Balóny do stratosféry vybavené kamerami?

Maser · #31

Jde o to, aby balon doletěl co nejvýše, tedy aby praskl co nejdéle.
Moje myšlenka spočívá ve zvýšení dostupu tím, že balon odpuštěním plynu nepraskne a druhý balon potom dodá dodatečný vztak v řidnoucím prostředí, kde vztlak postupně klesá. Myslím si, že nezáléží na tom kolik je balónů či jestli odpouští plyn, ale na objemu vůči hmotnosti. Balón přeci létá proto, že je lehčí než vzduch.

Čím lehčí plyn nafoukne balón do velkého objemu, tím buď víc unese nebo výš dostoupá.

Takový velmi objemný balón nafouknutý vakuem by dostoupal asi nejvýš. ;D

Homer · #32

Myslím si, že nezáléží na tom kolik je balónů či jestli odpouští plyn, ale na objemu vůči hmotnosti. Balón přeci létá proto, že je lehčí než vzduch.

Čím lehčí plyn nafoukne balón do velkého objemu, tím buď víc unese nebo výš dostoupá.

Tohle si zde nemusíme vysvětlovat...
O nafukování vakuem slyším poprvé v životě

. Ono mezi pynem, byť velmi lehkým a vakuem je rozdíl - pro balonové létání min. v tom, že vakuem se balon proti atmosferickému tlaku nenatlakuje tak, aby mohl fungovat archimedův zákon.

Martin Vyskočil :
Souhlasím, pokud pracujeme s daným objemem plynu, tak to tak bude. Moje myšlenka spočívala v aktivní práci s množstvím plynu v balonu - zmínil jsem odpouštění a přepouštění. Možná jsem to nenapsal srozumitelně...

#33

Něco mně na těch vašich úvahách pořád vadilo. Hledal jsem hledal a našel poměrně jednoduché vysvětlení: http://www.techblog.cz/kosmonautika/vyl ... metru.html

Homer · #34

Karell: Moje úvahy reagovaly na skutečnost, že běžně plněné meteorologické balony mají dostupnost cca 35 km (+-) limitovanou postupným rozpínáním balonu až do jeho destrukce.
Ergo kladívko, nepsal jsem nic o letech do vesmíru. nebo do 60-ti či kolika km, s čímž polemizuje odkaz. Měl jsem na mysli řešení, které by ( snad ) mohlo zvýšit dostup nad výše zmíněnou dosud limitní hranici.
Je jasné i bez počítání, že s postupně řidnoucím prostředím se musí pro zachování stoupání balonu zvětšovat jeho objem, což se i děje díky klesajícímu okolnímu tlaku. Jde o to, jak oddálit prasknutí balonu a udržet nejdéle jeho stoupání v řidnoucím prostředí. Zkuste se zamyslet i ostatní, třeba přijde lepší nápad než můj...

Závěrem se přiznám se, že nevím, jaké je složení stratosféry v těchto výškách, ale pouze z dusíku myslím nebude.

#35

Dosažená hranice nepilotovaným balónem plněným héliem je přes 50 km. Čili za hranici stratosféry. Původní byla otázka, zda se podobné lety dají považovat za svůj druh kosmonautiky. Hranice pro pokoření vesmíru je okolo těch 100 km. Vy zmiňujete hranici +- 35 km, která už byla překonána. Takže to není nerealizovatelné. No a já jsem sem dal odkaz kvůli tomu, že vysvětluje, kde je hlavní problém při posouvání hranic dosažené výšky.

Homer · #36

Karell: Původní otázky byly jiné, jiné i než uvádíte Vy - debata se jako obvykle trochu zvrtla

.

Nezmiňoval jsem rekordní hranici, ale přibližnou hranici doletu běžně plněných balonů - nicméně nemá smysl se chytat za slova.
Pokud byla dosažena hranice přes 50 km výšky, pak jakou technologií? Prostým naplněním balonu a čekáním an jeho prasknutí, nebo nějak jinak ?

Maser · #37

Jde o to, jak oddálitprasknutí balonu a udržet nejdéle jeho stoupání v řidnoucím prostředí. Zkuste se zamyslet i ostatní, třeba přijde lepší nápad než můj...Vždyť balón přeci nemusí nutně praskout. Velký balón v tlaku při zemi naplněný jen malým objemem, má ve velké výšce dost prostoru pro zvetšení objemu tak, aby nepraskl. Stakovým balónem pracoval i projekt Excelsior.
Balón však nakonec přestane zvětšovat objem a tak i dále stoupat.

#38

Karell: Původní otázky byly jiné, jiné i než uvádíte Vy - debata se jako obvykle trochu zvrtla

.
Nevím, asi čtu něco jiného, než vy. Opět se nezúčastním dalšího nesmyslného flame, jen tedy zkusím co nejjednodušeji napsat, že z uvedeného odkazu vyplývá, že pro překonání jakékoliv výšky je hlavním problémem hmotnost samotného balónu. Ano, hranice 50 km byla překonána stejným způsobem, jiná cesta totiž neexistuje. Tady si můžete přečíst i jak dopadl zatím poslední pokus o překonání výškového rekordu pilotovaného letu. http://en.wikipedia.org/wiki/QinetiQ_1 Především velikost použitého balónu byla impozantní. Právě z toho důvodu, který je uvedený v odkazu v příspěvku č. 32.

#39

.
Balón však nakonec přestane zvětšovat objem a tak i dále stoupat.
Nedával jsem vševysvětlující odpověď, jen jsem si myslel, že je z toho odkazu patrné, proč je omezená možnost takto plněných balónů překonat větší výšky než jsou již ty dosažené. Na druhou stranu, jak by mohlo být dosaženo vztlaku s balónem naplněným vakuem? Čili tím, že by balón byl lehčí o náplň plynu by se ničeho nedosáhlo, to by prostě nefungovalo. Mimochodem, ani to hélium se nerozpíná tak nějak samovolně, ale teplem vznikajícím ohříváním povrchu balónu slunečními paprsky. Jsou známé i balóny, které nepraskly, létala jich celá řada, s jedním dokonce S. Fosset obletěl celou zeměkouli, ty ale opět nesplní tu podmínku aby vystoupaly do větších výšek.

Maser · #40

Na druhou stranu, jak by mohlo být dosaženo vztlaku s balónem naplněným vakuem? Čili tím, že by balón byl lehčí o náplň plynu by se ničeho nedosáhlo, to by prostě nefungovalo.Tady nejde o vakuum. Myslím to jinak. Představte si nafouknutý balón, třeba právě takový, který je naplněn odpovídajícím množstvým plynu. Ten plyn má při tak velkém objemu i velikou hmotnost, takže kdyby nic nevážil byl by celý balón o to lehčí, a tak by vystoupal výš. Je to jen taková úvaha, nic reálného.

#41

Masere omluvte mě za následující otázku, ale tu vaši úvahu myslíte vážně? Jsem z vás trochu zmatený. I když podobný druh humoru mně nevadí. Nebo opravdu chcete plnit balón ničím a čekáte, že poletí výš?

Homer · #42

Abychom si nevysvětlovali stále dokola zřejmé věci ( byť opakování je matka moudrosti ) - balony mají své lmity, že to je jejich hmotnost, plnící plyn, použité materiály ale i peníze atd. to očividně chápeme všichni. Co jsem si dovolil já, byla myšlenka, jak z neřízeného objemu meteorologického balonu a tedy jeho limitovaného dostupu ( Fossetovu či podobné extra drahé konstrukce bych zde ponechal stranou, neboť vlákno řeší amatérský přístup k věci lidí, kteří nejsou dolaroví miliardáři ) učinit řízený a pokusit se tak dostat balon výš. Proto jsem psal o praskání balonů... Těším se proto na další případné nápady.

Honza Ebr (honza42) · #43

Masere omluvte mě za následující otázku, ale tu vaši úvahu myslíte vážně? Jsem z vás trochu zmatený. I když podobný druh humoru mně nevadí. Nebo opravdu chcete plnit balón ničím a čekáte, že poletí výš? :D
Ale to přece neni tak blbá myšlenka, jak to prezentuješ. Pokud by existoval materiál, který by byl dost pevný a lehký, tak by to bylo skutečně výhodné.

Asi si těžko představit materiál, který by smysluplně udržel vakuum proti 1 atmosféře, ale pokud bychom nezačínali na hladině moře (vypouštěli třeba z balonové platformy ve stratosfeře), tak už to takový scifi neni. V okamžiku, kdy by se našla konstrukce, která by byla lehčí než klasický balon + plnicí plyn, tak to začne k něčemu být.

#44

Honzo, já ale pořád uvažuji v intencích původního dotazu tohoto vlákna. Pokud by existoval dostatečně lehký a pevný materiál, jak píšeš, šlo by to i za pomoci již mnohokrát zmiňovaného hélia.

MilAN · #45

Já bych se vrátil k úplnému prvopočátku. stratosféra nepatří do kosmického prostoru, aĺespoň podle definice a tak by mělo být tohle vlákno přesunuto mezi obecné ... ne být v kosmonautice. Balón v kosmickém prostoru nemá co dělat, protože tam nebude ničím nadlehčován. Leda že by byl z materiálu řidšího a plněn plynem řidším než okolní "vakuum"