Astronomické fórum

TV Powermate 2x nebo 2,5x není před binohlavou vhodný, musíš vystačit s originálním od WO...
TV Panoptiky 24 mm tato binohlava nepojme, budou silně vinětovat. Můžeš použít určitě nějaké Plössly 25 mm.

Jsou už nějaké zkušenosti? http://www.supra-dalekohledy.cz/binonas ... 50062.html

Priame skúsenosti nie ale zisťoval som od cez distribútora a podla údajov výrobcu ma zhodné parametre s binohlavou William Optics.

   Už ji mám zapůjčenou na testování... 

Venku zavlažuje, tak zatím jen první srovnávací postřehy s binohlavou Maxbright :

- rozměrově v podstatě úplně totožné, hranoly 25 mm
- optická délka u Lacerty je malinko kratší - 105 mm
- už na první pohled má Lacerta kvalitnější dělič na vstupu - oba kanály jsou stejně jasné a mají stejný barevný odstín ( na rozdíl od Maxbright )
- Lacerta je celkově mechanicky líp dotažená a přitom stejně masivně provedená jako Maxbright.
- Lacerta má poměrně velkou aperturu na vstupu ( co dovolí "nos" 1,25" ), ale na výstupu jsou hranoly zacloněny na 20 mm.
- díky tomu ovšem je méně háklivá na parazitní světlo od boků hranolů

Takže pokud se něco nepředvídaného neobjeví, tak Lacerta bude o něco lepší než Maxbright, tedy výborný poměr cena/výkon. Nevýhodou je, že na vstupu není T2 závit, ale M26 ( ten zbytečně cloní 30 mm dělič ), do něj je našroubován "nos" 1,25". A teprve do něj se šroubují barlowy se závitem M28 - 1,6x a 2,5x ( po 39 € ).

Podrobná recenze bude na POSECu

Inak s tym delicom je to podobne aj na mojej WO binohlave.
Okom nieje videt ziadny rozdiel medzi kanalmi co sa tyka farebneho podania alebo priepustnosti a to uz mam s nou odpozorovany takmer rok. Ale fakt je ze by to chcelo premerat. Inak s tvojho popisu to aj mechanicky vyzera na kopiu WO. Takze pre zaujemncov odporucam tuto redukciu na T2, su to sice nejake peniaze navyse ale je kvalitna a oplati sa :


http://www.ebay.com/itm/RafCamera-T2-fe ... Sw14xWJnYK

Navazuji na můj příspěvek #393 :

Podrobnou recenzi binohlavy LACERTA jsem zatím odložil... Také proto, že nejsou k dispozici originální násobiče-korektory. Nicméně binohlava se mi povšechně zamlouvá a celkově ji hodnotím o něco lépe, než výběhovou Maxbright, především díky lepšímu děliči světla. S Baader. násobiči ( GWK ) funguje bezproblémově, stejně tak sama o sobě. Takže vzhledem k tomu, že nová "malá" binohlava od Baadera je stále v nedohlednu, tak kdo touží po "stereo" koukání, tak lze Lacertu doporučit.

Uvedenou nekompatibilitu na vstupu ( pro přímé použití T2 prvků Baader stavebnice ) lze plně uspokojivě vyřešit pouze vlastní výrobou dvoudílné T2 otočné matice, přesně dle Maxbright, abychom mohli binonástavec přímo našroubovat na T2 hranol. Uvedená redukce T2 - M26 od běloruské firmy "RafCamera" není polohovací a je vhodná pouze pro našroubování "nosu" 1,25" ( tj. redukce T2 - 1,25" ) ať už s našroubovaným GWK, či bez něj.

http://www.supra-dalekohledy.cz/t2-baad ... -4971.html

Pro možnost dotažení binohlavy v požadované poloze na T2 hranolu Baader by bylo nutné za nemalé peníze pořídit sadu rychloupínačů s mikrobjonetem Baader ( Zeiss ) :

http://www.supra-dalekohledy.cz/adapter ... -4584.html

Je logické, že uvedené případné dodělávky řeší v podstatě jen refraktoristi, kteří z důvodu dostupnosti ohniska šetří každým centimetrem... Majitelům katadipotrů stačí holá binohlava.

SIRIUS_758: Díky za zkušenosti

plně uspokojivě vyřešit pouze vlastní výrobou dvoudílné T2 otočné matice, přesně dle Maxbright, abychom mohli binonástavec přímo našroubovat na T2 hranol. Uvedená redukce T2 - M26 od běloruské firmy "RafCamera" není polohovací a je vhodná pouze pro našroubování "nosu" 1,25" ( tj. redukce T2 - 1,25" ) ať už s našroubovaným GWK, či bez něj.
Viem ze to nieje perfekcionalisticke riešenie ale toto sa dá doriešiť jednoducho pridaním pružnej podložky medzi redukciu a binohlavu. Úplne sa mi osvedčila gumená podložka. Binohlava nebola úplne dotiahnuta ale drží pevne na Baader T2 hranole.

Dobrý den, nevím jestli to psát sem, nebo do ATM. Tak to prosím přesuňte jinam.Začal jsem konečně používat svou binohlavu. A narazil jsem na problém o kterém píše MiLAN v příspěvku 334 t.j srovnat se s okuláry do osy. Z pozorovacího dalekohledu jsem zvyklý nacpat oko do okuláru a dalekohled takto navádět. To tady jaksi nejde. I když používám okuláry výškově stavitelné, díky nosu to nejde. Průměrná rozteč očí je 63 mm, já mám 64 - 65mm. Koupil jsem zde i obyčejné a průměrově slabé okuláry, ale i když sedím, tak se kejvu a neudržím správnou vzdálenost a polohu. Prostě potřebuju nějak opřít hlavu, nebo oči. Nesnažil jste se to už někdo nějak řešit? Při denním pozorování ruší i světlo přicházející zezadu. A při pozorování pohyblivých cílů to taky není ideální

Jožin110 píše:Dobrý den, nevím jestli to psát sem, nebo do ATM. Tak to prosím přesuňte jinam.Začal jsem konečně používat svou binohlavu. A narazil jsem na problém o kterém píše MiLAN v příspěvku 334 t.j srovnat se s okuláry do osy. Z pozorovacího dalekohledu jsem zvyklý nacpat oko do okuláru a dalekohled takto navádět. To tady jaksi nejde. I když používám okuláry výškově stavitelné, díky nosu to nejde. Průměrná rozteč očí je 63 mm, já mám 64 - 65mm. Koupil jsem zde i obyčejné a průměrově slabé okuláry, ale i když sedím, tak se kejvu a neudržím správnou vzdálenost a polohu. Prostě potřebuju nějak opřít hlavu, nebo oči. Nesnažil jste se to už někdo nějak řešit? Při denním pozorování ruší i světlo přicházející zezadu. A při pozorování pohyblivých cílů to taky není ideální

Starsi post ale nevsimol som si ho, tento problem sa da riesit tym ze si clovek bud zvykne alebo si zoznene ine ocnince. Zas velmi to zalezi od okularov a ich vystupnej pupily. Niektore okulare su vhodnesie pre binhlavu, pretoze je jedno kde ma clovek oko a neblackoutuju, ine su su v tomto problematickejsie. inak fajn su obycajne plossly (povedzme 25mm), potom WO wideangle dodavane v sete k WO binohlave boli tiez super a nevyzadovali specialnu polohu oka.

V tomhle ohledu výborně vyhovují okuláry LE, prodávané pod značkami Astro Professional LE, Omegon LE nebo Delta Optical Planetary. O poměrně tuhé očnice se lze lehce opřít a tak stabilizovat polohu hlavy, přičemž tyhle okuláry netrpí efekty, plynoucími z polohy oka

Trochu som sa zamyslel nad tym, preco mi binohlava v F5 dalekohlade (102/500) ukazuje tak pekne aj pomerne slabsie DSO, kezde ten dalekohlad je skrateny a pouzivam ju bez korektora. Teoria doteraz znama hovori, ze to musi vinetovat aj na ose, ale to by som potom pozeral na hmloviny cez vyrazne mensi priemer a mal by som videt menej ako vidim. Pravda je ze toho svetla tam nieje az tak malo.

Nuz mozno som na to prisiel, ale prosim opravte ma ak sa mylim.

Vsetky schemy s binohlavou, co som videl maju nespravne zakreslene okulare a mna to celkom mystifikovalo az doteraz.
Preto je realita s vinetaciou a relanym zornym polom ovela lepsia ako by mala byt.

Obrazok jedna (chybna schema) :
Okulare su zakreslene nespravne, pretinaju totiz svtelny kuzel pred ohniskom ako by boli rozptylkou (galileo) ale kedze pouzivame kepler (okular ako spojka) je tato schema chybna a spravne sa ma obraz niekde v binohlave prekrizit .

Obrazok dva : schema keplera kde vysledne ohnisko je suctom ohnisk objektivu a okularu.

Teda moja uvaha znie : kuzel svetla ide binohlavou tak, ze sa prekrizi vnutri binohlavy a vobec nevadi ked je svetla sirka binohlavy na vystupe o nieco mensia(poverdzme 20mm), kedze k okuaru to ma este niekolko cm na ktorych sa kuzel rozsiruje.

Dolezite je, kolko ma binohlava sirku na vstupe. A este kedze pri keplerovom dalekohlade sa spocitava ohnisko objektivu a okularu mame k dobru nejaky dlzku optickej cesty.
Preto aj vinetacia aj v F5 systeme neni az taka vyrazna, kedze sa donutra optickej cesty binohlavy premietne aj ohnisko okularu. Pre 25mm okular je to teda dlzka binohlavy minus ohnisko okualru, napriklad 100mm-25mm = 75mm
S toho mi vychadza ze pri vstupnom otvore binohlavy o velkosti 25mm ostane na vystupe este stale cca 10mm nevinetovaneho obrazu co je celkom fajn.

Já myslím, že to tu už bylo tolikrát spočítáno i nakresleno, že diskuse k tomu postrádá smysl. Asi je potřeba to pochopit a nevymýšlet svoje teorie, jak funguje optika.
Takže jen poznámka -
- obrázek 1: tohle nesmylsné schéma někdy někdo myslel vážně? To lze v nějaké optice nalézt ? Já jen, že na jeho vyvracení stavíš teorii
- obrázek 2: tak to snad funguje u všech dalekohledů, není potřeba to vymýšlet. V tom textu ale už je zakopaný pes. Okulár F 25 mm nemá ohnisko umístěné tak, že padne dovnitř binonohlavy 25 mm , ale většina klasických okulárů( libovolné délky,) ho má někde 0-7,5 mm před barelem, pro zjednodušení můžeme počítat 5 mm

Takže:
- u bina WO, vstupní průměr 20 mm, opt. délka 100 vychází zhruba nevinětovaný průměr obrazu 1 mm ~~ 20- (100-5)/5
- u bina Baader , vstupní průměr 23 mm, opt. délka 110 mm - nevinětovaný průměr 2 mm ~~ 23-(110-5)/5

U tvého dalekohledu 102/500 si ten nevinětovaný průměr ještě oproti 1:5 můžeš ještě o 0,5 mm zmenšit.

MilAN - okuláry které doporučuješ jsem neviděl, nebo do nich nekoukal. Podle Googla mi z obrázku připadají rozměrově tlusté. A to můj nos neveme Celkem mi dlouho trvá než hlavu nastavím. Ač znám rozteč očí, tak ještě bojuju se zaostřejím jednoho a pak druhýho oka a nastavením výšky očnic. Mám okuláry
http://www.supra-dalekohledy.cz/okular- ... -5792.html
a 19 mm. Ty jsou už pro můj nos přijatelnější. Když to všechno nastavím, tak stejně za chvíli to chce trochu upravit. Planety pozoruju v sedě, ruce mi podepírají bradu. Stejně musím koukat do okulárů kolmo. Není to jako jedním okem. Ale sledování pohyblivých cílů je stejně dost neuspokojivé Chtěl jsem okuláry nějak "připevnit" např. do svářecích brýlí, ale výrobcí dějají brýle buď s velkou, nebo malou roztečí očí + ten nos

Jožin110: Proč máš problém zaostřit? Jestli nedokážeš střídavě zavírat oči, jako já tak si na jeden okulár dej víčko z okuláru a zaostři. Pak zaostři druhé oko. Pokud pozoruješ sám a nikdo nepřeostřuje, tak máš bino seštelované na svoje oči a jen doostřuješ na OV, když měníš okuláry.
Jestli máš důvod pořád zaostřovat, tak může ujíždět OV. Bino a okuláry něco váží. Někdy to může být taky důsledek špatného zaostření a kombinace různého seeingu. Může to trochu zlobit, když např. ještě není dobře vytemperováno.