Oko je nejdůležitější orgán pro hvězdáře
Napsal: 22. 10. 2010, 12:57
Lomem světla v tomto složitém optickém systému vzniká skutečný obraz předmětu na zadní stěně oční sítnici, která je vlastním zrakovým čidlem. Jelikož vzdálenost sítnice od čočkyje neproměnná, mění se zakřivení čočky a tím i ohnisková délka, aby oko vidělo ostře předměty blízké i vzdálené. čočka je po celém svém obvodu upnuta svaly,
které ji při zírání na blízké předměty stlačují, čímž se zmenší ohnisková dálka a na sítnici vznikne ostrý obraz předmětu. Tomuto pochodu říkáme akomodace oční čočky. Při akomodaci na nekonečno, kdy je ohnisko nejdelší dosahuje asi 17 mm a oční svaly jsou úplně povolené.
Vedle akomodace reguluji si oko v jistých mezích světelný tok vnikající do oka roztahováním nebo stahováním duhovky což se děje samočině. Průměr duhovky kolísá od 8 mm do 2 mm. Toto nestačí k vyrovnání velkých rozdílů intenzity světla mezi dnem a nocí. Zde si oko pomáhá změnami citlivosti sítnice. Sítnice má velmi složitou stavbu a to tyčinky a čípky jímž je sítnice pokryta. Jsou to světločivné orgány. Rozložení není na sítnici všude stejné. Místo nejzřetelnějšího vidění je tzv. žlutá skvrna o průměru asi 2 mm. Ta je pokryta výhradně čípky. Je jich cca 10 000 na mm2.
Abychom rozlišili dva velmi blízké body musí jejich obrazy padnouti alespoň na dva sousední čípky, což odpovídá rozlišovací schopnosti oka Rozlišovací schopnost oka je kolem jedné obloukové minuty. A ve vzdálenosti 5 mm od středu se vyskytují výhradně tyčinky. Při periferním vidění pomocí tyčinek nemůžeme pozorovat barvu objektu např. hvězdy. Celkové množství čípků je 5 až 10 milionů a tyčinek asi 100 milionů.
Rozsáhlému rozdílu obrovského rozsahu intensit světla - přejde li oko s denního pozorování na noční říkáme adaptace oka a trvá minimálně 30 až 50 minut. Zde nám pomáhá při nočním pozorování postupné stmívání mezi dnem a nocí. Spektrální citlivost sítnice na různé barvy není stejná u tyčinek je kolem 5200 Ä, kdežto o čípků cca 5564 Ä, přičemž záleží na jednotlivci >> Purkyňův jev.
Zrakový nerv přenáší informace do mozkových center a tato oblast je dosti obsáhlá a nemůže býti součástí tohoto krátkého příspěvku, týkajícího se pouze oblasti oka a objasnění některých pojmů s okem spojených. Dále již další odkazy na odbornou literaturu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/oko
Habl
které ji při zírání na blízké předměty stlačují, čímž se zmenší ohnisková dálka a na sítnici vznikne ostrý obraz předmětu. Tomuto pochodu říkáme akomodace oční čočky. Při akomodaci na nekonečno, kdy je ohnisko nejdelší dosahuje asi 17 mm a oční svaly jsou úplně povolené.
Vedle akomodace reguluji si oko v jistých mezích světelný tok vnikající do oka roztahováním nebo stahováním duhovky což se děje samočině. Průměr duhovky kolísá od 8 mm do 2 mm. Toto nestačí k vyrovnání velkých rozdílů intenzity světla mezi dnem a nocí. Zde si oko pomáhá změnami citlivosti sítnice. Sítnice má velmi složitou stavbu a to tyčinky a čípky jímž je sítnice pokryta. Jsou to světločivné orgány. Rozložení není na sítnici všude stejné. Místo nejzřetelnějšího vidění je tzv. žlutá skvrna o průměru asi 2 mm. Ta je pokryta výhradně čípky. Je jich cca 10 000 na mm2.
Abychom rozlišili dva velmi blízké body musí jejich obrazy padnouti alespoň na dva sousední čípky, což odpovídá rozlišovací schopnosti oka Rozlišovací schopnost oka je kolem jedné obloukové minuty. A ve vzdálenosti 5 mm od středu se vyskytují výhradně tyčinky. Při periferním vidění pomocí tyčinek nemůžeme pozorovat barvu objektu např. hvězdy. Celkové množství čípků je 5 až 10 milionů a tyčinek asi 100 milionů.
Rozsáhlému rozdílu obrovského rozsahu intensit světla - přejde li oko s denního pozorování na noční říkáme adaptace oka a trvá minimálně 30 až 50 minut. Zde nám pomáhá při nočním pozorování postupné stmívání mezi dnem a nocí. Spektrální citlivost sítnice na různé barvy není stejná u tyčinek je kolem 5200 Ä, kdežto o čípků cca 5564 Ä, přičemž záleží na jednotlivci >> Purkyňův jev.
Zrakový nerv přenáší informace do mozkových center a tato oblast je dosti obsáhlá a nemůže býti součástí tohoto krátkého příspěvku, týkajícího se pouze oblasti oka a objasnění některých pojmů s okem spojených. Dále již další odkazy na odbornou literaturu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/oko
Habl
) jsem se osprchoval a jak mám ve zvyku čas od času vzal savo a chtěl vydesinfikovat sprchu... jojo, zdálo se mi divné že zase vymysleli jiné uchycení. Ve skutečnosti uchycení bylo stále stejné, jen mě nedošlo, že ostřikovač držím opačně, tedy přímo proti mě a směřující přímo do obličeje, což jsem za krátký okamžik rychle pochopil. Levé oko dostalo přímý zásah! Následoval rychlý přesun pod umyvadlo a dvacetiminutový opalch a pak rychlá cesta (autem!) na pohotovost. Ošetřující lékař konstatoval, že oko naštěstí není poškozené,ale je pouze podrážděné a že se to za pár dní srovná. Byl jsem ještě jednou na kontrole a nic nezjistil. Bohužel ale od té doby tím okem vidím znatelně hůř. A co víc, byl jsem zvyklý levým okem čučet i do okuláru. I tam jsem si ověřil, že v levém oku mám mírnou ztrátu. Objekt který pravým okem vidím ještě zřetelně, už levým vidím jen periferně, nebo silně nahraně viditelnosti. 
.