Malá soukromá hvězdárna od A do Z

Kami · #46

Když to tady zase pročítám,co tu bylo připsáno,tak si připadám asi jako blázen co plánuju. ;D
S boudou o 2.5x3m bych se sotva spokojil. Tam ani nikoho nemůžu pozvat na společný pozorování. >:( Já uvažuju o přestavbě půdy na osuvnou střechu a pod necelou půlkou bude astromístnost s veškerým zázemím. Přitom celkový půdorys je asi 9x12m. Střecha bude ocelová konstrukce z profilů,prkna a lepenka + izolace. Ostatní stavební materiál se dává pomalinku dohromady. Jen začít... ::) I finance teoreticky budou,když se to během let čekání nerozpustí nečekaně někde jinde. :-X

Radil bych opravdu pořádně nejdřív ošahat,než se pro něco rozhodnout a pak toho litovat. Zajeď se Branotne podívat ke kolegům z okolí,na hvězdárny,projeď odkazy a psané zkušenosti ostatních co už jsou o dost dále než ty.Možná tě plno věcí překvapí.

My ostřílení pákaři už máme celkem jasno co chceme. ;D ;D ;D

MilAN · #47

nebudu fotit, četl jsem v jednom příspěvku, že by branotn rád spojil dalekohled s pc.
EQ6 + reflektor (200/1000, 250/1200?) + nějaký pc okulár?
nebo
EQ6 + nějaký hezký refraktor a pc okulár?
Tomu vůbec nerozumím: spojení dalekohledu s PC bych rozumněl, ale co myslíě tím PC okulárem ? k čemu by mu to bylo ? Vím co to je PC okulár ( je to ta nejmizernější web kamera s tubuskem ) , ale v astronomii nevím, k čemu to je dobré a jaký to má význam
Spojení s PC mohu brát jako spojení montáže s PC ( ovládání montáže z PC), nebo spojení snímače s PC pro jeho ovládání a záznam obrazu ( digi foťák, CCD kamera, CCTV kamera ) nebo obojí. Jen to, co se nazývá PC okulár a doporučuješ, je pro astronomii takřka k ničemu. Už jsi na AF viděl něco trochu normálního, k čemu by byl použit PC okulár ?

Lukina · #48

Caribicu, asi jsme už hodně OT, ale k tomu ti ještě něco napíši. Takhle nějak jsme se na začátku se synem rozhodovali. Rozhodli jsme se pro 305/1500 na NEQ6 co mám v podpisu. Je to skvělé zařízení na pozorování, už s tím snad dokážeme i trošku obstojně něco vyfotit, ale !!! pokud by se mě někdo ptal na doporučení, jestli se má vydat stejnou cestou, velmi bych váhal, jestli říct ano, při absenci pevné pozorovatelny. Je to totiž strašná dřina, jezdit s tím ven, připravovat to jak na focení, tak na pozorování, nakládat a vykládat to z auta, ještě víc je člověk odkázaný na podmínky, protože nesmí moc foukat. Najdeš tady na fóru, co všechno mě to nutí řešit, nově už máme alespoň sloupy v terénu a malinko doufám, že za několik let kolem vyroste ta pozorovatelna atd atd. takže jedině podepisuji, co MMys píše, doporučil bych začít na zahradě s nějakou malou sestavou nemodifikovanou zrcadlovkou. Kockopsa totiz jeste nikdo nevidel...

Vabra · #49

Informaci je zde naforu spousta a pri trose "kritickeho" cteni (preskakovani ruznych flame a obas i osobnich skadleni) lze najit spoustu velmi uzitecnych a cennych informaci.

Pokud bych mel doporucit s cim zacit a "co nejrozumneji" utratit cca 3000 EUR, tak zalezi na prioritach:

Tak pro fotice bych za sebe doporucil Astrotrac, na original EQ klinu a rozumnem stativu, Canon zrcadlovku 60D (idealne 5DmkII) a dva tri osvedcene objektivy (Samyang 14mm; Canon 50/1,8; Canon 100/2; Sigma 150/2,8, Canon 300/4L, mozna nejaky zoom 70-200/4L), casovac, zalozni baterie/napajec, velkou pametovou kartu.

Pro vizualistu jeden maly pekny refrakturek (nejlepe ED, treba prave ten SW 100/900) na AZ 4 montazi a nejvetsi Newton/Dobson co se mu vejde do auta + nejakou sadu 2-3 okularu stredni/lepsi tridy.

Pro obojetnika slusnou montaz stredni tridy (HEQ5 lepe EQ6), male EDcko 80/600 s reduktorem/rovnacem a/nebo Newton 150-200mm/800mm s komakorektorem, Canon zrcadlovku (casovac, baterie), pointacni refrakturek (nebo objektiv ~300/4), Autoguider (MMys, LVi, G1, QHY5...)...

mischu · #50

a když bude nálada na focení planet, refraktůrky sundám dolů, posadím na EQ6 reflektor (třeba ten 250/1200), připojím pointační QHY5 a je vymalováno. Můžu fotit planety.
Tady si dovolím přijít i já se svou troškou do mlýna, protože na focení planet bych rozhodně nešel cestou reflektor = Newton 250/1200 mm ale jedině přes nějaký SCT, protože u něj vždy dostaneme při daném průměru vždy nejdelší ohnisko (kterépři focení planet velmi podstatné). Pokud mluvíme o focení planet v primárním ohnisku, tak používám MAK 350/3300 mm a i těch 3300 mm mi přijde zoufale málo (člověk dostane černý snímek s "pidiplanetkou" uprostřed)! Smysl to pro mě začíná mít až při použití "prodlužovače" ohniska, se kterým se dostanu na 6600 mm. Problémy se slenutím pole klasických SCT a malou světelností jsou v případě focení planet celkem irelevantní...

#51

Kockopsa totiz jeste nikdo nevidel...
Té poznámce nerozumím.

branotn · #52

Tady si dovolím přijít i já se svou troškou do mlýna, protože na focení planet bych rozhodně nešel cestou reflektor = Newton 250/1200 mm ale jedině přes nějaký SCT, protože u něj vždy dostaneme při daném průměru vždy nejdelší ohnisko (kterépři focení planet velmi podstatné). Pokud mluvíme o focení planet v primárním ohnisku, tak používám MAK 350/3300 mm a i těch 3300 mm mi přijde zoufale málo (člověk dostane černý snímek s "pidiplanetkou" uprostřed)! Smysl to pro mě začíná mít až při použití "prodlužovače" ohniska, se kterým se dostanu na 6600 mm. Problémy se slenutím pole klasických SCT a malou světelností jsou v případě focení planet celkem irelevantní...
SC je aj LX200 ACF, tu som uz spomenul... ale lacna zrovna nieje

#53

Tady si dovolím přijít i já se svou troškou do mlýna, protože na focení planet bych rozhodně nešel cestou reflektor = Newton 250/1200 mm ale jedině přes nějaký SCT, protože u něj vždy dostaneme při daném průměru vždy nejdelší ohnisko (kterépři focení planet velmi podstatné). Pokud mluvíme o focení planet v primárním ohnisku, tak používám MAK 350/3300 mm a i těch 3300 mm mi přijde zoufale málo (člověk dostane černý snímek s "pidiplanetkou" uprostřed)! Smysl to pro mě začíná mít až při použití "prodlužovače" ohniska, se kterým se dostanu na 6600 mm. Problémy se slenutím pole klasických SCT a malou světelností jsou v případě focení planet celkem irelevantní...
Sice jsem trochu off-topic, ale s ohledem na to, že se tazatel může podle těchto odpovědí rozhodovat, tak to musím rozporovat. Tohle prostě není pravda. Jakýkoli dalekohled, který zde kdo z amatérů vlastní, má to ohnisko krátké. Sám to píšeš, že i ten Mak je krátký. Planety se proto vždy fotí s nějakým členem, který to ohnisko prodlouží. A pak je opravdu úplně jedno, jestli prodloužíš ohnisko u toho newtona víckrát, než ohnisko u SCT. Pokud to dostaneš na stejnou efektivní ohniskovou vzdálenost, bude výsledek prostě stejný (za předpokladu že nepoužiješ na prodloužení nějaký mizerný prvek).

mischu · #54

Sice jsem trochu off-topic, ale s ohledem na to, že se tazatel může podle těchto odpovědí rozhodovat, tak to musím rozporovat. Tohle prostě není pravda. Jakýkoli dalekohled, který zde kdo z amatérů vlastní, má to ohnisko krátké. Sám to píšeš, že i ten Mak je krátký. Planety se proto vždy fotí s nějakým členem, který to ohnisko prodlouží. A pak je opravdu úplně jedno, jestli prodloužíš ohnisko u toho newtona víckrát, než ohnisko u SCT. Pokud to dostaneš na stejnou efektivní ohniskovou vzdálenost, bude výsledek prostě stejný (za předpokladu že nepoužiješ na prodloužení nějaký mizerný prvek).

já nevím - praktickou zkušenost s tím nemám - ale přijde mi to divné že by byl výsledek SCT 200/2000 mm s 2x extenderem byl stejný jako např. s refraktorem 102/500 mm s 4x extenderem. Mám obavu, že čím silnější ten extender je, tím jsou vyšší nároky na jeho kvalitu - resp. je větší pravděpodobnost, že člověk vybere nějaký "aušus". Proto jsem si myslel, že je lepší, držet se s těmito "pomahači" co možná nejníž...toť vše

MilAN · #55

U Newtona je daleko snazší udělat špičkovou optiku se špičkovým obrazem, U MAKa je to daleko větší problém, SCT je ještě větší problém. Projekční okulár je poměrně lacioná záležitost ( oproti dalekohledu) a kvalitní zvětšení 5x - 10x není opticky žádný problém.
Tvůj příklad s refraktorem 100/500 v tom nesedí - Optika musí být prvotřídní a ne světelný refraktor s barevnou vadou a malým kontrastem. Tam nemá žádná význam zvětšovat mizerný obraz.

#56

já nevím - praktickou zkušenost s tím nemám - ale přijde mi to divné že by byl výsledek SCT 200/2000 mm s 2x extenderem byl stejný jako např. s refraktorem 102/500 mm s 4x extenderem.
No s tím refraktorem je to pochopitelně blbost. Ale původně se řešilo zavrhnutí newtona. A opravdu, při srovnání newton a 200/1000 a SCT 200/2000 by to mělo vyjít minimálně nastejno, ne-li vítězně pro newtona.

Druhou věcí je, že větší newton (300, 400mm) je proti cassegrainu obrovská trubka s nešikovnou obsluhou a většími nároky na montáž. Takže u těchto průměrů už lidé raději z pohledu manipulace volí krátké soustavy se zadním výstupem (byť jako optiký design je to oproti newtonu vždy nějaký kompromis, a cenově je to výrazně dražší).

U 200 až 250-ky bych ale klidně ušetřil a volil newtona.

mischu · #57

ano - já souhlasím s tím (co psal MilAN), že udělat Newtonase špičkovou optikou a špičkovým obrazem je výrazně snažší než udělat opravdu kvalitní katadioptr. Jen by mě ale zajímalo - a to přiznávám, že je čistě moje neznalost, kterou bych si ale rád vyjasnil, i když vím, že je to OT - v čem je Newton o tolik lepší oproti katadioptrům, pokud hovoříme POUZE o focení planet? Vždyť v tomto případě se přeci klasické vady katadioptru, jako je třeba již tolikrát zmiňované sklenutí pole, malé zorné pole (resp. skutečnost, že kvalitní pole je jen blízko osy), větší centrální stínění apod. přece vůbec nemají šanci projevit. Nebo ne?

MilAN · #58

V praxi není až takový problém vyrobit Newtona s odchylkou plochy lambda/10, u katadioptrů je hodně dobrá hodnota la/6. Ta souvisí s kontrastem a ostrostí obrazu. U Newtona není problém, dostzat centrální stínění pod 20%, u katadioptru velmi těžko pod 30%. Opět zhoršení kontrastu. U Newtona není problém eliminovat parazitní paprsky, u kadadioptrů jen se zvýšením hodnoty centrálního stínění. Opět vliv na kontrast. A ten je prvořadý spoju s ostrostí pro zobrazení planet. V každém případě se lze snáze u Newtona přiblížit k ideálnímu zobrazení, u katadioptrů je to otázka špičkových a drahých přístrojů. A to platí i na ose .

Honza Ebr (honza42) · #59

Ono u těch velkých průměru je kvůli seeingů skutečně těžký to porovnat a já se planetám moc něvěnuju. Ale nezapomenu, jak byl Pavel Najser nadšenej z mojí 300ky poté, co pořád koukal nějakejma SCTčkama. Parabola je na ose v podstatě to nejelpší, co můžeš sehnat. SCT jí těžko bude dohánět napříkald v kontrastu - a i to zastínění může hrát roli, aspoň když se podíváš na nějaký křivky MTF, tak rozdíl tam je.

Podmínkou je dokonalá kolimace a dobrá temperace, obzvlášť to první člověk u Newtonů nevidí úplně tak často. navíc většina velkých Newtonů, na které narazíš, jsou světlné dobsony a mimo osu to jde s tím obrazem rychle z kopce. Takže praktické zkušenosti mohou být občas různé. Ale papírově, kdyby sis nasimuloval průchod světla dalekohledem, tak Newton musí vyhrát.

#60

No prostě kvalitní katadioptr se dělá daleko hůře. Kor ty komerční, kde je primární zrcadlo vysoce světelné, aby to bylo krátké, a zvětšení sekundárním zrcátkem je vysoké. Je fakt, že na ose tě nemusí mimoosé vady trápit, ale pouze za předpokladu, že je to ideálně zjustované. Jsou zde celkem vysoké nároky na mechanickou justáž. U SCT je ještě další prvek, korekční deska, u jiných typů jsou zase korektory součástí sekundáru, nebo v tubusu na výstupu. Prostě těch ploch je daleko víc, takže je větší šance, že něco nebude úplně ideální, může být i trošku horší kontast. Oproti tomu je newton je konstrukčně velmi jednoduchý, světelnost zrcadla je rozumná, a pokud výrobce umí, není celkem co pokazit.