Astronomické fórum

Pro Barlow to neplatí Vláďo, je pevně spojen s okulárem a při ostření s různými okuláry se zároveň posouvá ohnisko. V podstatě je to podobné (ne úplně), jako když použiješ 2x kratší ohnisko okuláru. Je to jen otázka světelnosti objektivu případně korekčních členu před samotným ohniskem a pevně s dalekohledem spojeným. Matematicky jsem to neověřoval, vychází to z praxe.

mně u katadioptrů připadá, že jsou velmi citlivé na seeing - něco bude tím, že světlo prochází krátkým tubusem 3x, ale také, že primár je velmi světelný a sekundár pak "prodlužuje" ohnisko a "zvětšuje neklid". Světelnost soustavy má hloubku ostrosti srovnatelnou jako u jiných optických soustav o stejné světelnosti, ale přínos pozitiva hloubky ostrosti je více degradován primárním neklidem obrazu.
Výpočet cca 0,002684*F^2 tzn. pro F8 = 0,002684*64=0,17mm a pro F5 jde o 0,002684*25=0,067mm (Depth of Focus)

No ony také ty katadioptry bývají již velkého průměru, takže jsou seeingem samozřejmě hodně zasaženy.

Jinak z praxe u mého SCT 11” není hloubka ostrosti nijak veliká.

Ta hodnota 0,00264 je pro vlnovou délku 660nm, správně by se mělo používat +- 0.00111* světelnost ^2 pro vlnovou délku 555 nm. Je to definice rozostření při níž strehl klesne na 0,8.

Příliš nechápu, jaký má smysl u astronomického dalekohledu řešit hloubku ostrosti, tedy pokud ho někdo nepoužívá ještě na terestrická pozorování, ale i tak (Fujinon FMTR-SX to nikdy nebude )? Tam bude vždy hodně malá, ne? A na seeing hloubka ostrosti - vzhledem k tomu, kde je - asi nemůže mít vliv, nebo ano?

Za špatného seeingu je problém dalekohled přesně zaostřit. Dalekohled s menší světelností lépe toleruje nepřesné zaostření.

Zbych - Zkus si porovnat dva refráky stejného průměru jako já a pohonit je na planetách či měsíci při velkých zvětšeních a výsledkem budeš překvapen.
Porovnával jsem ts ed102/1122 s achromátem 100/1530 na slunci, kde je seeing nekompromisní oproti noci a výsledek byl znát ve prospěch achromátu f15. Bohužel jen v ohledu na seeing, jinak byl ts f11 celkově v obrazu lepší. V noci na dso byly na tom oba refráky velice podobně. Myslím, že také kvůli tomu že achromát nemá žádné antireflexní vrstvy. Což na slunci vadí, ale v noci to moc vliv nemá (na dso).
Marwin

Seeing bez přestání deformuje původně rovinnou vlnoplochu světla přicházejícího od hvězdy. Tyto deformace mají dvě hlavní komponety. První z nich je náklon vlnoplochy. Hvězda poskakuje, vidíme ji ve stále se měnícím směru. Druhou komponentou je zakřivení vlnoplochy. Jeden okamžik je hvězda blíže než nekonečno, ve druhém zase dále. Tuto komponentu můžeme velmi dobře pozorovat přes Bahtinovu masku. Prostřední paprsek neustále kmitá kolem své střední zaostřené polohy. Toto neustálé rozostřování vadí tím méně, čím větší je hloubka ostrosti.

To, co píše KpS si také myslím, byť to nedokážu tak přesně formulovat. Proto mě překvapuje následující vyjádření Neila Englishe. Překlad Josef Ladra na posec.astro.cz

Zpočátku jsem se zabýval myšlenkou, že atmosféra vyvolává rozostření a přístroje s různým relativním otvorem (různou světelností) reagovaly na toto odlišně. To jednoduše není pravda . Dalekohledy stejného průměru jsou ovlivněny atmosférickou turbulence stejně, bez ohledu na jejich světelnost. Chcete-li citovat Bryana Greera, který prováděl analýzu tohoto scénáře v OSLO před více než deseti lety: "Zatímco nízká světelnost dalekohledu se těší z větší hloubky ostrosti , bohužel posun v nejlepším zaostření způsobené turbulencí je také větší . Ve skutečnosti , dva jsou tyto dvě věci svázány dohromady. Přístroj s čtyřikrát větší hloubkou ostrosti má také čtyři krát větší lineární posun v nejlepším místě zaostření."

A dále, to, co jsem zde již naznačoval v předchozím příspěvku.

Ale to neznamená, že velká hloubka ostrosti spojená s malými světelnostmi refraktorů není důležitým faktorem týkající se seeingu. Je zde daleko lepší možnost; horší seeing se promítá na nepřesné zaostření a to má výraznější vliv u světelnějších dalekohledů. Protože každá odchylka od dokonalého zaostření bude mít výraznější vliv na světelnější přístroje, dlouhoohniskový dalekohled by měl mít více momentů s dobrým obrazem. Během náporů špatného seeingu, bude F/6.3 apochromát trpět výrazně více chybami rozostření než F/15 přístroj. To je přirozený důsledek menší hloubky ostrosti, která dělá přesné zaostření složitějším. achromát bude téměř jistě blíže k jeho "sweet spotu" od samého počátku.

Problém se seeingem je opravdu komplexní a je to poměrně složitá věc, kde se mění výrazně celkový Strehl přístroje. V podstatě výpočty v OSLO, které dělal Bryan Greer nevylučují výhodu hloubky zaostření, viz citace z článku Neila A.

Neočekávaně - data v OSLO ukazují, že situace u apochromatu by se měla výrazně lišit v závislosti na tom na které straně e-čáry je dalekohled zaostřen. To proto, že křivky Strehlu jsou asymetrické s ohledem na průběh grafu. Ve skutečnosti, opakování výše uvedené analýzy na pravé straně hodnot svislé osy je mírně lepší výsledek pro apochromat. Zatímco F/15 achromát má téměř konstantní (9%) chybové rozostření centrované kolem e-čáry, přičemž chyba v rozostření apochromátu se může pohybovat v rozmezí 6-13%. Co je důležité je zejména rozsah možných chyb rozostření v horní části grafu. V achromátu je téměř stabilní, zatímco u apochromatu to může být o něco méně, ale i více. Důsledek je patrný. Horší seeing, bude v apochromatu díky většímu rozmezí produkovat významné chyby zaostření podle toho, jak seeing kolísá.

Samozřejmě, při zhoršení seeingu, je snadné vypozorovat z obr. 5, že apochromát bude první, který přestoupí hranici, kde se chyba zaostření stane snadno patrnou. Větší nepřesnosti v zaostření, jak můžeme zažít během dlouhých chvilek špatného seeingu, mají mnohem dramatičtější dopad na krátkoohniskový apochromat, než je tomu je u dlouhoohniskového achromátu. Například, chyba seeingu, která způsobí posun v nejlepší pozici zaostření, odpovídá dvojnásobku vyosení středu grafu na obr. 5 a tak maximální možná chyba v apochromatu způsobí téměř 20% ztráta kontrastu (0,67 versus 0,83 Strehl), zatímco účinek na achromát by byl, v tomto porovnání, stále zanedbatelný.

Doporučuji taky přečíst tuto dokumentaci a následné 3 stránky: https://www.telescope-optics.net/induced.htm

Snad se mi povede se s tímto kusem historie naučit a snad bude na MHV slunečno..

Není to ED refraktor, ale dokonce FL, tedy fluoritový, a řádně dlouhý opravdu je - 1,76 m ! Tak abych nezakládal nové vlákno, vkládám tento zatím nepovšimnutý dalekohled sem...


Generální ředitel firmy Telescope Engineering Co. Jurij Petrunin si nedávno připomínal jeho výročí emigrace do USA. Toto období má silně spojeno se slavnou písní "Yellow Submarine" od britské skupiny Beatles, která byla tou poslední pohnutkou najít v sobě dostatečnou vůli pro osvojení angličtiny.
A protože se nakonec vše podařilo a on dokázal na výbornou zúročit jeho dovednosti v řadě vynikajících dalekohledů, rozhodl se v loňském roce zrealizovat oslavný projekt s výše avizovaným názvem "Žlutá ponorka".
Jedná se o pouhý dublet, jehož klíčovým prvkem je čočka vybroušená z krystalu fluoritu vápenatého. Objektiv má díky světelnosti F11 menší chromatickou vadu, než fluoritový triplet o světelnosti F7. Precizně vyrobený hliníkový tubus je složený ze tří částí a celý dalekohled váží jen 12,5 kg. Nicméně při úctyhodné délce 1,8 m vyžaduje tento refraktor bytelnější montáž, než si zpočátku člověk myslí... Jinými slovy vás kromě základní investice 16.400€ čeká obdobný budget i na odpovídající montáž.
O dalekohled je nemalý zájem, takže čekací doba na něj je dlouhá. Na netu najdete dokonce i koncepce na realizaci "bikukru", čemuž se vůbec nedivím, vždyť správný refraktorián už odvěky prahne po takto jednoduchém objektivu s patřičně dlouhým ohniskem..

Takže kdo máte k dispozici správně velkou zbytnou sumičku, a taky odpovídající plácek na ustájení, hurá do toho..!

Tak to je síla... Nejdřív jsem myslel, že to nějak souvisí s dnešním datem, ale zdá se že ne. Ten dalekohled jsem našel jak na webu TEC, tak např. u Baaderu, a na CloudyNights se o něm diskutovalo už v červnu 2023.

Cena je ovšem mastná a s tou délkou... už takhle mám problém s odpovědí na otázku "A kam to budeš dávat?"

... správně !

Schválně jsem nedával odkaz Teď už se to zase hodí, na stránkách bratří Baaderů jsou o tomto refraktoru s přívlastkem všechny potřebné informace.. :

https://www.baader-planetarium.com/de/t ... romat.html


Ukazovat to bude parádně, ale je to opravdu už hodně dlouhé... Proto mám rád i Maksutovy...

SIRIUS_758 píše: ↑01. 04. 2024, 14:06 Není to ED refraktor, ale dokonce FL, tedy fluoritový, a řádně dlouhý opravdu je - 1,76 m ! Tak abych nezakládal nové vlákno, vkládám tento zatím nepovšimnutý dalekohled sem...

Jako zajímavost hezké, ale je to tak hrozně nepraktický dalekohled, že i kdyby stál polovinu, tak děkuji nechci. Lepší by byl skládaný dublet F15.