Jak hřeje slunce na Měsíci?

Vlado · #31

Vlado, jak to všechno souvisí s tím, Jak hřeje Slunce na Měsíci?
Řešilo se tu NAHŘÍVÁNÍ SKAFADRU na Měsíci a zjisti jsme , že oficielní verze je mylná.
Keď je slnko na horehroní najnišie ,bude ve skafandru nejchladněji.
Když je slunce nejníže na Měsíci , tak je skafandr nahříván nejvíce.

A když už byla řeč o skafandru, tak jsem se vám snažil vysvětlit ,že taková konstrukce skafandru (apollo) na Měsíci neobstojí.

http://www.youtube.com/watch?v=6vCH0HPyajI

Všimnete si na konci filmu ,jak asi bude vazerat skafandr , použitelný na Měsíci.

weber · #32

Ještě jednou díky za vysvětlení.
V té době to asi nebylo nic jednoduchého,vyrobit z materiálů té doby takový skafandr, aby ochránil astronauta při tak velkém rozpětí teplot, vakuem, a počítat s fyzickou aktivitou samotného kosmonauta + zajistit odolnost proti případnému protržení.
Když jsem viděl, jak bezstarostně skáčou, sem tam upadnou, tak takové protržení by asi nebylo příjemné.
Muselo (musí) tam být i nějaké odvlhčovací zařízení, ale nikde jsem o něčem takovém neslyšel, nebo to byla součást chladícího okruhu? Nebo to tu chvíli museli kosmonauti nějak vydržet.
Kdo někdy běhal v tzv. "atom-bordelu", ví o čem píšu, běhal je asi silné slovo. Samozřejmě, že to nelze srovnávat se skafandrem, ale určitě něco vypotili a nějakou vlhkost vydechovali. Asi to muselo být řešeno, jinak by určitě nic neviděli.

Artaban · #33

weber: Muselo (musí) tam být i nějaké odvlhčovací zařízení, ale nikde jsem o něčem takovém neslyšel, nebo to byla součást chladícího okruhu? Nebo to tu chvíli museli kosmonauti nějak vydržet.
Používaj se plíny.

KhanN7 · #34

Co se týče vlhkosti, tak ta je (pokud používají chemicky vyvíjený kyslík - tedy velmi pravděpodobně) ve velké míře spotřebovávána při jeho produkci. Alespoň při použití kyslíkových dýchacích přístrojů s chemicky vázaným kyslíkem dýcháte většinou velmi suchý a jako bonus i velmi horký (až 130 st C !) kyslík. Moderní přístroje pro hasiče a báňské záchranáře používají několikastupňové chlazení vzdušin a ty ještě modernější i dodatečné dovlhčování nadechovaných. Jinak totiž po zásahu máte pocit, že "vypijete moře".
A když jsme u toho chlazení tak zdaleka nejůčinějším (1 stupeň - chlazení vyvíjecích patron) je odpar obyčejné vody, tedy změna skupenství. Za normálního tlaku je var vody při 100 stupních C, proto jsou potřeba dochlazovací stupně. Ve vakuu ale bod varu klesá až k nule, proto bude stačit jen "upouštět páru" z kapalivého chladícího okruhu k dosažení příjemné teploty pro organismus a limitujícím faktorem bude jen množství vody, kterou si astronaut ponese na zádech. Nemůžu s jistotou tvrdit že se práve toto používá, ale i podle vyjádření Armstronga z odkazu výše i z pohledu prosté fyzikální logiky věci bych si typl že ano.
To u hasičů se celkové přehřátí organismu kvůli gravitaci a atm. tlaku řeší mnohem hůř (spíš vůbec) .

Maser · #35

Základní rozdíl je, že hasiči vdechnou vyrobený kyslík, a potom ho vydechnou jako oxid uhličitý a je pryč v atmosféře. Ve skafandru je hermeticky uzavřený prostor a nic z něj neuniká-ve stavu beztíže by to mohlo působit nežádoucí reaktivní sílu. Další věc je, že ve skafandrech je čtvrtinový tlak než u hladiny moře a proto astronauti dýchají čistý kyslík. Sytém obnovy atmosféry skafandru je mnohem sofistikovanější než potřebují hasiči k zásahu a tak jsou i problémy které zmiňuješ řešeny. Problém s teplotou ve skafandrech je především v tom, že se astronaut prakticky "opéká" na slunci nebo mrzne ve stínu. Tyto problémy jsou řešeny izolací, jak už se tu o tom dost napsalo. ;)

KhanN7 · #36

Ne tak docela. Kyslíkové přístroje u hasičů mají okruh uzavřený, to vím s naprostou jistotou, jsem 10 let hasič-chemik. Kyslíkové (vyvíječové zvlášť) přístroje jsou u hasičů tak trochu specialitka a má je jen málo jednotek (ochranná doba až 4 hodiny). Jejich cyklus je uzavřený, regenerační a podobně sofistikovaný jako u skafandrů. Výdech jde zpátky do vyvíječů, kde se pohltí oxid uhličitý a vodní páry a doplní se kyslíkem, neplést si prosím s nejčastěji používanými dýchacími přístroji vzduchovými, tam jde výdech skutečně ven do prostředí. Na jeden nádech toho kyslíku přeměníš na oxid uhličitý jen asi 4% takže vydechnout zbytek do vzduchu by bylo plýtvání a v prostředí požáru i dost riskantní vydechovat 96% kyslík :D .
Hasič se taky opéká ;D .
Ale vážně, kromě izolace je odpar kapaliny velice účinným chlazením v jakémkoliv prostředí, proč to nepoužít? Na pevném povrchu Měsíce s gravitací?
A tomu čtvrtinovému tlaku moc nevěřím, věřil bych tlaku odpovídajícímu dejme tomu max 6000 m nad mořem, ale tam zdaleka ještě není čtvrt atmosféry, to by bylo na rychlou ztrátu vědomí a na kesonovu nemoc myslím. To je zase problematika výškových pilotů ve 2 SV, o tu jsem se taky trochu zajímal.

MilAN · #37

V LEMu i ve skafandrech byl používán čistý kyslík . Tlakl byl cca 380hPa ( cca 1/3 tlaku vzduchu u hladiny moře) a tento tlak kyslíku odpovídá parciálnímu tlaku kyslíku ve vzduchu u hladiny moře.
Myslím, že je zbytečné spekulovat, o skafandrech astronautů na Měsíci se toho dá dost najít.

KhanN7 · #38

No třetina už je lepší ;) , vlastně skoro 2/5. to je tak těch 7250m n.v. plus minus

Maser · #39

Já měl na mysli aktuální americké skafandry EMU. Tam používají tlak nižší.

o skafandrech astronautů na Měsíci se toho dádost najítAno, třeba na astrofóru. ;)

MilAN · #40

No třetina už je lepší ;) , vlastně skoro 2/5. to je tak těch 7250m n.v. plus minusPromiň asi si nerozumíme. Ten tlak, pod kterým je dýchán kyslík odpovídá přesně tlaku kyslíku, který dýcháš u hladiny moře. To je fyziologicky úplně něco jiného, jak dýchat vzduch ve výšce 7.000m.

MilAN · #41

Já měl na mysli aktuální americké skafandry EMU. Tam používají tlak nižší.

Ano, třeba na astrofóru. ;)No jo , tady se píše, že nikdo na Měsíci nebyl....

...

Ale vážně, psal jsem o tlaku kyslíku 380 hPa, který se používal pro cesty na Měsíc - když už se tak nějak jmenuje to vlákno. Máš pravdu, že současné skafandry EMU, používané na ISS , používají ještě nižší tlak kyslíku , a to 300hPa.

KhanN7 · #42

Promiň asi si nerozumíme. Ten tlak, pod kterým je dýchán kyslík odpovídá přesně tlaku kyslíku, který dýcháš u hladiny moře. To je fyziologicky úplně něco jiného, jak dýchat vzduch ve výšce 7.000m.Ne ne, rozumíme, samozřejmě jsme se učili co je to parciální tlak. Je to jako let pilota (nebo člena posádky) s kyslíkem, ale bez přetlakové kabiny ve výšce 7250m nad mořem. Běžně se tak létalo asi do 9000m až 10000m, pak už začínaly problémy narůstající s výškou nad tuto hranici. Četl jsem knížku od pilota z druhé světové, který mimo jiné létal jako výškový stíhač a účastnil se různých testů ohledně bezpečných hranic. Pravda ale je, že piloti se prakticky neměli šanci za těch pár desítek minut aklimatizovat a trpěli proto ve výškách obdobou kesonovy nemoci jako potápěči při rychlém vynoření.

Vlado · #43

Pánové máte v tom hokej.
Brzy je mistrovství světa hokeje (a není to daleko)
Milan by mohl hrát místo Jágra
MilAN

Offline

teleskopický Dobson 40

Příspěvky: 8761

Re: Jak hřeje slunce na Měsíci?
odpověď #40 - 11.04.11 21:18:44 Nahlásit moderátorovi | Označit & Citovat | Citovat
Maser napsal dne 11.04.11 20:43:46:
Já měl na mysli aktuální americké skafandry EMU. Tam používají tlak nižší.

Ano, třeba na astrofóru.

No jo , tady se píše, že nikdo na Měsíci nebyl....
...

Ale vážně, psal jsem o tlaku kyslíku 380 hPa, který se používal pro cesty na Měsíc - když už se tak nějak jmenuje to vlákno. Máš pravdu, že současné skafandry EMU, používané na ISS , používají ještě nižší tlak kyslíku , a to 300hPa.

MilAN

Offline

teleskopický Dobson 40

Příspěvky: 8761

Re: Jak hřeje slunce na Měsíci?
odpověď #36 - 10.04.11 22:28:18 Nahlásit moderátorovi | Označit & Citovat | Citovat
V LEMu i ve skafandrech byl používán čistý kyslík . Tlakl byl cca 380hPa ( cca 1/3 tlaku vzduchu u hladiny moře) a tento tlak kyslíku odpovídá parciálnímu tlaku kyslíku ve vzduchu u hladiny moře.
Myslím, že je zbytečné spekulovat, o skafandrech astronautů na Měsíci se toho dá dost najít.
Parciální tlak kyslíku na hladině moře je 207 hPa.
Ve skafandru APOLLO A7L měl byt přetlak 255hPa tj. 3,7psí
Ve skafandru na ISS to je 296hPa 4,3 psí
Jak říkal LENIN guglovat guglovat guglovat.

MilAN · #44

Jo mezi 300hPa a 296hPa je opravdu zaznamenání hodný rozdíl.

Jde jen o to , z jakého googlování a jakým převodem a zaokrouhlením se ke které hodnotě dostaneš. Naštěstí google nabízí nespočet i nesmyslů, takže budeš stejně mít vždycky pravdu

Vlado · #45

MilAN

Online

teleskopický Dobson 40

Příspěvky: 8763

Re: Jak hřeje slunce na Měsíci?
odpověď #43 - dnes 22:18:17 Nahlásit moderátorovi | Označit & Citovat | Citovat
Jo mezi 300hPa a 296hPa je opravdu zaznamenání hodný rozdíl.
Jde jen o to , z jakého googlování a jakým převodem a zaokrouhlením se ke které hodnotě dostaneš. Naštěstí google nabízí nespočet i nesmyslů, takže budeš stejně mít vždycky pravdu
Parciální tlak kyslíku na hladině moře je 207 hPa.
Umíš čítat ?
207 není 296. Tam je nějaké procento rozdíl.