Chlapci já myslím, že ideální je si dopřát všeho. V Yahoo diskuzi o TEC se baví zda je lepší 180mm nebo 200 mm TEC, "hledáček" typu 140mm tam skoro neřeší.. Jiní zase řeší jestli by nebylo lepší 400mm RC se subatomárním obráběním zrcadla apod. Prostě meze se nikomu nekladou a vždy se najde něco lepšího. Otázka je, že to co je u nás vidět ve 400mm dobronu je jinde v 180mm refraktoru .
Obraz v dobře zkolimovaném a vytemperovaném Newtonu s přesnou optikou a případně i s kvalitním korektorem komy nemá nejmenší důvod být chlupatý.
Nikdy jsem to neviděl, rád se podívám. Za celou dobu mého zájmu o astronomii jsem neviděl velké zrcadlo, které při 400 násobném zvětšení ukazovalo jako kvalitní refraktor, prostě z principu nemůže (centrální zastínění apod.) ale blížit se jistě může.
Tak zkus nějakým refraktorem vyfotit něco podobného a pak budeme pokračovat v debatě . Odkazovaná fotka je pořízená Newtonem.Já mylím, že pokud bys některým zdejším fotičům planet zaplatil cestu do Austrálie vyfotili by s refraktorem podobné.
Ono fotit planety je spíš takové kouzelnictví s obrázky, samozřejmě je základ vynikající seeing, který v Evropě moc nenajdeme. Navíc Wesley je specialista na planety a dovedl své umění až na vrchol, někdo jiný by se stejným vybavením udělal klidně podprůměrný snímek. Klidně můžu uvést jiný jeho snímek, kterým se chlubí v review na internetu. Najdou se ale i podstatně horší jeho snímky.
Existují zrcadlové dalekohledy, které mají naprosto čistý obraz hvězd, ale to se bavíme o např. RC za úplně jiné ceny, které mají RMS 0.01 a spot 1,5um.
Pepo, spot 1.5um může mít dalekohled teoreticky (geometrický spot) ale skutečný obraz hvězdy je minimálně ve velikosti airyho disku, a ten je spolehlivě větší. Zrovna tak na difrakčním limitu může fungovat RC stejně jako Newton s korektorem, jen bude výrazně dražší, kratší, komfortnější na užívání. Není to o typu optické soustavy, je to o kvalitě optiky.
A jelikož ty refraktory jsou krásné drahé kousky, tak si dá výrobce pochopitelně záležet a dotáhne to na špičku. Levné newtony se sekají na běžícím páse, ve většině případů s optikou na minimální už akceptovatelné kvalitě. A podle toho pak obraz vypadá.
Samozřejmě jsou vyjímky (viz například Tharosovo zrcadlo), ale opravdu je to o kvalitě plochy a tím ceně. Ne o typu soustavy. Podle mě každá soustava, jejíž kresba je na difrakčním limitu, bude kreslit výborně. Ale je otázka, kdo a za kolik takové plochy (ať už na refra nebo reflektoru) vyrobí. Stejně jako jde udělat mizerný a špičkový apochromát, tak jde udělat špičkové i mizerné zrcadlo.
Každopádně ať ti TEC slouží k plnné spokojenosti.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Diky Martine , samozřejmě ten spot uvádí výrobce bez dalších specifikací. Mimochodem ty zrcadla Orion Optics research grade nejdou vůbec drahá, věřím že jsou kvalitní i když naprosto špičkové zrcadlo odhadují na cenu mnohonásobně vyšší.
Já mylím, že pokud bys některým zdejším fotičům planet zaplatil cestu do Austrálie vyfotili by s refraktorem podobné.Počkat, počkat. Ukažte mi jediný snímek planety, který by se dal srovnat s refraktorem a poté s newtonem o větší aperatuře. Za vynikajících podmínek vše opět hovoří pro větší průměr zachlupaceného newtona
Tvé zprávě vůbec nerozumím, naprosto z ní netuším co chceš vidět či srovnávat, ale to je jedno. Jen jsem chtěl naznačit, že u nás je třeba srovnávat snímky pořízené u nás a nikoli kdesi na druhém konci světa.
Prečo? Má druhý koniec sveta nejaký vplyv na kvalitu ďalekohľadu? Ľudia tu debatujú o kvalite ďalekohľadov (klasický flame reflektor vs. refraktor) a nie o kvalite seeingu, prípadne o kvalite pozorovateľa.
Pokud chceme cokoli objektivně srovnávat, musíme srovnání provádět za stejných podmínek. A pokud u nás takové podmínky nejsou těžko můžeme dělat porovnání kvality přístrojů, jak zde bylo demonstrováno. Aby to bylo relevantní musel by Tharos dát odkaz na nějaký ideálně český snímek. To by klidně mohl použít snímek z Habla......
Sice bych měl hájit refráky , ale to nemůžu. Aspoň né co se týče focení detalů na planetách. Dávám odkaz na snímek Jupitera. Autor Marco Guidi. (SC 356mm)
Zatím jsem neviděl snímek refrákem (ani TMB 254mm), který by ukázal tak malé a ostré detaily. A takových snímků je na ALPO hodně. http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk11/j110801z.htm
Podle mě je síla velkého refra. (150mm a víc) ve vizuálním pozorování planet. Ideální průměr kvalitního refráku asi 20-22cm. A proč? Nemá centrální stínění plus a to hlavně, menší náchylnost na seeing, než má 300-400mm zrcadlo. Kdo bude mít možnost v našich podmínkách pozorovat tímto refrákem, tak mu nejspíš dá přednost před velkým zrcadlem. Sice bude asi 4x v roce litovat, že za špičkového seeingu nemá právě to velké zrcadlo, ale po zbytek nocí uvidí refrákem solidní Jupiter.
Moje zkušenost s refra. 172/1654 je podobná. Během celé opozice Jupitera vidím relativně dost detailů a to je příjemný. Pokud seeing není horší jak 3/10, vždy v jeho atmosféře něco vykoukám.
To samé mám já se svojí C11 a to není newton, je pravdou že čekám na vynikající podmínky, abych to mohl využít naplno, ALE, co se týče podmínek průměrných na Měsíci 2km rozlišení pravidlo, planety těžko porovnám, ale většinou to je vždy hezká podívaná. Refrák je pro mě něco jako dobrej luxus na koukání...
Naopak, já když něco srovnávám, tak za pokud možno stejných podmínek. A vycházejí z toho někdy dost divné věci. Např. porovnání Newtona 200mm 1:5 a 250mm 1:6, oba výroba p. Drbohlav. Výsledek 90% pozorování byl lepší větší a ve zbytku menší, srovnáváno na Saturnu. A rodíly byly docela výrazné. A ještě jeden příklad: kdysi dávno jsem měl možnost porovnávat Apo 150mm s Achr. 300mm na Kleti. Opět Saturn, 150 Apo výrazně vyhrálo, pochopitelně stejná noc, jen kopule jsou od sebe cca 25m.
Myslím, že na Měsíci a planetách je už průměr 10" pro TOP10 pomalu málo. Doby, kdy stačilo zachytit kráter průměru 3 km (jako kružnici) jsou ty tam. V současnosti je dobrá fotka na průměru 1,5 km a nejlepší atakuje 1,2 km. S rychlou 1,3 MPix kamerou a Registaxem 6 lze i za průměrného seeingu nasbírat dost velmi dobrých snímků. Seiing je statistická veličina, se kterou se bojuje kvantitou měření.
Murphyho zákon seeingu: Seeing je nejhorší v okamžiku expozice.
dobson 305/1500 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70 http://astrofotky.cz/~aquarius
.
):
