V čem je smysl vzniku vesmíru ???

[kavka]

Stanislavxyz: Kulka i terč jsou neživé, stejně jako vesmír. Ale kulku vědomě posílá živý střelec s účelem terč trefit, přestože nezná jeho přesnou polohu. Kdo je pak tím střelcem ve vesmíru ?

Jestli je střelec živý nebo střílí nějaké neživé zařízení je úplně jedno. Podstatné je to obrovské (možná nekonečné) množství pokusů.

[Homer]

Přesně tak. Jsou to nepředstavitelné hlubiny času a prostoru. Kdesi jsem četl takový skoro básnický příměr - představte si mramorovou krychli o délce hrany 1 km. Kolem létá vlaštovka a sem-tam se o tu krychli otře křidélkem. No a až se ta krychle otíráním rozdrobí na poslední prášek, uplyne 1 vteřina věčnosti .
Samozřejmě je to licence, ale přemýšlíme, hovoříme, píšeme, spřádáme hypotézy či teorie ( ) o něčem, co je mimo naše možnosti představivosti a chápání a asi to tak i zůstane, jelikož k tomu nejsme vybaveni - nikdy dříve to žádný tvor na Zemi nepotřeboval.

[peto]

No ale este vacsie alebo podobne velke sialenstvo je, vnorit sa do hlbky hmoty, az na same dno elementarnosti elementarnych castic, a zistit ze to je nicota, ktora tak nejak navzajom hraje a vytvara nam tento pre nas nekonecny Vesmir....

[kavka]

Jak píše Homer, evolučně jsme se vyvinuli tak, abychom přežili. Vnímáme jen zlomek (ani nevíme jak velký), reality. I naše uvažování je přizpůsobeno našim běžným životním podmínkám. Moderní fyzika přichází s teoriemi, které odporují "selskému" rozumu. Stojí na nich ale řada zařízení, která denně používáme. Jestliže tato fyzika, které důvěřuji, připouští možnost, že vesmír (včetně času a prostoru) vznikl z ničeho, tak to beru na vědomí. S výhradou, že to není vrchol našeho poznání. Odpadají tak otázky typu jak dlouho vesmír nebyl? . Také si neumím představit, že tu již před vznikem vesmíru byl nějaký záměr, patrně i se svým nositelem. Otázku počátku to neřeší, pouze posouvá. Ale to, že si to neumím představit, neznamená, že to tak není .

[dvader]

Já v tomhle podporuji antropický princip...
Prostě se zrovna z mnoha pravděpodobně různých možností vytvořil Vesmír tak, že během času umožnil vznik života a nás. No a tím, že tu jsme a myslíme, toto téma diskutujeme. Pokud by se Vesmír vytvořil s trochu jinými parametry (nebo jsou takové paralelní světy, kam principiálně nemůžeme dosáhnout), tak bychom neexistovali a otázky ztrácejí smysl - podobně jako otázka „Co bylo před vznikem Vesmíru/času?“.

[kavka]

dvader: Vidím to podobně. Jen nám známý vesmír je dost velký na to, aby bylo myslitelné připustit, že v něm vznikl život spontánně. Chápu, že pro naše předky splýval pojem vesmíru více méně se sluneční soustavou, exoplanety známy nebyly, "slunce jasná světů jiných" žila v myslích básníků a tak vznik života na Zemi vyžadoval velmi jemné vyladění jednotlivých parametrů. A to se jevilo jako velmi nepravděpodobné.
Se vznikem vesmírů to může být podobné. Hodnoty základních konstant jsou také zdánlivě velmi pečlivě vyladěny. Pokud ale existují paralelní vesmíry, pak prostě obýváme právě takový, který vznik života umožnil. Existence paralelních vesmírů není testovatelná teorie, ale je to jeden z možných důsledků inflace probíhající v multiverzu. Viz. např. Max Tegmark Matematický vesmír. Použiju-li Occamovu břitvu, připadá mi tento výklad přirozenější než jiné předpoklady.

[peto]

Existence paralelních vesmírů není testovatelná teorie, ale je to jeden z možných důsledků inflace probíhající v multiverzu.

no ale ani teoria big bangu, alebo "teoria vzniku zivota" na Zemi ci kdekolvek vo Vesmire nie je testovatelna teoria. Zatial vidime iba jeden exemplar vesmiru a jeho prejavov a jeden exemplar zivota v nom... vsetko ostatne su predpoklady, z ktorych robime automaticky pravidlo... ale to nie je cisty vedecky pristup, ako to vlastne aj uviedol David Kipping v tej kratuckej prednaske co som tu uvadzal vyssie...

[kavka]

peto: Připadá mi, že vyvracíte něco, co netvrdím. Žádná pravidla nevytvářím. Jen jsem napsal, co mi připadá přirozenější.

[peto]

Nic nevyvraciam, iba konstatujem, ze vsetky tieto teorie su zatial netestovatelne. Takze daju sa len myslienkovo rozvijat, a konfrontovat s pozorovanim.

[Pablo]

Antropicky princip vnimam ako Novy zakon.Ja ale preferujem entropicky princip chaosu .Tam cas nema ziadny vyznam.Obrazne povedane-taky Start zakon.

[peto]

Cas nieje...

https://www.youtube.com/watch?v=zd6yBYPpq8E

[kavka]

peto: doporučuji přečíst si celou knihu Carlo Rovelli Řád času. Problematice času tu bylo věnováno samostatné vlákno.

[peto]

jj mam vsetky tri:
Realita neni cim se zda
Rad casu
O case

preto si myslim, ze globalne je pre nas Vesmir presne taka ista kategoria pojmu ako svet elementarnych castic a ich "rozmazanie" sposobujuce "vnimanie" casu a priestoru v makrosvete, ale zaroven blokujuce pouzivat slovnik bezneho vyjadrovania - su to dve bariery ktore nas limituju - nemame ani slovnik ako nahliadnut za tie bariery. Napriek tomu to vo mne vyvolava nadherny pocit.

[kavka]

jj mam vsetky tri:
Realita neni cim se zda
Rad casu
O case

preto si myslim, ze globalne je pre nas Vesmir presne taka ista kategoria pojmu ako svet elementarnych castic a ich "rozmazanie" sposobujuce "vnimanie" casu a priestoru v makrosvete, ale zaroven blokujuce pouzivat slovnik bezneho vyjadrovania - su to dve bariery ktore nas limituju - nemame ani slovnik ako nahliadnut za tie bariery. Napriek tomu to vo mne vyvolava nadherny pocit.

Souhlas.

[vpadysak]

Neviem ako by som musel mať vesmír málo rád, alebo samého seba, aby som seba, alebo celý vesmír vnímal iba ako výsledok náhody, experimentu, alebo vedľajší produkt akéhosi galaktického geo inžinierstva...
Práve pri pozorovaniach predsa vidíme zákony, ktoré celý vesmír držia pokope, ktoré vo vesmíre fungujú a tie sa určite nejavia ako dielo náhody. Aj veda o nich vie a v každom kúte vesmíru sa dajú nájsť.
Neschvaľujem nadradenosť človeka nad prírodou, alebo nad čímkoľvek, ale moje zdravé normálne sebavedomie takýto zmysel vesmíru, prípadne zmysel ľudskej existencie vníma ako nereálne, nelogické a celý vesmír znižujúce. Niekedy mi prídu takéto pokusy vysvetliť vesmír, alebo zmysel života hľadaním kdejakých možných aj nemožných príčin, ako snaha vrhať sa na to či ono vysvetlenie, len aby sme si nemuseli pripusiť práve to najjednoduchšie. Samozrejme každý má svoj názor a neberiem mu ho a v konečnom dôsledku si na otázku zmyslu vesmíru a aj života musí odpovedať iba sám.