Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Znalci Newtonů poraďte mi. Jsem 30 let vyznavačem refraktorů. Nyní mám na HEQ-5 Goto vynikající a to zdůrazňuji achromat TAL 100/1000 a okuláry LV Vixen 4,6,10,15,40 mm a Bader 30 mm. Nyní jsem se rorhodl ,že zkusím konečně větší průměr a koupím Newtona. Vybírám mezi GSO TS 200/1000 mm tj. f/1:5, primár BK7 s chlazením, sekundár 50 mm tj. 25% (6.25 z plochy) a Orion Europa 200/1200 mm, f/1:6, primár Suprax, sekundár 50 mm tj. stejné zastínění jako u toho GSO TS. Asi oba znáte. Nechci porovnávat BK7 a Suprax, zpracování ap., ale rozdíl f/1:5 a f/1:6 při stejném zastínění případně PTV nebo RMS. Stejně jeden či druhý při koupi dám do ATC na lepší odrazovost (96%), tubus vylepím sametovou tapetou (mám ji v TALu a je vynikající) a dám min. 3 clony. Dík. Milan Drbohlav
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Bude to chtít trochu trpělivosti, protože si myslím, že skoro všichni seriozní odborníci z fóra jsou odjetí v Turecku na zatmění. Každopádně si projeď fórum, je tu o tom spousta diskuzí. Určitě f/1:5 je citlivější na kolimaci a komu. Je důležité, jestli tím hodláš fotit - tam je větší světelnost na místě. Radím počkat na znalce.
ddd
ddd
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Skutečně, jak naznačil ddd, záleží na účelu, ke kterému je dalekohled určen.
Jedno paraboloidické zrcadlo má značnou komu. Ta roste se třetí mocninou relativního otvoru. Pro vizuální účely průměr zorného pole prostého komy v milimetrech je
d = 0,02 A3,
kde A = f/D, tedy ohnisková vzdálenost děleno průměrem. Při 1:5 je zorné pole bez komy velké jen 2,5 mm, při 1:6 je to 4,32 mm, tedy koma je téměř poloviční. To je rozhodující údaj i pro náročnost kvality scentrování (kolimace). V dnešní době jsou poměrné dostupné (dříve nedostupné) vícečočkové korektory komy, které i při 1:5 umožní dosáhnout zorného kvalitního pole v celém políčku kinofilmu.
CCD-kamera má ve srovnání s filmem malé rozměry, koma dál od optické osy jí proto tolik nevadí, zato potřebuje vysoké rozlišení - tedy zrcadlo musí být kvalitní. Pro fotografii bych dnes volil 1:5.
Pro účely vizuálního pozorování bych volil spíše 1:6, protože takový dalekohled bude snáze dosahovat větších zvětšení. Bude o něco méně náročný na přesné scentrování.
V. K.
Jedno paraboloidické zrcadlo má značnou komu. Ta roste se třetí mocninou relativního otvoru. Pro vizuální účely průměr zorného pole prostého komy v milimetrech je
d = 0,02 A3,
kde A = f/D, tedy ohnisková vzdálenost děleno průměrem. Při 1:5 je zorné pole bez komy velké jen 2,5 mm, při 1:6 je to 4,32 mm, tedy koma je téměř poloviční. To je rozhodující údaj i pro náročnost kvality scentrování (kolimace). V dnešní době jsou poměrné dostupné (dříve nedostupné) vícečočkové korektory komy, které i při 1:5 umožní dosáhnout zorného kvalitního pole v celém políčku kinofilmu.
CCD-kamera má ve srovnání s filmem malé rozměry, koma dál od optické osy jí proto tolik nevadí, zato potřebuje vysoké rozlišení - tedy zrcadlo musí být kvalitní. Pro fotografii bych dnes volil 1:5.
Pro účely vizuálního pozorování bych volil spíše 1:6, protože takový dalekohled bude snáze dosahovat větších zvětšení. Bude o něco méně náročný na přesné scentrování.
V. K.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Děkuji za názory. Je pravda že jsem neuvedl že mi jde především o vizualní pozorování. Právě problém komyi je to co mne zajímá. (vaše názory). Myslím si že ani s komakorektorem např. od TS za 125 euro komu nesnížím u f/1:5 na ůroveň f/1:6. Navíc korektor sníži komu ale jakoby obraz zprůměroval. To znamená že se o něco sníží kvalita k centru. Samozžejmě výsledek je lepší než bez komy (slyšel jsem). Někde jsem četl že rozdíl reflexe 97% např u Orionu UK a standartní což je asi 86% je rozeznatelná okem. Ale nejsem odborník na zrcadla a trochu se jich bojím. Co se týče BK7 a Supraxu tam asi opravdu velký rordíl nebude i když Suprax ma oněco menší "roztažnost". Na planetách bude lepší f/1.6 to je jasné. Jjak to bude na deepsky pominuli komu f/1:5 s korektorem komy a f/1:6 bez korektoru. Nechci otravovat s tímto tématem ale dík za odpovědi. K tomu TALu malá poznámka. Jsem z Mladé Boleslavi a to je kousek od Turnova kde jsem si nechal u pana Dr. Melicha v AV otestovat objektiv. Výsledek naprosto dokokonalá korekce ve všech směrech (na hranici fyzikálních možností). Měsíc s okulárem LV 6 tj. 166x je něco fantastického. V zrcadle jsem neměl tak dobrý dojem z obrazu (plastičnosti a kontrastu). Znovu upozorňuji jde pouze o achromat. Mimo jiné doma z terasy ve něstě je jasně vidět na Saturnu dělení prstence a jeho stín na planetě (samozřejmě při klidnější turbulenci vzduchu). To mě velmi překvapilo. Kolem jsou všude lampy!
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Děkuji za názory. Je pravda že jsem neuvedl že mi jde především o vizualní pozorování.
Dobře, bavme se o vizuálním pozorování.
Právě problém komy je to co mne zajímá. (vaše názory). Myslím si že ani s komakorektorem např. od TS za 125 euro komu nesnížím u f/1:5 na ůroveň f/1:6. Navíc korektor sníži komu ale jakoby obraz zprůměroval. To znamená že se o něco sníží kvalita k centru. Samozžejmě výsledek je lepší než bez komy (slyšel jsem). Někde jsem četl že rozdíl reflexe 97% např u Orionu UK a standartní což je asi 86% je rozeznatelná okem. Ale nejsem odborník na zrcadla a trochu se jich bojím.
Zrcadel není třeba se bát. U korektoru komy záleží hodně na jeho kvalitě. Některé korektory nesnižují rozlišení uprostřed zorného pole, jiné ho poněkud zmenšují.
V zásadě pro vizuální pozorování koma není tak kritická, jako u fotografie. I bez korektoru bude mít Newton 1:5 přijatelný obraz. Newton 1:6 bude úměrně tomu vzorci z hlediska komy lepší. Ta velikost zorného pole, kterou jsem uvedl, platí pro vysoké rozlišení. Stejně chceš-li cokoli pozorovat, dáš si to nejspíš do středu zorného pole.
Jde Ti o vizuální pozorování, takže bych dal přednost 1:6, pouze kdybys z nějakého důvodu potřeboval co nejmenší délku, tak 1:5.
Rozdíl mezi těmito relativními otvory ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát.
Co se týče BK7 a Supraxu tam asi opravdu velký rordíl nebude i když Suprax ma oněco menší "roztažnost".
To už je jiná otázka. Záleží na průměru objektivu. U menších zrcadel (do 40 cm) se nemusíš ničeho obávat - pokud je zrcadlo kvalitní.
Na planetách bude lepší f/1.6 to je jasné. Jak to bude na deepsky pominuli komu f/1:5 s korektorem komy a f/1:6 bez korektoru.
Obecně u deep-sky objektů není koma tak kritická, zejména u mlhovin, které nejsou tvořeny body, ale neostrými plochami.
Nechci otravovat s tímto tématem ale dík za odpovědi. K tomu TALu malá poznámka. Jsem z Mladé Boleslavi a to je kousek od Turnova kde jsem si nechal u pana Dr. Melicha v AV otestovat objektiv. Výsledek naprosto dokokonalá korekce ve všech směrech (na hranici fyzikálních možností). Měsíc s okulárem LV 6 tj. 166x je něco fantastického. V zrcadle jsem neměl tak dobrý dojem z obrazu (plastičnosti a kontrastu). Znovu upozorňuji jde pouze o achromat. Mimo jiné doma z terasy ve něstě je jasně vidět na Saturnu dělení prstence a jeho stín na planetě (samozřejmě při klidnější turbulenci vzduchu). To mě velmi překvapilo. Kolem jsou všude lampy!
Na tom, co jsi viděl, není nic překvapivého. Světelné znečištěné vyvolává vzrůst jasu pozadí oblohy. Jasné objekty (jako jsou planety) jsou proti němu do značné míry imunní. Jejich pozorování vyžaduje spíše klidný vzduch.
V. K.
Dobře, bavme se o vizuálním pozorování.
Právě problém komy je to co mne zajímá. (vaše názory). Myslím si že ani s komakorektorem např. od TS za 125 euro komu nesnížím u f/1:5 na ůroveň f/1:6. Navíc korektor sníži komu ale jakoby obraz zprůměroval. To znamená že se o něco sníží kvalita k centru. Samozžejmě výsledek je lepší než bez komy (slyšel jsem). Někde jsem četl že rozdíl reflexe 97% např u Orionu UK a standartní což je asi 86% je rozeznatelná okem. Ale nejsem odborník na zrcadla a trochu se jich bojím.
Zrcadel není třeba se bát. U korektoru komy záleží hodně na jeho kvalitě. Některé korektory nesnižují rozlišení uprostřed zorného pole, jiné ho poněkud zmenšují.
V zásadě pro vizuální pozorování koma není tak kritická, jako u fotografie. I bez korektoru bude mít Newton 1:5 přijatelný obraz. Newton 1:6 bude úměrně tomu vzorci z hlediska komy lepší. Ta velikost zorného pole, kterou jsem uvedl, platí pro vysoké rozlišení. Stejně chceš-li cokoli pozorovat, dáš si to nejspíš do středu zorného pole.
Jde Ti o vizuální pozorování, takže bych dal přednost 1:6, pouze kdybys z nějakého důvodu potřeboval co nejmenší délku, tak 1:5.
Rozdíl mezi těmito relativními otvory ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát.
Co se týče BK7 a Supraxu tam asi opravdu velký rordíl nebude i když Suprax ma oněco menší "roztažnost".
To už je jiná otázka. Záleží na průměru objektivu. U menších zrcadel (do 40 cm) se nemusíš ničeho obávat - pokud je zrcadlo kvalitní.
Na planetách bude lepší f/1.6 to je jasné. Jak to bude na deepsky pominuli komu f/1:5 s korektorem komy a f/1:6 bez korektoru.
Obecně u deep-sky objektů není koma tak kritická, zejména u mlhovin, které nejsou tvořeny body, ale neostrými plochami.
Nechci otravovat s tímto tématem ale dík za odpovědi. K tomu TALu malá poznámka. Jsem z Mladé Boleslavi a to je kousek od Turnova kde jsem si nechal u pana Dr. Melicha v AV otestovat objektiv. Výsledek naprosto dokokonalá korekce ve všech směrech (na hranici fyzikálních možností). Měsíc s okulárem LV 6 tj. 166x je něco fantastického. V zrcadle jsem neměl tak dobrý dojem z obrazu (plastičnosti a kontrastu). Znovu upozorňuji jde pouze o achromat. Mimo jiné doma z terasy ve něstě je jasně vidět na Saturnu dělení prstence a jeho stín na planetě (samozřejmě při klidnější turbulenci vzduchu). To mě velmi překvapilo. Kolem jsou všude lampy!
Na tom, co jsi viděl, není nic překvapivého. Světelné znečištěné vyvolává vzrůst jasu pozadí oblohy. Jasné objekty (jako jsou planety) jsou proti němu do značné míry imunní. Jejich pozorování vyžaduje spíše klidný vzduch.
V. K.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
K tomu TAL100/1000, potvrzuji vynikající obraz tohoto refraktoru. Osobně si myslím, že bys mohl být (platí při pozorování Měsíce a planet, jinak NE - DS tě pozitivně překvapí) obrazem z velkého newtona i zklamán. V Neratovicích lze zcela vyjímečně - v tvých podmínkách možná častěji - využít rozlišovací schopnost většího přístroje. Vlastnil jsem newton 1:6 o průměru 250mm. Koma není vůbec hrozná, oko se stejně soustředí na střed pole. Hvězdy nejsou tak bodové a některé otevřenky díky lepší kresbě vypadají lépe v tvém refraktoru. Co se týká M8, M13, M57 a M51 budeš nadšen. Vyšší světelnost klade větší důraz na kvalitu okulárů, ale tvé jsou OK. Srovnání platí jen pro mé podmínky, visuálně, subjektivně a přístroje Drbohlavův 250/1500 a TAL 100R. Rozhodně se refraktoru nezbavuj a poslechni dávné rady PSION - měj oba.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Znalci Newtonů poraďte mi. Jsem 30 let vyznavačem refraktorů. Nyní mám na HEQ-5 Goto vynikající a to zdůrazňuji achromat TAL 100/1000 a okuláry LV Vixen 4,6,10,15,40 mm a Bader 30 mm. Nyní jsem se rorhodl ,že zkusím konečně větší průměr a koupím Newtona. Vybírám mezi GSO TS 200/1000 mm tj. f/1:5, primár BK7 s chlazením, sekundár 50 mm tj. 25% (6.25 z plochy) a Orion Europa 200/1200 mm, f/1:6, primár Suprax, sekundár 50 mm tj. stejné zastínění jako u toho GSO TS. Asi oba znáte. Nechci porovnávat BK7 a Suprax, zpracování ap., ale rozdíl f/1:5 a f/1:6 při stejném zastínění případně PTV nebo RMS. Stejně jeden či druhý při koupi dám do ATC na lepší odrazovost (96%), tubus vylepím sametovou tapetou (mám ji v TALu a je vynikající) a dám min. 3 clony. Dík. Milan Drbohlav
Byl jsem a stále jsem příznivcem dobrých dalekohledů ať už jde o refraktor nebo reflektor. Dlouhá léta jsem vlastnil pouze refraktory a v posledních letech jsem si koupil newton 200/1200. Co se týká praktických postřehů ohledně komy, tak u tohoto relativního otvoru není opravdu tak kritická a s použitím komakorektoru MPCC je možné ji téměř úplně eliminovat. Je pravda, že tento komakorektor snižuje rozlišovací schopnost uprostřed pole ale není to žádné drama, naopak používání komakorektoru i pro vizuální pozorování např. Měsíce (nejen pro astrofoto) je podle mého velmi dobré a subjektivně bych řekl, že obraz Měsíce mám o třídu lepší než bez korektoru. Týká se to hlavně okrajů zorného pole, kde se koma samozřejmě projevuje. Planety pozoruji bez korektoru. U Marsu používám mimoosou clonu, protože jinak detaily zanikají v tom množství světla, které zrcadlo shromáždí.
Ohledně astrofocení bych řekl, že pokud je takový dalekohled umístěn na stabilní a dobré montáži, potom délka ohniska 1200 mm není na překážku, pouze se o něco prodlouží expozice ve srovnání s 1:4 resp. 1:5. Ale poněkud delší ohnisko má taky své drobné výhody třeba právě při pozorování planet.
S pozdravem
mkcz
Byl jsem a stále jsem příznivcem dobrých dalekohledů ať už jde o refraktor nebo reflektor. Dlouhá léta jsem vlastnil pouze refraktory a v posledních letech jsem si koupil newton 200/1200. Co se týká praktických postřehů ohledně komy, tak u tohoto relativního otvoru není opravdu tak kritická a s použitím komakorektoru MPCC je možné ji téměř úplně eliminovat. Je pravda, že tento komakorektor snižuje rozlišovací schopnost uprostřed pole ale není to žádné drama, naopak používání komakorektoru i pro vizuální pozorování např. Měsíce (nejen pro astrofoto) je podle mého velmi dobré a subjektivně bych řekl, že obraz Měsíce mám o třídu lepší než bez korektoru. Týká se to hlavně okrajů zorného pole, kde se koma samozřejmě projevuje. Planety pozoruji bez korektoru. U Marsu používám mimoosou clonu, protože jinak detaily zanikají v tom množství světla, které zrcadlo shromáždí.
Ohledně astrofocení bych řekl, že pokud je takový dalekohled umístěn na stabilní a dobré montáži, potom délka ohniska 1200 mm není na překážku, pouze se o něco prodlouží expozice ve srovnání s 1:4 resp. 1:5. Ale poněkud delší ohnisko má taky své drobné výhody třeba právě při pozorování planet.
S pozdravem
mkcz
Na vesmíru je nejúžasnější to, že jej můžeme pozorovat.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
0983 > Já z vlastních zkušeností ti radím,aby jsi se refraktoru nezbavoval.Sám mám R125/1586.Objektiv je jen achromát, vyrobený ve VOD Turnov. Je převážně určen na pozorování Slunce. Planety i Měsíc ukazuje pěkně,přesto v rozlišení a ve sběrné ploše zaostává za N170.Zorné pole v refraktoru je fajn,už díky nižší světelnosti.Je to plnohodnotný přístroj,se kterým už je vidět opravdu hodně. (Saturn ze čtvrtka: http://album.volny.cz/kamii/view.php?al ... page=1#img)
Newtony mám dva N170/1022 a N152/1178. S N170 visuálně pozoruju 9 let a jsem s ní plně spokojen. Obraz v N152 je o trošku prokreslenější než v N170.Svoji roli tu hraje menší světelnost a zaclonění sekudárem.
U planet a Měsíce je nejduležitější kontrast obrazu.Přidání clon do tubusu,dokonalé vyčernění dělá divy. Cca půl roku používám černou samolepící tapetu k odstranění reflexů.Nejvíce pomohlo vylepení okulárového výtahu.
Jak už uváděli jiní,já ti též radím jít do světelnosti 1:6.Je to takový kompromis. Deep-sky ujdou a na planety,či Měsíc to ještě jde taky.
Newtony mám dva N170/1022 a N152/1178. S N170 visuálně pozoruju 9 let a jsem s ní plně spokojen. Obraz v N152 je o trošku prokreslenější než v N170.Svoji roli tu hraje menší světelnost a zaclonění sekudárem.
U planet a Měsíce je nejduležitější kontrast obrazu.Přidání clon do tubusu,dokonalé vyčernění dělá divy. Cca půl roku používám černou samolepící tapetu k odstranění reflexů.Nejvíce pomohlo vylepení okulárového výtahu.
Jak už uváděli jiní,já ti též radím jít do světelnosti 1:6.Je to takový kompromis. Deep-sky ujdou a na planety,či Měsíc to ještě jde taky.
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
No ja bych spis rekl , ze kompromisem je spis 1:8. ale pokud je vyber omezen na f/5 nebo f/6 tak spis f/6. Ikdyz v kolimaci to neni moc velky rozdil mezi 1:5 a 1:6.
OMC300, SCT8
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
K tomu testovanému objektivu ve VOD v Turnově. Objektivy od ruského výrobce TAL v Novosibirsku byly
též retutušovany a každý objektiv neměl stejnou kresbu.
Pokud popisujete že při zvětšení 166x bylo pozorovatelné dělení prstence včetně vlastního stínu planety, mohlo se jednat velmi zdařilou retuš. Sám jsem pozoroval též tímto objektivem planetu Saturn několikrát a ani jednou jsem
neměl možnost tyto detaily vidět. Mám též od C.Zeisse AS objektiv 110/ 1650 mm a členění Saturnova prstence jsem
viděl pouze pokud byl příznivý seeing.
Habl
též retutušovany a každý objektiv neměl stejnou kresbu.
Pokud popisujete že při zvětšení 166x bylo pozorovatelné dělení prstence včetně vlastního stínu planety, mohlo se jednat velmi zdařilou retuš. Sám jsem pozoroval též tímto objektivem planetu Saturn několikrát a ani jednou jsem
neměl možnost tyto detaily vidět. Mám též od C.Zeisse AS objektiv 110/ 1650 mm a členění Saturnova prstence jsem
viděl pouze pokud byl příznivý seeing.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Všem vám děkuji za názory. Vážím si jich. K té tapetě. Její označení je d-c-fix a já ji sehnal u nás v MB v prodejně tapet. Jistě ji lze koupit i Baumaxu jak tady bylo napsáno. Mně ji doporučil jako to nejlepší co je k mání pan RNDr. Melich,ředitel VOD AV v Turnově. TALu se samozřejmě nezbavím. Při pozorování deepsky mně tak namlsal že chci vidět více než dovolí 100 mm i když nádherně. Proto ten Newton. Je to ale přechodný dalekohled. V budoucnosti uvažuji buď o Maksutov-Newton 180/f:6 od Intesu (mailuji si s jeho ředitelem) nebo od Itesu Micro. Samozřejmě mně láká a vede v mých úvahách SuperAPO čtyřplet 152mm f/7 od ruské firmy Astreya Ltd. Pánové a teď cena tohoto refraktoru. 3700 dolaru. Samozřejmě bez cla, DPH a dopravy. I tak to nejsou statisíce jak se neustále tady u APO objevuje. Samotný objektiv je za 2600 dolaru. Uznáte že se SuperAPO 152 mm f/7 nemůže Nevton 200 mm soutěžit. Ještě prosím vyjádření k odrazovosti zrcadla(češtěiší výraz mne nenapadá). Jak jsem uvedl,myslím si a i v grafech to tak vypadá že rozdíl mezi 97% )dražší)a 86% (standart) musí být vidět i okem. Jde o to jestli to za cca rozdílo 200 euro stojí. Ale pokud chci kvalitu zaplatím. Jinak z vašich názorů se mi rýsuje Orion UK primár 200 mm f/1:6 ze Supraxu s RMS >16,vylepení tubusu uvedenou tapetou,nejméně 3 vlony, odclonění okulárového výtahu, jeho vylepení tapetou a použít stejně korektor komy i při visualním pozorování. Na Měsíc a planety ve městě ale budu stejně používat TAL protože bude mít lepší obraz. Schvalujete?
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
mkcz napsal:
Byl jsem a stále jsem příznivcem dobrých dalekohledů ať už jde o refraktor nebo reflektor. Dlouhá léta jsem vlastnil pouze refraktory a v posledních letech jsem si koupil newton 200/1200. Co se týká praktických postřehů ohledně komy, tak u tohoto relativního otvoru není opravdu tak kritická a s použitím komakorektoru MPCC je možné ji téměř úplně eliminovat. Je pravda, že tento komakorektor snižuje rozlišovací schopnost uprostřed pole ale není to žádné drama, naopak používání komakorektoru i pro vizuální pozorování např. Měsíce (nejen pro astrofoto) je podle mého velmi dobré a subjektivně bych řekl, že obraz Měsíce mám o třídu lepší než bez korektoru. Týká se to hlavně okrajů zorného pole, kde se koma samozřejmě projevuje. Planety pozoruji bez korektoru. U Marsu používám mimoosou clonu, protože jinak detaily zanikají v tom množství světla, které zrcadlo shromáždí.
Ohledně astrofocení bych řekl, že pokud je takový dalekohled umístěn na stabilní a dobré montáži, potom délka ohniska 1200 mm není na překážku, pouze se o něco prodlouží expozice ve srovnání s 1:4 resp. 1:5. Ale poněkud delší ohnisko má taky své drobné výhody třeba právě při pozorování planet.
S pozdravem
mkcz
Také jsem příznivcem dobrých dalekohledů.
Já jenom doplním, že porovnání exposičních dob u relativních otvorů 1:4 a 1:5 s 1:6 se týká plošných objektů, tj. objektů, jejichž jas je vázán na plochu. U hvězd bude 1:6 situace naopak dávat lepší výsledky, protože ztmavne pozadí oblohy, kdežto hvězdy ne. Proto hvězdy lépe vyniknou (bude větší kontrast mezi nimi a pozadím oblohy).
Jsem si vědom, že jsem teď trochu odbočil, ale nedalo mi to.
V. K.
Byl jsem a stále jsem příznivcem dobrých dalekohledů ať už jde o refraktor nebo reflektor. Dlouhá léta jsem vlastnil pouze refraktory a v posledních letech jsem si koupil newton 200/1200. Co se týká praktických postřehů ohledně komy, tak u tohoto relativního otvoru není opravdu tak kritická a s použitím komakorektoru MPCC je možné ji téměř úplně eliminovat. Je pravda, že tento komakorektor snižuje rozlišovací schopnost uprostřed pole ale není to žádné drama, naopak používání komakorektoru i pro vizuální pozorování např. Měsíce (nejen pro astrofoto) je podle mého velmi dobré a subjektivně bych řekl, že obraz Měsíce mám o třídu lepší než bez korektoru. Týká se to hlavně okrajů zorného pole, kde se koma samozřejmě projevuje. Planety pozoruji bez korektoru. U Marsu používám mimoosou clonu, protože jinak detaily zanikají v tom množství světla, které zrcadlo shromáždí.
Ohledně astrofocení bych řekl, že pokud je takový dalekohled umístěn na stabilní a dobré montáži, potom délka ohniska 1200 mm není na překážku, pouze se o něco prodlouží expozice ve srovnání s 1:4 resp. 1:5. Ale poněkud delší ohnisko má taky své drobné výhody třeba právě při pozorování planet.
S pozdravem
mkcz
Také jsem příznivcem dobrých dalekohledů.
Já jenom doplním, že porovnání exposičních dob u relativních otvorů 1:4 a 1:5 s 1:6 se týká plošných objektů, tj. objektů, jejichž jas je vázán na plochu. U hvězd bude 1:6 situace naopak dávat lepší výsledky, protože ztmavne pozadí oblohy, kdežto hvězdy ne. Proto hvězdy lépe vyniknou (bude větší kontrast mezi nimi a pozadím oblohy).
Jsem si vědom, že jsem teď trochu odbočil, ale nedalo mi to.
V. K.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Všem vám děkuji za názory. Vážím si jich. K té tapetě. Její označení je d-c-fix a já ji sehnal u nás v MB v prodejně tapet. Jistě ji lze koupit i Baumaxu jak tady bylo napsáno. Mně ji doporučil jako to nejlepší co je k mání pan RNDr. Melich,ředitel VOD AV v Turnově. TALu se samozřejmě nezbavím. Při pozorování deepsky mně tak namlsal že chci vidět více než dovolí 100 mm i když nádherně. Proto ten Newton. Je to ale přechodný dalekohled. V budoucnosti uvažuji buď o Maksutov-Newton 180/f:6 od Intesu (mailuji si s jeho ředitelem) nebo od Itesu Micro. Samozřejmě mně láká a vede v mých úvahách SuperAPO čtyřplet 152mm f/7 od ruské firmy Astreya Ltd. Pánové a teď cena tohoto refraktoru. 3700 dolaru. Samozřejmě bez cla, DPH a dopravy. I tak to nejsou statisíce jak se neustále tady u APO objevuje. Samotný objektiv je za 2600 dolaru. Uznáte že se SuperAPO 152 mm f/7 nemůže Nevton 200 mm soutěžit. Ještě prosím vyjádření k odrazovosti zrcadla(češtěiší výraz mne nenapadá). Jak jsem uvedl,myslím si a i v grafech to tak vypadá že rozdíl mezi 97% )dražší)a 86% (standart) musí být vidět i okem. Jde o to jestli to za cca rozdílo 200 euro stojí. Ale pokud chci kvalitu zaplatím. Jinak z vašich názorů se mi rýsuje Orion UK primár 200 mm f/1:6 ze Supraxu s RMS >16,vylepení tubusu uvedenou tapetou,nejméně 3 vlony, odclonění okulárového výtahu, jeho vylepení tapetou a použít stejně korektor komy i při visualním pozorování. Na Měsíc a planety ve městě ale budu stejně používat TAL protože bude mít lepší obraz. Schvalujete?
...jenom k té schopnosti odrážet světlo u zrcadel:
cca před 2 lety jsem se díval 350-sátkou na Měsíc. Čekal jsem světelný úder do oka (pozorování bylo bez filtru) ale nebylo to tak strašné a tak jsem pozoroval rimy a krátery a byl to rozdíl v detailech oproti mé dvoustovce. Nakonec jsem byl majitelem dalekohledu vybídnut, abych se podíval do dalekohledu - zrcadlo jsem pořádně neuviděl a tak jsem po asi 3 vteřinách pochopil, že když mohu pozorovat detaily na Měsíci jenom vyleštěným zrcadlem, potom jsou údaje typu 90% nebo 97% poměrně relativní.
...jenom k té schopnosti odrážet světlo u zrcadel:
cca před 2 lety jsem se díval 350-sátkou na Měsíc. Čekal jsem světelný úder do oka (pozorování bylo bez filtru) ale nebylo to tak strašné a tak jsem pozoroval rimy a krátery a byl to rozdíl v detailech oproti mé dvoustovce. Nakonec jsem byl majitelem dalekohledu vybídnut, abych se podíval do dalekohledu - zrcadlo jsem pořádně neuviděl a tak jsem po asi 3 vteřinách pochopil, že když mohu pozorovat detaily na Měsíci jenom vyleštěným zrcadlem, potom jsou údaje typu 90% nebo 97% poměrně relativní.
Na vesmíru je nejúžasnější to, že jej můžeme pozorovat.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Všem vám děkuji za názory. Vážím si jich. K té tapetě. Její označení je d-c-fix a já ji sehnal u nás v MB v prodejně tapet. Jistě ji lze koupit i Baumaxu jak tady bylo napsáno. Mně ji doporučil jako to nejlepší co je k mání pan RNDr. Melich,ředitel VOD AV v Turnově. TALu se samozřejmě nezbavím. Při pozorování deepsky mně tak namlsal že chci vidět více než dovolí 100 mm i když nádherně. Proto ten Newton. Je to ale přechodný dalekohled. V budoucnosti uvažuji buď o Maksutov-Newton 180/f:6 od Intesu (mailuji si s jeho ředitelem) nebo od Itesu Micro. Samozřejmě mně láká a vede v mých úvahách SuperAPO čtyřplet 152mm f/7 od ruské firmy Astreya Ltd. Pánové a teď cena tohoto refraktoru. 3700 dolaru. Samozřejmě bez cla, DPH a dopravy. I tak to nejsou statisíce jak se neustále tady u APO objevuje. Samotný objektiv je za 2600 dolaru. Uznáte že se SuperAPO 152 mm f/7 nemůže Nevton 200 mm soutěžit. Ještě prosím vyjádření k odrazovosti zrcadla(češtěiší výraz mne nenapadá).
Česky se reflektivita řekne odrazivost.
Jak jsem uvedl,myslím si a i v grafech to tak vypadá že rozdíl mezi 97% )dražší)a 86% (standart) musí být vidět i okem. Jde o to jestli to za cca rozdílo 200 euro stojí. Ale pokud chci kvalitu
Tak pouhý rozdíl v odrazivosti - u 20-cm zrcadla! - rozhodně za 200 euro nestojí. Okem to vidět není. V tom cenovém rozdílu se může skrývat leccos: počet vyrobených kusů, ještě další rozdíl v kvalitě, může být i další rozdíl v trvanlivosti, protože vyšší odrazivosti se dosahuje napařením dalších vstev na vrstvu hliníkovou, tím se hliník chrání proti atmosférickým vlivům.
zaplatím. Jinak z vašich názorů se mi rýsuje Orion UK primár 200 mm f/1:6 ze Supraxu s RMS >16,vylepení tubusu uvedenou tapetou,nejméně 3 vlony, odclonění okulárového výtahu, jeho vylepení tapetou a použít stejně korektor komy i při visualním pozorování. Na Měsíc a planety ve městě ale budu stejně používat TAL protože bude mít lepší obraz. Schvalujete?
10-cm refraktor může mít pro účely pozorování planet lepší obraz v důsledku seeingu ("chvění vzduchu") - díváme se "užším vzduchovým válcem". Díky většímu průměru ale bude při klidném vzduchu dosahovat lepšího obrazu ten větší dalekohled (mj. si může dovolit větší zvětšení).
V. K.
Česky se reflektivita řekne odrazivost.
Jak jsem uvedl,myslím si a i v grafech to tak vypadá že rozdíl mezi 97% )dražší)a 86% (standart) musí být vidět i okem. Jde o to jestli to za cca rozdílo 200 euro stojí. Ale pokud chci kvalitu
Tak pouhý rozdíl v odrazivosti - u 20-cm zrcadla! - rozhodně za 200 euro nestojí. Okem to vidět není. V tom cenovém rozdílu se může skrývat leccos: počet vyrobených kusů, ještě další rozdíl v kvalitě, může být i další rozdíl v trvanlivosti, protože vyšší odrazivosti se dosahuje napařením dalších vstev na vrstvu hliníkovou, tím se hliník chrání proti atmosférickým vlivům.
zaplatím. Jinak z vašich názorů se mi rýsuje Orion UK primár 200 mm f/1:6 ze Supraxu s RMS >16,vylepení tubusu uvedenou tapetou,nejméně 3 vlony, odclonění okulárového výtahu, jeho vylepení tapetou a použít stejně korektor komy i při visualním pozorování. Na Měsíc a planety ve městě ale budu stejně používat TAL protože bude mít lepší obraz. Schvalujete?
10-cm refraktor může mít pro účely pozorování planet lepší obraz v důsledku seeingu ("chvění vzduchu") - díváme se "užším vzduchovým válcem". Díky většímu průměru ale bude při klidném vzduchu dosahovat lepšího obrazu ten větší dalekohled (mj. si může dovolit větší zvětšení).
V. K.
Poraďte. Newton 1:5 nebo 1:6.
Habl napsal: K tomu testovanému objektivu ve VOD v Turnově. Objektivy od ruského výrobce TAL v Novosibirsku byly
též retutušovany a každý objektiv neměl stejnou kresbu.
Pokud popisujete že při zvětšení 166x bylo pozorovatelné dělení prstence včetně vlastního stínu planety, mohlo se jednat velmi zdařilou retuš. Sám jsem pozoroval též tímto objektivem planetu Saturn několikrát a ani jednou jsem
neměl možnost tyto detaily vidět. Mám též od C.Zeisse AS objektiv 110/ 1650 mm a členění Saturnova prstence jsem
viděl pouze pokud byl příznivý seeing.
Habl
Větší průměr,je větší průměr.Přesto se domnívám,že tvůj nezdar v neuvidění Cassiniho dělení nebude optikou.100-110 mm vstup je plně dostatečný na jeho spatření.Seing má sice velký vliv,ale hlavní jsou zkušenosti a vycvičené oko.Jedině častým pozorováním,lze zlepšit vaši pozorovací schopnost.Pak vám drobnější detaily neutečou.
též retutušovany a každý objektiv neměl stejnou kresbu.
Pokud popisujete že při zvětšení 166x bylo pozorovatelné dělení prstence včetně vlastního stínu planety, mohlo se jednat velmi zdařilou retuš. Sám jsem pozoroval též tímto objektivem planetu Saturn několikrát a ani jednou jsem
neměl možnost tyto detaily vidět. Mám též od C.Zeisse AS objektiv 110/ 1650 mm a členění Saturnova prstence jsem
viděl pouze pokud byl příznivý seeing.
Habl
Větší průměr,je větší průměr.Přesto se domnívám,že tvůj nezdar v neuvidění Cassiniho dělení nebude optikou.100-110 mm vstup je plně dostatečný na jeho spatření.Seing má sice velký vliv,ale hlavní jsou zkušenosti a vycvičené oko.Jedině častým pozorováním,lze zlepšit vaši pozorovací schopnost.Pak vám drobnější detaily neutečou.
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.