Astronomické fórum

MMys píše: ↑22. 07. 2022, 06:56 K ustavení zkus SharpCap, uděláš to přímo hlavní kamerou. ...

SharpCap jsem ještě nepoužil, jen jsem ho prolezl a ještě ho neumím, a taky nějak není čas. Včera jsem to srovnal alespoň na svůj "tak nějak seřízený" polární hledáček.
Je tam asi znát, že to není přesné a že pohony nemají přesný převodový poměr EQ6 (překližková kola Hvězdostroje ) a korekce RA je dost hustá, ale s tím jsem musel počítat.
Ostření jsem určitě zlepšil nejen lepší pointací, ale není to zdaleka ještě ono. Asi i ohnisko 1.75m je na začátečníka dost.
EDIT: Ještě mi došlo, že jsem dalekohled po vytažení přes drny ani nezkolimoval, tak snad příště.
Ale na druhou stranu jsem ani nečekal, že to bude takhle hezky pointovat už v mezičase štelování. Přece jen je Hvězdostroj hand made produkt.

Jestli je to v OAG, a přes C1-3000, tak je to výborné. Její 4x4 binovaný pixel má necelých 14um. Pointaci máš v rozmezí tak půlky toho pixelu v RA, tedy jsi zhruba v toleranci jednoho pixelu snímací kamery. Trošku horší je ta deklinace, tam ti to cestuje skoro o dva ty binované pixely, což už je dost. Nemáš z toho trochu oválky ev směru DE ?

Děkuji za připomínky!
Ano, je to C1-3000 v OAG.
Záškuby DE by mohly být z toho, že jsem kvůli zvýšení tření do kladek RA udělal drážky a do nich dal ustřiženou gumičku z duše horského kola. Ona se ta guma ale trochu tím tlakem rozmastila v hrudkách na kladky mimo drážku i na to velké kolo. Tohle by mohl být být ten DE problém. Zbytky gumy se snadno dají stáhnout třeba dřívkem nebo jemným šmirglem. Asi to zní strašně pro někoho, kdo třecí převody brousí v mikronech.
Na druhou stranu, perioda DE úletů tomu podle mne neodpovídá, budu to zkoumat.
Teď je sucho, ale za vlhka hliníkové kladky na hliníkových pásech kola docela kloužou. Dost to místo gumiček řeší vyvážení, ale tady ještě nejsem u konce. Vyvážit dobře Hvězdostroj s tou hmotností kamer na čumáku je fakt na bednu, musel jsem už dokonce kvůli tomu neplánovanému tlaku zpevnit podstavu.
EDIT: oválky občas mám, občas ne. Ale vždy s mizerným polárním ustavením.

Guma Nemyslím že to valně pomůže. Vymačká se a tření bude stejně dané třením na těch kovových plochách. Ono dojde k rozkladu sil v poměru tuhostí guma vs. kov, takže většina síly stejně působí v tvrdých stykových plochách, a tedy je dominantní i třecí síla tamtéž. Guma je tam úplně k ničemu, protože je elastická i ve smyku, a tedy tření vyvolané ve styky s ní vzroste až po deformaci. K té ale nedojde, dokud drží tření kov/kov. A pokud dojde k prokluzu tam, je už pozdě (přesnost dávno v háji).

Tu gumu vyhoď a spíš se snaž udělat extra přítlak vyšší, než vyvozený gravitací. Pomocí nějakého přítlačného mechanismu. V tom převodu nesmí být nic pružného.

Teď si naběhnu, diskutuji třecí převody s expertem s nepopiratelnými výsledky.
Vnímám to podobně, přece jen jsem byl kdysi vzděláním i strojař, přesněji mašinfíra. A o tření kovu o kov je i záběr lokomotivy na kolejích. (Vtip)
Spekuloval jsem o duplicitní převodovce pro druhou kladku. Teoreticky OK, ale té práce s nejistým výsledkem.
Spekuloval jsem o mechanickém přenosu pohonu z hnací na druhou kladku.
Spekuloval jsem o zvýšení přítlaku - jediné, co mne napadlo, je rozšířit Al pásek na velkém kole dopředu, prodloužit osu hnací kladky dopředu a na konec osy hnací kladky přidat ložisko a na něm napínací mechanismus, přitlačující přes další kladku přesahující límec kola k ose hnací kladky. Asi to popisuji mizerně.
To poslední je řešitelné, ale to bych musel použít ocel, jinak bych asi Al pásek kola i Al kladku časem velkým přítlakem zničil.
Momentální řešení je v běhu - vyvážení mnoha kg různých závaží.
Ta guma byla nouzovka. Vždyť sám píši, že je zčásti rozdrcená a namatlaná na plochách převodů. Ale nic pružného tam nebylo - kontakt byl původně stále kov na kov, jen stlačená guma v drážce omezovala prokluz. Přínos to byl, řešení ne.

Zdravím, vedel by mi niekto poradiť čo je zle, poprípade ma aspon nakopnúť?
Pointácia mi beží v pohode do 1" - 2" a potom z ničoho nič mi to ustrelí v DEC o 10" - 30".
Káble sú v pohode a nemajú šancu o nič zachytiť, nik okolo teleskopu nebehá a nejedná sa ani o dithering - je to počas expozície.
Ešte dodám že sa to nedeje v pravidelných intervaloch, takže som celkom v koncoch.
Moje polárne ustavenie je asi tiež kus mimo, ale že by to malo takýto vplyv na pointáciu si nemyslím, ale je dosť možné že sa mýlim.
Zostava - SW EQ5 + goto upgrade, newton SW 150/750 +korektor a canon dslr, pointácia cez hladáčik 9x50 + kamera ZWO ASI 224MC
Skúšal som aj rozvážiť v DEC. Výsledok bol rovnaký, možno ešte horší.
Mám stiahnutý log z PHD2, tak keby sa na to niekto mrkol bol by som rád.

Za akúkoľvek radu budem vďačný.
Patrik.

Já bych nejprve vyloučil SW, tedy spustil PHD2, zakázal bych pointaci v nastavení PHD2 a pak v PHD2 spustil režim pointace. Na displeji pak můžeš sledovat chování montáže bez ovlivnění softwarem. Klidně nasdílej log z PHD2.

Asi by to chtělo vidět log. Tohle není ustavením montáže, s tím si běžně pointace poradí. Viděl bych to na vůli v DEC převodu.

hades píše: ↑04. 08. 2022, 14:30 Pedro: dej sem log z toho včerejška. A taky, jestli máš, fotku jak tvá sestava vypadá. Hlavně mě zajímá, jak tam máš ty kabely

Ahoj Háde, děkuji za ochotu. Kabelů mám všude dost, nemám moc aktuální foto, ale pro ilustraci jsem to vyfotil a popsal zde:
https://opu.peklo.biz/p/22/08/14/1660464700-ecffa.JPG
Z toho USB hubu mám ještě kabel přes USB prodlužku. Občas s tím různě šachuji, někdy mi blblo připojení k DSLR, tak zkouším, jestli mám mít kabel ze zrcadlovky přes USB prodlužku přímo do notebooku nebo přes USB hub. Pointační kamerka má také krátký USB kabel, takže ten vesměs strkám do hubu.

Log z PHD2 z toho dnes jsem nahrál sem. Díky moc, zdali tam něco z toho vyčteš.
https://uloz.to/file/lga09CoOVsqX/phd2- ... q3DGtmZt==

Osel píše: ↑04. 08. 2022, 14:35 nikdy nestalo.
A čumák dalekohledu je lepší když táhne k zemi, myslím že i ty gymičky na převodech se víc napnou a chod je pak klidný.

Díky, no já mám novou EQ-6 R. Zkusím tedy takto ustanovit.

hades píše: ↑04. 08. 2022, 14:00 Ještě je dobrá praxe, a radí to i autor PHD2, dělat kalibraci směrem na jih v deklinaci kolem 20°. Zda před nebo za meridiánem, záleží podle toho, na které straně pak budeš fotit.

No ale tam nejsou objekty, které chci fotit, kromě toho tam mám stromy v této výšce. Teď třeba hlavně NGC 6992, IC 1396 nebo Severní Ameriku. Na ty si Synscan nakalibruji na Deneb, pak to najíždí dobře. V PHD2 pak vyberu nějakou hvězdu podle sebe (doporučují tam ne na okraji zorného pole).

Pison, MilAN, ďakujem, posielam log: LOG
Určite skúsim vypnúť tú pointáciu a nechám to bežať, uvidíme.

Pedro a nebylo by lepší otočit tubus o 180 st.a mít foťák i kameru dole. Všechny kabely pak vedu podél tubusu na střed montáže a nikde nic netahá a neplanda. A myslím že i to celkové zatížení je lépe vyvážené. Kdysi mi to někdo tady na fóru poradil. A neboj se dát prodloužení na závaží a jedno závaží až dolů na konec a druhý posunout do optimální pozice. A kdysi USB hub taky nebylo ideální řešení, koupil jsme dva pětimetrové USB kabely a každý strčím samostatně do notasu. ( Pointace a foťák) od té doby vše běhá parádně.A jedna blbost na závěr až to vyladíš a budeš spokojený vem lihovou fixu a všude si udělej značky v jaké pozici máš závaží zaostření usazení listy v montáži...díky tomu mám dneska poskladanou sestavu za 15 minut a nemusí nic řešit.

Z toho logu je vidět, že v DEC reaguje PHD a snaží se odchylku korigovat, a to se mu povede až po delší době . A podobné to je při pohybu na druhou stranu. Vypadá to jednoznačně na špatně nastavenou vůli ve šnekovém převodu v DEC. Zkus rukou vzít za dalekohled a zkus v deklinaci jakou to má vůli. Můžeš to udělat i s připojeným dalekohledem a při tom pohledem do okuláru. Ale je to cítit i rukou, jak se to chová. Předpokládám, že je vůle velká , méně pravděpodobné ( a bylo by to i slyšet) je, že to je přitaženo moc. Určitě ale bude potřeba tu vůli seřídit

Mě se ani nelíbí ty výpadky v RA ose, celkově není ta montáž OK.