Jeste jsem zapomnel na jednu vec : pokud ma byt kolimace co nejpresnejsi, je dobre pouzit hvezdu co nejblize pozorovanemu objektu. U meho GS600 se totiz projevi i zmena polohy zrcadla v drzaku pri vetsi zmene polohy dalekohledu ( napr. pri prevraceni v deklinaci na druhou stranu ).
Šlo by provést kolimaci "na hvězdu" i na umělém zdroji světla,např na žárovku v dostatečné vzdálenosti ??? Protože s mou azimutální montáží se mi nepodaří hvězdu udržovat pořád uprostřd zorného pole :-/
Taky by mě zajímalo jestli je kolimace k něčemu dobrá u zrcadla s kulovou plochou,protože ta má 76 určitě parabolická není :-[ ?
dle p. Zahajskeho lze kolimovat napr. na laserovy paprsek (samozrejme neprimym pohledem),a ze vzdalenosti alespon 1 km.Asi by to slo i na jasnou diodu apod.
JZ napsal: Pro PD
Zkus kolimovat na polárku ta stojí. Je jedno jestli máš parabolu nebo kouli seřízené musí být obě.
Tak tohle mě ale vůbec nenapadlo :-[
Ještě že je tady to 4um ;D :nod: :bounce:
neostrost objektu a jakoby roztřepané okraje (v mém případě pouliční lampa)
Tento jev pozoruji na hvězdách při větších zvětšeních 120x a výše.Hvězda už při těchto zvětšeních není bod ale jakoby ježek.Vystupuje z ní mnoho jemných krázkých "paprsků."
Je to normální?
MP poslal odkaz na kolimaci pomocí hvězdy, který je myslím vyčerpávající. Pomocí laserového kolimátoru takového výsledku myslím nedosáhnete, alespoň mě a kolegovi se to nepovedlo.
Co se týká předchozího dotazu, je to zcela normální jev, který vzniká i u perfektních parabolických zrcadel výborně kolimovaných.
Ano,
kolimace je opravdu tak závažná - teď už budu vždy kolimovat i po srovnání teplot - obraz se rapidně zlepšil - ještě trochu trpělivosti při kolimování na hvězdu a bude to obrázek jako z kříšťálu. (zkoušel jsem to na Saturnu - výrazně ostřejší než dríve - dřív jsem kolimoval jen doma v teplu...never more!).
S tou pointací na hvězdu je to u mě trošku na štíru, protože mám fak trošku šejdrem ok. výtah, takže nevím, jak to té kolimaci na hvězdu přizpůsobit.
Tom :hi:
PS: za chvíli tu máme Nový rok, ať se nám ta obloha roztáhne.
K tomu seřízení kolimátoru - mám doma velký stůl, válím jej na něm a obraz sleduji na stěně, seřízení kroucením v ok. výtahu lze použít taky, ale je to méně přesné.
Píšeš že máš trochu šejdrem okulárový výtah dopadá ti laser i doprostřed sec.
Přesně tak - laser mi nedopadá doprostřed sekundáru;
Nemáte někdo tip, jak to spravit? Výtah je umístěn pomocí 4 šroubků, když to na jedný straně zvednu, tak tam budu mít mezeru...
Jde o to, že kolimovat přesně podle hvězdy nemůžu, protože kvůli tomu ok. výtahu to není na pohled na světelný "koláč" souosé, ikdyž je to vlastně správně.
Tom :hi:
Přesně tak - laser mi nedopadá doprostřed sekundáru;
Nemáte někdo tip, jak to spravit? Výtah je umístěn pomocí 4 šroubků, když to na jedný straně zvednu, tak tam budu mít mezeru...
To bys musel spodni plochu vytahu prefrezovat, nebo si vyrobit na miru podlozku mezi vytah a tubus. Ale pokud to neni moc, tak to opravdu nevadi - jde jen o to, aby bylo odpovidajicim zpusobem nastavene sekundarni zrcatko, aby osa paprsku z vytahu souhlasila s osou hlavniho zrcadla.
To, ze osa vytahu nesmeruje na stred sekundaru, nemusi byt zpusobene jenom vyosenim vytahu, ale take posunutim zrcatka v ose tubusu. U bezneho zpusobu upevneni sek. zrcatka ( 1 hlavni sroub a 3 nastavovaci ) se to da seridit tim hlavnim sroubem - zrcatko jde posunout smerem k hlavnimu zrcadlu povolenim hlavniho sroubu a dotazenim vsech 3 nastavovacich, na druhou stranu povolenim nastavovacich sroubku a dotazenim toho centralniho. Jenom se musi dat pozor na pripadne pootoceni zrcatka kolem osy tubusu, kdyz jsou vsechny srouby povolene.
Samotny fakt, ze osa vytahu nesmeruje doprostred zrcatka, pritom nevadi. Problem je v tom, ze posunute zrcatko neodrazi cely svazek paprsku do vytahu - okraj zrcatka snizi svetelnost a/nebo zpusobi vinetaci, pokud chces vyuzit plnou sirku svazku ( okular s velkym zornym polem nebo fotografovani ). Efekt je podobny, jako kdyby bylo zrcatko pro dany ucel prilis male, ale projevi se jen na jedne strane zorneho pole.
Jeste jeden detail :
Kdyby Ti na posouvani sek. zrcatka nestacil ten sroub, ktery ho drzi v drzaku, je u vetsiny dalekohledu mozne hybat zrcatkem do stran pomoci sroubu, ktere drzi pavouka v tubusu - u meho GS600 se 4ramennym drzakem je mozne stridave povolovat a utahovat vzdy 2 a 2 srouby na protilehlych ramenech pavouka, je tam k dispozici nejakych 3-4 mm. Kdysi jsem takhle centroval paprsek z vytahu v tubusu podobne, jako centrujes kolimator. Vymontoval jsem hlavni zrcadlo, do vytahu dal kolimator, valel jsem cely tubus po zemi a sledoval bod z laseru na asi 8 metru vzdalene stene.
No jo, to je pravda - sekundár lze posouvat o pár mm od nebo k primáru pomocí toho hl. šroubu - dobrý nápad - zkusím to a pak dám vědět, jak to dopadlo (koncem týdne).
Díky za tip.
Tom. :hi:
Ahoj, tak jsem vytáhl jedno nekonečné téma. V pátek jsem pozoroval Jupiter, byly vidět pěkně oba tmavé ba i bílé pásy a měl jsem pocit, že už dlouho jsem neměl tak dobře skoliminováno. Ale když jsem se podíval při zaostření na Jupiter na jeho měsíc Io(byl před zatměním) při 254x zvětšení, tak byl dosti roztřepený. Přeostřením jsem roztřepení Io zmenšil, ale pásy Jupiteru byly zase téměř nepozorovatelné. Neumím si to vysvětlit? ??? Mohl by někdo poradit kde je chyba?
Měl jsem také problémy s kolimací laserovým kolimátorem. Ani při válení po rovné podložce a středění jsem nemohl paprsek řádně vycentrovat. Teď kolimuju tak, že po vsunutí kolimátoru do ok. výtahu nasměruju paprsek na střed zrcadla a pak je centruju tak, aby se mi vrátil do 1mm otvoru, kterým prochází paprsek v délce 25 mm skrz kolimátor. Tento otvor, ústící v "okýnku" se šikmou stěnou, částečně usměrňuje paprsek laseru správným směrem. Paprsek směruju na střed tím, že pohybuju laserovým ukazovátkem, zasazeným v otvoru s vůlí 0,1 mm (měl bych tam přidat stavěcí šrouby). Po takové kolimaci nemám problémy s ostřením. Pokud vidím jasnější objekty dvojitě, je to nedostatečným tepelným vyrovnáním.
Tak ako je to s tym vplyvom kolimacie na obraz? ???
MMys pise: "I u me 210-ky f/4.8 to je celkem vphode pri nestrefene kolimaci o 1.5cm !!! (myslena odchylka vraceneho paprsku laseroveho kolimatoru)." ... a v starsom prispevku: "Z osobni zkusenosti, pri f=1000mm a svetelnosti f/5 je odchylka do 5mm (mysleno odchylka svazku kolimatoru po jeho navratu zpet na vystup z kolimatoru) vizualne nezjistitelne ani pri pozorovani planet "
Jeho skusenosti su v ostrom protiklade so skusenostami inych:
FunTomas: "Ak pises, ze si sa netrafil o milimetre, tak potom to je zdroj problemu. Kolimacia musi byt presna. Cim svetelnejsi dalekohlad tym viac. Ja napriklad pri kolimacii dosiahnem vzajomne prekrytie sa laserovych lucov (vystupujuce a vstupujuce), no i tak pri velkych zvacseniach (cca 300x) treba urobit este kolimaciu pomocou hviezd. Ani ta s laserom nie je uplne dokonala."
MP: "Jinak u meho Newtona s f/4 ( 200/800 ) mi na pozorovani planet kolimace laserem nestaci, i kdyz mam vsechny odrazy v zakrytu. Vzdycky to musim dorovnat podle nejake hvezdy."
V mem pripade jde take o svetelnost Newtona. f/4 a f/5 je docela rozdil, pokud jde o naroky na kolimaci. A pak jde o uhel pohledu. Kdyz se podivas na ten odkaz, co jsem tu uvadel, tak tam se doctes ( a je to i dokumentovane ), ze kazdy zlomek otacky nastavovacich sroubu je zatracene znat. Muzes si to nasimulovat treba Aberratorem a uvidis, ze rozdil je veliky. Jenze je v tom hacek : to, co vychazi jako spravne zobrazeni kolimovaneho dalekohledu, to se svym pristrojem uvidis, jen kdyz ho vyneses na Mauna Kea a jeste budes mit stesti na klidny vzduch . Takze v praxi se projevuje spousta jinych problemu, nejen kolimace, takze ten rozdil nemusi byt vubec pozorovatelny. Ja tedy z vlastni zkusenosti s tim Newtonem s f/4 tvrdim, ze pri dobrych podminkach i u nas musim pri pozorovani planet kolimovat podle hvezdy. Kdyz nepouzivam vetsi zvetseni, nez tak 100x, tak to staci zhruba podle laseru.
