Místní skupina galaxií

[Sasa3]

Včera se mi podařilo vyduchařit v ED100 nepravidelnou galaxii IC1613 a rozšířit tak seznam členů Místní skupiny galaxií, které jsem viděl:

M31 a její satelity (M32, M110, NGC147, NGC185), M33, NGC6822, IC10 a IC1613

Pár dalších trpasličích galaxií (nepočítám-li NGC 3109) by mohlo být ještě v dosahu dalekohledů. Viděli jste ještě nějaké jiné členy a v čem?

[Sasa3]

Jak jsem psal do obecneho tematu o pozorovani, tak se mi vcera v ED100 podarilo vyducharit dalsiho clena nasi mistni skupiny galaxii Leo I (papirove by mela patrit k tem nejlehcim trpasllicim galaxiim). Predevcirem jsem jeste zkousel trpaslici galaxii v Drakovi, ale tam jsem se ve stejnem dalekohledu vubec nechytal.

[Sasa3]

Tak jeste budu pokracovat v monologu. Vcera jsem zkousel dalsiho clena nasi Mistni skupiny galaxii, NGC 3109. Behem asi ctvrt hodiny hledani v ruznych zvetsenich (16x-72x) jsem se v ED100 vubec nechytal. A to jsem tu vcerejsi noc videl takove duchariny jako IC2574 (Coddingtonova galaxie), clena skupiny M81. Asi to chce jeste lepsi misto s tmavsim obzorem nez je Ondrejov.

[Buby]

Asi to chce jeste lepsi misto s tmavsim obzorem nez je Ondrejov.
A co takhle vzít někdy 250tku? ED100 je jistě dobrý dalekohled, ale i on má své limity a průměr prostě ničím neošidíš. Jinak ten program shlédnutí co nejvíce galaxií místní skupiny se mi líbí, taky to zkusím. Já zatím viděl jen M31,M33, M110, M32, NGC 185, NGC 147.

[Sasa3]

Kdyz s N250 je to nuda... Ted vazne, zrovna NGC3109 je docela velka galaxie s malou plosnou jasnosti (neco jako IC2574 pobliz M81, proto jsem ji zminoval).  Nemelo by to byt u ni o prumeru, ale o kontrastu (tady bude mit naopak vyhodu refracek) a hlavne o podminkach (tmavy obzor, ma deklinaci nekam k -30, pokud si to dobre pamatuju).

[elon254]

Dnes v 00.00-02.30 hod,seeing II/V, stanoviště Beskydy-Švarná Hanka 900m.n.m., jsem mimo jiných objektů pozoroval (N355/1600) i dvě nejbližší členky místní skupiny galaxii M 31 a M 33.
 Snažil jsem se zaměřit na některé "podrobností" a objekty uvnitř těchto galaxií, které jsou ve vizuálním dosahu, o jejichž existenci  jsem věděl, ale nikdy jsem je v dalekohledu neviděl.
 V M 31 jsem se nejdřív zaměřil na tzv. "temné Bondovy kanály"- náznaky spirální struktury galaxie. Nejprve jsem pozoroval okraj jasného oválného jádra, a pak sem soustředil jak ostře končí světlo z M31 směrem k severovýchodnímu rozhraní galaxie. Ve 355/1600, mi při zv. 55x, jako první vylezl ten největší z tmavých Bondových kanálů, pak byl severněji patrný i další kanál, ne úplně rovnoběžný s prvním, a na jihozápadě se jako by zařezávaly zpět do galaxie(shodou okolností bylo při pozorování možno porovnat obraz kanálů v dalekohledech N305/1500mm se kterým byl obraz podobný jako obraz v 355mm a poté jsem oba kanály viděl i v N250/1200mm, ale až po tom co sem věděl "kde a co mám hledat"-musím přiznat že detekovat oba kanály v 250mm, by se mi asi nepodařilo. Dále taky pro objektivitu: můj  oba další dalekohledy měly rozdílné okuláry, ty už jsme nepřehazovali, ale podobná zvětšení). Při zvětšení 145x a pozorování detailů(355/1600) na  kanálech byl kontrast mezi světlem galaxie a kanálem ještě výraznější. Dále jsem chtěl v M 31 pozorovat nejjasnější kulovou hvězdokupu této galaxie s označením G1(13,7 mag.). Od zkušenějšího pozorovatele Buby-ho jsem se, mimo jiných informací dozvěděl, že je pro její nalezení zapotřebí podrobné hvězdné mapky, kterou jsem neměl, ale Budy naštěstí věděl kde má hledat, tak nám G1 ukázal ve 250mm- jednalo se o velice nevýraznou třetí "nestelární hvězdu" mezi dvojicí(trojicí:-) stálic v jihozápadní části galaxie. Samostatně jsem jí však nenašel a tímto děkuji Bubymu i za ukázky dalších objektů, které jsou nad rámec vlákna. Poté jsem přešel na M 33, ve které jsem, i přes to, že galaxie je docela slabá, pří zv.55x, viděl ve směru SV-JZ zřetelné halo, nerovnoměrně jasné, skvrnité směrem k centru. Proti halu vystupuje při zv. 145 x, asi 5 viditelných hvězd (13mag.). Boční pohled (na upozornění Budyho) odhalil, že nápadnější se jeví její severní polovina. pak vylezl náznak spirální struktury severně umístěného ramene, po delším soustředění začalo být výraznější i jižní rameno a tmavé linie v halu.
Pak jsem chtěl pozorovat další  objekt nacházející se v cizí galaxii viditelný v amatrérskych dalekohledech a to NGC 604 v M 33. Jedná se o jednu z jasných oblastí překotné tvorby hvězd a největší oblast ionizovaného vodíku v místní skupině galaxií. V 355mm byla detekovatelná jako podélná výrazná skvrna ve východní části M 33. Při použití UHC filtru by měly být viditelné, kromě NGC 604, i dalších několik jasných oblastí překotné tvorby hvězd ve spirálních ramenech M 33.

[ladin]

Na posledním pozorováni na Pohoří na Šumavě 4.5.2024 (obloha Bortle 3, SQM 21.68MSA) jsme úspěšne zkoušeli Leo I{UGC 5470}. V 16" dalekohledu s okulárem AP UFF 30mm byla evidentní, pokud byl Regulus mimo zorné pole. Při větším zvětšeni ve 100st okuláru APM už nebyla tak výrazná. Na CN se jako minimum často uvádí obloha Bortle 3, ale nepochybuji o tom, že se najdou pozorovatelé, kterým stačí horší obloha. Zkoušel jsem i Ursa MInor Dwarf, ale pozorování bylo nejisté. V oblasti se nachází více hvězd, které oblast zjasňují. V místě centra galaxie je skupinka, která může vytvářet dojem jádra galaxie, nicméně tahle galaxie jádro vůbec nemá.

[MiniMistr]

Moc hezké pozorování.
S tou galaxií Ursa Minor Dwarf jsem to napsal nešťastně, nemá jádro - to je pravda, má v centru jasnou hvězdu, to jsem myslel ( tu jsem podle všeho viděl) ale napsal jsem místo toho jádro. Sypu si popel na plešatou hlavu
Petr

[kuceraz]

...obloha Bortle 3, SQM 21.68MSA...

Koukal jsem na záznam na skyquality a vidím, že to bylo měřeno SQM-Wčkem.
Proč ta Bortle 3?
Samotná hodnota měření SQM mi evokuje na (dle skyquality i na Pohoří) velmi nadprůměrnou oblohu a Bortle 2, měl jsem za to, že převod SQM -> Bortle se dá brát tabulkově.

[ladin]

...obloha Bortle 3, SQM 21.68MSA...

Koukal jsem na záznam na skyquality a vidím, že to bylo měřeno SQM-Wčkem.
Proč ta Bortle 3?
Samotná hodnota měření SQM mi evokuje na (dle skyquality i na Pohoří) velmi nadprůměrnou oblohu a Bortle 2, měl jsem za to, že převod SQM -> Bortle se dá brát tabulkově.

Je fakt, že podle https://en.wikipedia.org/wiki/Bortle_scale je to na hranici 2/3, ale SQM není jediný indikátor. Podle https://www.lightpollutionmap.info je to Bortle3. Mám za to, že panuje dlouhodobá shoda, že naše nejlepší lokality jsou Bortle 3, vyjímky jsou inverze, které jsou schopny tyhle lokality posunout na Bortle2. Až na vyjímečné podmínky ponechávám ve svých měřeních na skyquality lokalitám jejich tradiční, standardní klasifikaci Bortleho stupně.

[Sasa3]

Na posledním pozorováni na Pohoří na Šumavě 4.5.2024 (obloha Bortle 3, SQM 21.68MSA) jsme úspěšne zkoušeli Leo I{UGC 5470}. V 16" dalekohledu s okulárem AP UFF 30mm byla evidentní, pokud byl Regulus mimo zorné pole. Při větším zvětšeni ve 100st okuláru APM už nebyla tak výrazná. Na CN se jako minimum často uvádí obloha Bortle 3, ale nepochybuji o tom, že se najdou pozorovatelé, kterým stačí horší obloha.

Určitě na Leo I stačí Ondřejovská obloha (netuším kolik je na stupnici Bortle, já tam mám MHV kolem 6.0, asi o magnitudu lepší než doma že zahrady). Je tam vykoukatelna v 100mm, ve 150mm s ní už neměli problém i nezkušení pozorovatelé. Ze zahrady jsem ji nikdy neviděl.