Astronomické fórum

Ano, vím. Akorát, položme si otázku - jaký je rozdíl při focení planet a Měsíce? Pouze v časovém omezení sekvence vs. rotace. Ale princip je u obou objektů dále stejný. Šlo by to použít u planet (s omezením a za určitým účelem - často CH4, N2...), stejně tak, jak se to používá u Měsíce (funguje). Ale říct, že binning není přínosem je nesmysl. A o to mi šlo. Jinak u planet i Měsíce se samozřejmě běžně využívá ROI (výřez) za účelem zvýšení FPS a úspory místa a času při zpracování. Ale to není binning, to je jasné.

Focení Měsíce a planet je docela rozdíl, zatímco u planet jsou ohniska 5-10 metrů (focení afokálně či přes barlow), tak u Měsíce se často fotí pouze v ohnisku 1-3 metry a zachycované detaily jsou často velmi malé oproti planetám, kde u planet ladíme detaily hluboko pod seeing, tedy řádově v setinách úhlových sekund. Pokud bychom takto snímali nějaký měsíční detail, dostávali bychom se na rozlišení kolem 50-ti metrů, nevím kdo takové detaily fotí, co vidím detailní snímky, tak mají rozlišitelné objekty tak 500 metrů.

Takže Martine, ještě jednou : opravdu se běžně používá bin při focení planet ?
Nemusíš se snažit mi tady teoreticky dokazovat, že by to šlo. Mě zajímalo, na čem se zakládá to tvrzení, že se to běžně dělá. Kdo tak planety fotí. Zatím se nikdo neozval a ty to taky nevíš. Mně celkem vadí, že se tady na jednoduchou otázku začínajícího odpovídá dle mého nesmyslně, že se to tak běžně dělá. Považuješ se za odborníka na planetární fotografování, tak snad umíš odpovědět jednoduše, tak jak se to v praxi dělá. A tvůj odkaz na astrofotky jako důkaz vede jen k tomu, že z 422 snímků s bin 2x2 je jen jeden s planetou (a to ještě jen ve složeném videu, ne při focení)

Ano používá, ať se Vám to líbí nebo ne prostě je to normální praxe.

Na Měsíci to používá Honza Zahajský (na delším ohnisku) kde binuje a zdánlivá kontraproduktivní kombinace vychází nad míru očekávání.

A na planetách také, kde se binovaní používá, při filtrech jako je CH 4. Christophe Pellier je toho důkazem, kde on sám používá buď nativní ohnisko a binning, nebo i prodloužení a binning.

Za odborníka se rozhodně nepovažuji, jak bych mohl? Z jakého důvodu? Jsou tu přece jiní specialisté, kteří tomu rozumí lépe než já, mě jen ta problematika baví, rád to pozoruji a fotím a ano snažím se proniknout i do teorie.

A ano, nejsou to s binovaním běžné situace, takže si to přeberte jak chcete, ale relativně běžné je používání tohoto postupu při fotografování. Já už nebudu radši nic psát. Vidím, že to stejně nemá význam.

On ti tu nkdo nevrdí, že se binning běžně nepoužívá. Otázka byla, jestli se běžně používá na planety. Tedy u nás nikdo . Takže děkuji, okecávat to není třeba.

Tak ono jde asi o slovíčka, jak tak na to koukám na otázku jsem odpověděl a za tím co jsem řekl si stojím, to není okecávání, ale praxe... Dál už nemám co říct.

No já nevím - všiml sis, že jsi ve vláknu "Foceni planet"?

Prostě v tomhle vláknu je jediná možná odpověď NE. Bining se při focení planet běžně nepoužívá...

Páni, s narastajúcou fázou Marsu som pri spracovaní narazil na problém - deformovaný okraj planéty. Neviete, ako sa toho pri spracovaní zbaviť?
Edit: Skúsil som:
- 3 rôzne videá (s preostrením)
- vypnúť/zapnúť RGB align v AS!3
- rôznu veľkosť align boxov v AS!3 (16 a 24)
- povoliť "close to Edge" v AS!3
- rôzne spracovania v Registax v6 (Gauss vs default wavelety, rôzne hodnoty, ...)

Aky softver pouzivate na kombinovanie LRGB fotiek planet? Mam zaber v IR, kde bol ovela lepsi seeing - ten by som pouzil ako L. Ako RGB by som pouzil zaber cez UV/IR cut filter (mam farebnu kameru).
Zatial som to skusal v PI, ale ten asi nie je urceny na planetarne fotky...

Dám sem vyjímečně i fotografii planety, což je objekt, který u mě prakticky kvúli seeingu a proudění přes kopce prakticky nejde fotit. Tohle byla u mě vyjímečná meteorologická situace, kterou už několik let nepamatuji. A nejsem proto na foto planet vůbec vybaven. Takže Mars 6/11, Meade 10",+ 2,5x Powermate + kamera ASI 174. Takhle se to dalo skoro vykoukat,jen bych to tak určitě nenakreslil A protože planety nefotím, podle toho vypadá i zpracování.

takový "seitensprung", nejen pro poškádlení refraktoriánů, někdy neškodí ! Chtělo by to repete !

Leda bych to sem dal jako kresbu
Ale na druhou stranu, u mě v kopuli jsem nezažil , abych se u zvětšení 340x rozhodoval, jestli tam má zůstat nebo se mám vrátit na 250x. Většinou si zkusím 250x a rychle se vracím na 180x. A i to je někdy na hraně. On rozostřený obraz planety vypadá vždycky tak , jako by do toho z jedné straně někdo foukal kouř

Dnešní Jupiter a Saturn... 200/1200 + 3x Barlow - Dobson

Zaujímavý a do hĺbky článok o okrajovom artefakte pri spracovaní fotiek Marsu:

https://skyinspector.co.uk/mars-edge-artefact/

tl;dr: Artefakt je spôsobený primárne difrakciou. Zhoršuje sa v lepšom seeingu, kedy spracovanie umožní viac zostriť Airyho krúžok. Efekt nenastáva/je menší u planét s okrajovým stemnením, ako Jupiter.

Caues zkuseni planetari. Dneska jsem na FCB narazil na fotku, nad kterou me zustava celkem rozum stat - "planeta" Pluto jako kotoucek, dokonce s naznakem albedovych utvaru, a svete div se, z maksutova prumer 330mm f13!
Nejak se s tim nemuzu popasovat, ten obrazek ani moc neodpovida kometari autora:
" For about 15 years I have always wanted to photograph Pluto and on 3.8.2021 I finally managed it. Of course there are no details to see and it is only one point but I am still proud of it , because with nearly 9 meters focal length and a resulting tiny image section with an ASI 462mc it is not so easy to find the dwarf. Then you have to find the right settings for the air turbulence to get a usable image. The telescope was a Vixen VMC 330l on a Vixen AXD2 mount. In the middle of the Pott ( Gelsenkirchen ) . So please do not try to wipe the spot off the screen, it is Pluto!"

Co myslite, je mozny ze by nekdo nekdy nekde odfotil Pluto jako byt malicky, ale presto evidentni kotoucek?
Na netu sem zatim na takovej snimek nenarazil..

Odkaz na fcb, kdo ma:

odkaz na dalekohled, kterym je to foceny:
https://www.vixenoptics.com/Vixen-VMC33 ... p/5624.htm