Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Mechanická konstrukce a komfort pozorování :
Všechny okuláry, včetně nejlevnějšího Omni Plösslu, jsou velmi dobře zpracované, příkladně vyčerněné a bez vnitřních odlesků a rozptylu světla při pohledu proti obloze. I v noci se prokázalo, že všechny okuláry nemají problém s bodovými zdroji světla s vysokým kontrastem vůči tmavému pozadí. Rozdíly nacházíme v ergonomii :
- Okuláry TV se nejlépe drží, vůbec nekloužou, není problém ani v
rukavicích. Opačně je to u obou Eudiaskopiků, které jsou v podstatě
celé hladké, neboť nemají ani malý pryžový návlek. Celestroňácká
verze Eudiaskopiku - Ultima 42mm - tento návlek má, což je
okamžitě při první výměně okulárů v binohlavě znát..
- Provedení očnice by mělo i pomáhat najít rychleji optimální polohu
oka, vzhledem k tomu, že tyto okuláry mají dosti velkou vzdálenost
výstupní pupily. Gumové očnice obou Plösslů TeleVue jsou pouze pro
parádu, pro minimální výšku celkově v podstatě neúčinné.
Eudiaskopik 30mm a Ultima 42mm jsou dodávány s přiloženou
gumovou očnicí, která po navlečení na okulár není o mnoho
užitečnější, než u TV Plösslů - opět moc nízká.. Zdaleka nejlépe je na
tom Eudiaskopik 35mm, který má přiloženou gumovou očnici
nasazenou na distančním kroužku, který zaručí optimální vzdálenost
očnice od oční čočky okuláru a navíc jde snadno otáčet. ( viz obr.
výše - skupina okulárů v úvodu ). Pozorování s takovýmito očnicemi
v binohlavě je velmi komfortní.
Všechny okuláry, včetně nejlevnějšího Omni Plösslu, jsou velmi dobře zpracované, příkladně vyčerněné a bez vnitřních odlesků a rozptylu světla při pohledu proti obloze. I v noci se prokázalo, že všechny okuláry nemají problém s bodovými zdroji světla s vysokým kontrastem vůči tmavému pozadí. Rozdíly nacházíme v ergonomii :
- Okuláry TV se nejlépe drží, vůbec nekloužou, není problém ani v
rukavicích. Opačně je to u obou Eudiaskopiků, které jsou v podstatě
celé hladké, neboť nemají ani malý pryžový návlek. Celestroňácká
verze Eudiaskopiku - Ultima 42mm - tento návlek má, což je
okamžitě při první výměně okulárů v binohlavě znát..
- Provedení očnice by mělo i pomáhat najít rychleji optimální polohu
oka, vzhledem k tomu, že tyto okuláry mají dosti velkou vzdálenost
výstupní pupily. Gumové očnice obou Plösslů TeleVue jsou pouze pro
parádu, pro minimální výšku celkově v podstatě neúčinné.
Eudiaskopik 30mm a Ultima 42mm jsou dodávány s přiloženou
gumovou očnicí, která po navlečení na okulár není o mnoho
užitečnější, než u TV Plösslů - opět moc nízká.. Zdaleka nejlépe je na
tom Eudiaskopik 35mm, který má přiloženou gumovou očnici
nasazenou na distančním kroužku, který zaručí optimální vzdálenost
očnice od oční čočky okuláru a navíc jde snadno otáčet. ( viz obr.
výše - skupina okulárů v úvodu ). Pozorování s takovýmito očnicemi
v binohlavě je velmi komfortní.
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Hodnocení optických vlastností okulárů :
Předně je potřeba zvážit, k čemu takovéto okuláry pořizujeme a co od nich čekáme - mám na mysli hlavně to, zda je budeme pořizovat pro pozorování bez binohlavy, či naopak s ní..
1. Použití okulárů v binohlavě :
Téměř výhradně budeme tyto okuláry pořizovat k méně světelným a dlouhoohniskovým dalekohledům, abychom dosáhly co nejmenšího zvětšení pro přehledné zobrazení Měsíce a planet nebo v případě špatného seeingu. Pro průměrné nároky postačí i levné Plössly, u kterých musíme počítat s tím, že na kraji pole je úbytek kvality přece jen znát. U poháněné paralaktiky snadno udržíme planetu ve středu pole, postrkovaný dalekohled na AZ montáži je na tom podstatně hůř. Pole je relativně malé ( 50°až 43°), bude tedy lepší, aby bylo kvalitní. V tomto případě ostatní okuláry nezklamou a odvedou v binohlavě nadprůměrně dobrou práci. Kvalita zobrazení se liší u těchto okulárů jen v jemných nuancích. Okuláry TeleVue jsou o malý chloupek ostřejší na ose i na kraji pole. Spíše než v rozlišovací schopnosti je to v malinko větší hranové ostrosti. Stejné platí i pro kontrast - žádný z okulárů TV Plössly nepřekoná. Ale ten rozdíl je skutečně tak malý, že při průměrném seeingu a při postupné výměně okulárů nic nepoznáte. Toto bylo znát při stabilních podmínkách ve dne, kdy jsem okuláry testoval na písmenkách ve výloze a porovnávané okuláry měl najednou vedle sebe v binohlavě. Okuláry Eudiaskopik a Ultima nabízejí o něco lepší komfort pozorování. Pohled do nich je o něco klidnější a v Maksutovu 180/2700 jsou, především 35ka a 42ka, výborné. Pokud bych si měl ze všech těchto okulárů vybrat do binohlavy jeden typ jako nejvhodnější, volil bych Baader Eudiascopic 35mm. Pokládám ho za nejvšestrannější, tedy s nejvíce vyváženými parametry a s velmi příjemným pohledem přes binohlavu. Jeho pole není o mnoho menší, než 50° ( někde mezi 45 až 50°), oproti TV Plösslu 40, či Ultimě 42 je to znát. Škoda, že Eudiaskopik 30mm není tak kvalitní ( na kraji pole ). Rozdíl v opt. kvalitě mezi TV Plösslem 40mm a Ultimou 42 je ještě menší, než mezi TV Pl. 32 a Eudiaskopikem 35, a zde bych asi rovněž upřednostnil Ultimu, díky klidnějšímu pohledu, pokud by požadavkem byl okulár s co nejdelším ohniskem. Celestron Ultima 42mm je vyrobený v Japonsku ( vyrytý nápis "Japan" ) a podle AR vrstev, které jsou jiné, než u Eudiask., jde o stejného výrobce, jako v případě okulárů TeleVue Plössl ( rovněž "Japan").
2. Použití okulárů bez binohlavy :
Jsme-li omezeni rozměrem 1,25", např. u menších Maksutovů, pak pro výběr platí výše uvedené. Vlastníme-li širokoúhlý okulár s dlouhým ohniskem ( tedy 2") a chceme-li si pořídit jednodušší okulár, s předpokladem, že bude na planety ostřejší a mít lepší propustnost, pak záleží na kvalitě toho širokoúhlého okuláru. Je-li pouze průměrný, např. různé typy SWA, UWA, v levnější kategorii, pak určitého zlepšení dosáhneme. Ovšem vlastníme-li okulár, jako je TV Panoptik 35 nebo 41mm, či Pentax XW 30 nebo 40mm, pak vězte, že to v podstatě nemá smysl. Tyto okuláry mají o polovinu lepší rozlišovací schopnost na ose, než Celestron OMNI Plössl 32mm. Pokud chcete o fous lepší ostrost, než mají tyto špičkové šú okuláry, pak toho dosáhnete jedině TV Plösslem 32, 40mm. A budeme-li posuzovat korekci vad mimo osu, tak pokud bychom Panoptika 35 přiclonili na pole 50°, tak ho žádný z testovaných okulárů nepřekoná ! TV Plössl 32 se mu přinejlepš. vyrovná, ale Eudiaskopiky budou trochu horší. Ano, Panoptik nemá tak dobrou propustnost, jako jednodušší okuláry ( ale u Pentaxu už to bude jen měřitelné, ne viditelné..), i nějaký ten rozpyl tam možná zahlédneme.. Ale stále platí, že výše uvedené špičkové šú okuláry budou velmi dobře plnit úlohu univerzálních okulárů, kdy se budeme muset velice snažit, abychom našli jednodušší okuláry se stejným ohniskem, které budou viditelně lepší..
U kratších a krátkých ohnisek jsou rozdíly mezi složitějšími a jednoduššími okuláry větší a snáz viditelné.. To bude předmětem dalšího testu, věnovanému planetárním okulárům, nejen do binonástavců..
...malá návnada..
Předně je potřeba zvážit, k čemu takovéto okuláry pořizujeme a co od nich čekáme - mám na mysli hlavně to, zda je budeme pořizovat pro pozorování bez binohlavy, či naopak s ní..
1. Použití okulárů v binohlavě :
Téměř výhradně budeme tyto okuláry pořizovat k méně světelným a dlouhoohniskovým dalekohledům, abychom dosáhly co nejmenšího zvětšení pro přehledné zobrazení Měsíce a planet nebo v případě špatného seeingu. Pro průměrné nároky postačí i levné Plössly, u kterých musíme počítat s tím, že na kraji pole je úbytek kvality přece jen znát. U poháněné paralaktiky snadno udržíme planetu ve středu pole, postrkovaný dalekohled na AZ montáži je na tom podstatně hůř. Pole je relativně malé ( 50°až 43°), bude tedy lepší, aby bylo kvalitní. V tomto případě ostatní okuláry nezklamou a odvedou v binohlavě nadprůměrně dobrou práci. Kvalita zobrazení se liší u těchto okulárů jen v jemných nuancích. Okuláry TeleVue jsou o malý chloupek ostřejší na ose i na kraji pole. Spíše než v rozlišovací schopnosti je to v malinko větší hranové ostrosti. Stejné platí i pro kontrast - žádný z okulárů TV Plössly nepřekoná. Ale ten rozdíl je skutečně tak malý, že při průměrném seeingu a při postupné výměně okulárů nic nepoznáte. Toto bylo znát při stabilních podmínkách ve dne, kdy jsem okuláry testoval na písmenkách ve výloze a porovnávané okuláry měl najednou vedle sebe v binohlavě. Okuláry Eudiaskopik a Ultima nabízejí o něco lepší komfort pozorování. Pohled do nich je o něco klidnější a v Maksutovu 180/2700 jsou, především 35ka a 42ka, výborné. Pokud bych si měl ze všech těchto okulárů vybrat do binohlavy jeden typ jako nejvhodnější, volil bych Baader Eudiascopic 35mm. Pokládám ho za nejvšestrannější, tedy s nejvíce vyváženými parametry a s velmi příjemným pohledem přes binohlavu. Jeho pole není o mnoho menší, než 50° ( někde mezi 45 až 50°), oproti TV Plösslu 40, či Ultimě 42 je to znát. Škoda, že Eudiaskopik 30mm není tak kvalitní ( na kraji pole ). Rozdíl v opt. kvalitě mezi TV Plösslem 40mm a Ultimou 42 je ještě menší, než mezi TV Pl. 32 a Eudiaskopikem 35, a zde bych asi rovněž upřednostnil Ultimu, díky klidnějšímu pohledu, pokud by požadavkem byl okulár s co nejdelším ohniskem. Celestron Ultima 42mm je vyrobený v Japonsku ( vyrytý nápis "Japan" ) a podle AR vrstev, které jsou jiné, než u Eudiask., jde o stejného výrobce, jako v případě okulárů TeleVue Plössl ( rovněž "Japan").
2. Použití okulárů bez binohlavy :
Jsme-li omezeni rozměrem 1,25", např. u menších Maksutovů, pak pro výběr platí výše uvedené. Vlastníme-li širokoúhlý okulár s dlouhým ohniskem ( tedy 2") a chceme-li si pořídit jednodušší okulár, s předpokladem, že bude na planety ostřejší a mít lepší propustnost, pak záleží na kvalitě toho širokoúhlého okuláru. Je-li pouze průměrný, např. různé typy SWA, UWA, v levnější kategorii, pak určitého zlepšení dosáhneme. Ovšem vlastníme-li okulár, jako je TV Panoptik 35 nebo 41mm, či Pentax XW 30 nebo 40mm, pak vězte, že to v podstatě nemá smysl. Tyto okuláry mají o polovinu lepší rozlišovací schopnost na ose, než Celestron OMNI Plössl 32mm. Pokud chcete o fous lepší ostrost, než mají tyto špičkové šú okuláry, pak toho dosáhnete jedině TV Plösslem 32, 40mm. A budeme-li posuzovat korekci vad mimo osu, tak pokud bychom Panoptika 35 přiclonili na pole 50°, tak ho žádný z testovaných okulárů nepřekoná ! TV Plössl 32 se mu přinejlepš. vyrovná, ale Eudiaskopiky budou trochu horší. Ano, Panoptik nemá tak dobrou propustnost, jako jednodušší okuláry ( ale u Pentaxu už to bude jen měřitelné, ne viditelné..), i nějaký ten rozpyl tam možná zahlédneme.. Ale stále platí, že výše uvedené špičkové šú okuláry budou velmi dobře plnit úlohu univerzálních okulárů, kdy se budeme muset velice snažit, abychom našli jednodušší okuláry se stejným ohniskem, které budou viditelně lepší..
U kratších a krátkých ohnisek jsou rozdíly mezi složitějšími a jednoduššími okuláry větší a snáz viditelné.. To bude předmětem dalšího testu, věnovanému planetárním okulárům, nejen do binonástavců..
...malá návnada..
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
To je super report [smiley=dankk2.gif] [smiley=thumbsup.gif]
Už se těším na srovnání krátkoohniskáčů...
PS: ten poslední obr. mě odrovnal Já mám doma 4 páry, z toho použitelné jsou 3
Už se těším na srovnání krátkoohniskáčů...
PS: ten poslední obr. mě odrovnal Já mám doma 4 páry, z toho použitelné jsou 3
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Velmi pěkné ! Kdy že bude další test kratších okulárů ?
Televue Genesis 101/500 ,Takahashi Mewlon 210 , Orion optics newton 350 ,H-alfa teleskop Comes 90/2600 filtr Lunt 0,7A ,achromát 127/1200 , triedr Canon 10x42 L IS
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Pozn. - Tyto testy mohly vzniknout díky vstřícnosti p.Zahajského ( SUPRA Praha ), který opakovaně umožnil dlouhodobější zapůjčení několika párů okulárů.. Další test bude do týdne.
Binohlavice TELE VUE - BINO VUE, velikost hranolů :
Vzhledem k tomu, že jsem zaregistroval diskuze a pochybnosti o tom, jak vlastně velké jsou hranoly v Bino Vue, a zda jsou stejně velké, jako ve "velké" binohlavě ZEISS - BAADER, rozhodl jsem se tuto otázku zdokumentovat. Oprášil jsem můj, v minulosti hojně využívaný, prosvětlovací pultík na diafilmy, binohlavu Tele Vue kapku odstrojil, provedl potřebné změření velikosti hranolů, a měření vstupní a výstupní pupily vyfotografoval.
Po částečné rozborce binohlavy jsem začal s měřením u děliče světla, tedy průměrem vstupní pupily - naměřil jsem 30mm. Je tedy zřejmé, že zde se jedná o dostatečně velkou hodnotu, protože tento vstupní průměr je ve skutečnosti dán, či omezen, světlostí barelu 1,25" na vstupu do binohlavy. Štouralové mohou namítnout, že to mohlo být o 2 až 3mm větší pro případ, že bychom na vstupu nepoužili barel 1,25", ale využili T2-závit a hlavici našroubovali přímo do hranolu ZEISS-BAADER, jehož světlost je solidních 32mm. Na druhou stranu - okulár nejlépe využívající max. dostupné pole v rozměru 1,25" - BAADER EUDIASCOPIC 35mm - má průměr polní clony ( vstupní pupily ) 29mm. Navíc se předpokládá použití korektoru-násobiče, který je umístěn rovněž v barelu 1,25", takže jeho průměr je určitě menší 30ti mm.
Ale nás zajímá teď použití hlavice s dlouhoohniskovými okuláry, se snahou dosáhnout co nejmešího zvětšení,tedy bez násobiče, takže požadujeme na vstupu více, než při použití s planetárními okuláry.
Další měření se týkalo hranolů za děličem, které udávají, jak velkou výstupní pupilu můžeme očekávat.. Hranoly jsou mírně "asymetrické", jejich velikost můžeme označit jako 30 x 28mm - čistý rozměr. Abych mohl přiložit pravítko na výstup hranolu, musel jsem hlavici rozebrat..
Ovšem ve smontovaném stavu ( nasazené objímky pro okuláry ) je na výstupu hranolu použita clona zmenšující světlost na necelých 27mm. Reálná hodnota výstupní pupily je tedy rovna této hodnotě ( což pochopitelně nejde vyfotit..). Použitá clona zamezuje, či zmenšuje viditelnost parazitních odlesků z boků hranolů a vytváří rezervu pro případnou justáž hranolů. Na posledním snímku je vyfotografován průhled, kdy objektiv kompaktu byl na vstupu binohlavy a pravítko až na konci objímky pro okuláry - naměřená světlost 32mm je logickou hodnotou s plusovou tolerancí, aby šel okulár s průměrem 31,75mm snadno zasunout do objímky. Clona <27mm uvnitř cesty světla není patrná.
Na závěr můžeme konstatovat, že rozměr použitých hranolů v Bino Vue je dostatečný k tomu, aby bylo možno použít okuláry využívající "na plno" možnosti barelu 1,25" tak, že jejich zorné pole je zobrazeno celé až po clonu, která jej vymezuje. Lze tedy, kromě výše testovaných "dlouhých" okulárů, použít např. vynikající TV Panoptic 24mm, který by v malé hlavě Maxbright měl nepříjemně oříznuté pole. Reálná mírná vinětace, tedy ztmavení na kraji pole, je u těchto "mezních" okulárů fyzikální nutností, je ovšem malá ( do 30% ji okem neuvidíte ), takže pokud nevíte, že ji tam máte hledat, tak si ji nevšimnete..Navíc u pozorování planet vám to je jedno a u jasného Měsíce, stejně jako ve dne, to vůbec nepostřehnete.. 8-)
Binohlavice TELE VUE - BINO VUE, velikost hranolů :
Vzhledem k tomu, že jsem zaregistroval diskuze a pochybnosti o tom, jak vlastně velké jsou hranoly v Bino Vue, a zda jsou stejně velké, jako ve "velké" binohlavě ZEISS - BAADER, rozhodl jsem se tuto otázku zdokumentovat. Oprášil jsem můj, v minulosti hojně využívaný, prosvětlovací pultík na diafilmy, binohlavu Tele Vue kapku odstrojil, provedl potřebné změření velikosti hranolů, a měření vstupní a výstupní pupily vyfotografoval.
Po částečné rozborce binohlavy jsem začal s měřením u děliče světla, tedy průměrem vstupní pupily - naměřil jsem 30mm. Je tedy zřejmé, že zde se jedná o dostatečně velkou hodnotu, protože tento vstupní průměr je ve skutečnosti dán, či omezen, světlostí barelu 1,25" na vstupu do binohlavy. Štouralové mohou namítnout, že to mohlo být o 2 až 3mm větší pro případ, že bychom na vstupu nepoužili barel 1,25", ale využili T2-závit a hlavici našroubovali přímo do hranolu ZEISS-BAADER, jehož světlost je solidních 32mm. Na druhou stranu - okulár nejlépe využívající max. dostupné pole v rozměru 1,25" - BAADER EUDIASCOPIC 35mm - má průměr polní clony ( vstupní pupily ) 29mm. Navíc se předpokládá použití korektoru-násobiče, který je umístěn rovněž v barelu 1,25", takže jeho průměr je určitě menší 30ti mm.
Ale nás zajímá teď použití hlavice s dlouhoohniskovými okuláry, se snahou dosáhnout co nejmešího zvětšení,tedy bez násobiče, takže požadujeme na vstupu více, než při použití s planetárními okuláry.
Další měření se týkalo hranolů za děličem, které udávají, jak velkou výstupní pupilu můžeme očekávat.. Hranoly jsou mírně "asymetrické", jejich velikost můžeme označit jako 30 x 28mm - čistý rozměr. Abych mohl přiložit pravítko na výstup hranolu, musel jsem hlavici rozebrat..
Ovšem ve smontovaném stavu ( nasazené objímky pro okuláry ) je na výstupu hranolu použita clona zmenšující světlost na necelých 27mm. Reálná hodnota výstupní pupily je tedy rovna této hodnotě ( což pochopitelně nejde vyfotit..). Použitá clona zamezuje, či zmenšuje viditelnost parazitních odlesků z boků hranolů a vytváří rezervu pro případnou justáž hranolů. Na posledním snímku je vyfotografován průhled, kdy objektiv kompaktu byl na vstupu binohlavy a pravítko až na konci objímky pro okuláry - naměřená světlost 32mm je logickou hodnotou s plusovou tolerancí, aby šel okulár s průměrem 31,75mm snadno zasunout do objímky. Clona <27mm uvnitř cesty světla není patrná.
Na závěr můžeme konstatovat, že rozměr použitých hranolů v Bino Vue je dostatečný k tomu, aby bylo možno použít okuláry využívající "na plno" možnosti barelu 1,25" tak, že jejich zorné pole je zobrazeno celé až po clonu, která jej vymezuje. Lze tedy, kromě výše testovaných "dlouhých" okulárů, použít např. vynikající TV Panoptic 24mm, který by v malé hlavě Maxbright měl nepříjemně oříznuté pole. Reálná mírná vinětace, tedy ztmavení na kraji pole, je u těchto "mezních" okulárů fyzikální nutností, je ovšem malá ( do 30% ji okem neuvidíte ), takže pokud nevíte, že ji tam máte hledat, tak si ji nevšimnete..Navíc u pozorování planet vám to je jedno a u jasného Měsíce, stejně jako ve dne, to vůbec nepostřehnete.. 8-)
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Srovnání naměřených skutečných rozměrů optických členů v Bino Vue se stejnými parametry u velké hlavy Baader Mark V, můžeme zatím provést jen teoreticky, protože u druhé zmiňované binohlavy jsem takto podrobný průzkum neprováděl - výrobce uvádí rozměr použitých hranolů 30mm a výstupní pupilu 28mm. Jedná se tedy o nepatrně větší výstupní pupilu ve prospěch Baaderů. Ovšem roli mohou hrát i jiné faktory ohledně mechanického provedení. Okuláry Eudiascopic 35mm se vstupní pupilou 29mm, předurčené pro hlavu Baader, se výborně osvědčili i u binohlavy Tele Vue.
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
DOPLNĚNÍ TESTU OKULÁRŮ S DLOUHÝM OHNISKEM :
Z obrázku si všimněte, že okulár TV Plössl 32mm je nižší, než okulár CELESTRON OMNI se stejným ohniskem. Současně, při stejné polní cloně - 27mm u obou okulárů, má Plössl TV o 5 mm větší průměr čoček. Dublety konstrukce Plösslu nejsou tedy využívány tak "naplno", což je lepší pro kresbu na kraji pole, a jsou u sebe blíž, což dává trochu větší pole ( TV má také o dost větší oční čočku ), ale také větší poduškové zkreslení.
Obdobné je to u 40mm TV Plösslu, kde jsou čočky ještě s větším ptůměrem ( všimněte si na obr., že tento TV Plössl je ještě "buclatější" ), přičemž polní clona má stejných 27mm. Kolektiv - dublet je zde přicloněn dokonce o 8mm ! Oční čočka je naopak podstatně menší. Kresba na kraji pole je v podstatě bez poklesu kvality.
Jak už jsem psal, nejlépe využité reálné pole má okulár BAADER Eudiascopic 35mm, jehož polní clona má průměr 28mm ( nikoli 29, jak jsem mylně výše uvedl ). Naopak, CELESTRON Ultima 42mm má clonu "jen" 26mm.
Eudiascopic 35mm a TV Plössl 40mm mají určitou výhodu v tom, že jejich polní clona je umístěna kousek od kraje 1,25" barelu, tedy nikoli o cca 2cm hlouběji, což znamená menší potřebné vysunutí ohniska katadioptru. Toto je cenné, protože vysouváním ohniska do binohlavy bez prodlužovače-korektoru se výsledné ohnisko dalekohledu prodlužuje, což je v protikladu požadavku co nejmenšího zvětšení..
Z obrázku si všimněte, že okulár TV Plössl 32mm je nižší, než okulár CELESTRON OMNI se stejným ohniskem. Současně, při stejné polní cloně - 27mm u obou okulárů, má Plössl TV o 5 mm větší průměr čoček. Dublety konstrukce Plösslu nejsou tedy využívány tak "naplno", což je lepší pro kresbu na kraji pole, a jsou u sebe blíž, což dává trochu větší pole ( TV má také o dost větší oční čočku ), ale také větší poduškové zkreslení.
Obdobné je to u 40mm TV Plösslu, kde jsou čočky ještě s větším ptůměrem ( všimněte si na obr., že tento TV Plössl je ještě "buclatější" ), přičemž polní clona má stejných 27mm. Kolektiv - dublet je zde přicloněn dokonce o 8mm ! Oční čočka je naopak podstatně menší. Kresba na kraji pole je v podstatě bez poklesu kvality.
Jak už jsem psal, nejlépe využité reálné pole má okulár BAADER Eudiascopic 35mm, jehož polní clona má průměr 28mm ( nikoli 29, jak jsem mylně výše uvedl ). Naopak, CELESTRON Ultima 42mm má clonu "jen" 26mm.
Eudiascopic 35mm a TV Plössl 40mm mají určitou výhodu v tom, že jejich polní clona je umístěna kousek od kraje 1,25" barelu, tedy nikoli o cca 2cm hlouběji, což znamená menší potřebné vysunutí ohniska katadioptru. Toto je cenné, protože vysouváním ohniska do binohlavy bez prodlužovače-korektoru se výsledné ohnisko dalekohledu prodlužuje, což je v protikladu požadavku co nejmenšího zvětšení..
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Pro dokreslení rozdílů testovaných okulárů s dlouhým ohniskem přidávám fotografie ( všechny ve stejném měřítku ), na kterých je dobře vidět rozdíl - velikosti zorného pole, výsledného zvětšení, zkreslení..
Okulár CELESTRON ULTIMA 42mm + BINOVUE v Maksutov-Cassegr. 180/2700
TELE VUE PLÖSSL 40mm
BAADER EUDIASCOPIC 35mm
TELE VUE PLÖSSL 32mm
Okulár CELESTRON ULTIMA 42mm + BINOVUE v Maksutov-Cassegr. 180/2700
TELE VUE PLÖSSL 40mm
BAADER EUDIASCOPIC 35mm
TELE VUE PLÖSSL 32mm
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
TEST PLANETÁRNÍCH OKULÁRŮ VHODNÝCH PRO BINOHLAVY
Úvod :
Tento test probíhal v podstatě několik let..Jedná se tedy o dlouhodobé zkušenosti z pozorování planet a Měsíce, ať už s binohlavou, či bez, v refraktoru ED 100/900, Schmidt-Cassegr. 150/1500 a především v Maksutov-Cassegr. 180/2700. Nejsem nadšeným obdivovatelem Dobsonů, ani žádného nevlastním ( nic proti nim nemám, jen dávám jednoznačně přednost planetám před DSO - ty pozoruji triedry, malými i velkými), takže může být pro někoho zklamáním, že se netestovalo i v takovémto přístroji, resp. nějakém světelném Newtonu. Věřím ale, že i Dobsonisti si v tomto testu najdou něco užitečného..
Celestron SC 6" není zrovna typický planetární dalekohled, ale je to vynikající kompaktní, cestovní a univerzální teleskop, se kterým často cestuji. Jeho již beztak velmi dobrý kontrast jsem ještě zlepšil dokonalým vnitřním vycloněním. Výsledkem je brilantní obraz i při terestrickém pozorování proti slunci.
Jaké okuláry se dlouhodobě testovaly :
1. - kompletní řada 1,25" Tele Vue Plösslů
2. - řada okulárů Baader Genuine Ortho - ohniska 6 až 18mm
3. - 25mm ortho okulár Kasai
4. - okuláry Pentax XF 8,5 a 12mm
Pro porovnání, i jako etalony vysoké kvality, jsou do testu zahrnuty i univerzální širokoúhlé okuláry Tele Vue :
5. - Panoptic 19 a 24mm
6. - Nagler T6 9 a 13mm
V průběhu doby jsem samozřejmě přišel do styku i s řadou jiných okulárů, ponejvíc běžných Plösslů, různých klonů TMB Planetary, atd. Také okulárů věhlasnějších - TMB Monocentrický, Takahashi LE, TV Radian... Nebo řadou Vixenů LV a Eudiaskopiků..O těchto okulárech se rovněž zmíním, ovšem jen souhrnně, poněvadž není v mých možnostech testovat další mnohačetné řady ohnisek různých druhů a značek. Výběr okulárů postupně vykrystalizoval po dlouhodobějších zkušenostech, a to nejen pro aplikaci v binonástavcích. Kritériem se stala i otázka finanční - všichni finalisté pro planetární účely jsou dnes dostupné většině astroamatérů..
Doplňující informace se budou týkat i různých binohlav a barlowů
Úvod :
Tento test probíhal v podstatě několik let..Jedná se tedy o dlouhodobé zkušenosti z pozorování planet a Měsíce, ať už s binohlavou, či bez, v refraktoru ED 100/900, Schmidt-Cassegr. 150/1500 a především v Maksutov-Cassegr. 180/2700. Nejsem nadšeným obdivovatelem Dobsonů, ani žádného nevlastním ( nic proti nim nemám, jen dávám jednoznačně přednost planetám před DSO - ty pozoruji triedry, malými i velkými), takže může být pro někoho zklamáním, že se netestovalo i v takovémto přístroji, resp. nějakém světelném Newtonu. Věřím ale, že i Dobsonisti si v tomto testu najdou něco užitečného..
Celestron SC 6" není zrovna typický planetární dalekohled, ale je to vynikající kompaktní, cestovní a univerzální teleskop, se kterým často cestuji. Jeho již beztak velmi dobrý kontrast jsem ještě zlepšil dokonalým vnitřním vycloněním. Výsledkem je brilantní obraz i při terestrickém pozorování proti slunci.
Jaké okuláry se dlouhodobě testovaly :
1. - kompletní řada 1,25" Tele Vue Plösslů
2. - řada okulárů Baader Genuine Ortho - ohniska 6 až 18mm
3. - 25mm ortho okulár Kasai
4. - okuláry Pentax XF 8,5 a 12mm
Pro porovnání, i jako etalony vysoké kvality, jsou do testu zahrnuty i univerzální širokoúhlé okuláry Tele Vue :
5. - Panoptic 19 a 24mm
6. - Nagler T6 9 a 13mm
V průběhu doby jsem samozřejmě přišel do styku i s řadou jiných okulárů, ponejvíc běžných Plösslů, různých klonů TMB Planetary, atd. Také okulárů věhlasnějších - TMB Monocentrický, Takahashi LE, TV Radian... Nebo řadou Vixenů LV a Eudiaskopiků..O těchto okulárech se rovněž zmíním, ovšem jen souhrnně, poněvadž není v mých možnostech testovat další mnohačetné řady ohnisek různých druhů a značek. Výběr okulárů postupně vykrystalizoval po dlouhodobějších zkušenostech, a to nejen pro aplikaci v binonástavcích. Kritériem se stala i otázka finanční - všichni finalisté pro planetární účely jsou dnes dostupné většině astroamatérů..
Doplňující informace se budou týkat i různých binohlav a barlowů
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
TROCHU TEORIE, TECHNICKÝCH ZÁLEŽITOSTÍ A ZAJÍMAVÝCH POSTŘEHŮ
1. Přečetl jsem stovky recenzí na různých fórech, odborné testy..zkrátka různé teoretické i praktické postřehy. Taky kvůli tomu utrácel peníze, abych byl dost často i zklamán..Stále více se potvrzovalo, že není nad osobní zkušenost, prostě mít možnost si okuláry "na vlastní oči" vyzkoušet. Je výhodou mít k tomu k dispozici i teoretická měření, která mohou usnadnit výběr, ale každopádně se jen na laboratorní testy nedá spoléhat. Řekl bych to tak, že to může být podmínka nutná, nikoli postačující..
Příklad :
Z webu http://www.astro-okulare.de/ si vypůjčíme některé naměřené hodnoty rozlišovací schopnosti okulárů s ohniskem 5mm :
Okulár PENTAX XO 5mm je pokládán za jeden z nejlepších planetárních okulárů ( podle některých zdrojů vůbec nejlepší ). Nejen díky rozlišení, ale hlavně díky nepřekonatelnému kontrastu. Podstatně složitější, širokoúhlý okulár PENTX XW5mm, má jen nepatrně horší kontrast :o, který překoná pouze výše uvedený okulár XO 5mm, tedy nikoli Baader genuine ortho stejného ohniska.. Praxe potvrdí to, že okulár Baader je opravdu méně kontrastní, ale hlavně horší na kraji pole, než XO 5. Širokoúhlý Pentax XW rozliší stejné detaily, teoretickou horší propustnost těžko rozeznáme ( jde o pár % ), ale všimneme si malinko horší hranové ostrosti a náznaky rozptylu světla díky složitější stavbě, stejně tak náznaky odlesků. Ale nebudu věřit tomu, když někdo bude tvrdit, že v Pentaxu XO 5 vidí určitě víc detailů, než v XW 5. Ale o tom ještě později..
1. Přečetl jsem stovky recenzí na různých fórech, odborné testy..zkrátka různé teoretické i praktické postřehy. Taky kvůli tomu utrácel peníze, abych byl dost často i zklamán..Stále více se potvrzovalo, že není nad osobní zkušenost, prostě mít možnost si okuláry "na vlastní oči" vyzkoušet. Je výhodou mít k tomu k dispozici i teoretická měření, která mohou usnadnit výběr, ale každopádně se jen na laboratorní testy nedá spoléhat. Řekl bych to tak, že to může být podmínka nutná, nikoli postačující..
Příklad :
Z webu http://www.astro-okulare.de/ si vypůjčíme některé naměřené hodnoty rozlišovací schopnosti okulárů s ohniskem 5mm :
Okulár PENTAX XO 5mm je pokládán za jeden z nejlepších planetárních okulárů ( podle některých zdrojů vůbec nejlepší ). Nejen díky rozlišení, ale hlavně díky nepřekonatelnému kontrastu. Podstatně složitější, širokoúhlý okulár PENTX XW5mm, má jen nepatrně horší kontrast :o, který překoná pouze výše uvedený okulár XO 5mm, tedy nikoli Baader genuine ortho stejného ohniska.. Praxe potvrdí to, že okulár Baader je opravdu méně kontrastní, ale hlavně horší na kraji pole, než XO 5. Širokoúhlý Pentax XW rozliší stejné detaily, teoretickou horší propustnost těžko rozeznáme ( jde o pár % ), ale všimneme si malinko horší hranové ostrosti a náznaky rozptylu světla díky složitější stavbě, stejně tak náznaky odlesků. Ale nebudu věřit tomu, když někdo bude tvrdit, že v Pentaxu XO 5 vidí určitě víc detailů, než v XW 5. Ale o tom ještě později..
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
2. Abychom mohli operovat s těmito naměřenými hodnotami a využít je v praxi, pak k tomu ( kromě vynikajícího seeingu
) potřebujeme dalekohled, jehož pole v ohnisku není sklenuté. Jinak jsme omezeni pouze na nejbližší okolí středu pole. A právě toto je dosti omezující podmínka a také skutečnost, která značně zkresluje řadu praktických recenzí uživatelů, kteří se hašteří, který okulár kreslí lépe mimo osu, jaký má zbytkový astigmatismus a komu..
Právě v této záležitosti se ukázal refraktor ED 100/900 jako téměř ideální. Jeho sklenutí pole je skutečně marginální, mohli bychom ho používat jako vynikající teleobjektiv na pozemské cíle i na "full-frame".
Tyto snímky byly pořízeny digiscopingem za okuláry TV NAGLER 13 a 9mm pomocí digikompaktu FUJIFILM F31fd. Verze ve vysokém rozlišení :
http://www.sirius758.borec.cz/2-ED100+NAG13-up.jpg
http://www.sirius758.borec.cz/4-ED100+NAG9-up1.jpg
Takováto kvalita je možná jen díky kombinaci špičkové kvality všech tří prvků - dále tedy vynikající korekcí okulárů NAGLER a výbornému objektivu digikompaktu F31.
Stejný motiv můžeme posoudit při jeho pořízení digitální zrcadlovkou - přímo do ohniska a APS-C čipu fotoaparátu PENTAX K-x, a dále vřazením TV POWERMATE 4x, tedy do ohniska 3600mm.
Ve vysokém rozlišení zde :
http://www.sirius758.borec.cz/ED100+PENTAX-K-x-up.jpg
http://www.sirius758.borec.cz/ED100+PEN ... -up.zm.JPG
Můžete posoudit rozdíl mezi "spoustou čoček" digikompaktem a přímo zrcadlovkou.
Právě v této záležitosti se ukázal refraktor ED 100/900 jako téměř ideální. Jeho sklenutí pole je skutečně marginální, mohli bychom ho používat jako vynikající teleobjektiv na pozemské cíle i na "full-frame".
Tyto snímky byly pořízeny digiscopingem za okuláry TV NAGLER 13 a 9mm pomocí digikompaktu FUJIFILM F31fd. Verze ve vysokém rozlišení :
http://www.sirius758.borec.cz/2-ED100+NAG13-up.jpg
http://www.sirius758.borec.cz/4-ED100+NAG9-up1.jpg
Takováto kvalita je možná jen díky kombinaci špičkové kvality všech tří prvků - dále tedy vynikající korekcí okulárů NAGLER a výbornému objektivu digikompaktu F31.
Stejný motiv můžeme posoudit při jeho pořízení digitální zrcadlovkou - přímo do ohniska a APS-C čipu fotoaparátu PENTAX K-x, a dále vřazením TV POWERMATE 4x, tedy do ohniska 3600mm.
Ve vysokém rozlišení zde :
http://www.sirius758.borec.cz/ED100+PENTAX-K-x-up.jpg
http://www.sirius758.borec.cz/ED100+PEN ... -up.zm.JPG
Můžete posoudit rozdíl mezi "spoustou čoček" digikompaktem a přímo zrcadlovkou.
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Maksutov 8" má sklenutí pole samozřejmě větší, než EDčko, ale z pohledu planetárních okulárů se toto ukazuje rovněž jako nevýznamné. Pokud bych chtěl zhotovit podobné širokoúhlé fotografie, jako výše uvedené ED100kou, pak je mírný pokles kvality mimo osu znát. Stejně tak při vizuálním pozorování přes Naglery je nutno pro ostrost na kraji pole trochu přeostřit ( vůči středu pole ). Syntou použitá koncepce a výsledná světelnost 1:15 tohoto MAKa je sice vůči tomuto problému odolnější, nicméně rovnější pole bychom dosáhli použitím sekundáru s odlišným rádiusem, než má menisek, nebo asférizací primáru. Když to shrneme, tak i 60° PENTAXY XF vám budou v tomto dalekohledu sloužit k plné spokojenosti i mimo osu.
Nejhůře je na tom z mých teleskopů v tomto ohledu SCT 6", jehož sklenutí pole je značné a nutnost přeostření ke kraji začíná být patrné i v Plösslu. Nejvíce je potřeba přeostřovat v Panoptiku. Použijeme-li v binohlavě násobič-korektor, pak se situace zlepší a u typických planetárních okulárů to přestáváme řešit.
3. Jak je nám všem jasné, tak nejvíce omezujícím faktorem pro ostrý a detailní obraz, je mizerný seeing v našich končinách. Nekonečným zkoušením a neustálým vyměňováním různých okulárů ( za účelem porovnávacího testu ) jsem dospěl k názoru, že tudy moc objektivní cesta nevede. Málokdy je seeing tak konstantně proměnlivý, aby při výměně okuláru byly i nadále zaručeny stejné podmínky. Navíc časová prodleva znesnadňuje zapamatování si rozlišených detailů, jasu i kontrastu. Snažil jsem se podmínky co nejvíce optimalizovat, včetně toho, že jsem měl na montáži vedle sebe dva stejné katadioptry, nebo v binonástavci dva různé okuláry ( stejných nebo co nejbližších ohnisek, navíc obě "oči" jsem prostřídával..), aby časová prodleva byla minimalizována. Z této zkušenosti mohu říci, že "malá" binohlava Baader Maxbright je pro tento účel nevhodná, či méně vhodná, protože má příliš odlišnou propustnost obou kanálů - levý je téměř bezeztrátový, naopak pravý o dost víc, navíc má jiné zabarvení - a toto velmi mate. Naštěstí Binovue je na tom podstatně líp, takže pro tento účel posloužila velmi dobře. Co se nejen pro tento účel ukázalo jako velmi potěšující, že ani jedna z obou binohlav nedegraduje obraz ztrátou ostrosti, a to ani na kraji pole. Očekávanou pozitivní zkušeností je to, že jak při dlouhém pozorování a čekání na klidnější seeing, tak při časově náročném a únavném testování desítek okulárů, binohlava, resp. binokulární vidění, zvyšuje množství rozlišených detailů a naprosto významným způsobem zmenšuje únavu.
Kdysi jsem se intenzívně zabýval testováním fotoobjektivů, takže mám doma různé ty obrazce čárové, Siemensovy hvězdy a pod., pro testování rozlišovací schopnosti. A tak jsem uvažoval, že bych i takto testoval okuláry - někde venku na zeď je nalepit a z patřičné vzdálenosti dalekohledem za okulárem nafotit ( nebo testovat projekcí ) - ale pak jsem usoudil, že by to bylo dost náročné, včetně standardizace procesu, a nakonec bych stejně byl tam, kde jsem začal toto pojednání - tedy u laboratorních výsledků.
Nakonec jsem usoudil, že nejvhodnějším způsobem, jak o daných okulárech zjistit jejich praktické rozlišení, a přitom se vyhnout nestandardním podmínkám, daným nestabilním seeingem, budou blízké cíle ve výlohách přes ulici.. Vývěska s oznámeními Městské naší části a pohled do regálů Večerky poskytly dostatek písmen různé velikosti, kontrastu i barevných odstínů, včetně čárových kódů ::), což se ukázalo jako daleko vhodnější testovací prostředek, než nudné a černobílé normované obrazce. Zajímavé se to ukázalo i večer, když na to začaly svítit zářivky. Samozřejmě, že bodové zdroje na obloze, navíc v nedostižném kontrastu, jsou pro posouzení určitých vlastností optiky nenahraditelné, nicméně musím konstatovat, že ta spousta titěrností přes ulici mi za dva dny a dva večery poskytla tolik cenných informací, navíc získaných za standardních podmínek, co se velmi těžko dařilo za dva až tři roky na obloze - v tomto období hodnocení okulárů jsem několikrát na ně i zásadně měnil názory ( pořadí..), abych po nějaké době se zase vrátil k původnímu názoru.. Jednak proto, že rozdíly mezi nimi jsou velmi malé... také proto, že některé okuláry se chovají v různých podmínkách a v různých přístrojích trochu odlišně.. půjčoval jsem si tytéž okuláry, ale v různém čase vyrobené ( problém výrobců udržovat konstantní kvalitu, zlepšení některých po nějaké době..nebo i naopak ).
Nejhůře je na tom z mých teleskopů v tomto ohledu SCT 6", jehož sklenutí pole je značné a nutnost přeostření ke kraji začíná být patrné i v Plösslu. Nejvíce je potřeba přeostřovat v Panoptiku. Použijeme-li v binohlavě násobič-korektor, pak se situace zlepší a u typických planetárních okulárů to přestáváme řešit.
3. Jak je nám všem jasné, tak nejvíce omezujícím faktorem pro ostrý a detailní obraz, je mizerný seeing v našich končinách. Nekonečným zkoušením a neustálým vyměňováním různých okulárů ( za účelem porovnávacího testu ) jsem dospěl k názoru, že tudy moc objektivní cesta nevede. Málokdy je seeing tak konstantně proměnlivý, aby při výměně okuláru byly i nadále zaručeny stejné podmínky. Navíc časová prodleva znesnadňuje zapamatování si rozlišených detailů, jasu i kontrastu. Snažil jsem se podmínky co nejvíce optimalizovat, včetně toho, že jsem měl na montáži vedle sebe dva stejné katadioptry, nebo v binonástavci dva různé okuláry ( stejných nebo co nejbližších ohnisek, navíc obě "oči" jsem prostřídával..), aby časová prodleva byla minimalizována. Z této zkušenosti mohu říci, že "malá" binohlava Baader Maxbright je pro tento účel nevhodná, či méně vhodná, protože má příliš odlišnou propustnost obou kanálů - levý je téměř bezeztrátový, naopak pravý o dost víc, navíc má jiné zabarvení - a toto velmi mate. Naštěstí Binovue je na tom podstatně líp, takže pro tento účel posloužila velmi dobře. Co se nejen pro tento účel ukázalo jako velmi potěšující, že ani jedna z obou binohlav nedegraduje obraz ztrátou ostrosti, a to ani na kraji pole. Očekávanou pozitivní zkušeností je to, že jak při dlouhém pozorování a čekání na klidnější seeing, tak při časově náročném a únavném testování desítek okulárů, binohlava, resp. binokulární vidění, zvyšuje množství rozlišených detailů a naprosto významným způsobem zmenšuje únavu.
Kdysi jsem se intenzívně zabýval testováním fotoobjektivů, takže mám doma různé ty obrazce čárové, Siemensovy hvězdy a pod., pro testování rozlišovací schopnosti. A tak jsem uvažoval, že bych i takto testoval okuláry - někde venku na zeď je nalepit a z patřičné vzdálenosti dalekohledem za okulárem nafotit ( nebo testovat projekcí ) - ale pak jsem usoudil, že by to bylo dost náročné, včetně standardizace procesu, a nakonec bych stejně byl tam, kde jsem začal toto pojednání - tedy u laboratorních výsledků.
Nakonec jsem usoudil, že nejvhodnějším způsobem, jak o daných okulárech zjistit jejich praktické rozlišení, a přitom se vyhnout nestandardním podmínkám, daným nestabilním seeingem, budou blízké cíle ve výlohách přes ulici.. Vývěska s oznámeními Městské naší části a pohled do regálů Večerky poskytly dostatek písmen různé velikosti, kontrastu i barevných odstínů, včetně čárových kódů ::), což se ukázalo jako daleko vhodnější testovací prostředek, než nudné a černobílé normované obrazce. Zajímavé se to ukázalo i večer, když na to začaly svítit zářivky. Samozřejmě, že bodové zdroje na obloze, navíc v nedostižném kontrastu, jsou pro posouzení určitých vlastností optiky nenahraditelné, nicméně musím konstatovat, že ta spousta titěrností přes ulici mi za dva dny a dva večery poskytla tolik cenných informací, navíc získaných za standardních podmínek, co se velmi těžko dařilo za dva až tři roky na obloze - v tomto období hodnocení okulárů jsem několikrát na ně i zásadně měnil názory ( pořadí..), abych po nějaké době se zase vrátil k původnímu názoru.. Jednak proto, že rozdíly mezi nimi jsou velmi malé... také proto, že některé okuláry se chovají v různých podmínkách a v různých přístrojích trochu odlišně.. půjčoval jsem si tytéž okuláry, ale v různém čase vyrobené ( problém výrobců udržovat konstantní kvalitu, zlepšení některých po nějaké době..nebo i naopak ).
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
4. Praxe postupně ukazovala a výběr okulárů selektovala takto :
Chce-li někdo mít jakousi jistotu, že bude mít doma několikačlennou řadu okulárů, které jsou svými vlastnostmi vhodnější na planety, než ostatní...Jsou dostupné ve vícero ohniskových vzdálenostech a finančně nezruinují domácí rozpočet...pak lze vybírat ze dvou řad zástupců :
- Tele Vue Plössly - 8, 11, 15, 20, 25 ( event. i 32 a 40 ) mm
- Baader Genuine Ortho - ( 5, 6 ), 7, 9, 12,5, 18 mm
- 25mm stejné optické konstrukce nabízí KASAI ( podobně i verzi
4mm ) Pozn. - Samotná firma KASAI přestala nabízet dosavadní
provedení, které nabízí např. Teleskope-Service ,
http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... Kasai.html
...a nově nabízí mechanické provedení, které známe od Baaderů ( tedy bez ohnisek 4 a 25mm ) :
http://www.kasai-trading.jp/eyepieces.htm
Nelze tedy vyloučit, že toto "Kasai" provedení se doprodává. Svým způsobem je to škoda, neboť mechanické provedení je mnohdy lepší, než od Baaderů, je také ergonomičtější - lépe se drží, navíc někomu víc vyhovuje i kónický tvar u očnice, který u kratších ohnisek méně překáží řasám očí a umožňuje lepší výměnu vzduchu s ohledem možnosti zamlžení. Někdo zase preferuje baaderovský plochý tvar, na který jde nasadit gumová očnice. Provedení od Baaderů je velmi neergonomické, poněvadž okuláry v ruce kloužou ( nemají žádnou záchytnou hranu, což chybí hlavně v zimě s rukavicemi..). KASAI mají jednodušší AR vrstvy, ale u testovaného typu 25mm se to neukázalo nijak velkým handicapem.
Ohniska 5 a 6mm mám u Baader ortho v závorce proto, že praktické používaní těchto okulárů je diskutabilní. Nejen kvůli nedostatečné vzdálenosti výstupní pupily, čili značně nepohodlném koukání, ale i proto, že nejen praktické zkoušky prokazují, že tito zástupci nenabízí v obraze více detailů než ohniska 7mm a výše. Pokud někdo potřebuje dosáhnout z nějakého důvodu velkého zvětšení, např. na dvojhvězdy, nebo chce mít pocit, že takto docílí jasnějšího obrazu,než použitím např. 12,5mm okuláru s předřazeným barlowem, pak má možnost... Ale já jsem pro tu druhou možnost, protože " neviditelné" barlowy existují a větší ohniska okulárů mají zpravidla i lepší rozlišení. Navíc binohlavy běžně potřebují násobič-korektor, takže extrémně krátká ohniska nepotřebujeme..Většina okulárů Genuine Ortho navíc ani v málo světelném ED100/900 nevykreslí dobře kraje - toto se v binohlavě s barlowem v podstatě odstraní.
Chce-li někdo mít jakousi jistotu, že bude mít doma několikačlennou řadu okulárů, které jsou svými vlastnostmi vhodnější na planety, než ostatní...Jsou dostupné ve vícero ohniskových vzdálenostech a finančně nezruinují domácí rozpočet...pak lze vybírat ze dvou řad zástupců :
- Tele Vue Plössly - 8, 11, 15, 20, 25 ( event. i 32 a 40 ) mm
- Baader Genuine Ortho - ( 5, 6 ), 7, 9, 12,5, 18 mm
- 25mm stejné optické konstrukce nabízí KASAI ( podobně i verzi
4mm ) Pozn. - Samotná firma KASAI přestala nabízet dosavadní
provedení, které nabízí např. Teleskope-Service ,
http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... Kasai.html
...a nově nabízí mechanické provedení, které známe od Baaderů ( tedy bez ohnisek 4 a 25mm ) :
http://www.kasai-trading.jp/eyepieces.htm
Nelze tedy vyloučit, že toto "Kasai" provedení se doprodává. Svým způsobem je to škoda, neboť mechanické provedení je mnohdy lepší, než od Baaderů, je také ergonomičtější - lépe se drží, navíc někomu víc vyhovuje i kónický tvar u očnice, který u kratších ohnisek méně překáží řasám očí a umožňuje lepší výměnu vzduchu s ohledem možnosti zamlžení. Někdo zase preferuje baaderovský plochý tvar, na který jde nasadit gumová očnice. Provedení od Baaderů je velmi neergonomické, poněvadž okuláry v ruce kloužou ( nemají žádnou záchytnou hranu, což chybí hlavně v zimě s rukavicemi..). KASAI mají jednodušší AR vrstvy, ale u testovaného typu 25mm se to neukázalo nijak velkým handicapem.
Ohniska 5 a 6mm mám u Baader ortho v závorce proto, že praktické používaní těchto okulárů je diskutabilní. Nejen kvůli nedostatečné vzdálenosti výstupní pupily, čili značně nepohodlném koukání, ale i proto, že nejen praktické zkoušky prokazují, že tito zástupci nenabízí v obraze více detailů než ohniska 7mm a výše. Pokud někdo potřebuje dosáhnout z nějakého důvodu velkého zvětšení, např. na dvojhvězdy, nebo chce mít pocit, že takto docílí jasnějšího obrazu,než použitím např. 12,5mm okuláru s předřazeným barlowem, pak má možnost... Ale já jsem pro tu druhou možnost, protože " neviditelné" barlowy existují a větší ohniska okulárů mají zpravidla i lepší rozlišení. Navíc binohlavy běžně potřebují násobič-korektor, takže extrémně krátká ohniska nepotřebujeme..Většina okulárů Genuine Ortho navíc ani v málo světelném ED100/900 nevykreslí dobře kraje - toto se v binohlavě s barlowem v podstatě odstraní.
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2817
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
Okuláry Tele Vue Plössl se i v "malých" provedeních drží znatelně lépěji, poněvadž mají gumové návleky, větší ohniska i s rastrem. Gumové očnice jsou trvale nasazené, tedy součástí při prodeji ( u Baaderů se musí dokoupit ). Většina z nich, až na dlouhá ohniska, je i docela platná, což se jinak o okulárech TV celkově říct nedá.. Plössly TV jsou v refraktoru jako ryba ve vodě a ve firemní Binovue s násobičem 2x jako štika v rybníce.. 8-). Tyto dvě věci si náramně rozumějí a Plössly kreslí výborně až do kraje. Ovšem v binohlavě Maxbright si s korektory-barlowy Baader úplně nerozumějí - kreslí sice taky až do kraje pěkně, ale bezprostředně u clony vinětují. :(. Toto zjištění očekávejte u TV Plösslů i při použití jakéhokoli Barlowu jiného než od Tele Vue - z domácí produkce preferují Powermate - s takovým 2,5x jsou zase tou štikou v rybníce.. Mírná vinětace je u TV Plösslů patrná i když je použijete samostatně v reflektorech, především méně světelných katadioptrech. Situaci znázorňují snímky :
TV Plössl 20mm v binohlavě Maxbright ( + 1,7x )
Genuine Ortho 18mm tamtéž..
TV Plössl v SCT 6"
U snímků přes TV Plössl 20mm a Baader GO 18mm si všimněte velkého rozdílu velikosti pole - u Baadera je znatelně menší než 50° ( větší rozdíl než očekávaných cca 10% ve výsledném zvětšení je způsoben tím, že oba okuláry mají diametrálně jinak hluboko polní clonu - u Baader GO je nutno vysunout ohnisko dále, barlow pak ještě znásobí už tak zvětšené ohnisko Maksutova ). Docílené zvětšení, které vidíte na snímcích, je 230x u Plösslu 20mm a > 260x u BGO 18mm ( V MAKu 180/2700 ). Dosažená ostrost těchto ilustračních foto antény "matrace" je degradována seeingem, nikoli okulárem, či celým optickým řetězcem
Dále si všimněte, že Baader GO má v podstatě stejně veliké poduškové zkreslení, jako TV Plössl - o nějakém "ortho" tedy nemůže být řeč.. >:( A toto platí pro tyto "pravé ortho" okuláry Baader všeobecně. Poměrně velké zkreslení, jak TV PL., tak BGO okulárů, nám samozřejmě na planetách nevadí.. Kdo by však chtěl, např. TV Plössly, použít v dalekohledu pro terestrické pozorování, měl by toto mít na paměti ( ještě více toto platí pro Panoptiky a Naglery ! ).
TV Plössl 20mm v binohlavě Maxbright ( + 1,7x )
Genuine Ortho 18mm tamtéž..
TV Plössl v SCT 6"
U snímků přes TV Plössl 20mm a Baader GO 18mm si všimněte velkého rozdílu velikosti pole - u Baadera je znatelně menší než 50° ( větší rozdíl než očekávaných cca 10% ve výsledném zvětšení je způsoben tím, že oba okuláry mají diametrálně jinak hluboko polní clonu - u Baader GO je nutno vysunout ohnisko dále, barlow pak ještě znásobí už tak zvětšené ohnisko Maksutova ). Docílené zvětšení, které vidíte na snímcích, je 230x u Plösslu 20mm a > 260x u BGO 18mm ( V MAKu 180/2700 ). Dosažená ostrost těchto ilustračních foto antény "matrace" je degradována seeingem, nikoli okulárem, či celým optickým řetězcem
Dále si všimněte, že Baader GO má v podstatě stejně veliké poduškové zkreslení, jako TV Plössl - o nějakém "ortho" tedy nemůže být řeč.. >:( A toto platí pro tyto "pravé ortho" okuláry Baader všeobecně. Poměrně velké zkreslení, jak TV PL., tak BGO okulárů, nám samozřejmě na planetách nevadí.. Kdo by však chtěl, např. TV Plössly, použít v dalekohledu pro terestrické pozorování, měl by toto mít na paměti ( ještě více toto platí pro Panoptiky a Naglery ! ).
Binohlavy - zkušenosti, srovnání...
SIRIUS_758: Opět pěkný report : [smiley=thumbsup.gif]
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/