Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[mirkovacik]

Ok, moja pôvodná predstava, že povrch bude tráva je teda zrušený.

Vaše návrhy som si preložil tak, ako som to nakreslil na obrázky. Predpokladám, že variant s dlažbou nemá záludnosti. (Ale ak má, napíšte.)
Otázku mám k betónovému povrchu. Aj okolo piliera treba spraviť povrch. Ak to spraviť tak, aby sa otrasy búdky neprenášali na pilier. Mám takú prestavu, že pri bežnom fotení dám z búdky dole iba strechu. T.j. steny budú postavené, fixované k základu a budú tvoriť zábranu proti vetru. Je istý predpoklad, že vietor (aj slabý občasný závan, v ktorom ešte fotíme) môže stenami trocha hýbať. Ako to vyriešiť, aby sa to neprenášalo na pilier?

Poraďte prosím.

[Stanislavxyz]

"Ako viriešiť spoj? Styk betónovej platne so základom piliera? - Dilatací. Prostě bych tam nechal cca 20 mm mezeru. Z tohoto hlediska (ale i s ohledem na možnost snadného rozebrání v budoucnu, v případě, že by člověk třeba zatoužil po větší stavbě, nebo jiném řešení) mi vychází lépe ta dlažba. Pak se může korpus a jeho patky třepat do omrzení a pilíř o ničem neví. Též štěrkový polštář pod dlaždice je sice správné, ale nikoliv nezbytné řešení. U dlaždic na/v zemině sice hrozí jejich drobný pohyb, ale ať se klidně hýbou, ničemu to nevadí.(Slabší beton by mohl praskat.)

[Homer]

On bude s přístroji víc hýbat vítr než kročejové vibrace - obyčejně se kolem dalekohledů netancuje obkročák .Ano, jak bylo uvedeno, stačí mezírka vysypaná drobnou drtí či pískem.
Souhlas, dlažba se snáze rozebere ( i když do 8cm betonu stačí pořádně prásknout palicí a nezachrání ho ani kari síť ), ale v mezerách dlažby časem poroste všelijaký plevel.
Nicméně obě řešení jsou možná a přibližně rovnocenná.

Kufr pod finální dlažbou má jak vyrovnávací, tak drenážní funkci kdy tvoří nenamrzavou vrstvu, která nebude při zámrzu dilatovat a zvedat dlažbu či beton.

[Stanislavxyz]

Máte pravdu Homere, takový beton "rozeberu" raz dva, ovšem pak ho můžu leda vyhodit. Zatímco dlaždice budou opětovně použitelné.

Drenážní funkce štěrkového lože je ,přinejmenším mě, zcela jasná, však jak jsem psal- u těch kachlí jejich pohyb prakticky ničemu nevadí, občas se prostě trošku zvednou a pak zase klesnou. Budka, ani pilíř si toho vůbec nevšimnou. Funkčně ten kufr (v případě tak malé stavby) tedy nemá velký význam, je to jen poctivější řešení.

Nejsem z těch, co by dílo záměrně šidili, ale uvažuji i o jeho osudu po konci životnosti, nebo změně situace. Já už jsem pilíř jednou přesouval, když sousedovy stromy vyrostly a zastínili výhled na jih. Vykopat pilíř i se základem a zakopat ho jinde, stejně jako přemístit betonové kachle nebyl problém, nic to nestálo (pouze práci podobnou demolici a budování nového stanoviště) a nespotřeboval jsem žádný další materiál a nevyprodukoval žádný odpad. Obešel jsem se bez auta, PHM, i elektriky- za mě ideál.

Mirkovacik si časem třeba koupí větší dalekohled a při zvětšování půdorysu by musel dobetonovávat podlahu. Tím by vznikly nežádoucí dilatační spáry, zatím co dlaždice by přidal snadno. Nicméně souhlasím s Vámi, že pro současné zadání jsou obě řešení vhodná, záleží na staviteli, k čemu se přikloní.

[mirkovacik]

...Já už jsem pilíř jednou přesouval, když sousedovy stromy vyrostly a zastínili výhled na jih. Vykopat pilíř i se základem a zakopat ho jinde, stejně jako přemístit betonové kachle nebyl problém...

Ufff, to sa ako dá?


Odoslané z SM-M526BR pomocou Tapatalku

[Stanislavxyz]

Ako? Normálně, stačí pár pomocníků, jmenovitě krompáč, lopata, rýč, štychar a dvě ruce k tomu. Též řádný sochor se může hodit a pak primitivní stroje- páka, kladka a nakloněná rovina. Co to je přesunout (odhadem) 150 kg (mám poměrně slabý sloup s nevelkým základem), proti výkonům našich prapředků, kteří se stejnými stroji a nástroji stavěly megalitické stavby, že ano.

[mirkovacik]

Ďakujem za info.

Odoslané z SM-M526BR pomocou Tapatalku

[Homer]

Stanislavxyz:

No, já osobně, jako permanentní stavitel, případné kusy betonu nevyhazuji, ale spolu s kameny je opětovně používám do dalších základů - tu do patek sloupků oplocení, pergoly, základů skleníku atd. Nyní už tvořím zásoby pro budoucí základy přístřešků na dřevo.
Takže recyklovat lze i beton a s úspěchem. Ale to Vy nepochybně víte.

Aniž bych chtěl jakkoliv polemizovat, já za sebe preferuji přeci jen pořádnou práci a za tu bych, ve vší úctě, kladení dlaždic na zeminu nepočítal.
Ale je to pouze můj osobní pohled na věc a on si tazatel svoji cestu nakonec vybere. My zde můžeme jen tlumočit své názory a pohledy na věc.
Jak říká klasik: " ono záleží na vkusu každého soudruha, že?" .

[Stanislavxyz]

Homere souhlasím s Vámi. Kusy betonu lze určitě recyklovat a ještě tím šetřil nový beton. Také máte pravdu v tom, že kladení dlaždic do zeminy vrchol dlaždičského řemesla rozhodně nepředstavuje.

Asi jsem to měl více osvětlit- pakliže má stavitel naprosto jasno o tom, co chce, má nejlepší možné stanoviště a hotovou sestavu montáže a dalekohledu, kterou nehodlá měnit (nebo bude stavba dostatečně dimenzovaná i na potenciální rozrůstání instalované výzbroje), může a měl by dílo zhotovit co možná nejlépe. Pokud si však není jistý, zda mu výsledná stavba bude vyhovovat, lze zvolit nějaké provizornější, až polopermanentní řešení.

Právě situace a dotazy člena mirkovacik na mě tak působí- hledá nějaké vlepšení stávajícího stavu, avšak dokonale domyšlené, natož odzkoušené to pochopitelně nemá. Chtěl "boudečku" oddělávat pro občasný přístup k dalekohledu, no časem možná začne pomýšlet na odsunování po nějakých kolejničkách a nakonec si třeba řekne, že by nebyla špatná trošku solidnější pozorovatelna. Budka podobná té z výše odkazovaného videa je pro mě stavebně na úrovni boudy pro psa. Může být hotová za víkend a nemusí stát mnoho peněz. Sám bych ji patrně zrealizoval z materiálu, který mám doma a tento "funkční prototyp" pak nějaký čas provozoval a vychytával "dětské nemoci". Pokud by se koncepce a zvolená konstrukční řešení osvědčila, naprojektoval bych později kvalitní a trvalé řešení. Do toho bych pochopitelně investoval jak více úsilí, tak i financí či zdrojů.

Též máte pravdu, že totiž záleží na vkusu a názoru stavitele. Dovolím si použít Vaše oblíbené rčení: "každý staví dle své hlavy" a nemusí to být jen z rozmaru, ale je to dáno i možnostmi, schopnostmi a prioritami stavitele. Ale k tématu základů a podlah již bylo řečeno dost, přičemž je to problém vcelku triviální. Zajímavější by mohlo být řešení snímatelné/odklápěcí střechy a demontovatelného korpusu. Na to snad dojde časem.

[Homer]

Já jsem poznamenán tím, že nemám moc rád provizoria a raději věnuji úsilí trvalému řešení. Ale jak jsem uvedl, je to můj přístup a není rozhodně jediný možný.
Jen poznamenám, že takto jednoduchá stavbička by nemusela vyžadovat zkoumání na nějakém prototypu - ale on si tazatel poradí, ať tak či onak.

Citát jsem převzal od místního prvorepublikového velkostavitele, který měl i další moudro:
"komu se nelíbí na mém za mé, nechť si postaví na svém za své". Dobré, že?

[midars]

Moje zkušenost s přenosem vibrací: mezi dřevěnou podlahou a sloupem byla mezera, ale sloupu se dotýkal koberec ( čistící zóna) na podlaze položený. Koberec stačil přenést viditelně dupnutí na podlahu na teleskop. Vystřižení mezery pomohlo

[Chef]

Asi je to trochu OT, ale pouzivate nekdo elektricke ultrazvukove plasice (na baterie nebo do site) pavouku , hlodavcu apod ... ve vasich hvezdarnach?
Mam v domecku mraky pavouku a do toho mi pod hvezdarnu zalezl jezevec a kazdou noc kolem behaji kuny, tak se bojim , aby mi tam nevlezly a nerozkousaly neco...

Jde mi o to, zda tyhle plasice vubec funguji a pokud ano , zda mate nekdo nejake doporuceni

[Stanislavxyz]

Ultrazvukových plašičů hlodavců a jiné verbeže (od Deramaxu) jsem pár vyzkoušel s nepřesvědčivým výsledkem. Na chatě, v jedné místnosti, byl v jeden a týž okamžik zapnutý plašič a plch, tedy hlodavec, zcela klidně hlodal na stole... (Byl jsem očitým svědkem události - seděl jsem u toho stolu.)

Na pavouky se osvědčila stará dobrá ruční práce, totiž smetáček. K tomu, co zabírá na kuny se nebudu veřejně vyjadřovat, protože jsou kdoví proč chráněné. (Ale smetáček to není.) Nicméně tento nejmenovaný prostředek funguje bezvadně i na plchy (ovšem také chráněné) a patrně by eliminoval i jezevce (zde nevím, jestli je jezevec také chráněný, poněvadž toho doma nemáme, ale nejspíš bude).

Ten hmyz se tu však nedávno někde řešil, pouze si nemůžu vzpomenout, ve kterém vlákně to bylo.

[Homer]

Mám vlastně stejný názor. Kuna je jinak milé a užitečné zvíře ( dokud nevykuní kabely, nebo neobydlí půdu, nedupe a neudělá si tam v rohu toaletu, která protéká dolů ) - ale kde jsou kuny, je zase málo hlodavců.
Bydlíme u lesa a po kunách nacházím bobky často, spec. když jsou třešně, ty zřejmě milují. Žerou je s peckami, což je potom v jejich trusu patrné . Na ně platí přítomnost našeho psa - drží se zpátky a kocour má na půdě stodoly jeden ze svých příbytků. Možná to má pozitivní vliv taky, to nevím - ale trvale u nás kuny nebydlí, jen šmejdí kolem.
Takže já bych na tuto zvěř poradil psa, ale takového, který hned neuteče - kromě toho nejmenovaného postupu. Ten bych volil jen při trvalé přítomnosti kun v domě.
Na pavouky platí jen ometání, ti jsou nezničitelní, podobně další hmyzáci.

[hades]

Prý na kuny zabírá srst většího dravce, třeba medvěda. Snad by se dala sehnat v zoo. Já jsem si do auta do prostoru pověsil takové ty kuličky do záchodu. Ale bydlím ve městě a těch kun tu zas moc není.