Astronomické fórum

Tak aj RPi s KStars/Ekos majú v sebe ustanovenie cez astrometriu rovnako ako SharpCap takže tam nie je prekážka.

Ďakujem za reakcie, asi teda pôjdem do stĺpu. PA zvládam docela rychle cez SharpCap takže rýchla kontrola ma až tak nezabije.
Ešte jedna praktická. Celý pozemok je aktuálne stavenisko a terén sa bude vyrovnávať, vrátane miesta kde by teoreticky budúci stĺp mohol stáť. Keď budem kopať dieru na základy, musím kopať do nezámrznej hĺbky počítajúc od aktuálnej výšky terénu bez navážky či az po, resp. bude tá navážka vadiť?

V každém případě kopat do rostlého, soudržného terénu, navážku lze do celkové hloubky započítat. Postupoval bych tak, že bych si určil konečnou výšku terénu u pilíře, vykopal příslušnou díru v rostlé zemině, vyšaloval to cca k určené budoucí úrovni terénu a potom navážku kolem pilíře hutnil po vrstvách.

nou píše: ↑20. 02. 2024, 11:11 Tak aj RPi s KStars/Ekos majú v sebe ustanovenie cez astrometriu rovnako ako SharpCap takže tam nie je prekážka.

Přesně tak, přes Ekos dělám ustavení pokaždý a trefit PA do 10" je otázka 3-5 min i když montáž vždycky postavím celou trochu jinak (sloup nemám).
A ano RPI4 je proti "normálnímu" miniPC pomalé, ale ono to trochu vadí jen při tom ustavování, ostření a framingu. O jakou kameru jde, že vyčítání trvá 10 sekund? Mojí ASI533 vyčítá RPi4 cca vteřinu, není to okamžitě, ale žít se s tím dá.

Jaká je verze Raspberry a jaký je intalovaný OS?

Mam RPI4 a Canon 6D, vyčítanie trvá 10s. Celý RPI počas vyčítavania zmrzne.
Preto to robím cez hľadácik, ten má však malé zorné pole a preto som často mimo zorného poľa. Teraz, keď mám pilier, nahodím to naň a som v AZ mimo iba pár minút, určite pod 1°, vo výške to ani netreba nastavovať. Tak teraz mi už PA tiež trvá iba chvíľku.

PS: Práve upgraduem na PRI5 s SSD diskom namiesto SD karty, tak sa to asi dosť zlepší.

Tak Canon 6D má "jen" USB2.0 , ale že by i tak stahoval 10s? Já už DSLR nemám, tak neověřím... není něco blbě v ovladači / rychlosti USB přenosu?
Jinak používám na RPi4 Astroberry - z mé zkušenosti mi vše fungovalo nejrychleji a nejsnadněji.

RPI 4 ma vsetky IO operacie cez jednu malo priepustnu jednotku a vsetka komunikacia sa blokuje vzajomne, RPI ma aj USB 3 porty, ale ich rychlost je mizerna. A ked sa stahuje z Canonu, cela RPI zamrzne, lebo OS je na SD karte a komunikacia sa blokuje. Nova RPI5 je vyrazne priepustnejsia. (Z Canonu stiahnem fotku na notebook za zlomok casu oproti RPI4.)

Ahoj, řešil někdo z vás zvyšování terénu pod pozorovatelnu nějakou zavážkou hlíny nebo tak něco? Flek pro stavbu bych nějaký měl, bohužel se tam drží louže, jelikož je to trochu v dolíku. Nejsem žádný stavebník a vůbec nemám představu co jen hromada hlíny po čase udělá, ikdyž to "uplácám" nějakou vibrační deskou nebo tím skákacím nesmyslem (nevím jak se tomu říká ) se to po čase nerozleze tam kam nechci.

Nejdříve postavit stavbu, vytáhnout základy výš dle potřeby a teprve potom terén dorovnat. Neškodilo by kolem stavby udělat drenáž a odvádět povrchovou vodu od stavby.

Narazil som na takýto nápad - fóliovník pre ďalekohľad (je dokonca na predaj u Mníchova):
https://forum.astronomie.de/threads/gar ... te.362611/
Nie že by som také niečo šiel stavať, ale príde mi to zaujímavé.

Čo si o tom myslíte?
Je to použiteľné ako ochrana ďalekohľadu na dlhšiu dobu a aspoň v lete?

Zajímavé. U toho by mě lákalo udělat stěny normálně z palubek a tu skládací kopuli z plachty na kamion. Proč ne.

Jaké vás napadají nevýhody realizace odsuvné části střechy na rodinném domě? Pro účely autonomní robotizované sestavy pro astrofotografii - tudíž bez nutnosti častých návštěv. Směrem k jihu (asi 50 metrů) je vzrostlý les, tak bych chtěl sestavu umístit na co nejvyšší místo. Jedná se o dosud nezapočatou novou výstavbu.