Messier R152S

[Cztwerec]

Chtělo by to porovnat v Konojedech.

[4Brunco]

Apochromat zvladne ostro aj 3D zvacsenie, tam uz len silno klesa kontrast. S tymto dalekohladom som mohol pouzit do zvacsenia 2D pocas spickoveho seeingu s prinosom na gulovky, planetarky a mesiac. Samozrejme farebma vada tam bola velka, ale prinos na detail bol tiez. Na Mars to bolo s prinosom do cca 250x a krasne vyliezli albedove utvary a polarna capica. Toto su moje osobne skusenosti, kedze tento dalekohlad mam. Pisal si ze dalekohlad zvladne max 1D ale to nieje pravda.

[Artaban]

Martine nechtělo . Já jsem měl tu čest porovnat jak s krátkym, tak s dlouhým AR Bresserem a na pozorování planet bych to nechtěl. Tím nechci říct, že to jsou vyloženě špatný refráky. Za ty peníze jsou to velký čočkáče a krom max. velkých zvětšení fungují dobře.
V Konojedech se snad sejdem, ale tam se neporovnává, ale pije kafe a kecá a trochu pozoruje
Už se těším zase!

[MilAN]

Já bych se určitě přiklonil k Artabanovi s jeho odhadem maximálního použitelného zvětšení. i když osobně bych s ním šel ještě níže. Přeci nejde jen o to, jestli nám barevná vada vadí esteticky ( hodně lidí píše, že jim barevná vada nevadí ). Ale jakmile tam barevnou vadu již zaznamenáme /vidíme, znamená to, že klesá hranová ostrost a ubývá kontrast detailů. Ona jinak nemá vliv na to, jestli tam fyzicky dáme zvětšení 1D nebo 3D, takže ano, obraz jde fyzicky zvětšit. Ale . definice užitečného zvětšení říká, že v okamžiku, kdy nepřibývá viditelnost detailů nebo se dokonce zmenšuje, jsme již mimo.
-----------
OT: zkuste si někdy postavit vedle sebe světelný achromat a podobný apochromat s průměrem někde na 100 mm a zvětšujte zvětšení. A uvidíte, kdy se začnou výsledky rozcházet.
Je to velmi brzy, někde u zvětšení D/2.

[Artaban]

Jasně záleží na typu objektu. Planetárky unesou hodně. To tam můžu naložit skoro 600x. Kulovky podobně, ale tak do 2D. Hezčí je 1,5D. Dvojhvězdy 2,5D.
U planet to je horší. Messier dá dobře Mars do asi 200x, Saturn skoro taky a Jupiter trochu míň spíš k 1D. Dalším zvětšováním, jen zvětšuješ obraz, ale detailů už moc víc nedá. Něco jako při prázdém zvětšení. Potom sice ty albeda vidíš lépe, protože jsou prostě větší, ale tím to končí. K jemějším detailům to nevede. Apochromát je při 2D ještě většinou dokáže zobrazit.

[Cztwerec]

A dokonce apochromát to 2D v pohodě dá co se týče detailů ale už tam lehce leze barevná vada. A pak je totiž taky na pozorovateli co snese a co ještě vnímá. Já jsem včera zkoušel zvětšení skoro 3D u 150 "APO" a bylo to vzhledem k podmínkám a technice takový strop. U mého ED72 jsem dával až 5D a Měsíc to s malým žlutým lemem dávalo v pohodě. Ale už to bylo skoro mrtvé zvětšení.

Tím chci říct, že pro mě je Měsíc takovým měřítkem kvality, které si pak dokončím na hvězdách a rozostřených obrazcích. A vždycky bude něco lepší. Takže se není potřeba znepokojovat.

[majklus]

Přes AR152/760 jsem nekoukal, ale vím, co svede můj AR 127/1200. Možná by bylo dobré na planety přiclonit třeba na těch 127 mm a Jupiter by měl být při 180x velmi pěkný. Já si ho při tomhle zvětšení nemůžu vynachválit.

Ten ED72 APO mám taky a je pravda, že kvalita obrazu je jinde, je to skvělý stroj...

[4Brunco]

Jupiter som s AR152s este neskusal, ale v ostatnych pripadoch mozem povedat ze 250x ten dalekohlad zvladne s prinosom! na mesiaci alebo Marse. Samozrejme ze Apochromat ma ten prinos vacsi, kezde farebne lemy nekazia ostrost ani kontrast. Na prik tomu prinos je aj pri tomto achromate.

Mam uz odpozorovanych dost rokov na to, ze vidim ci je zvacsenie prinosne(tzn. prida detail) alebo iba zvacsi obraz, teda zvacsenie mrtve. Celkovo radsej pozorujem v nizsich zvacseniach, kezde mam vsetko manulane a musim s tym hybat, nuz ale ten Mars je prave zaujimavy od 250x vyssie.
Inak tento bresser nieje tak uplne kratky achromat velkostou ani vahou, iba ohniskom. Kratke achromaty od SkyWatcheru boli na mesiac/planety pre mna na cestach pouzitelne az s priclovnenim (102->80mm, 120->95mm ) ale tento Bresser prekvapivo slusne kresli aj bez priclonenia. Niekedy vysusam povezdme na tych 125-130, uvidime.

[Artaban]

Jupiter som s AR152s este neskusal,

A dlouho bohužel pořádně nezkusíš, ale právě Jupiter, je dobrý na ověření kvality kresby refraktoru, co se týče planetárního pozorování. Saturn a Mars jsou taky nízko, ale Mars poleze výš. Netroufnu si říct, co pak na Marsu přesně uvidíš. Pokud ale jen hlavní albeda a pol. čepičku, tak to je právě málo s ohledem na průměr objektivu. Tohle je běžně vidět solidním 80 - 100mm refraktorem.
Jinak bych řekl, že krátký AR 152mm nepřekračuje kresbu delší verze 152/1200. Je to přibližně podobné. A v tom je ten problém. Jeho kresba je tak průměrná. Souhlasím ale s tím, že kreslí v průměru trošku lépe, než refráky od SW.
Teď mě nikdo nenapadá, kdo má stejný refrák a vzal by ho do Konojed, až bude refra-čumendo.
Myslím, že Meade 152/1200 má ještě kolega Zafari. Má to do Konojed trochu dál, ale můžu se ho pokusit ukecat ať přijede. Meade a Bresser má stejnou optiku a myslím, že je to přímo Tvůj refrák, kterým jsem na MHV taky kouk Nic jdu něco dělat.

[4Brunco]

Jupiter som s AR152s este neskusal,

A dlouho bohužel pořádně nezkusíš, ale právě Jupiter, je dobrý na ověření kvality kresby refraktoru, co se týče planetárního pozorování. Saturn a Mars jsou taky nízko, ale Mars poleze výš. Netroufnu si říct, co pak na Marsu přesně uvidíš. Pokud ale jen hlavní albeda a pol. čepičku, tak to je právě málo s ohledem na průměr objektivu. Tohle je běžně vidět solidním 80 - 100mm refraktorem.
Jinak bych řekl, že krátký AR 152mm nepřekračuje kresbu delší verze 152/1200. Je to přibližně podobné. A v tom je ten problém. Jeho kresba je tak průměrná. Souhlasím ale s tím, že kreslí v průměru trošku lépe, než refráky od SW.
Teď mě nikdo nenapadá, kdo má stejný refrák a vzal by ho do Konojed, až bude refra-čumendo.
Myslím, že Meade 152/1200 má ještě kolega Zafari. Má to do Konojed trochu dál, ale můžu se ho pokusit ukecat ať přijede. Meade a Bresser má stejnou optiku a myslím, že je to přímo Tvůj refrák, kterým jsem na MHV taky kouk Nic jdu něco dělat.

Zaciatok Offtopic : Od nas jupiter slabota este dlho , ale aj tak... Jupiter som skusal pred tyzdnom s Kanarov, Seeing jak vino a 400ka dobson (F4.3 - hold neplanetarny). Ale musim povedat ze ten Jupiterova atmosfera bola asi najviac nudna aku som kedy zazil, Dva hlavne pasy splynuli v jeden siroky mdly pas a akurat mesiaciky predvadzali pekne divado.
... Koniec Offtopic

Bresser ma potesil na Jesen, ked nebol Mars este taky prtaty a vykukal som s nim pekne detaily, rozlisenie o kusok lepsie ako v ED100 ale narozdiel od ED100 zatazene farebnou vadou. Inak planetarky (Saturn,Helix a pod) pekne ukazali v 300x.
Ten Meade co som mal bol opticky o kusok lepsi od Bressera. Ale myslim ze kreslil aj lepsie ako ine Synta F8 achromaty.
Ono sa to ale dost tazko porovnava, pokial to clovek nema rovno velda seba, pretoze seeing. Ked je raz fakt dobry seeing, tak sa da aj achromatu vytlacit taky detail, ktory by clovek ani necakal. Bresser ani ja nepovazujem za planetarny dalekohlad ale zvladne zvacsenie vyssie ako 1D aj bez priclonenia, co sa o kratchych refrakoch od skywatcheru povedat neda. Ich vyhoda je ale ich fakt nizka hmotnost.

[Uvidíme]

Děkuju děkuju všem!
Už se mi z toho samého vybírání teleskopu točila hlava, abych vybral něco, v čem dobře uvidím jak Alpy z okna, tak Plejády z balkónu. Teď vím, že to co vidím je dobré a dokonce mám před okem velké, rovné a ostré obrazové pole. Díky hamr a taky tvá okulárová anabáze má svou vypovídající hodnotu. Ten zoom okulár asi nebude úplně k zahození. Nicméně jak doporučuje Artaban, díky, širokoúhlý okulár bude mít bez pochyby taky něco do sebe. Vypadá to, že potřebuju oba a k tomu ještě 2,5 Barlowa, protože 4Brunco to má vyprubovaný Ano, prodavač mi nabízí Hyperion 8-24mm, tak ho vezmu a budu mít konkrétní srovnání.
Zcela vyčerpávající info, pro začátek jsem až přemoudřelý a ještě tenhle pomocník ke všemu http://www.astrokalkulacka.cz/

Díky všem

[Bill]

Zcela vyčerpávající info, pro začátek jsem až přemoudřelý

Ono bohužel dost velká část věcí je dost individuální - jak barevná vada, komfort okuláru, tak i optimální zvětšení. To už vůbec nehovořím o tom, zda je vhodnější reflektor, menší ED refraktor nebo achromát. Pěkná nekonečná diskuze je třeba tady: http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?f=29&t=8882

Před nákupem je fajn navštívit nějaké astrosetkání - největší akce u nás je asi MHV:
http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?f=46&t=14915

Ano, prodavač mi nabízí Hyperion 8-24mm, tak ho vezmu a budu mít konkrétní srovnání.

On i tenhle Hyperion je docela širokoúhlý - ale bohužel jenom při větším zvětšení. Na nějaké vyhledávání a větší plošné objekty by to člověk občas uvítal spíše naopak...

[Uvidíme]

Ono bohužel dost velká část věcí je dost individuální - jak barevná vada, komfort okuláru, tak i optimální zvětšení. To už vůbec nehovořím o tom, zda je vhodnější reflektor, menší ED refraktor nebo achromát. Pěkná nekonečná diskuze je třeba tady: viewtopic.php?f=29&t=8882

Sem tam u nás vedeme nekonečné polemiky, jestli jsou vidět Alpy, či nikoliv. Pouhým okem je dobře vidět Rakouský Sandl 1.111m pod Dvořištěm a napravo náš Boubín 1.360m. Tuhle výseč mám z okna otevřenou a je pravda, že se v ní, o dalších 200km vzduchem dál, Alpy můžou objevit, protože jsou dost vysoký na to, aby se neschovaly za horizont. Chci tomu přijít přes léto na kloub
Proto né zrcadlo, ale vybíral jsem, aby i s tou čočkou bylo něco vidět na obloze. Jako se říká u motoru - kubík ničím nenahradíš, tak tady platí - průměr ničím nenahradíš, ohnisko prý jo. Proto 152mm, jen mě trochu zarazilo to tovární zvětšení přístroje 30x, ale s tím už se dá pracovat a už i tady, na můj dotaz se dozvídám, že obstojně zvládá 250x a snad i 300x, což si myslím, že na začátečníka je to ok. Měl jsem obavu, když ten "kompromisní" okulár 8-24 pořídím, jestli to nebude zbytečná investice. Jen na radu prodavače se mi dát nechtělo. Tvrdí, že laik nezaznamená rozdíl mezi nazoomovaným přiblížením 100x a pevným okulárem, který to přiblíží taky 100x
Ano, každému sedne něco jiného, tak to musím risknout a teď už v podstatě budu riskovat s klidem.
Dík

[Artaban]

Sem tam u nás vedeme nekonečné polemiky, jestli jsou vidět Alpy, či nikoliv. Pouhým okem je dobře vidět Rakouský Sandl 1.111m pod Dvořištěm a napravo náš Boubín 1.360m. Tuhle výseč mám z okna otevřenou a je pravda, že se v ní, o dalších 200km vzduchem dál, Alpy můžou objevit, protože jsou dost vysoký na to, aby se neschovaly za horizont. Chci tomu přijít přes léto na kloub
Proto né zrcadlo, ale vybíral jsem, aby i s tou čočkou bylo něco vidět na obloze.

A včem v tom případě má být čočka lepší? Jestli jde o orientaci obrazu, tak se zenit. zrcátkem bude stranově převrácený. Pokud to bude vadit, tak lze koupit převracecí hranol http://www.supra-dalekohledy.cz/prislus ... y/hranoly/ Akorát ty levný nejsou moc dobrý na astropozorování. Taky jestli by bylo prioritou pozorování pozemních cílů, tak nevím, jestli je k tomu achromát s větší barevnou vadou vhodný. Myslím, že by vtom případě byl lepší nějaký buď ED refrák, nebo např. Schmidt-Cassegrain. Vše má ale své výhody a nevýhody.

[MilAN]

A hlavně na ty Alpy je větší průměr zbytečný a velké zvětšení nepoužitelné kvůli turbulenci vzduchu. Tady může být i zvětšení nějakých 30-50x až moc.