MAKSUTOV-NEWTON MN-152

Jiri_Skalsky · #16

Srdečně zdravím všechny nadšence a hlavně lidi z Maksutovova klubu, taky k nim patřím.
Pokud to někoho zajímá a má trpělivost,přikládám pár obrázků na prohlížení a porovnání.
Pokud je optika udělaná tak,jak má být, tak by podobné přístroje měly ukazovat přibližně takto : http://files.uloziste.com/28a38e04c85aa358/

J.S.

MilAN · #17

Já bych spot diagramům věřil, ale jen nechápu ty hrůzy, co z toho lezou při focení jasných hvězd.
Chápu, že do cesty zasahuje okulárový výtah, chápu, že tam asi jsou i packy, co drží primár. Ale to mi stále nevysvětluje to, co je na snímku vidět.

Jiri_Skalsky · #18

Bohužel
výpočet je jedna věc,vlastní provedení dalekohledu je věc druhá.
Sférické primární zrcadlo se dá udělat velice pěkné, s plynulým profilem plochy a s minimální odchylkou od sféry, bez zonálních vad.
Na meniscích si ale vylámala zuby řada výrobců nejzvučnějších jmen
To platí hlavně pro velké průměry nad 200mm. Pár z nich je dělá, ale zakázkově a jejich cena je vysoká.
Ne, že by moderními technologiemi vyrábět velkou čočku s krátkými rádiusy nešlo, je ale potřeba do technologie dát hodně.
Mnohem víc než třeba leštit plochu stejně velkého dubletu s "rozumně" dlouhými rádiusy.
Je to tím, že pokud se přísně nedodrží tloušťka menisku,vzájemný vztah mezi poloměry křívostíploch, menisek nebude fungovat.
K tomu je potřeba vzít další parametr - klínovitost čočky, jinak by se z hvězdy stalo malé spektrum.
V technologii leštění krátký rádius znamená cca 1,5-2 krát delší dobu prolešťování než dlouhý.
Toto všechno musí technolog, který má na krku výrobu menisků, brát na zřetel.
A pokud mu jeho leštící nebo retušovací CNC centrum z plochy udělá to,jak je vidět z horších příkladů http://rohr.aiax.de/hp_new/lyottest.php, pak nafotografovaná hvězdná pole budou špatná.
Většina lidí tady hledá chybu v systému,ne v kvalitě řemeslnné práce.
Astronomové, profesionálové i amatéři by měli vědět, jak poznat kvalitní hračku a taky si ji vážit. Myslím, že větší nemusí automaticky znamenat lepší a hned zahazovat precizně udělaný a dotažený dalekohled jen proto, že si kupuji větší.
Řada lidí takhle udělala v minulosti pěkné kopance.
I na fotografování,zvlášť planet, musí být přístroj adekvátní kvality. Tu nelze hodnotit jen kritérii PTV nebo RMS,ale také i hledkostí plochy.
Hrubý povrch způsobuje rozptyl světla a úplně schovat detaily o jemném kontrastu. Jak vypadají různé mikrodrstnosti ploch, je vidět v : http://www.astro-foren.de/showthread.php?t=11821 .

J.S.

SIRIUS_758 · #19

DOPLNĚNÍ PRAKTICKÝCH ZKUŠENOSTÍ Z TERÉNU :

Minulé dva víkendy jsem dalekohled i sebe " potrápil " cestováním za tmou, které vyvrcholilo úžasnou nocí z neděle na pondělí 26.3., kterou jsem si vychutnal na Šumavě, v jedné z nejlepších lokalit u nás.. Dalekohled zvládal i poměrně veliké teplotní gradienty, kdy z vyhřáté zahrádky, kde bylo i ve stínu poctivých 18°C, putoval po západu Slunce do zavazadelníku auta a přesouval se relativně krátkou, cca 20min., jízdou na pozorovací stanoviště u severního okraje Boletického vojenského prostoru, kde teplota velmi rychle za soumraku klesla k 6°.

Meniskový Newton byl provozovám výhradně na azimutální montáži GIRO 3 - Del, uchycené na klasickém EQ stativu, ovšem s 2" nohami. O zkušenostech této kombinace píši nově v sekci " Montáže - Recenze azim. montáže GIRO III. ".

Očekávání, které jsem do tohoto dalekohledu vkládal, a o kterém píši na úplném začátku recenze, splnil MN 152 na výbornou - jako pozorovací dalekohled s požadavkem širokého, velmi dobře vykorigovaného, tedy i rovného, pole - dává s výbornými okuláry bodové obrazy hvězd až bezprostředně ke kraji. Dodávaný " setový " okulár ES 30mm 70° je nedůstojným partnerem MN 152, protože v okrajové třetině pole výrazně degraduje kvalitu zobrazení. Po jeho záměně za okulár TV Nagler 26mm vás okamžitě ohromí špičková kvalita tohoto okuláru v podobě základního přehledného zvětšení s parametry 28 x 152mm, tedy výstupní pupilou 5,4mm. Tato hodnota výstupní pupily se ukázala, zvláště na Šumavě, jako velmi dobře použitelná. Nagler 31 s pupilou téměř 6,5mm by už byl moc " dlouhý". Musím konstatovat, že na takto velké, navíc kvalitně vykreslené pole, se velmi rychle zvyká - za ty dva víkendy jsem posunul hranici velmi dobře obsáhlého pole mým okem z okuláru TV Panoptik na právě Naglery - po záměně pole s cca 80° za okulár s polem 67° máte najednou pocit, že koukáte do nějakého SW Planetary přinejlepším.. Zkrátka ty Panoptiky se najednou zdají zbytečně " úzké ". Na základě této zkušenosti si dovolím úvahu - myslím, že TV Ethos 21mm by tomuto dalekohledu dost slušel.. ::) Takže s pozorováním DSO, i při středních a větších zvětšeních, jsem naprosto spokojen.

Co se týče krátkých okulárů na planety a Měsíc, tak se nečekaně dobře osvědčily Baader Genuine Ortho, včetně spolupráce s TV Powermatem 2,5x. ( samozřejmě, že se osvědčily i TV Plössly ). Jak už jsem psal, dalekohled pěkně ukazuje i planety - nemá takový kontrast, jako můj MAK 180, ale je lepší Celestrona SC 6". Při výpravě do lokality Požáry na Rakovnicku byl nadprůměrný seeing, sice mezi mraky a opar, ale po 2 hod. pozorování a postupné temperace, se Mars jevil velmi ostrý i při zvětšení přes 2D - na větší jsem nebyl vybaven - to jsem potom nasimuloval na mém balkóně v Praze - postupně až na cca 800-násobné zvětšení, kdy šel obraz stále jednoznačně a dobře zaostřit. Tímto jsem se přesvědčil, že dalekohled je i s ohledem na kulovou vadu velmi kvalitní, pokusím se časem vyfotografovat Ronchi-test.

..pokračování..

SIRIUS_758 · #20

Dostatečně vysunuté ohnisko umožňuje bezproblémové použití binohlav. TV Binovue má zde největší výhodu - umožňuje použít TV Panoptiky 24mm a Eudiaskopiky 35mm ( tedy okuláry, které nemají konkurenci v maximál. využití pole v barelu 1,25" ) a má špičkový násobič-korektor. Uvedné okuláry "pozře" i binohlava Mark V., ale ukázala se zde slabina násobičů Baader - při světelnosti 1:4,8 ukazuje dobře pouze prodlužovač 2,6x >:(. Na planety bez problému, naopak, je potřeba více natahovat ohnisko - ale na DSO s požadavkem malého zvětšení se hlavně z malé hlavy Maxbright stává velký outsider.. ( bez korektoru binohlavy zaostřit nejdou, možná po malé úpravě, což budu zkoušet.. )

Dalším požadavkem na tento dalekohled byla možnost fotografování Měsíce, zvláště úzkého srpku kolem novoluní, kde jsem do teď velmi úspěšně používal mou výbornou ED 100, která na paralaktice na toto velmi dobře slouží.. MN-152 má ovšem podstatně lepší světelnost, což umožní snažší použití na azimutální montáži bez pohonu, navíc se ukázal i na fotografování Měsíce jako výborný.

Z příspěvků výše ( odkazy na foto DSO ) vyplývá asi jediné zklamání tohoto dalekohledu - nepěkné podání jasných hvězd. Já DSO nefotografuji, takže mne to nevadí, ale chápu, že profesionál bude v tomto i rozčarován. Konkrétně tento kus jsem netestoval - nejsem na to dostatečně vybaven, teď jsem i dočasně bez pohonu paralaktiky.
Ale packy přidržující zrcadlo udělají své.. Zajíždějící tubus výtahu by šel snadno odclonit - zvláště u tohoto dalekohledu nesmí být člověk líný a přesně odzkoušet, který mezikroužek je potřeba kdy použít ( 2" tubus výtahu je sešroubován z celkem tří dílčích trubek ).

Když jsme u toho méně povedeného, tak já bych uvítal jinou polohu dolního úchytu pro hledáček. Jak jsem předem tušil, tak dodávaný přímohledný hledáček se mi více osvědčil v této spodní poloze. I proto, že dalekohled velmi dobře vyvažuje, zvlášť, když do okulárového výtahu zasunete " zelené granáty ". Ale poloha úchytu hledáčku na obvodu není dle mne optimální - vyhovuje dobře při vodorovné poloze okuláru - chcete-li nasměrovat výtah mírně šikmo vzhůru ( a třeba použít méně vysunuté nohy stativu ), tak hledáček kouká do upín.lišty a úchytu na montáž. Myslím, že lepší by byla poloha spodního úchytu hledáčku v zákrytu s horním ( viz foto )

SIRIUS_758 · #21

Jinak výborně provedený hledáček zřejmě časem nahradím pravoúhlým, na který jsem léta zvyklý ze všech mých dalekohledů. Právě proto, že jsem léta zvyklý na pozorování přes Cassegrainy a refraktory, mám teď s vyhledáváním v Newtonu kapku " problém "..

S dalekohledem jsem za ty dva víkendy najezdil téměř tisíc kilometrů, z toho byl MN zhruba 2/3 v originálním přepravním kufru, kratší cesty absolvoval v polstrované tašce ( viz níže ). Ten kufr je opravdu luxusní, ale o dost větší, než člověk čeká.. Stejně tak se zdá býti neuvěřitelně těžkým, zvlášť když ho několikrát za víkend taháte z baráku do auta a obráceně, atd. Využil jsem toho, že i pro jiný účel jsem v SUPRA okukoval na zakázku této firmy zhotovenou polstrovanou tašku ( pro Newtony 150/750 ) a honem ji odkoupil.. ;D Pro kratší cesty a časté přendávání techniky se už stačila osvědčit..

Porovnání velikosti této tašky s kufrem vidíte dobře z obrázku, navíc hmotnostní rozdíl je tak minus 8kg.. Jedinou nevýhodou je to, že se do ní MN-152 nevejde i s nasazenou rosnicí.. Na hledáček, tubus okulár.výtahu a jeden větší 2" okulár je uvnitř tašky podlouhlá taštička , která je u delší hrany dna tašky chycena suchým zipem. Musím konstatovat, že tato taška je velmi povedená a je skutečně polstrovaná, což se při porovnání s cca 2x dražší taškou fy Geoptik o této říct nedá - po rozbalení máte pocit, že je to lehká taška na pláž, či kabela na nákup v IKEA..

Kolimace dalekohledu se častým přemísťováním dosud nezměnila, takže tato je velmi stabilní..

SIRIUS_758 · #22

UPGRADE MN - 152 :

V souvislosti s nehezkými obrazy jasných hvězd na fotografiích jsem provedl úpravu vnitřku tubusu a uchycení primárního zrcadla. Využil jsem zkušeností zdejších "newtonistů - fotografů" a nejprve vyhodnotil, co všechno může nabourávat difrakční obrazce hvězd. Packy, které sichrují primár, byly dlouhé dokonce 4mm ! ( myšleno dovnitř optic. průměru ) Dalším problémem byl zajíždějící tubusek okulárového výtahu dovnitř tubusu a v neposlední řadě kupa šroubů ... :

Packy jsem upiloval na bezpečné minimum a jejich nosné plechové mezikruží jsem doplnil clonou, která definuje dokonale kruhovou aperturu primáru. Tato clona má vnitřní průměr 149mm, takže zmenšení průměru primáru je minimální.

Poblíž okulárového výtahu jsem dovnitř tubusu vlepil zatím dvě clony, které zakrývají i všechny šrouby.

Trochu nevýhodou je to, že v rámci šetření a minimalizace vnějších rozměrů je tubus jen o málo větší, než optika, takže clony jsou poměrně málo vysoké.. Pokud bych chtěl v budoucnu takto vyclonit celý tubus, musí být clony hustěji...

Všechny clony jsou zhotovené z bílé plastové podložky A3 o tlouštce 0,7mm, běžně dostupné v papírnictví. Clony jsem nejprve načernil lihovým fixem, pak teprve nabarvil matnou černí. Je to lepší řešení, pokud by z nějakého důvodu z nich odprýskla uvnitř tubusu barva. Zatím jen z vizuálního odzkoušení je zřejmé, že difrakční obrazec se po obvodu zklidnil.. Zatím se mi ho nepodařilo vyfotografovat, stejně tak Ronchigram, protože seeing tomu nepřál.. Jinak Ronchigram s mřížkou 10 čar/mm se při zkoušce na hvězdu velmi blíží k ideálu - až u jednoho "tlustého" proužku, tedy těsně před ohniskem, je vidět mírný náznak překorigování.

Psion · #23

Zajímavá úprava, máš nějaké porovnání na fotografii hvězdy před a po úpravě?

achromat · #24

pekna praca.
smutne na tom je, ze za tu cenu tohto maksutova by clovek ocakaval, ze to vyclonenie uz bude sucastou a nie dorob si sam...

Sasa3 · #25

to SIRIUS_758: dik za hezke a podrobne recenze. Tady k tomu dalekohledu bych mel jednu otazku. V nazvu ma Rich Field a inzeruji ho jako hledac komet. Cili jeho hlavni prednosti by melo byt zobrazovani velkych objektu s malou plosnou jasnosti (pri mensich zvetsenich - sirokem zornem poli). Tam mi prijdou nedostizne refraky. Muzes nekdy zkusit vypozorovat, jak je na tom v porovnani treba s ED100, ktere mas? (Papirove by se mel spis srovnavat s ED120, ale i tohle bude stacit). Ted jsou na obloze vhodne treba: Leo I, NGC6791 ci NGC5053. Idealni by bylo mit je na jedne montazi (coz muzes) a porovnat primo vzhled.

SIRIUS_758 · #26

Zatím jsem doma na balkóně u paralaktiky bez pohonu a do terénu jezdím s azimutální montáží, takže fotit můžu akorát Měsíc.

Vyclonění vnitřku tubusu bylo donedávna výsadou pouze jediné firmy - ruského Intesu a jeho řady Maksutovů ( jak Cassegrainů, tak Newtonů ) s označením " Intes - Micro " . Tu a tam se ještě objevují, hlavně starší exempláře, s označením pouze " Intes ", a ty vnitřní clony nemají...ale taky byly a jsou o dost levnější. Produkty " Intes - Micro " jsou stále dražší, ale také špičkové. Ten clonový systém mají vymakaný - tubus má dostatečný průměr, takže vsunutý clonový systém v celku může být udělán tak, že mezi vnějším průměrem clony a vnitřkem tubusu je malá mezera, která usnadňuje proudění vzduchu ( dalekohledy mají větráčky ). Napodobeniny tohoto clonového systému se nedávno začaly objevovat u některých foto-Newtonů od TS a především u RC teleskopů od GSO.
Myšlenka clon uvnitř tubusu samozřejmě nebude ruským nápadem, ale já mám na mysli sériovou výrobu..

Clonový systém jsem aplikoval i u mého Celestrona SC 6" :

Ovšem po dvou pokusech při porovnávání se stejným dalekohledem, ale v původní verzi, se přikláním k názoru, že to ztěžuje temperaci.. I tady je tubus jen o málo větší, než optika...clony jsou "úzké a husté". Na druhé straně - pozorovat se s ním dá ve dne bez rosnice ( = sluneční clony ) i v silném protisvětle, což jsem kvůli kompaktnosti požadoval.

SIRIUS_758 · #27

Přímé porovnání MN-152 a ED100 jsem zatím nedělal.

Ale když uvážím porovnání ED100 a SC6" a dále pak SC6" a MN-152, tak tento Maksutov-Newton na tom bude při malých zvětšeních u DSO velmi dobře... Obraz v ED100 a Panoptiku 35mm ( 26 x 100 ) mne neustále fascinuje svou nádherou a ostrostí až ke kraji. Toto EDčko je v tomto vyjímečné, protože na rozdíl od ostatních ED a APO refraktorů, je jeho sklenutí pole marginální. Ostatní takovéto refraktory se dělají světelnější.. Ale co se týče kontrastu, tak jsem viděl lepší APO refraktory. Můj Celestron SC 6" nedělal na DSO žádnou ostudu, jeho nevýhodou bylo a je to, že s okulárem Vixen LVW 42mm končíme u zvětšení 36x, jako minimálního možného, při požadavku širokoúhlého pohledu. Samozřejmě kresba hvězd v poli není taková dokonalá,jako u EDčka - ke kraji je nutno počítat se sklenutím pole i horší korekcí uvedeného okuláru. Ale co se týče plošného kontrastu, tak opakuji, že toto SCTčko nijak nezklamalo..

Při porovnávání SCT 6" a MN-152 jsme se na Šumavě shodli, že MN-152 dává při stejném zvětšení brilantnější obraz. Myslím si, že požadavkem u hledače komet není jen velmi dobrý plošný kontrast u DSO při malém zvětšení, ale i co nejlepší kvalita kresby na kraji velmi širokého pole. Jinak máme u světelného zrcadlového dalekohledu ve velké části pole značně "překometováno" ;D Netvrdím, že koncepce Maksutov-Newtona je nejlepší, koneckonců si můžeme vybrat i levný světelný Newton a k němu drahý TV Paracorr, nebo extrémně drahý 150mm Super-APO refraktor za cca 6 tis. € a k němu tříčočkový rovnač pole, který taky něco stojí.. Ano, jak jsem psal v úvodu tohoto vlákna, proč jsem pořizoval tento dalekohled, takový 150mm APO refráček by semi líbil, ale ta cena.. :-/ Netajím se , že k Maksutovovým meniskům mám slabost, naopak pavouky sekundáru nemusím..

S tímto Maksutov-Newtonem jsem spokojen, nějaké ty dodělávky jsou nutné v podstatě všude, včetně podstatně dražších teleskopů. Je to první dalekohled, u kterého jsem po pár nocích pozorování tak rychle přivykl velkému poli TV Naglerů. Jejich 82° pole mi teď připadá stejně přirozené, jako tomu bylo dosud u Panoptiků, či Pentaxů XW. Nejčastěji jsem, nejen na Šumavě, pozoroval Naglerem 26mm ( 28x, pupila 5,3mm ). Obraz splňuje mé velmi náročné požadavky. Tento okulár mne ohromil už u ED100ky, kde jsem zkonstatoval, že kreslí lépe, než bráška Panoptik 27mm. Akorát u té ED100ky s ním při zvětšení 35x nepozoruji tak často, jako se zvětšením 26x oním Panoptikem 35mm.

Pokud se naskytne příležitost porovnat přímo MN-152 s ED100kou, rád tak učiním..

achromat · #28

Myslím si, že požadavkem u hledače komet není jen velmi dobrý plošný kontrast u DSO při malém zvětšení, ale i co nejlepší kvalita kresby na kraji velmi širokého pole. Jinak máme u světelného zrcadlového dalekohledu ve velké části pole značně "překometováno" Netvrdím, že koncepce Maksutov-Newtona je nejlepší, koneckonců si můžeme vybrat i levný světelný Newton a k němu drahý TV Paracorr, nebo extrémně drahý 150mm Super-APO refraktor za cca 6 tis. € a k němu tříčočkový rovnač pole, který taky něco stojí.
nezlob se, ale toto je démonizácia APO po x-té

na bozsky pohlad pri malom zvacseni mi staci kvalitny achromat s rovnym polom a kvalitny sirokac a vobec, ale vobec nepocitujem potrebu APO...

#29

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... /1486#1486][splithere][/link][splithere_end]
Diskusi následující příspěvek č. 27 o APO refr. versus achromátu jsem přesunul do vlákna k tomuto tématu založenému

SIRIUS_758 · #30

POROVNÁNÍ MN-152 a SW ED-120 :

Vzhledem k tomu, že jsem v létě známým zaobstarával refraktor Sky Watcher ED 120 v novějším provedení, tedy se skly od firmy Schott, byl jsem sám velmi zvědav, co s přáteli zjistíme, když k němu na Šumavu vezmu mého Maksutov-Newtona.. Pozorování s porovnáváním se podařilo uskutečnit těsně před říjnovým novoluním, kdy z prodlouženého astronomicko-turistického víkendu se vydařila noc ze čtvrtka 3.10. na pátek. Na srovnání výkonu a vlastností obou dalekohledů jsem byl velmi zvědav i z důvodu toho, že refraktor ED 120 se ukázal jako mimořádně vydařený ( ale o tom budu referovat v jiném vlákně..)

Oba dalekohledy byly uchyceny na, pro tento účel velmi vhodné, azimutální montáži Giro III. del., viz. foto. I bez dodatečného justážního prvku je souosost obou os dostatečná na to, aby při malých a středních zvětšeních byl pozorovaný objekt v zorném poli v obou dalekohledech současně. Při větším zvětšení na Jupiteru, zvláště při použití planetárních okulárů s menším polem, bylo už samozřejmě potřeba malé korekce polohy - kvalita AZ montáže se potvrdila i zde - jemné posuvy i s přeci jen už těžšími a rozměrnějšími tubusy jsou stále plynulé a dostatečně komfortní. Je ovšem potřeba dostatečnou péči věnovat správnému vyvážení obou dalekohledů, nejprve každého zvlášť, a navíc speciálně pro polohy poblíž zenitu - zde je u takovýchto delších tubusů omezujícím faktorem nutnost myslet na možnost kolize s nohami stativu - s jedním tubusem se logicky tohoto vyvarujete v případě trojnožky podstatně snáz, než se dvěma "rourama", kdy se nevyhnete poponášení celého soustrojí ( po této zkušenosti vážně uvažuji o dokoupení pilíře mezi stativ a montáž...nebo rovnou celého sloupového stojanu )

Dalekohledy jsme v rámci porovnávání na DSO osazovali výhradně širokoúhlými okuláry Tele Vue, které u obou dvou teleskopů poskytovaly vysoce kvalitní obraz i v samotném kraji pole. Také proto, že zástupci použitých 2" TV okulárů v podobě Naglerů a Panoptiků mají v podstatě stejné průchozí ztráty. Zprvu jsme používali i jiné, méně kvalitní, okuláry, které se hodily odlišnou ohniskovou vzdáleností ( např. 38mm ) pro dosažení co nejvíc blízké velikosti výstupní pupily v obou dalekohledech, ovšem po vyzkoušení několika zelených zástupců od TV a pokochání se úchvatným hvězdným polem, se už pak nikomu nechtělo přes něco horšího koukat..Jen občas byl vzat na milost slušný VIXEN LVW 42mm, ale i jeho kresba u kraje byla hodnocena v porovnání se špičkou jako velmi průměrná, spíš postačující..

Pro ilustraci přikládám tabulku použitých okulárů, zvětšení a vel. výstupní pupily :

ED 120 ( F/7,5 ) MN 152 ( F/4,8 )

42mm VIXEN 21,4 x 5,6 mm 30mm ES 24,4 x 6,2 mm

38mm PANAW. 23,7 5,1 26mm NAG. 28 5,4

35mm PANO. 25,7 4,7 20mm NAG. 36,6 4,2

30mm ES 30 4,0 17mm NAG 43 3,5

26mm NAG. 34,6 3,5