximum.

[Rekmarik]

Myslim, ze kdybych si nekdy jeste poridil dobsona, tak bych chtel, aby mel slusny autotracking. Ten je podle me u tak velkych dalekohledu zaklad, aby z nich clovek vytahnul maximum.
Tvůj komentář je velmi zajímavý a zvětšení kolem až 900x u 80-100mm refraktoru docela síla.
předpokládám že to bez toho šnekového pohonu nepůjde moc efektivně využít, jak píšeš v příspěvku.
Seiing posledních několik pozorování byl velmi slušný a to mě přivedlo na myšlenku doplnit si optiku abych mohl jít do většího zvětšení - mou hranicí je bohužel jen 255x. Nejspíš bych tu hranici chtěl posunout na 500x a to by mohlo i stačit, budu asi limitovaný nejvíc absencí pohonu, třepat by se to moc nemělo, no a pak docela už tma v takovém zvětšení..
kdybych chtěl 8D zvětšení u svého Dobsona - 2000x ?

[Sasa3]

O'Meara to zvetseni 900x v 10cm dalekohledu zvladal na alt-az montazi bez jemnych pohybu! Pouzival Televue Genesis refraktor na Genesis montazi:

http://media.skyandtelescope.com/images/sjo_m.jpg

Jinak u tech velkych dalekohledu neni treba to hnat k 8D (chapu, ze jsi to myslel jako nadsazku). Tam je to blbost, protoze te stejne nase atmosfera nepusti. Ta vetsinou urcuje, co je z daneho mista na tom objektu vypozorovatelne. Ja bych byl skromnejsi, a pozadoval bych, aby se ten 200mm Newton dal efektivne pouzit pri zvetsenich kolem 500x, i tenhle pozadavek neni trivialni.

[Rekmarik]

Nedávno jsem místo Dobsona vytahnul na zahradu lehátko a triedry .. a koukal po obloze.

Měl jsem radost, že jsem našel M51 sice bez detailů jen mlžinka ale alespoň něco.
Krom několika fragmentovaných příspěvků o tom co kdo viděl v triedru (např. M51 levou zadní ) jsem nenašel vlákno o pozorování triedry - i když mám dojem, že tu někde bylo ... ?

Našel jsem jeden soupis uživatele Toulen v této sekci
: http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 2230/57#57

cituji: "To Jasnovidec:
Tohle jde vidět triedrem Bresser 10x50, koupeným v Lídlu.
Přeji hodně úspěchů v pozorování!

M44 oh Rak
M67 oh Rak
Mars, souhvězdí Lev
M105 gal Lev
M95 gal Lev
M65 gal Lev
M40 dvojhv Velká medvědice
M85 gal Vlasy Bereniky
M86 gal Panna
M84 gal Panna
M49 gal Panna
Saturn, souhvězdí Panna
M104 gal Panna
M5 kh Had
M3 kh Honicí psi
M10 kh Hadonoš
M12 kh Hadonoš
M13 kh Herkules
NGC7000 em mlh Severní Amerika jako mlhavé pozadí v místech kde je Mexický záliv.
M39 oh Labuť - krásná hvězdokupa
M29 oh Labuť
M53 kh Vlasy Bereniky
M64 gal Vlasy Bereniky
M51 gal Honicí psi
M66 gal Lev
M96 gal Lev
M101 gal Velká medvědice
M106 gal Honicí psi
M81 gal Velká medvědice
M82 gal Velká medvědice
M4 kh Štír
M63 gal Honicí psi
M93 gal Honicí psi
M71 kh Šíp
M27 plan mlh Lištička
Ramínko na šaty
M92 kh Herkules
M80 kh Štír
M9 kh Hadonoš
M19 kh Hadonoš
M11 oh Štít
M16 oh a mlh Had
M17 oh a mlh Střelec
M18 oh Střelec
M23 oh Střelec
M8 oh a mlh Laguna Střelec
M20 oh a mlh Trifid Střelec
M21 oh Střelec
M58 gal Panna
M87 gal Panna
M100 gal Vlasy Bereniky
M15 kh Pegas
C/2009 K5 (McNaught) souhvězdí Žirafa
M103 oh Kasiopeia
M52 oh Kasiopeia
chí a há Persei oh
M31 gal Andromeda" - konec citace


Nějaké samostatné vlákno o pozorování triedry, respektive malými triedry tu patrně není .. nebo ano ?

[Boramyr]

Ahoj, tak jsem se včera opět podíval ven se svojí malou ED100. O půl dvanácté byla polovina oblohy pod mraky, ale do půlnoci se vyjasnilo a byla příjemná noc. Roční doba sice duchaření nepřeje, ale i tak jsem se rozhodl podívat se spíše na menší a zapadlejší věci. Používal jsem vesměs jen Ortho okuláry, které jsem si docela oblíbil.

Začal jsem kulovkami v Delfínovi. Jasnější NGC6934 je vidět bez problémů, v O10 i přímým pohledem. Celou dobu jsem měl dojem, že mi hvězdy z téhle kulovky jen o kousek unikají, zakreslil jsem si okolí do magnitudy 12,5, což šlo docela dobře, ale rozlišit hvězdy ze samotné kupy se mi nepodařilo.

NGC7006 je už dost malá a citelně obtížnější, V O10 mi občas mizela, až v O6 byla vidět stabilně bočním pohledem.

NGC6229 v Herkulovi je pak něco mezi tím, pohodlně pozorovatelná, nerozlišitelná, zajímavá snad jen tím, že tvoří trojúhelník se dvěma blízkými hvězdamí osmé magnitudy.

Dál jsem zkusil NGC6207, galaxii sousedící s M13. Spatřit ji už bylo docela obtížné, rozhodně nebyla vidět celou dobu. Naštěstí však byla téměř v zenitu a je mimořádně snadné najít místo, kde se má nacházet. V lepších chvílích byla vidět jako protáhlý obláček stojící mezi dvěma hvězdami (mag. 13.1 a 13.5). Jedna podobně jasná hvězda je i v těsném sousedství galaxie, ale to jsem zjistil až dodatečně, u dalekohledu jsem si jí nevšiml.

Planetární mlhovina NGC7027 v Labuti je docela jasná, ale není moc velká. V O10 by se dala zaměnit za hvězdu a ani v O6 jsem neviděl víc, než drobnou oválnou mlhovinu.

Druhá "severoamerická" planetárka NGC7048 je o hodně horší. Není nijak maličká, má minutu v průměru při magnitudě 11. Bohužel jsem si nenachystal dost podrobnou mapu, takže jsem došel jen ke skupině hvězd na přibližnou pozici a snažil se něco přes UHC vykoukat. Po nějakém snažení se mi zdálo. že kolem, nebo velmi blízko jedné z hvězd nějaká mlhovina je. Celé jsem si to zakreslil a dodatečně zjistil, že to opravdu ona planetárka byla.

[elon254]

Pěkný report Boramyr. Rozlišit NGC6934 ve 100mm bude asi těžké-nejjasnější hvězdy v ní, dosahují 14. mag.

[Sasa3]

Ahoj, tak jsem se včera opět podíval ven se svojí malou ED100.
'Mala' je relativni, pro me je ED100 to nejvetsi, co doma mam (AS110 je v pozorovatelne trochu mimo). Dik, za hezky report.

[Karell]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 053203/0#0][splithere][/link][splithere_end]

[Sasa3]

Vcera jsem  na zahradu do toho mlika vytahnul Telementor. Puvodni plan byl zakreslit polohu dvojhvezdy 61 Cygni (abych casem zachytil jeji vlastni pohyb) a vyzkouset kombinaci dvou barlowovych cocek pro pozorovani malych planetarek, hlavne NGC7027. Nakonec jsem byl venku trochu dyl a zkousel najit vic veci. Vetsinou otevrene hvezdokupy v blizkosti onech dvou objektu, na ktere jsem narazil v Uranometrii 2000.0. Bohuzel zadna z nich nestala za to (asi i diky tomu mliku). Nicmene pozorovani NGC7027 bylo uspesne. Zachytil jsem pri zvetseni 340x a 420x (kombinace CZJ O-12.5 a O-10 s Powermate 2.5x a ATC 2x) jeji protahly tvar, vyrazne zjasneni na zapadni strane a jedno dalsi mnohem mene vyraznejsi na strane jizni. Z dalsich zajimavych objektu (spis astrofyzikalne nez vizualne) bych zminil jeste stelarni planetarni mlhovinu IC5117. V dobe pozorovani jsem si myslel, ze je to jedna jasnejsi hvezda asi 10. magnitudy, nakonec jsem podle zakresu doma zjistil, ze ta planetarka byla slaba hvezda asi 12. magnitudy, ktera ji trochu predchazela.

Plny zaznam z pozorovani je zde.

[Sasa3]

Posledni tyden jsme travili s Milosem a rodinami v Bernarticich (kousek od Zaclere). Vzhledem k tomu, ze to byla rodinna dovolena, vlezl se do auta tak tak akorat Telementor. Milos byl na tom podobne, vzal akorat mensi 75mm Pentax. Posledni dve noci se docela vydarily. Z 1./2.8.2013 koukaly ze zacatku noci i nase drahe polovicky, takze jsme koukali hlavne na "vypalovacky": Laguna (M8, docela zretelna, v zornem poli sla videt i kulova hvezdokupa NGC6544), Trifid (M20), M21, M22 (v 63mm nadherna, pri 53x poseta po celem povrchu snad stovkami hvezd), M23 (dalsi nadherna hvezdokupa). Temna mlhovina B168 byla podle me docela zretelna, ale holky ji moc neocenily. Severni Amerika sla s UHC filtrem vykoukat i s charakteristickym tvarem (ale na prvni noc s 63mm refrakem v Ondrejove to porad jeste nemelo, viz. muj prvni prispevek, musela to tehdy byt opravdu vyjimecna noc), ja jsem si vsimnul i Pelikana (IC5070). Pak jsme jeste koukli na M71 (docela zretelna a pekna stribrna teckovana ploska), M27 (pri 53x s UHC filtrem byl tvar ohryzku pekne zretelny).

Pak uz sly holky spat a byl cas na narocnejsi objekty. Nejprve jsme koukli na NGC6503, hlavne ze zvedavosti. Galaxii totiz v roce 1854 objevil Auwers prave v 63mm refraktoru. Chtel jsem vedet, jak ji mohl tehdy vnimat. Pri 21x jsem si ji ze zacatku nevsimnul, i kdyz jsem ji mel v zornem poli. Po te, co jsem si v Uranometrii 2000.0 nasel jeji presnou polohu, tak uz sla docela zretelne videt jako drobna tenka mala carka schovavajici se u jasnejsi hvezdy. Pri 53x byl protahly tvar galaxie pekne videt.

V okoli h a chi Per jsme se nejprve koukli na blizkou jasnou bohatou, ale ne moc znamou otevrenou hvezdokupu Stock2 nachazejici se od dvojite hvezdokupy kousek na sever. Kdysi jsem na ni nahodou narazil v 10cm dalekohledu. I v 63mm dalekohledu vypadala hodne zretelne, zabirala temer cele zorne pole a obsahovala odhadem 50-100 hvezd stredne jasnych hvezd (9-10mag). Za objevitele lze povazovat reverenda Webba, ktery toto hvezdne pole zminuje ve sve knize (cili dalsi objekt objeveny v malem dalekohledu).

Hlavnim cilem v oblasti byla ale galaxie Maffei1. V 63mm tak prakticky nic nebylo, jen chvilemi se mi tam zdalo, ze je tam neco mlhaveho. Koukli jsme jeste na NGC281 (viditelna, ale ne nijak vyrazne) a pri hledani teto mlhoviny jsem nahodou natrefil na krasnou dvojhvezdu NGC457. Pri 21x vypadala jako krasny panak, dve jasne hvezdy tvorily oci, pak tam bylo zretelne telo, dve nohy a dve ruce (tusim, ze ma prezdivku ET cluster).

Telementor uz byl silne zaroseny a presedlali jsme na Pentaxe 75mm. NGC281 byla pri 21x s UHC filtrem zretelnejsi. Stejne tak Maffei1 vystupovala mnohem vic, uz to nebyla takova ducharina. Pri 59x to byl tusitelny temer kruhovy slaby flicek, ve kterem problikovala hvezda. Byl presne v mistech, kde jsem ho videl v 63mm dalekohledu. Pak jsme jeste koukli na Srdce a Dusi. Otevrene hvezdokupy byly docela zretelne, i cary mlhovin sly s UHC filtrem vykoukat.

Nakonec jsme jeste koukli na NGC404 (pri 59x krasne zretelne viditelna, pri 31x tusitelna) a M33.

Plny zapis: zde.

[Sasa3]

Druha noc, 2.8.2013 se taky docela povedla. Vzhledem k tomu, ze jsem pak druhy den rano musel ridit, tak to bylo kratke pokoukani. Pozoroval jsem tentokrat sam pres Telementor.

Jeste za ne uplne tmy jsem zacal s galaxii NGC6951. Opet je to jeden z objektu objevenych malym dalekohledem (Swift, 1878, 114mm refraktor). Nebyla to zadna vypalovacka, ale pri 53x tam zretelne byla. Znovu jsem se pak kouknul na ET cluster NGC457 a v zornem poli jsem si jeste vsimnul dalsi drobne otevrene hvezdokupy. Pomoci Uranometrie 2000.0 jsem ji okamzite identifikoval jako NGC436.

Dalsi objekt objeveny v malem dalekohledu je otevrena hvezdokupa NGC7380 (K. Herschlova, 1787, 107mm reflektor). Pri 21x byla krasne zretelna (asi 20-30 hvezd na plose o prumeru 15-18'). V zornem poli byla jeste jedna obdobne zretelna zhustenina, jen trochu mensi a ridsi (asi 15 hvezd na plose o prumeru 12'). V Uranometrii 2000.0 nic v dane poloze neni. Ve stejnem zornem poli byla ale v atlase zakreslena dalsi otevrena hvezdokupa King18. Pri 21x to byla jen drobna mlhava skvrnka zanikajici v bohate Mlecne draze. Zkouknul jsem jeste v okoli dalsi hvezdokupy: King10, NGC7429, "objevil" jsem dalsi hvezdokupu NGC7419 (mate me trochu jeji katalogova jasnost - magnituda 13, stejny katalog ale uvadi, ze nejjasnejsi hvezda ma jasnost 10, coz je trochu protimluv, kazdopadne to pri 21x byl zretelny podlouhly mlhavy flicek, ktereho jsem si nahodou vsimnul v zornem poli NGC7429). NGC7423 byla taky docela narocna.

Pak jsem presel do Jesterky. Hlavni cil v oblasti byla otevrena hvezdokupa IC1434. Nejaka drobna mlhava skvrnka s nekolika hvezdami tam byla, nejsem si nakonec ale jisty, jestli to bylo opravdu ono a ne nejaky blizky nahodny shluk, protoze dle katalogu by mela nejjasnejsi hvezda magnitudu 12 (tedy vykoukatelna v 63mm refraku jen s trochou koncentrace). Doma jsem pak zjistil, ze ji mozna taky objevili v malem dalekohledu. Tentokrat to byl asi Bode, ktery v katalogu z roku 1777 umistil do teto polohy hvezdokupu Bode1. Zkouknul jsem jeste blizke hvezdokupy NGC7296 a NGC7295 (tam nebylo nic jen 1 hvezda, jak jsem pak zjistil doma, jedna se zrejme o omyl J. Herschela a je to pravdepodobne stejny objekt jako NGC7296).

Pak jsem chtel otestovat svoje limity na galaxii UGC11466, kterou jsem nedavno pozoroval z Rican. V 63mm refraku jsem se nechytal ani na tmave obloze. Blizkou hvezdu magnitudy 12.5 jsem ale videl (byla hodne narocna).

Pak jsem presel do Delfina. Chtel jsem videt, jak vypada v malem dalekohledu vzdalena kulovka NGC7006. Nebyl to nijak tezky objekt. Kousek na vychod jsem si pri 21x vsimnul zretelne koncentrace hvezd. Vypadalo to jako docela napadna otevrena hvezdokupa. Pretocil jsem stranku Uranometrie2000.0 a zjistil jsem, ze se tenhle objekt jmenuje French1 (Sue French pise sloupky do S&T). Jedna se zrejme o asterismus, ktereho si v roce 1997 vsimla.

No a nakonec jsem se chtel vratit k Maffei1. Po ceste jsem se pokousel zkouknout temnou mlhovinu B201 kousek na zapad od h a chi Per. Neco tam bylo, ale ne nijak napadneho. V okoli bylo spoustu podobnych tmavych mist. Otevrena hvezdokupa NGC957 taky moc neexcelovala. Galaxie Maffei1 byla zretelnejsi nez posledne, uz mi neprisla takova ducharina. Nicmene si porad nejsem jisty, ze to byla ona. Jak jsem doma zjistil, na male plosce je v okoli 1' nahnacano 5 hvezd magnitu 11.9-13.8. Ty by mohly klidne onen mlhavy oblacek snadno v malem dalekohledu napodobit.

Zapis z pozorovani je na obvyklem miste zde.

[MaG]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 3203/10#10][splithere][/link][splithere_end]