Astronomické fórum

To Andrej
.... čeleď  ozubených savců "delfínovití" z řádu kytovců jsou schopni se "učit", protože mají vyvinutější mozek a nemusí býti predátoři...
prostředí ve kterém žijí to nemusí býti, ale v i v daném prostředí žijí predátoři... s tím umístěním oči to též přímo nesouvisí (viz odkaz zajímavé oko ryby) jen jsem chtěl dovysvětlit tím největším predátorem je člověk...

Habl

Pozorování očima v číslech...
akomodace - je změna vyklenutí oční čočky a tedy její optické mohutnosti. Akomodované oko na dálku má ohniskovou vzdálenost 0,017 m a optická mohutnost 58,8 D. Optická mohutnost rohovky je 42 D, oční čočky 18 D a kapalin komorové vody sklivce 2 - 3 D.
Akomodací na blízko se může změnit mohutnost u 10 letého až o 16 D a u 45 letého jen o 4 D u 60 letého o 1 D. S přibývajícím věkem tedy klesá.
zorné pole oka je ve vertikálním směru 130° a 160 až 164° v horizontálním směru. Je dáno nosem a očnicí)  Při binokulárním vidění (obě oči) je zorné pole dáno od - 104° do + 104°. Obraz na sítnici je dvourozměrný. Teprva dva obrazy vytvořené z obou sítnicí v mozku dávají prostorové stereoskopické vidění. Při pozorování vzdálených více než 250 m stereoskopické vidění mizí.
Při stereoskopickém vidění v binokulárních přístrojích je vzdálenost nelineárně prodlužena zvětšením použitého přístroje.
/Dilevsky I. - Anatomie a fyziologie člověka/

Habl

Otazka.. pozoruje tu niekto s tupozrakostou? ak ano, je to na obtiaz alebo uz ani nevadi?

- stereoskopické vidění je skutečně adaptací lovců a naopak oči po
 stranách hlavy adaptací lovených. Ryby žijí ve vodě, kde toto prostředí
 zřejmě evoluční výhodu pro toto umístění očí neposkytuje. I když na
 druhou stranu žralok kladivoun (paryba)má základnu pro oči naopak
 rozšířenou - pokud je to tedy jediný důvod...Pozn. Delfín
 není ryba, nýbrž jak je známo původně suchozemský dravec, podobně
 jako ostatní kytovci
- nevidomý člověk přežije pouze v sociálním prostředí, které se o něj
 postará, jinak zahyne, sice ne tak rychle jako bez plic, ale zahyne.
- mozek si dokáže zčásti poradit i za existence jediného oka či při
 tupozrakosti, kdy si časem vytvoří prostorové vnímání, ne sice tak
 dokonalé, ale vytvoří. Tuto situaci nelze srovnávat s tím, kdy si zdravý,
 stereoskopicky vidící člověk zakryje jedno oko, neboť jeho mozek
 dostává signál, který neumí zpracovat a nahradit vjem druhého oka.
 Jiná situace je u někoho, kdo takto vidí dlouhodobě či od narození...

Tupozrakost je dioptrická vada a v dětství se nechá dobře léčit...
U tupozrakých se nechá přeostřit ohnisko v okulárovém výtahu...

Habl

Tupozrakost se vyvine i u lidí se strabismem, tedy se šilháním. Jedno z očí se stává v takovém případě dominantním - mozek se tak snaží eliminovat dvojí vidění. Druhé oko potom poskytuje pouze periferní neostré vidění, které doplňuje zorné pole dominantního oka. U potlačeného oka se potom nutně vyvine tupozrakost. Vidění dominantním okem potom neumožňuje stereoskopické vidění, ale tito lidé přesto dokáží chytit předmět v letu a jsou schopni vnímat hloubku prostoru, mozek si to dokáže zčásti vykompenzovat.

Ahoj, všechno, co tu bylo napsáno o lidském oku platí pro relativně zdravé oko.
Já jsem už od dětství nosil velmi silné brýle s hodnotou okolo 10D. Tato hodnota mírně kolísala s věkem, ale od zhruba 35 let se začala postupně zhoršovat. Souviselo to se ztrátou schopnosti řasnatého tělíska měnit geometrii nitrooční čočky.
Ve 38 letech jsem podstoupil na vlastní žádost operaci očí, kdy mi byly transplantovány nitrooční čočky. Podobně se dnes operuje šedý zákal. Já ale mám na rozdíl od operace zákalu v očích tzv. multifokální čočky.
Jsou to v podstatě plastové destičky s povrchem, který připomíná zřejmě Fresnelovu čočku (neberte mě prosím za slovo, nejsem odborník optik). Prostě se skládá z mnoha mezikruží.
Po operaci jsem musel na čas skončit s pozorováním, protože jsem v obraze měl spoustu artefaktů, odlesky, násobné obrazy, astigmatismus a spoustu dalších nepříjemností.
Mozek ale časem začal všechny tyto informace regulovat a dnes vidím velmi dobře a brýle vůbec nenosím. I přesto, že mám na každém oku zbytkovou vadu kolem 1D, vidím lépe než moje žena, která má 0,75D. Artefakty sice nezmizely úplně, ale nevnímám je a jen, když jsem hodně psychicky unavený, tak se začné projevovat problém s "přeostřováním".
Dnes, po dvou letech od operace, už se ztratil i z velké části pooperační astigmatismus.
Mozek je prostě něco naprosto úžasného a dokáže velmi účinně korigovat mnoho vad našeho optického systému.

Mám 2 měsíce po této operaci jež mi vyřešila šedý zákal. Byl jsem silně krátkozraký člověk a řada astronomických úkazů mi byla odepřena. Nyní se mi daří číst spodní řádek světelné tabule u očního lékaře. Jen doufám, že mi zrak ještě nějakou dobu vydrží a že si krásný pohled na svět užiji. Lékaři mi zjistili makulární degeneraci a bude důležité rozvoj této choroby v čase. Děkuji tímto lékařům oční kliniky v Náchodě. Operace pro mne znamenala úplně nový pohled na svět. Nikdy v životě jsem na obloze neviděl tolik podrobností. Tato operace do jisté míry znamená učit se znova koukat. Jak píše p. Šindelář, lidský mozek se musí naučit vyhodnocovat vjemy zasílané očima. Mám teď pouze brýle na čtení, jelikož nemám multifokální čočky. Multifokály mají více reflexů a proto jsem je po poradě s lékařem nechtěl.
Jediné negativum operace je, že se v naší rodině v současnosti vede válka o brýle na čtení.
K tupozrakosti. Oko tupozrakého člověka zobrazuje bez chyby, pouze mozek není schopný signál vyhodnotit. Vada je léčitelná do cca 7 let věku. V pozdějším věku je tupozrakost neléčitelná.
Přeji všem ostrý a jasný pohled na noční oblohu a celý svět.

Mozek je prostě něco naprosto úžasného a dokáže velmi účinně korigovat mnoho vad našeho optického systému.
Potvrzuji.
K tupozrakosti. Oko tupozrakého člověka zobrazuje bez chyby, pouze mozek není schopný signál vyhodnotit. Vada je léčitelná do cca 7 let věku. V pozdějším věku je tupozrakost neléčitelná.
Mozek zde má dvě možnosti - buď povolit dvojité vidění, sice ostré, ale dvojité, nebo jeden z obrazů potlačit a zvolit dominantní oko a s tím související rozvoj tupozrakosti. Přirozeně a naštěstí jde tou cestou, která umožňuje lepší kvalitu života a orientaci v prostoru. Dokonce pomůže zčásti nahradit ztrátu stereoskopického vidění.

dávám odkaz na vidění a nemoci očí

http://www.videni.cz/nemoci-oci

Dnešní operace femtosekundovým laserem a již ambulantní léčení šedého zákalu a další nitrooční operace již hodně pokročili i u řady dalších operací např. sítnice a sklivce, včetně operace šilhání (starabismu).

Habl

optické vady oka a kontaktní čočky

http://www.e-kontaktni-cocky.cz/vady.htm

Habl

Mozek jako nástroj lidského vidění

http://www.zivotni-energie.cz/mozek-jak ... m-nas.html

Habl

stáří a vidění -presbyopie

jas, kontrast, barevné vidění, onemocnění

www.i-bryle.cz/index.php?adr=5&docid=66

Habl

A jako na fotce je neuvidíš nikdy, lidské oko je sice dokonalý orgán, tak jako technika ale  dobu působení světla prodlužovat neumí.
Trochu OT (patrilo by to spis do vlakna o lidskem zraku), ale tohle oko+mozek zrovna umi a dokonce umi i hardwarove binovani, jako CCD kamera. Zrovna nedavno jsem na to narazil v knize Galaxies and How to Observe them od Steineckeho a Jakiela. Je tam kapitolka o lidskem zraku a pise se tam, ze oko+mozek dokaze integrovat az po dobu 6 sekund. Je to otazka hlavne cviku a narust oproti klasicke integracni dobe (kolem 0.1s) je velmi znatelny. Stejne tak dokaze slucovat cernobile tycinky do vetsich klustru, coz funguje podobne jako harwarove binovani.

Jinak samozrejme plati, co jsi psal, a tak je to treba novackum vysvetlovat, aby nedochazelo k zbytecnym zklamanim. Lidskym zrakem clovek neuvidi nikdy to co zna z fotek na internetu a v knizkach.

6 sekund? Jak to proboha funguje?

Já jsem sakra taky člověk! A nedovedu si prostě představit, jak se to může dělat. To je něco jako vrtět uchem - vim, že to lidi umí, ale jak se to dělá? Kde je na to ten spínač? Když chci pohnout prstem, tak to je "tady", ale uchem? Na to prostě nemám ovladač A stejný je to s tou integrací, fakt nevim, jak se to dá dělat.